Týmová spolupráce při doprovázení pěstounských rodin „Děti v domovech vyrůstají, ale v rodinách mohou opravdu žít…“ Andrea Pavlištíková, metodik sociální práce v Centru psychologické pomoci 23.11.2017
Detašovaná pracoviště na území celého MSK Oblasti NRP se věnujeme již od roku 2003 Doprovázíme a podporujeme více než 390 pěstounských rodin Odbornou podporu poskytujeme také rodinám, které přijaly dítě do osvojení Náš tým je tvořen více než 50 odborníky z řad psychologů a sociálních pracovníků
Naše poslání a cíle v oblasti doprovázení Pomáhat a podporovat ohrožené děti a jejich rodiče nebo náhradní rodiče tak, aby děti mohly vyrůstat v bezpečném a přirozeném prostředí… Dlouhodobě a komplexně podporovat rodiny s dětmi v NRP (podpora při naplňování práv a potřeb dětí žijících v náhradní rodině, podpora a rozvoj kompetencí náhradních rodičů…) Dosáhnout stability situace dítěte (zajistit aby byly včas učiněny všechny kroky k tomu, aby dítě mělo pocit sounáležitosti, životní kontinuity a cítilo se v bezpečí…) Nejlepší cíl je ten, který odpovídá individuální situaci dítěte !!! „Čas dítěte plyne daleko rychleji než ten náš a je nezvratný…“
Podpora dítěte v pěstounské péče Děti, které přicházejí do NRP si s sebou přinášejí mnoho zážitků, zkušeností, pocitů, názorů, neviditelných i viditelných handicapů… Dítě potřebuje naplnit hlubokou touhu po pocitu bezpečí… Důvěra, pocit bezpečí a vazba mezi pěstounem a dítětem může vzniknout jen tehdy když je schopen přijmout dítě takové jaké je, bez výhrad a se vším co si s sebou přináší… Dítě přijme náhradního rodiče natolik, nakolik on přijme jeho… Dítě v pěstounské péči většinou nemá důvod věřit, že vztahy mezi lidmi jsou trvalé, bezpečné, že dospělí budou naplňovat jeho potřeby, které jsou velmi specifické s ohledem na jeho předchozí traumatické zážitky… „Potřeby dětí v pěstounské péči jsou velmi specifické a proto je důležité pečlivé vyhodnocení situace dítěte a následné vytvoření kvalitního plánu péče v rámci týmové spolupráce všech zainteresovaných subjektů“
P Proč je důležitá pravidelná podpora pěstouna? Zvládání problémů v chování u dětí, které zažily zanedbávání, trauma a týrání vyžaduje zvláštní znalosti a dovednosti pečující osoby Některé děti mají mnoho potřeb a naplnit tyto potřeby může být pro pěstouna velmi frustrující (dítě mnohdy nereaguje a pěstoun cítí, že vynaložené úsilí bylo zbytečné, schází mu zdroj radosti, dítě nic neoplácí…) Pěstoun musí rozumět tomu, že o dítě musí pěstoun začít pečovat v závislosti na jeho emocionální fázi vývoje (ne s ohledem na jeho biologický věk) Je nezbytné průběžně rozvíjet kompetence pěstouna v oblasti práce s traumatizovaným dítětem (terapeutické rodičovství) Pro pěstouna je důležitá pravidelná reflexe vývoje dítěte a jeho projevů s někým kdo mu rozumí a může mu pomoci pokud nastane obtížná situace „Žádný pěstoun nebo odborný pracovník v systému SPOD nemůže mít všechny dovednosti a zdroje nezbytné pro naplnění specifických potřeb dětí a rodin“
Multidisciplinární spolupráce ve prospěch dítěte v NRP OSPOD – sociální pracovník dítěte Doprovázející klíčový Psycholog Rodiče nebo jiní příbuzní Sociální rodičů (příbuzných) Pěstouni OSPOD – sociální pracovník pěstounů Soudce Školka Škola
Proč je důležitý multidisciplinární přístup? Jedině tak je možné… zajistit komplexní vyhodnocení situace dítěte, rodiny i komunity… určit aktuální stav dítěte a jeho potřeb… stanovit reálné cíle a kroky k jejich naplnění… průběžné vyhodnocování situace dítěte a další plánování… ujasnit si jednotlivé role a zodpovědnost v týmu… koordinovaně rozvíjet kompetence v oblasti práce s traumatizovaným dítěte u jednotlivých členů týmu… Jedině tak je možné dělat rozhodnutí, která budou v zájmu dítěte s ohledem na jeho individuální potřeby!!!
