Stranický systém na Ukrajině

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mgr. Irena Fadrhoncová.  Definice: právní norma je obecně závazné pravidlo chování, které je vyjádřeno zvláštní státem uznanou formou a jehož zachování.
Advertisements

Elektromagnetická slučitelnost. Název projektu: Nové ICT rozvíjí matematické a odborné kompetence Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název školy:
Spolkové a nadační právo Téma: Úvod do studia spolkového a nadačního práva.
N á zev S Š : SOU Uherský Brod Autor: Mgr. Věra Dudová N á zev prezentace (DUMu): Právní řád ČR a právní ochrana občanů N á zev sady: Výuka občanské nauky.
Základní znaky NO Účelová funkce a důvody založení: není založena za účelem zisku důvody založení: - dobročinná nebo charitativní činnost - podpora skupiny.
NEZISKOVÉ ORGANIZACE Ing. Alica Kavanová. CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY 1. Účelová funkce a důvody založení:  n n n není založena za účelem zisku  d d
Pohled tisku, názory veřejnosti a vězeňské populace na sankční politiku v ČR Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha Republikový výbor pro.
Občanská společnost, participace občanů na politickém životě Demokratický právní stát.
Neziskové organizace Motto: „Abychom zbohatli materiálně, musíme nejprve zbohatnout v mysli.“
ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace AUTOR:Mgr. Marcela Zahrádková NÁZEV:VY_12_INOVACE_02B_25_Politické strany TEMA:Člověk.

NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Pardubice - Spořilov AUTOR: Hana Navrátilová NÁZEV: VY_32_INOVACE_VÝCHOVA K OBČANSTVÍ _18.MOC SOUDNÍ TEMA: MOC SOUDNÍ ČÍSLO PROJEKTU:
Název školy: ZŠ Klášterec nad Ohří, Krátká 676 Autor: Mgr. Veronika Kubincová Název materiálu: VY_32_INOVACE_18_10_ Lidská práva Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc. Právo jako společenský jev: PRÁVO 1.vnitrostátní, 2.mezinárodní a 3.evropské (EU) Masarykova univerzita Brno 2016.
Politologie Základní pojmy. Politologie Společenská věda politická věda, věda o politice, teorie politiky, věda o moci. „Je to vědecká disciplína zabývající.
Politika v ČR Název školy: ZŠ Salvátor Název školy: ZŠ Salvátor Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název výstupu:
MIKROEKONOMIKA TYPOLOGIE PODNIKŮ II. Podniky podle sektorů a hospodářských odvětví.
Výchova k občanství Právní základy státu - znaky státu.
Definice tématu II Robert Zbíral
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Martin Havlena
4. Ústavní pořádek ČR a jeho základní ustanovení
Pojem přeměna obchodní společnosti
Výukový materiál Zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
Josef Středula, předseda ČMKOS
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
POLITICKÉ STRANY Mgr. Michal Oblouk.
Státní organizace.
Společné a koordinované politiky EU
Matouš Bořkovec, ZŠ Mikoláše Alše
Název projektu: Drogové závislosti - násilníci a oběti Bc
Výukový materiál zpracován v rámci projektu
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Anotace Objasnit důvody vzniku státu. Seznámit žáky se znaky státu, popsat různé historické typy států. Výukový materiál.
Vybrané problémy mezinárodních organizací
Historické milníky EU Monika Matysová.
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu
Vývoj liberální demokracie a úskalí korupce
ČÍSLO PROJEKTU ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY AUTOR TÉMATICKÝ CELEK
Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tématický celek
Název školy: Základní škola Pomezí, okres Svitavy
Název školy: Základní škola Pomezí, okres Svitavy
ČÍSLO PROJEKTU ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY AUTOR TÉMATICKÝ CELEK
Směrnice OECD pro nadnárodní podniky – význam a role
Vzdělávací oblast: Člověk a společnost
Volby v ČR Název školy: ZŠ Salvátor
Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Sandra Tichá
Organizace veřejné správy blok č. 1
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Martina Slánská Kalhousová Název.
ŠKOLA: Základní škola Velké Karlovice, okres Vsetín
České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2010 Tisková konference 7.
Právní dějiny na území Slovenska Ladislav Vojáček
Životní cyklus.
Anotace Žák se seznámí s problematikou národa, národnostních menšin a vztahu majority a minorit Autor Mgr. Petr Stonawski Jazyk Čeština Očekávaný výstup.
Vznik a podstata státu Lidstvo prožilo převážnou část své existence bez státu. Počátky státní organizace jsou kladeny do doby rozvinutějšího zemědělství.
EVROPSKÁ UNIE Hlavní orgány (11)
Role sociální práce ve vztahu k výkonu veřejného opatrovnictví Hradec Králové Workshop je pořádán v rámci projektu Systémová podpora sociální.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
OSVÍCENSTVÍ 18. STOLETÍ VĚK ROZUMU.
POLITICKÝ PLURALISMUS
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVÁN V RÁMCI PROJEKTU EU PENÍZE ŠKOLÁM
VY_32_INOVACE_VO.9.A.02 Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr. Nikola Grbavčicová Název materiálu: VY_32_INOVACE_VO.9.A.02_typy_a_formy_statu.
VY_32_INOVACE_VO.9.A Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr. Nikola Grbavčicová Název materiálu: VY_32_INOVACE_VO.9.A.01_PRÁVNÍ ZÁKLADY STÁTU-ZNAKY.
Název: Základní lidská práva Autor: Mgr. Jiřina Kadlecová
ČÍSLO PROJEKTU ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY AUTOR TÉMATICKÝ CELEK
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí
Zemědělské družstevnictví Družstva za první republiky a dnes
SPRÁVNÍ PRÁVO.
Martin VLASTNÍK, vedoucí oddělení politiky nerostných surovin
Transkript prezentace:

