Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Krajský úřad Zlínského kraje odbor právní a Krajský živnostenský úřad Zlín, duben 2017

Správní trestání po 1.7.2017 zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích změnový zákon – sněmovní tisk 929 – změna 250 právních předpisů, v části 159 správní řád (nicotnost, nahlížení do spisu, doručení hybridní poštou, pořádková pokuta atd.) vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgány hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (od 1.7.2017 novelizována)

Systematika zákona obecná ustanovení – působnost § 1 - § 4 hmotněprávní část - § 5 - § 59 procesní část - § 60 - § 102 společná, přechodná a závěrečná ustanovení - § 103 - § 114 kvalifikační předpoklady - § 111

Aplikace právních předpisů Hmotněprávní úprava z. č. 251/2016 Sb., případně jiný zvláštní právní přepis z.č. 250/2016 Sb. analogie s TZ, zásady.. z.č. 89/2012 Sb. (osoby blízké) Procesní úprava zvláštní zákony (věcná příslušnost, event. lhůty) z.č. 250/2016 Sb. správní řád (§1 odst. 2) analogie s TZ, zásady …

Přechodná ustanovení – 112 odst. 1, 2, 3, 4 odpovědnost - spácháno do 30.6.2017 - podle nového, je-li to příznivější dosavadní lhůty - pro projednání - pro uložení pokuty se nepoužijí - pro zánik odpovědnost však nezanikne dřív, než by uplynula některá z těchto lhůt, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo do 30.6.2017 druh a výměra sankce - podle nového, je-li to výhodnější zahájená a pravomocně neskončená řízení o přestupku nebo jiném správním deliktu před 30.6.2017 se dokončí podle dosavadních předpisů

Příklad: Skutek se stal: 1.5.2017 Doručeno správnímu orgánu: 1.2.2018 I. Horní hranice pokuty 99.999,-Kč dle stávající úpravy: 2 roky na zahájení (subjektivní) do 1.2.2020 4 roky na projednání vč. PM (objektivní) do 1.5.2021 dle nové úpravy: 1 rok na zahájení do 1.5.2018 3 roky na projednání do 1.5.2020 II. Horní hranice pokuty alespoň 100.000,- Kč dle stávající úpravy: 2 roky na zahájení do 1.2.2020 4 roky na projednání do 1.5.2021 dle nové úpravy: 3 roky na zahájení do 1.5.2020 5 let na projednání do 1.5.2022

Správní orgány – věcná příslušnost obecní úřad s rozšířenou působností (obec III. typu) – nestanoví-li zvláštní zákon jinak – příslušný k řízení o přestupcích (celý z.č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích) obecní úřad (obec II. typu a obec základního typu) – příslušný k řízení jen o přestupcích dle zákona č. 251/2016 Sb.: § 4 odst. 2 – proti pořádku v územní samosprávě, § 5 – proti veřejnému pořádku, § 7 - proti občanskému soužití, § 8 – proti majetku komise pro projednávání přestupků zřízená starostou obce - příslušná k řízení jen o přestupcích dle zákona č. 251/2016 Sb.: § 4 odst. 1, 2 – proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě, § 5 – proti veřejnému pořádku, § 7 – proti občanskému soužití, § 8 – proti majetku

Správní orgány – místní příslušnost § 62 místo spáchání přestupku místo trvalého pobytu místo sídla (nebo posledního sídla) kde vyšel přestupek najevo

Vyloučení z projednávání a rozhodování věci - § 63 je-li podezřelým ÚSC, jehož orgán je orgánem I. stupně – nadřízený orgán pověří usnesením jiný věcně příslušný podřízený správní orgán ve svém správním obvodu je-li podezřelým ÚSC, jehož orgán je orgánem II. stupně – jehož nadřízený orgán pověří usnesením jiný věcně příslušný podřízený správní orgán ve správním obvodu jiného orgánu II. stupně obdobně se postupuje v případě, že podezřelým je zastupitel ÚSC automatický důvod k postoupení – nevyřizuje se to v režimu podjatosti

Kvalifikační předpoklady vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v jiné oblasti + prokázání odborné způsobilosti zkouškou provedenou u Ministerstva vnitra (nejedná se o ZOZ, ale o jiný druh zkoušky) Přechodná ustanovení: do 31.12.2022 může činnost oprávněné úřední osoby vykonávat také osoba nesplňující podmínky § 111 (předseda KPP musí mít VŠ vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti právo nebo ZOZ) od 1.1.2023 může činnosti oprávněné úřední osoby vykonávat také úřední osoba starší 50 let s praxí při projednávání přestupků a rozhodování o nich minimálně 10 let Kvalifikační předpoklady nemusí splňovat osoba projednávající přestupek na místě (stávající blokové řízení).