Doprovázení jako podpora kvality péče Doprovázení zahrnuje tři složky: PODPORU VZDĚLÁVÁNÍ KONTROLU Poskytovat kvalitní služby, znamená neustále se vzdělávat, hledat nové cesty a inspiraci... v praxi je potřeba průběžně reagovat na potřeby dítěte i pěstounů, ale doprovázet i v těžkých (krizových) chvílích kompetentní klíčový pracovník je schopen určit, co je v nejlepším zájmu dítěte ale potřebuje k tomu spolupráci ostatních…
Role klíčového pracovníka Klíčový sociální pracovník je náhradní rodině oporou a pomáhá ji vytvářet vhodné zázemí pro výkon pěstounské péče přičemž dbá na to, aby zájem a blaho dítěte byl nadřazen nad všemi ostatními zájmy Klíčový pracovník: Zjišťuje potřeby, zájmy a názory dětí a pěstounů Vyhodnocuje situaci dítěte a pečující rodiny Plánuje průběh výkonu pěstounské péče (zajišťuje potřebné služby odborníků) Zajištuje dohled nad naplňováním dohody o výkonu PP a odpovídá za sledování výkonu pěstounské péče (předává informace OSPOD) Vede spisovou dokumentaci o rodině NEOBEJDE SE BEZ EFEKTIVNÍ TÝMOVÉ SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI SUBJEKTY !!!
Potřeby klíčového pracovníka? Profesní rozvoj (odborné znalosti, zkušenosti z praxe, lidský přístup…) Specializované vzdělávání a pravidelné intervize a supervize Zpracované metodické postupy organizace a reflexe jejich použití v praxi Navázat s pěstounem a dítětem důvěrný vztah (spíše přítel rodiny než úředník) Vysokou úroveň spolupráce týmu: OSPOD Doprovázející organizace Pěstouni Další odborníci Jako člen týmu nemůže ve svých krocích vycházet pouze z vlastního posouzení situace, potřebuje informace a pohledy dalších členů týmu aby nedošlo k subjektivnímu vyhodnocení situace V PRAXI MNOHDY DOCHÁZÍ MEZI ČLENY TÝMU K ODLIŠNÝM POHLEDŮM NA TO, CO JE V ZÁJMU DÍTĚTE, ALE JE NUTNO NAJÍT SPOLEČNÝ POHLED, KTERÝ BUDOU VŠICHNI RESPEKTOVAT!!!