Stranický systém na Ukrajině Politické strany a jejich význam

Politické strany Organizovaná dobrovolná sdružení občanů se stejnými politickými názory a cíli (ideologií), která se účastní politického života Vzájemnou konkurencí se snaží získat politickou moc a prosadit svou politickou vůli (deklarovanou volebním programem) V demokratické společnosti je politická scéna pluralitní – mohou se tak na ní kromě politických stran objevit politická hnutí či zájmové skupiny Zájmová skupina se na rozdíl od politické strany zaměřuje pouze na jedno téma a chce moc spíše ovlivňovat, než ji sama vykonávat Politické hnutí zase nemá tak vysokou organizovanost, hierarchii a disciplinovanost (často zárodek politické strany)

Politické strany Znaky politických stran: a) vlastní politický program b) účastní se voleb c) působí na veřejnost (získávají členy, sympatizanty, voliče) d) disponují organizační strukturou e) činnost financována z členských a státních příspěvků, darů atd. Funkce politických stran: a) zprostředkovatelské (vztah mezi lidmi a vládou) b) integrativní (soustřeďují zájmy) c) socializační (politické role, postoj k politice) d) mobilizační (mobilizují voliče) e) rekrutivní (výběr politických elit) f) ústavní (sestavují vládu)

Politické strany Politické strany se zpravidla dělí podle politických ideologií Ideologie má funkci: vysvětlující, hodnotící, orientující (identita), legitimizující (program a cíle) Na základě těchto ideologií zaujímají místo v politickém spektru Politické spektrum se dělí na pravici a levici Některé politické strany zaujímají pozici středu

Politické strany

Politické strany Historický vývoj Vznik strany (podle Maurice Duvergera): a) interně vzniklé strany (parlamentní původ) b) externě vzniklé strany (mimoparlamentní původ) Vývojové (organizační) typy politických stran: a) kádrové strany (honorační) b) masové strany c) univerzální/všelidové (catch-all) strany d) kartelové strany Důležitá vazba na určitou kmenovou skupinu voličů, členská základna a ideově-politická identita strany

Politické strany Koncepci konfliktních linií (cleavages) vypracovali Stein Rokkan a Seymour Martin Lipset Tato koncepce vysvětluje vývoj a proměny politických stran v Evropě v 19. a 20. století Je založena na tom, že každá společnost je rozdělena na různé sociální skupiny (segmenty), které mají vlastní zájmy Pro vznik konfliktní linie je důležité, aby si daná skupina byla vědoma své kolektivní identity (příslušnost ke „své“ sociální skupině) Pokud je napětí mezi těmito skupinami dostatečně intenzivní a dlouhodobé, může vést ke vzniku konfliktní linie