Působnost zákona časová - § 2 dle zákona účinného v době spáchání přestupku (podle pozdějšího jen tehdy, je-li to pro pachatele příznivější) rozhodný je okamžik konání, při opomenutí okamžik, kdy byl pachatel povinen konat pokračující, hromadný - kdy došlo k poslednímu útoku; trvající – kdy došlo k odstranění protiprávního stavu územní - § 3 - přestupky spáchané na území ČR + účinky nastanou na území ČR, i když k jednání došlo v cizině + k jednání došlo mimo ČR, ale byly porušeny právní povinnosti dle předpisů ČR nebo tak stanoví mezinárodní smlouva nebo jednání nebylo projednáno v cizině (občanské soužití, majetek) osobní - § 4 - imunita, exempce, bezpečnostní sbory, vojáci, VTOS, vazba

Správní delikt Přestupek - přestupky dle stávající úpravy + stávající delikty PO a PFO (§ 112 odst. 1 z.č. 250/20016 Sb.) - definice přestupku - § 5: „Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.“ Materiální znak přestupku – společenská škodlivost Formální znaky přestupku – uvedeny ve skutkové podstatě NSS rozsudek ze dne 31.5.2007, č.j. 8 As 29/2007-121: „Také proto pro trestnost správních deliktů musí platit obdobné principy a pravidla jako pro trestnost trestných činů.“ Kolegyně uvedla, které orgány a kteří úředníci mohou přestupky projednávat. Přestupek bude od 1.7. sjednocující pojem pro vše, co nyní známe nejen jako přestupek, ale také správní delikt, a to správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob a jiné správní delikty fyzických osob. Mezi přestupky nebudou patřit nynější disciplinární delikty (tedy kárné a kázeňské delikty – policie, advokáti, lékaři) a pořádkové delikty, které slouží k zajištění řádného průběhu nějakého procesu. Zákon 250 v sobě musel, jakožto sjednocující předpis, nakumulovat podmínky použitelné jak pro fyzické osoby, tak pro právem vytvořené osoby právnické a podnikající fyzické osoby. Mezi nimi je jeden zásadní rozdíl, a to v tom, že u fyzické osoby se předpokládá, že má mozek a tudíž myslí, což znamená má určité rozpoznávací schopnosti, umí ovládat své jednání a dokáže vyhodnotit jeho následky. Naopak nic takového se nepředpokládá u virtuálních osob právnických a podnikajících. Definice pojmu přestupek proto došla drobné změny. Absentuje v ní stávající požadavek na zavinění. Tedy přestupkem nebude každé zaviněné jednání. Definice je dále shodná se stávající, tedy stále vychází z materiálně formálního pojetí. Požadavek naplnění materiálního znaku přestupku je vyjádřen tím, že se musí jednat o společensky škodlivý čin. Obecně se škodlivost neposuzuje a v odůvodnění nezmiňuje, to pouze v případě, že skutek právě z toho důvodu nelze za přestupek považovat. Škodlivost se týká konkrétního skutku, není ji ž hodnocena obecná nebezpečnost činu vůči celé společnosti, ale hodnotí se možný škodlivý následek konkrétního jednání. formální znaky stanovuje přímo skutková podstata každého přestupku. Musí se jednat o protiprávní čin a musí být jako přestupek označen zákonem. Negativní vymezení se vztahuje k tomu, že se nesmí jednat o trestný čin. Již z citovaného rozsudku NSS je zřejmé, že judikatura již od roku 2007 postavila správní delikty do stejné roviny posuzování jako přestupky.

