Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiálu Psychické stavy – pozornost, VY_32_INOVACE_04.03.09 Autor Mgr. Monika Malá Tematická oblast Základy společenských věd Ročník Pátý Datum tvorby Září 2013 Anotace Tato prezentace popisuje psychické stavy. Je zde popsán proces pozornosti, vlivy na pozornost. Metodický pokyn Tato prezentace slouží jako elektronická učebnice, pro pátý ročník (osmiletého ) gymnázia základů společenských věd – psychologie. Časová dotace 45 minut.

Anotace: Tato prezentace popisuje psychické stavy Anotace: Tato prezentace popisuje psychické stavy. Je zde popsán proces pozornosti, vlivy na pozornost.

Pozornost = psychický stav, který zajišťuje po určitou dobu soustředění člověka na nějaký předmět nebo jev. Tato formální psychická funkce souvisí s určitým uvědomovaným obsahem a stavem aktivace. Fylogeneticky se pozornost vyvinula z vrozeného, orientačně pátracího reflexu, který můžeme pozorovat u zvířat.

Orientační reakce je projevem připravenosti reagovat na podnět, který je nezvyklý, náhlý nebo neobvykle intenzivní a může být ohrožující. I když o nás říkají , že jsme nepozorní, není tomu tak, jen pozornost přesouváme jinam.

Činnost pozornosti závisí: Na vnitřním vyladění jedince. Jste-li ohroženi – jste citlivější k podnětům. Schopnost reagovat vyplývá z potřeby bezpečí a jistoty. Potřebná je i orientace v prostředí – zvídavost. Člověk má obecnou tendenci poznávat. Pozornost je jedním z mechanismů regulace psychické aktivity.

2 základní varianty pozornosti Bezděčná pozornost - vychází z orientační reakce, je vyvolána podněty, které jsou pro jedince samy o sobě významné, - značný význam má v prvních letech života, ve školním období již nestačí. Úmyslná pozornost -předpokládá předcházející rozhodnutí se pro určité podněty.

Pozornost lze vymezit vlastnostmi: Koncentrace – intenzita soustředění. Rozsah pozornosti (distribuce) – počet jevů, které najednou obsáhneme (dospělá osoby mohou postřehnout najednou nejvýše 6 -7 prvků). Tenacita (stálost) – schopnost udržet pozornost po určitou dobu, po této době zákonitě kolísá (osciluje, fluktuuje).

Vigilita - schopnost přenášet pozornost z jedné činnosti na jinou Vigilita - schopnost přenášet pozornost z jedné činnosti na jinou. Neschopnost přenášení pozornosti je označována jako roztržitost. Zaměřenost (výběrovost) – soustředíme-li se více na jeden předmět, ostatní si v tu chvíli neuvědomujeme (NS se chrání před přepětím a poškozením).

Individuální rozdíly (mezi jedinci) v pozornosti se projevují zejména: V rozsahu (kolik předmětů najednou). Ve stálosti (jak dlouho). V přenášení a rozdělování (jak rychle přenese a zda dokáže vykonávat současně 2 různé činnosti).

Kvalitu pozornosti mohou ovlivnit objektivní a subjektivní faktory: Objektivní faktory: Vlastnosti podnětů, které pozornost upoutávají i udržují (velikost, kontrast, intenzita barev nebo pohybu). Kognitivní faktory mohou působit oběma směry. (Napomáhají nebo tlumí pozornost – uspávač hadů nebo zajímavý vtipný řečník.)

Subjektivní faktory: Vrozené předpoklady typu vyšší nervové soustavy. Věk. Volní vlastnosti, motivace. Aktuální stav, potřeby a postoje (vědomé i nevědomé). Osobní zkušenost jedince, jeho zvyky a minulé emoční prožitky. Únava a vyčerpání.

Pozornost je podmíněna stavem bdělosti organismu. Mění se během dne, ale i v průběhu delšího nebo kratšího časového období.

Zdroj: Mgr. Kateřina Juklová :Základy obecné psychologie, Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové, Hradec Králové 2007