Stein Rokkan, Seymour Martin Lipset

Politické strany Konfliktní linie

Politické strany Konfliktní linie V rámci teorie konfliktních linií přišel Stein Rokkan s hypotézou o tzv. zamrznutí stranického systému Stranický systém (až na výjimky) vypadal v Evropě stejně od jeho počátku až do přibližně 60. let 20. století V 60. letech došlo k úpadku identifikace voličů s tradičními stranami – oslabila se loajalita vůči nim Expandovaly nové stranické alternativy, což se ve volbách promítlo do růstu voličské volatility Výsledkem bylo tzv. rozmrznutí stranických systémů

Politické strany Konfliktní linie v postkomunistických zemích Komunismus x antikomunismus Nacionalismus x regionalismus Socioekonomická konfliktní linie (winners x losers) Ukrajina ?

Stranický systém Soustava vztahů mezi politickými stranami Typologie stranických systémů: 1) podle počtu stran (Maurice Duverger) a) monopartismus b) bipartismus c) multipartismus 2) podle počtu a velikosti (síly) stran (Jean Blondel) a) bipartismus b) systém dvou a půl strany c) multipartismus s dominující stranou d) multipartismus bez dominující strany

Maurice Duverger, Jean Blondel

Stranický systém 3) Podle počtu, velikosti a vztahů stran (Giovanni Sartori) a) bipartismus (slabá polarizace, malá ideologická vzdálenost) b) umírněný pluralismus (omezený pluralismus) c) polarizovaný pluralismus (antisystémové strany, bilaterální opozice) d) systém predominantní strany (tři vítězství v řadě, absolutní většina) nesoutěživé stranické systémy: a) systém jedné strany b) systém hegemonické strany Sartori rozlišil formát systému (počet a relevance stran) a typ systému (stupeň ideologické polarizace) Strana je relevantní pokud disponuje koaličním či vyděračským potenciálem

Stranický systém

Giovanni Sartori

Politická strana Vznik a fungování stran na Ukrajině Existence politických stran na Ukrajině je spjata se zákonem O politických stranách z roku 2001 Pro vznik politické strany je třeba získat nejméně 10 tisíc podpisů obyvatel Ukrajiny, kteří mají volební právo Tyto podpisy musejí být získány nejméně ve 2/3 okresů 2/3 oblastí Ukrajiny, měst Kyjeva a Sevastopolu (!?) a nejméně 2/3 okresů Autonomní republiky Krym (!?) Politická strana na Ukrajině musí mít nejméně 100 členů (při ustavující schůzi) Politické strany jsou registrovány na základě zákona jako právnické osoby

Politická strana Vznik a fungování stran na Ukrajině Existence a činnost politické strany je zakázána pokud: a) usiluje o likvidaci nezávislosti Ukrajiny b) usiluje o změnu ústavního pořádku násilnými kroky c) usiluje o porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny d) ohrožuje bezpečnost Ukrajiny e) usiluje o nezákonné uchopení moci f) propaguje násilí, rasovou náboženskou či jinou nesnášenlivost g) porušuje základní lidská práva h) propaguje komunistickou či nacistickou ideologii vč. jejich symbolů Politické strany nesmějí mít (polo)vojenský charakter (ozbrojenou složku) Zákaz činnosti (existence) strany přísluší pouze soudu

Politická strana Vznik a fungování stran na Ukrajině Členy politické strany nesmějí být: a) soudci b) prokurátoři (státní zástupci) c) policisté d) spolupracovníci Bezpečnostní služby Ukrajiny e) vojáci f) pracovníci Státní kriminální služby Ukrajiny g) pracovníci Národního antikorupčního úřadu Ukrajiny V době zastávání výše uvedených funkcí se členství v politické straně pozastavuje