Odpovědnost za přestupek Pokus přestupku – nově vymezena definice pokusu – jednání FO, které bezprostředně směřuje k dokonání přestupku a kterého se FO dopustila v úmyslu přestupek spáchat, jestliže k dokonání přestupku nedošlo (dnes - § 50/1a PZ, od 1.7.2017 – např. § 8/1a) a 2a) z.č. 251/2016 Sb. Pokračování v přestupku - dílčí útoky naplňují skutkovou podstatu téhož přestupku – stejný nebo podobný způsob provedení, blízká časová a předmětová souvislost Trvající přestupek – vyvolání a udržování protiprávního stavu, nebo udržování stavu, který nebyl pachatelem vyvolán Hromadný přestupek – tak, kde zákon vyžaduje více útoků spojených společným záměrem Opomenutí Spolupachatel – úmyslné jednání více osob, odpovídá každá sama Zvláštní subjekt přestupku Každá osoba nese určitou odpovědnost za své jednání. Tato míra odpovědnosti vykazuje určité výjimky podle jednotlivých typů osob., což si vymezíme dále. Nový zákon však přináší také nové instituty, či přesněji je výslovně upravuje. Mnohé z nich již jsou užívány i nyní, ale jen na základě analogie, či na základě judikatury. Přímo z trestního řádu vychází pokus přestupku. Dle definice v § 6 se jedná o takové jednání osoby, které bezprostředně směřuje k dokonání přestupku, ale k jeho dokonání nedojde. U fyzické osoby je vyžadováno, aby toto jednání bylo úmyslné, zatímco u právnické a podnikající se toto tuto myšlenkovou činnost nevyžaduje. Pokus je však trestný pouze stanoví-li tak zákon. Ne tedy pokus každého přestupku bude trestný. Konkrétně v § 8 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) z. č. 251/2016 Sb., je uvedeno, že „pokus tohoto přestupku je trestný“ a týká se krádeže. V žádném jiném zákoně zatím není pokus přestupku trestný, ale uvidíme, co s tím udělá změnový zákon. Známými pojmy je pokračování v přestupku, přestupek trvající a hromadný. Definice pokračujícího přestupku je uvedena v § 7 zákona 250a říká, že o pokračování půjde, jestliže jednotlivé útoky budou vedeny jednotným záměrem, budou naplňovat skutkovou podstatu stejného přestupku, budu spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkostí časovou a předmětovou. Klasickým příkladem jsou drobné krádeže v obchodě, kdy pachatel si přijde pro rohlíky v pondělí, ve středu pro olej a v neděli pro čokoládu. Za blízkou časovou souvislost je považováno období asi dvou týdnů. Nebo domácí násilí, kdy udeří v úterý, pro jistotu i ve středu ráno, pak se sice na víkend omluví, ale ve středu se zase naštve, že není teplá večeře a uhodí znovu. Nebo pálí zakázané věci každý pátek. Pokračování končí ve chvíli, kdy je zahájeno řízení. Následujícím dnem se bude jednat o nový skutek. Trvající přestupek končí ve chvíli, kdy je protiprávní stav odstraněn, nebo zahájeno řízení o něm. Spočívá ve vyvolání, nebo udržování již vyvolaného protiprávního stavu. Klasicky se jedná o užívání nemovitosti, i když nebyla zkolaudována. Pozor nesplnění oznamovací povinnosti není trvajícím přestupkem. Nebo nedodržování podmínek závazného stanoviska dle zákona o památkové péči. Hromadným přestupkem je jednání, který vyžaduje pro svůj vznik více útoků spojených společným záměrem – ta mnohost je již ve skutkové podstatě – například u zbraní – neoprávněně hromadí – sloveso ve skutkové podstatě již značí mnohost útoků, že nestačí jeden. Zlomyslná volání. Definice a kvalifikace těchto přestupků má význam pro posouzení časové působnosti zákona, pro běh promlčecí doby a určení výměry a druhu trestu. Opomenutí – je stávající pojem, kdy se jednání o to, že pachatel měl povinnost konat a nekonal tato povinnost mu plyne z právního předpisu, z rozhodnutí, a jiných zákonem stanovených důvodů – opomene si vyzvednout občanský průkaz, nebo ohlásit změnu. Tímto nekonáním se dopustí přestupku podle zákona o OP. Spolupachatel je také známý pojem, definovaný § 11 – musí jít o úmyslné společné jednání, ale odpovědnost nese každý tak, jako by přestupek spáchali sami. Sankce se mezi ně nerozděluje. Zvláštní subjekt je pachatel, který má zvláštní vlastnost, způsobilost , nebo postavení – například zákonný zástupce, stavbyvedoucí, držitel nějakého osvědčení.