Umíme naplňovat zájem dítěte v praxi? Různé pohledy na to, co je v nejlepším zájmu dítěte Konflikt rolí jednotlivých členů týmu Řešení sporů s ohledem na společné cíle Hledání optimálního řešení vyžaduje vždy respekt, vzájemně se doplňující role a především uvědomění si toho, že každé dítě to má jinak… „DĚTI ŽIJÍ OKAMŽIKEM“ „MY ODBORNÍCI PŘECE VÍME CO JE PRO NĚJ DOBRÉ…“
Role náhradního rodiče Náročná role, která s sebou přináší vedle radosti také celou řadu obtížných situací a zahrnuje mimo jiné tyto úkoly: 1. Chránit děti a starat se o ně (porozumět specifikům péče o děti v NRP, umět se vcítit do jejich pocitů a pomoci jim tyto pocity zvládnout…) 2. Naplňovat vývojové potřeby dětí a řešit jejich opožděný vývoj (uvědomění si skutečnosti, že dítě může mít nenaplněné základní potřeby, prožité ztráty a dopady s tímto související v projevech svého chování, porozumění významu identity dítěte a důležitosti práce s životním příběhem dítěte… ) 3. Podporovat vztahy mezi dětmi a jejich rodinami (práce s informacemi o původní rodině včetně respektování a podpory vztahů dětí k jejich biologické rodině i předchozím pečovatelům, např. PPD…) 4. Vytvářet pro děti bezpečné a pečující vztahy na celý život (umět navazovat a udržovat dlouhodobé vztahy a naučit to také přijaté dítě, pokud je to možné pomoci vytvořit podmínky pro návrat dítěte k původní rodině) 5. Pracovat jako člen týmu (považovat za samozřejmé, že budou spolupracovat s OSPOD a doprovázející organizací, rozumět významu týmové spolupráce pro naplňování potřeb dítěte) NEOBEJDE SE BEZ PODPORY A POMOCI ODBORNÍKŮ A BLÍZKÝCH!
Náročná role náhradního rodiče Má zákonem stanoveny práva a povinnosti při výkonu PP („Služba dítěti“) 24 hodin denně 7 dní v týdnů pečuje o dítě/děti se specifickými potřebami… Pomáhá dítěti získat ztracenou důvěru a zajistit pocit bezpečí… Dítě přijímá takové jaké je… Společně s dítětem přijímá také svým způsobem i jeho rodinu… Tato role vyžaduje hodně specifických dovedností, lásky, trpělivosti a času!!!
Na čem pracuje klíčový pracovník s pěstounem? Aby si dokázal připustit, že pečovat o dítě v NRP je náročná role vyžadující hodně času, empatie a úsilí a proto potřebuje týmovou podporu například při: Problémech s adaptací dítěte v rodině problémech vyplývajících z poruchy attachmentu problémech vyplývajících z naučených vzorců chování dítěte problémech kdy přijaté dítě nenaplňuje očekávání pěstouna problémech s konfliktem loajality dítěte problémech spojených se spolupráci s biologickou rodinou dítěte problémech vzniklých mezi přijatými a biologickými dětmi … Aby si pěstoun dokázal připustit, že jeho pohled na potřeby dítěte může být subjektivní (je ovlivněn jeho vnímáním dítěte a jeho vztahem k dítěti) „PŘI SVÉ PRÁCI SE KLÍČOVÝ PRACOVNÍK NEOBEJDE BEZ VŠÍMAVOSTI PĚSTOUNŮ K PROBLÉMŮM DÍTĚTE HNED NA ZAČÁTKU, DŘÍVE NEŽ SE SITUACE ZHORŠÍ…“
Kdo je hlavní koordinátor týmu SPOD? Orgán sociálně-právní ochrany dítěte: Je odpovědný za vyhodnocení situace dítěte a zpracování individuálního plánu ochrany dítěte na který může klíčový pracovník navázat při zahájení spolupráce a plánováním dalšího průběhu pobytu dítěte v pěstounské péči Co nám „doprovázejícím“ v praxi často chybí??? IPOD není zpracován nebo je zpracován pouze formálně; neobsahuje cíl zaměřený na dosažení stability dítěte a kroky nezbytné ke splnění tohoto cíle včetně časového rámce jednotlivých kroků; není projednán s klíčovým pracovníkem, pěstounem, dítětem; není pravidelně aktualizován s ohledem na potřeby dítěte a pěstouna Souběžné plánování OSPOD (práce s více možnostmi jak dosáhnout stability dítěte) Předávání informací Týmová spolupráce při nastavení formy a frekvence kontaktů dítěte s rodiči „POKUD OSPOD NENÍ ZAINTERESOVÁN NA PLÁNOVÁNÍ NEMŮŽE TÝM SPOD NIKDY DOBŘE FUNGOVAT“!!!