Vývoj stranického systému na Ukrajině Na formování ukrajinského systému stran mělo vliv několik faktorů: a) první soutěživé parlamentní volby se konaly až v roce 1994 b) použití většinového volebního systému v roce 1994, který se pro jen slabě strukturované politické strany ukázal jako naprosto nevhodný c) fenomén tzv. (bezpartijní) strany moci, která ovlivňovala politický systém mnohem výrazněji než klasické politické strany (zejména v 90. letech) Strana moci představovala neformální seskupení části staré komunistické nomenklatury na centrální i regionální úrovni (oligarchie) Strana moci odstavila od moci příliš ortodoxní komunistické sily a nepřipustila k ní (až na výjimky) národně-demokratickou opozici

Vývoj stranického systému na Ukrajině Vývoj ukrajinského stranického systému se dá rozdělit na několik fází: 1) 1988 – 1991: vznik alternativních občanských hnutí (Ruch) odštěpením od nich či samostatnou cestou vznikaly politické strany stranám ovšem chyběla propracovanější organizační báze začíná se rozbíhat vnitřní diferenciace komunistické strany 2) 1991 – 1993: definitivní rozpad Ruchu (jako hnutí) zbytek Ruchu profilován jako politická strana pod vedením V. Čornovila delegalizace komunistické strany – vznik nástupnických formací (např. socialistická strana Ukrajiny, Rolnická strana Ukrajiny atd.) v roce 1993 vynuceno obnovení KPU

Vývoj stranického systému na Ukrajině 3) 1994 – 1998: krystalizace stranického systému se zabrzdila větší úspěch než strany měli nezávislí kandidáti z politických stran nejvíce uspěly KPU, SPU a částečně Ruch skutečným vítězem strana moci (potvrzeno prezidentskými volbami) jednotlivé strany podléhaly další fragmentaci 4) 1998 – 2001: výrazný posun v krystalizaci stranického systému změna volebního systému přiměla stranu moci k transformaci nejúspěšnějšími stranami KPU a Ruch objevilo se několik proprezidentských (NDP, PZU) i protiprezidentských (Hromada, PSPU) politických formací trojpólový stranický systém, který nebyl příliš stabilní

Vývoj stranického systému na Ukrajině 5) 2002 – 2004: polarizace a restrukturace stranického systému antiprezidentský volební blok (koalice) Naše Ukrajina vyhrál volby prosadily se i další protiprezidentské strany (BJUT, SPU) přes jistý pokles si udržela značný význam KPU přítomna i proprezidentská strana Za jednotnou Ukrajinu 6) 2005 – 2010: posílení významu politických stran (změna vol. systému) ustálení stranického systému - cca pět důležitých stran pokles významu KPU, nová dominantní strana (Strana regionů) tripolární systém: národnědemokratický blok (NU, BJUT) x Strana regionů x Komunistická strana absence Socialistické strany Ukrajiny po volbách 2007

Vývoj stranického systému na Ukrajině 7) 2011 – 2013: dominantní postavení vládní Strany regionů nárůst podpory Komunistické straně Ukrajiny snaha o likvidaci opozičních stran a jejich lídrů (Tymošenková) vznik nových opozičních stran (např. UDAR Vitalije Klyčka) 8) 2014 – 2016 zásadní restrukturalizace stranického systému vznik nových dominantních politických subjektů (NF, BPP, OS) naprostý útlum Strany regionů (spojená s bývalým režimem) zásadní propad Komunistické strany Ukrajiny (žádné mandáty!!!)

Politické strany současné Ukrajiny Lidová Fronta Vznik strany: 2014 Zakladatelé: Arsenij Jaceňuk a Oleksandr Turčynov Předseda: Arsenij Jaceňuk Ideologie: Národní konzervatismus, proevropský (pro-EU) Politická pozice: pravý střed Členská základna: značná část ze strany Vlast Politický význam: vítěz proporční části voleb 2014 (22,1%), 82 mandátů Oficiální web: http://nfront.org.ua/

Lidová fronta

Arsenij Jaceňuk, Oleksandr Turčynov

Politické strany současné Ukrajiny Blok Petra Porošenka Solidarita Vznik strany: 2001 (2014) Zakladatel: Petro Porošenko Předseda: Vitalij Klyčko Ideologie: liberální konzervatismus, proevropský (pro-EU) Politická pozice: pravý střed Historie: 2002 součást Bloku NU, 2003 – 2013 neaktivní Politický význam: vládnoucí strana s největším počtem mandátů (132) Oficiální web: http://solydarnist.org/