Odpovědnost za přestupek - FO od 15 let (15 – 18 let mladistvý § 55 - § 59; zákonný z., opatrovník, OSPOD § 72) zavinění ve formě nedbalosti, pokud zákon nepožaduje úmysl nepřímý pachatel = osoba, která využila ke spáchání přestupku osoby, která není odpovědná pro nedostatek věku nebo pro nepříčetnost (i pokud využila PO) skutečnosti vylučující odpovědnost – věk (< 15), nepříčetnost, omyl návodce, pomocník, organizátor, zákonný zástupce, opatrovník - odpovědnost, pokud tak stanoví zvláštní zákon Odpovědnost za přestupek fyzické osoby zůstává v podstatě stejná. Podmínkou pro vznik odpovědnosti za protiprávní jednání je věk, minimálně 15 let, tedy den následující po 15 narozeninách, svéprávnost, zavinění ve formě nedbalosti, pokud zákon výslovně nepožaduje úmysl. Výslovně znamená, že je to v ustanovení toho přestupku napsáno. Např. přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně...... Fyzická osoba může být i nepřímým pachatelem – a je odpovědná, jako by přestupek spáchala sama. Jedná se o takové osoby, které k protiprávnímu jednání zneužijí osobu jinak za přestupek neodpovědnou, klasicky, když pošle tatínek svého nezletilého 13 letého syna s odpadem na kraj lesa, místo do popelnice. Pozor lze zneužít i právnickou osobu, která za přestupek odpovědná není. Dále zákon upravuje i formy trestné součinnosti a to postavení organizátora, návodce a pomocníka. Tyto formy se nekumulují a trestná je vždy ta závažnější, tedy nejzávažnější je organizátor, nejméně závažná je pomoc. Opět u všech těchto fyzických osob musí být úmysl protiprávní činnost zosnovat, nebo v jiném vzbudit zájem tuto spáchat, nebo umožnit, či usnadnit spáchání – např. nezavře okno v prodejně, aby se tam v noci dostal zloděj. Ale tato forma součinnosti je trestná pouze stanoví-li tak zákon. Zatím tak bude jen dle § 8 odst. 3 zákona č. 251 u krádeže. Zákon také výslovně stanovuje odpovědnost zákonného zástupce a opatrovníka, kteří nesou odpovědnost za osobu, která má nějaké postavení, funkci nebo způsobilost a z toho plynoucí povinnost – vlastník lesa má povinnosti, ale je-li ještě pod 15, nese odpovědnost jeho zákonný zástupce. Zákon také upravuje skutečnosti, které vylučují odpovědnost fyzické osoby, kromě nedostatku věku a příčetnosti z důvodu duševní poruchy, a to omyly přesněji omyl skutkový a omyl právní. Jejich název napovídá, že se jedná o mýlku ve skutku nebo v právní kvalifikaci. Oba tyto omyly pak mohou být jak negativní, tedy že si nemyslí, že něco páchá, či naplňuje znaky přestupku, nebo naopak pozitivní, kdy si myslí, že páchá, ale ve skutečnosti tomu tak není. Omylu se může dopustit výhradně fyzická osoba, neboť jde o projev myšlenkový a vylučuje zavinění.

Mladistvý § 55 - § 59 15 – 18 let ukládání trestů – horní hranice se snižuje na polovinu, max. 5.000,- Kč, neplatí u mladistvých podnikatelů zákaz činnosti nesmí bránit přípravě na povolání, max. na 1 rok upuštění od uložení trestu, lze–li důvodně očekávat nápravu omezujícím opatřením Úprava týkající se mladistvých zůstává stejná, jedná se o osoby ve věku 15 až 18 let a tresty za jejich protiprávní jednání jsou zmírněny. Nezapomínat na vyrozumění zákonných zástupců, opatrovníků a OSPOD

Odpovědnost za přestupek – PO, PFO objektivní odpovědnost („se dopustil“, „je odpovědný“) přičitatelnost jednání FO (zaměstnance, členů statutárních orgánů) není podstatné zjištění konkrétní FO, která jednala (§ 20 odst. 6) PFO k přestupku došlo při podnikání nebo v přímé souvislosti s ním odpovědnost trvá i po zániku oprávnění k podnikání - § 23 odst. 2 PFO mladistvý – nesnižuje se horní hranice sazby - § 57 věta za středníkem Liberace PO nebo PFO za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Podmínky na slidu. Možnost liberace.