Kdy se v praxi daří týmová spolupráce? Pokud členové týmu: chápou společné cíle a úkoly a zajišťují sdílení informací vzájemně se respektují a váží si pohledu druhého sdílejí společné hodnoty a řídí se právními předpisy v oblasti SPOD snaží se porozumět tomu, co dítěti přináší pocit stability, předvídatelnosti a identity a získané informace zapracovávají do života dítěte uznávají přístup orientovaný na dítě mají kromě odborných znalostí také zkušenosti z praxe a především lidský přístup pravidelně vyhodnocují situaci a potřeby dítěte
Co neprospívá efektivní týmové spolupráci? Nejsou ujasněny role a kompetence jednotlivých členů týmu Členové týmu mají omezené kompetence (chybí jim specifické znalosti a dovednosti) Časté střídání členů týmu Nepředávání důležitých informací Nedostatek objektivity a prosazování vlastních způsobů řešení situace Nadměrné emocionální zapojení Členové týmu nesdílejí společné hodnoty (přístup orientovaný na potřeby dítěte, který musí být v souladu s hodnotami a předpisy pro výkon SPOD) Přetíženost členů týmů (nedostatečné zázemí) Omezený přístup k pomoci odborníků Situace dítěte a jeho potřeby nejsou pravidelně vyhodnocovány
Co ještě neprospívá efektivní týmové spolupráci? Konkurenční prostředí pro doprovázení pěstounských rodin Před rokem 2013 se tématem NRP na profesionální bázi zabývalo cca 20 organizací V současnosti působí v ČR cca 140 pověřených osob uzavírajících dohody o PP Bouřlivý rozvoj služeb na podporu výkonu NRP Časté přechody pěstounských rodin mezi doprovázejícími organizacemi Nedostatečné kompetence pracovníků doprovázejících organizací (jen odborné vzdělání nestačí …)
Co nám nejvíce chybí v praxi při péči o ohrožené děti? Pomáhat rodičům dětí zvládnout jejich život, protože cítí-li se dobře biologický rodič dítěte, cítí se dobře také dítě… Preventivní služby pro práci s ohroženou rodinou v režimu SPOD… Preventivní programy pro rodiče, kteří neumějí pečovat o své děti… Systematická ucelená odborná podpora rodičům, kteří nemohou zajišťovat péči o své děti… Z praxe je patrné, že pokud dojde k vytvoření státem garantovaného finančního prostoru pro nestátní neziskové organizace, může dojít velmi rychle k rozvoji dalších služeb potřebných k péči o ohrožené děti…
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Nejdůležitějším členem týmu je pěstoun, který je s dítětem v každodenním kontaktu a může tedy nejlépe vědět, co dítě opravdu potřebuje… Pěstounův pohled na potřeby dítěte však může být subjektivní (je ovlivněn svým vnímáním dítěte a vztahem k němu), proto je důležité aby pěstoun mimo jiné: rozuměl tomu, že vlastní žebříček životních hodnot a zkušeností může být odlišný od toho co dítě skutečně potřebuje rozuměl důležitosti otevřené komunikace s ostatními členy týmu vedl vzájemný dialog a respektoval pohledy ostatních členů týmu zohledňoval názor dítěte (s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost) Bez řádné podpory a profesionální týmové spolupráce může dojít k selhání pěstounské péče... „Není nic těžšího než sledovat rozpad pěstounské rodiny a osud dítěte, které musí z rodiny pryč, a zažívá další ztrátu, odmítnutí a bolest, kterou si ponese celý život…“
„Nikdo z nás není tak chytrý jako my všichni dohromady“ „Nikdo z nás není tak chytrý jako my všichni dohromady“ japonské přísloví Děkuji za pozornost