Blok Petra Porošenka Solidarita

Vitalij Klyčko, Petro Porošenko

Politické strany současné Ukrajiny Svépomoc (sdružení) Vznik strany: 2012 Zakladatel: Andrij Sadovyj Předseda: Andrij Sadovyj (lvovský starosta) Ideologie: konzervatismus, křesťansko-demokratický, proevropský (EU) Politická pozice: pravý střed Historie: strana vznikla z občanského sdružení založeného 2004 Politický význam: třetí nejsilnější strana po volbách 2014 (33 mandátů) Oficiální web: http://samopomich.ua/

Svépomoc (sdružení)

Andrij Sadovyj (1968)

Politické strany současné Ukrajiny Opoziční blok Vznik strany: 2010 Předseda: Jurij Bojko Ideologie: sociální liberalismus, euroskepticismus Politická pozice: levý střed Historie: navazuje na činnost Strany regionů, v opozici proti Euromajdanu Politický význam: čtvrtá nejsilnější strana po volbách 2014 (29 mandátů) Oficiální web: http://opposition.org.ua/

Opoziční blok

Jurij Bojko

Politické strany současné Ukrajiny Radikální strana Oleha Ljaška Vznik strany: 2010 Zakladatel: Oleh Ljaško Předseda: Oleh Ljaško Ideologie: nacionální liberalismus, populismus, proevropský (pro-EU) Politická pozice: pravice Politický význam: pátá strana po volbách 2014 (22 mandátů) Oficiální web: http://liashko.ua/?attempt=1

Radikální strana Oleha Ljaška

Oleh Ljaško

Politické strany současné Ukrajiny Všeukrajinské sdružení Vlast Vznik strany: 1999 Zakladatel: Julija Tymošenková Předseda: Julija Tymošenková Ideologie: liberální konzervatismus, proevropský (pro-EU) Politická pozice: pravý střed Historie: součást Bloku Julie Tymošenkové (2001 – 2011) Politický význam: šestá strana po volbách 2014 (19 mandátů) Oficiální web: http://ba.org.ua/

Všeukrajinské sdružení Vlast

Julija Tymošenková

Politické strany současné Ukrajiny Všeukrajinské sdružení Svoboda Vznik strany: 1991 (1995) Předseda: Oleh Ťahnybok Ideologie: nacionalismus Politická pozice: krajní pravice Historie: do roku 2004 název Sociálně-národní strana Ukrajiny Politický význam: sedmá strana po volbách 2014 (19 mandátů) Oficiální web: http://svoboda.org.ua/

Všeukrajinské sdružení Svoboda

Oleh Ťahnybok

Politické strany současné Ukrajiny Silná Ukrajina Vznik strany: 1999 Zakladatel: Mychajlo Syrota Předseda: Serhij Tihipko Politická pozice: levice Historie: do roku 2009 se nazývala Strana práce Ukrajiny, 2012 zánik (vstup členů do Strany regionů), 2014 obnovení činnosti Politický význam: ve volbách 2014 zisk 1 mandátu Oficiální web: http://silnaukraina.com/ (momentálně nefunkční)

Silná Ukrajina

Mychajlo Syrota, Serhij Tihipko

Politické strany současné Ukrajiny Všeukrajinské agrární sdružení ZASTUP Vznik strany: 2014 Zakladatel: Vira Uljančenko Předseda: Vira Uljančenko Politická pozice: levice Politický význam: ve volbách 2014 zisk 1 mandátu Oficiální web: http://zastup.org.ua/

Všeukrajinské agrární sdružení ZASTUP (Za sociální pracovní ukrajinskou perspektivu)

Vira Uljančenko

Politické strany současné Ukrajiny Pravý sektor Vznik strany: 2013 (2014) Předseda: Dmytro Jaroš Ideologie: nacionalismus Politická pozice: krajní pravice Historie: vznik hnutí a následně strany souvisí s tzv. Euromajdanem, navazuje na stranu Ukrajinské národní shromáždění (1997) Politický význam: ve volbách 2014 zisk 1 mandátu Oficiální web: http://pravyysektor.info/

Pravý sektor

Dmytro Jaroš