Okolnosti vylučující protiprávnost krajní nouze - § 24 nutná obrana - § 25 svolení poškozeného - § 26 – nelze dát souhlas k ublížení na zdraví přípustné riziko - § 27 oprávněné použití zbraně - § 28 První dvě okolnosti, které vylučují protiprávnost jsou notoricky známé. Další nově přibyly. U svolení poškozeného pozor na zneužití, nelze dát souhlas k ublížení na zdraví a lze ho dát i dodatečně. Přípustné riziko znamená že existuje určité nebezpečí pro zájmy chráněné zákonem , ale v podstatě se jedná o činnost spojenou s vynálezci, nebo vědci. Oprávněné užití zbraně – týká se policie, obecní policie, členů vězeňské sužby apod.

Zánik odpovědnosti za přestupek uplynutím promlčecí doby = PREKLUZE 1 rok, 3 roky (u pokut s horní hranicí alespoň 100.000 Kč) 3 roky, 5 let (při přerušení promlčecí doby) smrtí FO zánikem PO, nemá-li právního nástupce (i u PFO) vyhlášením amnestie § 104 – prezident nové rozhodnutí § 99 odst. 3 – (výmaz z EP a nevykonání zbytku sankce) zahájená řízení by se zastavila - § 86 odst. 1 písm. h) odložení věci - § 76 odst. 1 písm. f) Smrtí – v případě prohlášení za mrtvého platí den určený soudem v rozhodnutí, u podnikající osoby zanikne pouze nemá-li zemřelý podnikatel nástupce. P.o. zaniká výmazem, není-li v něm zapsaná, pak likvidací - příspěvkovky, ČT(§ 185 NOZ), při přechodu na nástupce odpovídá každý tak, jako by přestupek spáchal sám. Mohu vymáhat po všech, nebo jen po jednom. Promlčecí doba běží pro každý přestupek zvlášť a počíná běžet dnem následujícím , po jeho spáchání.

Zánik odpovědnosti za přestupek stavení promlčecí doby poté pokračuje běh trestního řízení přerušení z důvodu očekávání uložení trestu za jiný skutek v tr. řízení běh soudního řízení správního doba, po kterou trvalo podmíněné upouštění od uložení správního trestu Vztahuje se na objektivní lhůtu. přerušení promlčecí doby počíná běžet nová oznámením o zahájení řízení o přestupku vydání rozhodnutí o vině vydáním rozhodnutí o schválení dohody o narovnání Objektivní lhůta - maximálně 3 roky od spáchání přestupku, 5 let u přestupku s horní hranicí sazby pokuty alespoň 100.000 Kč. Běh doby vedoucí k zániku odpovědnosti za přestupky promlčením lze prodloužit nebo zpomalit, a to stavením této doby, tedy že se běh zastaví a po odpadnutí důvodu běží dál a dobíhá. Tedy po určitou dobu neběží. Přerušením promlčecí doby začne běžet promlčecí doba znovu od začátku. Stávající je tedy zrušena. Skutečností, která běh lhůty přeruší je oznámení o zahájení řízení o přestupku, vydání rozhodnutí o vině a vydání rozhodnutí o schválení dohody o narovnání. Pozor ale takto lze lhůtu obnovovat maximálně po dobu 3/5 let ode dne spáchání přestupku, pak odpovědnost za protiprávní jednání definitivně zaniká. Přerušení řízení nemá vliv na běh promlčecí lhůty, to je institut procesní. Promlčecí doba během přerušení běží dál. zaměňovat

Přechod odpovědnosti za přestupek – PO, PFO PO - přechází na právního nástupce - při více právních nástupcích odpovídá každý z nich, jako by přestupek spáchal sám PFO - v případě smrti na osobu, která pokračuje v její podnikatelské činnosti - pokračuje-li více osob, odpovídá každá z nich, jako by přestupek spáchala sama § 102 - přechod úhrady pokuty po PM na právního nástupce

Správní tresty Druhy správních trestů napomenutí (§ 45) pokuta (§ 46) zákaz činnosti (§ 47) propadnutí věci nebo náhradní hodnoty (§ 48 a 49) zveřejnění rozhodnutí o přestupku (§ 50) – jen PO a PFO, stanoví-li tak zvláštní zákon zrušen trest zákazu pobytu

