Význam sociálních podnětů pro rozvoj empatie a mentalizace aneb dívej se mi do očí Schopnost orientace v pocitech jiného člověka má neurobiologický základ, ale její rozvoj vyžaduje specifickou sociální zkušenost.
Základem je rozpoznávání emočních signálů ve výrazu obličeje Emoční výraz funguje jako informace Vývoj percepce a rozlišování výrazů lidských tváří v 1. roce života. Význam kvality sociálních podnětů pro rozlišení výrazu různých emocí. Variabilita emočních projevů matky.
Pro rozpoznávání a simulaci emočních výrazů je důležitý systém zrcadlových neuronů Zrcadlové neurony se aktivují, když člověk pozoruje někoho jiného a navozují u něj podobné pocity. Jejich navození usnadňuje vzájemné porozumění. Mohou se aktivovat i při pouhé představě.
Navození podobných pocitů usnadňuje porozumění jiným lidem Avšak dítě se je nejprve musí naučit rozlišovat. Děje se tak v průběhu raného dětství. Dítě sleduje proměny výrazu matčina obličeje a přejímá její pocity. Matka napodobuje emoční výrazy dítěte a tak mu napomáhá k jejich pochopení. Vzájemná nápodoba a sdílení má značný význam při vytváření specifické vazby mezi matkou a dítětem.
Schopnost rozpoznávat a sdílet emoční signály je označována jako empatie Je důležitým aspektem sociálního chování, které usnadňuje porozumění. Zablokování možnosti sdílení a porozumění emocí. Neschopnost orientace v emočních signálech – problémy v chování. Někteří lidé nejsou vnímáni jako lidé, ale jako neživé objekty.
Mentalizace je schopnost orientovat se v lidské mysli Mentalizace navazuje na zkušenosti s empatií. Empatie zahrnuje i sdílení, v případě mentalizace jde jen o porozumění.
Mentalizace se rozvíjí v předškolním věku Vyžaduje odlišení vlastních pocitů a myšlenek od cizích. Tendence promítat vlastní pocity a názory do jiných lidí přetrvává i v dospělosti. I v tomto případě je důležitá zkušenost.