Správní tresty Kritéria pro ukládání trestů - § 37 povaha a závažnost přestupku polehčující okolnosti přitěžující okolnosti – zákaz dvojí přičitatelnosti Ukládání trestů za více přestupků zásada absorpce (§ 41/1) zásada asperace (§ 41/2) – možnost zvýšit horní hranici sazby až o polovinu, nejvýše však do součtu horních sazeb

Správní tresty – nové instituty Podmíněné upuštění od uložení správního trestu - § 42 při majetkové újmě - náhrada škody, vydání bezdůvodného obohacení při nesplnění podmínek – nové rozhodnutí o uložení trestu dle § 99/2 Upuštění od uložení správního trestu - § 43 více přestupků neprojednaných ve společném řízení postačí samotné projednání Mimořádné snížení výměry pokuty - § 44 uložení pokuty pod dolní hranici sazby

Správní tresty - zajišťovací prostředky Zákaz zrušení, zániku nebo přeměny PO § 84 – při důvodném podezření, že by se PO mohla svým zánikem vyhnout potrestání za přestupek nebo se PO mohla svým zánikem vyhnout výkonu správního trestu nebo mohla PO zmařit uspokojení nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Rozhodnutí – oznamuje se obviněné PO, odvolání nemá odkladný účinek. Kritérium přiměřenosti takového postupu (povaha a závažnost přestupku), lze uložit jen po zahájení řízení. Pokud byla PO zřízena nebo založena na dobu určitou nebo k dosažení určitého účelu – od okamžiku nabytí PM rozhodnutí se na ni hledí, jako by byla zřízena nebo založena na dobu neurčitou. Záruka za splnění povinnosti § 83 – lze uložit podezřelému i před zahájením řízení.

Ochranná opatření - § 51 - § 54 Omezující opatření zákaz navštěvovat určená veřejně přístupná místa nebo místa, kde se konají sportovní, kulturní a jiné společenské akce, povinnost zdržet se styku s určitou osobou nebo vymezeným okruhem osob nebo povinnost podrobit se vhodnému programu pro zvládání agrese nebo násilného chování když to stanoví zvláštní zákon + přímá souvislost mezi spáchaným přestupkem a omezujícím opatřením kontrola dodržování Zabrání věci podmínky uložení § 53 odst. 1 vlastníkem zabrané věci se stává stát lze rozhodnout do 5 let o jednání majícího znaky přestupku Zabrání náhradní hodnoty

Vyřízení oznámení o přestupku PŘEDÁNÍ VĚCI usnesením do spisu Trestný čin - OČTŘ Kázeňské přestupky – vojáci, bezpečnostní sbory, vazba, VTOS Nepříslušnost věcná - § 133 SŘ, místní – § 11 odst. 2 SŘ ODLOŽENÍ VĚCI § 76 odst. 1, 2 – USNESENÍ DO SPISU, vyrozumět postiženou osobu, je-li známa § 76 odst. 4 - USNESENÍ S PRÁVEM SE ODVOLAT - nebyl dán souhlas, souhlas vzat zpět - bezvýznamnost trestů PŘÍKAZ NA MÍSTĚ = BLOK ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ EX OFFO – zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému - § 7 odst. 1 písm. a), b), c), 2 písm. a), b) se souhlasem – poučení osoby postižené o udělení souhlasu (> 30 dnů) PŘÍKAZ - § 90 – NE: mladiství, se souhlasem, náhrada škody a vydání bezdůvodného obohacení

bezodkladně formou usnesení poznamenaného do spisu: Předání věci - § 64 orgánu činnému v trestním řízení - okolnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin orgánu příslušnému podle jiného zákona - osoba uvedená § 4 odst. 4 a 5, pokud o skutku nebylo rozhodnuto v I. stupni orgánu věcně a místní příslušnému - při věcné nebo místní nepříslušnosti bezodkladně formou usnesení poznamenaného do spisu:

Odložení věci - § 76 - usnesení poznamenáním do spisu Odst. 1 a 2 není důvod - nejsou důvody, není známá určitá osoba nelze zahájit – imunita, výsady, senátor, poslanec, soudce NS, okolnosti vylučující odpovědnost, ne bis in idem (disciplinární delikt, již pravomocně rozhodnuto jiným orgánem), odpovědnost zanikla prekluzí, zánikem PO, smrtí FO, vedeno trestní řízení o totožném skutku - usnesení poznamenáním do spisu - vyrozumění známé přímo postižené osoby, oznamovatele dle § 42 SŘ Odst. 4 a 5 nedání souhlasu, vzetí souhlasu zpět dostatečný správní trest - jednočinný souběh a všechny přestupky nebyly projednány ve společném řízení bezvýznamnost správního trestu - uložen trest v trestním řízení za jiný skutek - usnesení oznamované podezřelému a známé osobě přímo postižené - vyrozumění oznamovatele dle § 42 SŘ

Zahájení řízení pouze z moci úřední zahájeno dnem oznámení - den doručení písemného vyhotovení (všem podezřelým) - den ústního oznámení (všem podezřelým) oznámení: - popis skutku (děj, místo, čas, aktéry) - další skutek znovu oznámit - předběžná právní kvalifikace - o změně kvalifikace vyrozumět souhlas osoby přímo postižené přestupkem - poučení osoby včetně určení lhůty k dání souhlasu - není třeba u osoby mladší 18 let a v příp. vykázání ze spol. obydlí - není dán před zahájením řízení – odložení dle § 76/ 4 - není dán, vzat zpět během řízení – zastavení dle § 86/ 1 písm. m), n)

Doručování § 19 a násl. SŘ - obecně veřejnou vyhláškou – pouze ve formě vyvěšení oznámení o možnosti převzít písemnost (podmínky doručování § 25 SŘ) doručování zmocněnci – nedaří-li se mu doručovat, doručuje se přímo účastníkovi řízení Platí doručování dle správního řádu datová schránka adresa pro doručování uvedená u správního orgánu adresa pro doručování v ISEO adresa místa trvalého pobytu (sídlo)

Účastníci řízení obviněný poškozený – v části řízení, která se týká jím uplatněného nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení vlastník věci, která může být nebo byla zabrána - v části řízení, které se týká zabrání věci nebo náhradní hodnoty Specifické postavení mají (nejde o účastníky řízení) osoba přímo postižená spácháním přestupku (tam, kde dává souhlas se zahájením řízení nebo pokračování v něm - § 7/7 a § 8/7 z.č. 251/2016 Sb.) zákonný zástupce (opatrovník) mladistvého OSPOD

Náhrada škody - § 89 SO působí na obviněného, aby škodu dobrovolně uhradil škoda neuhrazena – SO uloží povinnost k její úhradě (lze i v části škody) - spolehlivé zjištění výše škody škoda uhrazena – SO vyrozumí poškozeného o nemožnosti rozhodovat o uplatněném nároku nebyla-li uložena povinnost k náhradě škody – odkaz na soud nebo jiný orgán veřejné moci náhrada škody uplatněná opožděně – usnesením se poškozený odkáže na soud nebo jiný orgán veřejné moci + vyrozumění o výsledku řízení

Ústní jednání - § 80 Povinnost nařídit ústní jednání 1. je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci 2. je-li obviněným mladistvý II. 1. na návrh obviněného, je-li to nezbytné k uplatnění jeho práv 2. na požádání poškozeného, je-li to třeba k rozhodnutí o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení - obviněný a poškozený musí být poučeni; - nevyhoví-li správní orgán usnesení o zamítnutí návrhu (oznamuje se, odvolání bez odkladného účinku) Ústní jednání v nepřítomnosti obviněného 1. byl řádně předvolán a souhlasí s tím 2. byl řádně předvolán, ale nedostavil se bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu

Dokazování § 50 a násl. SŘ – obecně § 82 - nový důkazní prostředek – výslech obviněného (poučení) povinnost provést výslech – je-li to nezbytné k uplatnění práv obviněného (poučení o omezení dle § 55 odst. 2, 3 a 4 SŘ) obviněný - nemá povinnost vypovídat pravdivě (poučení) - má právo výpověď odmítnout

usnesením Přerušení řízení - § 85 § 64 SŘ povinnost přerušit - je-li podána kasační stížnost dle z.č. 150/2002 Sb. stavení promlčecí lhůty možnost přerušit - pokud obviněný není schopen chápat smysl řízení pro přechodnou duševní poruchu, která nastala až po spáchání přestupku bez vlivu na promlčecí lhůtu - při očekávání uložení trestu obviněnému za jiný skutek v trestním řízení stavení usnesením

usnesením Zastavení řízení - § 86 důvody - § 86 odst. 1/ a) - n), odst. 4 (oblig.) a 5 (dispoz.) - § 7 odst. 8 z. č. 251/2016 Sb. (usmíření) - § 93 odst. 3 (schválení dohody o narovnání) - příp. zvláštní zákon usnesení jen do spisu - písm. d), e), f), i), j), k) m) a n) usnesením

Rozhodnutí § 68 SŘ - obecně § 93 - náležitosti výrokové části: odst. 1 – vina odst. 2 – právní nástupce odst. 3 – dohoda o narovnání § 94 - lhůta pro vydání rozhodnutí činí 60 dnů vzory rozhodnutí - www.mvcr.cz legislativa - přestupky

Usmíření obdoba smíru u návrhových přestupků § 7 odst. 8 zákona č. 251/2016 Sb. jen u přestupků dle § 7 odst. 1 / a) a odst. 2 / a) ublížení na cti usnesení se doručuje obviněnému a osobě přímo postižené spácháním přestupku (§ 76 odst. 5 SŘ) – právo na odvolání má pouze obviněný

Narovnání - § 87 jen v řízení, kde je účastníkem poškozený podmínky: 1. není rozpor s veřejným zájmem 2. tento způsob řešení je dostačující 3. obviněný „se přizná“ 4. obviněný uhradil škodu (vydal bezdůvodné obohacení) 5. obviněný zaplatil určenou částku k veřejně prosp. účelům Postup SO: neschválí – nevyslovuje se vina  rozhodnutí se nezapisuje do Evidence přestupků vyslechne obviněného a poškozeného obviněného poučí o právních důsledcích vydá rozhodnutí o schválení dohody o narovnání neschválí-li dohodu – pokračuje v řízení

Příkaz § 150 SŘ - obecně lhůta pro podání odporu činí 8 dnů § 90 - lze uložit: napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty - nelze : - řízení se souhlasem § 7/7 z.č. 251/2016 Sb. - o nároku na náhradu škody (vydání bezdův. obohacení) - u mladistvého a osoby s omezenou svéprávností zásada zákazu reformatio in peius – po podání odporu nelze uložit jiný druh trestu nebo vyšší výměru trestu, není-li změněna právní kvalifikace

Příkaz na místě - § 91, § 92 napomenutí pokuta Lze uložit jen: napomenutí zjednodušená písemná forma - § 150 / 5 SŘ u vybraných přestupků se eviduje pokuta do 10.000,- Kč mladistvý do 2.500,- Kč - příkazový blok - příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou - náležitosti jsou součástí bloku - § 92 / 2

Náklady řízení vyhláška č. 231/1996 Sb., pozbývá dnem 1.7.2017 platnosti náklady ukládány pouze dle vyhlášky č. 520/2005 Sb. stejná výše, stejné podmínky Novinka! Poškozený může žádat náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s uplatněním nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

Evidence přestupků zapisují se pravomocná rozhodnutí o přestupku, kterými je uznána vina, stanoví-li tak zvláštní zákon – dle zákona č. 251/2016 Sb.: § 5, § 7, § 8 /vyjma § 5/1 h) a § 5/2 d)/

Odvolání Novinky: § 97 odst. 3 SO sám řízení zastaví a napadené rozhodnutí zruší: - nastal-li důvod dle § 86 odst. 1 písm. f), h), i), j), k), m) n) - a odvolání nemá význam pro náhradu škody nebo bezdůvodné obohacení odvolací orgán přezkoumává rozhodnutí v plném rozsahu, nikoli jen v rozsahu odvolacích námitek

Přezkumné řízení Novinky: lhůty pro zahájení - § 100 odst. 2 písm. a) - 3 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu (subjektivní lhůta) - § 100 odst. 3 - 3 roky od PM rozhodnutí o přestupku (objektivní lhůta) příkaz na místě - § 101 - do 6 měsíců od jeho vydání - podněty podané po této lhůtě vyřizuje SO, který příkaz na místě vydal sdělením do 30 dnů

Krajský úřad Zlínského kraje odbor právní a Krajský živnostenský úřad Děkujeme za pozornost. Krajský úřad Zlínského kraje odbor právní a Krajský živnostenský úřad