Eurobanky Eurodolar Eurobondy Off shore 7. Euroměnový trh N_MF_B Eurobanky Eurodolar Eurobondy Off shore

Eurotrh, Euroměnový trh Na eurotrhu se obchoduje s cennými papíry a dluhy, které jsou denominovány v euroměnách. Euroměnové trhy, z nichž eurodolarový trh je největší, vznikly na konci druhé světové války poté, kdy se měny staly konvertibilní a kdy se začalo poprvé skutečně v mezinárodním měřítku obchodovat s cennými papíry. Předložka euro se objevila téměř náhodně a je poněkud matoucí, neboť nemá nic společného s Evropou. Jedná se mezinárodní měnový trh, „Světoměnový“ Globalizační proces zahájený stažením dolarových depozit SSSR z USA v období Korejské války 1951-1953 do Londýna/City/ Trh s eurocennými papíry probíhá ve všech hlavních finančních centrech, z nichž na Londýn připadá největší podíl.

Hlavní příčiny rozvoje euroměnového trhu Rozšíření bankovních služeb /depozita, úvěry/ pro potřeby nadnárodních firem, v různých částech světa, v různých měnách Možnost obcházení domácích úrokových úvěrových a devizových omezení, která se vztahují na domácí měnu Nižší náklady při vytváření eurodepozit v euroměnách (eurodepozita nejsou povinně pojišťována a neplatí povinnost držet PMR, což lumožňuje eurobankám nabídnout vyšší depozitní úrokové sazby a nižší úvěrové úrokové sazby; Snaha o překonání přirozeného omezení při rozvoji nových netradičních center, které spočívá v nedůvěryhodnosti domácí měny.

Eurobanky Eurobanky jsou banky provádějící euroměnové bankovní obchody. přijímají vklady a poskytují půjčky v jiných měnách, než je měna země, v níž jsou umístěny. euroměnové operace jsou alternativou mezibankovního trhu. Banky jsou ve svém euroměnovém oddílu bilance zproštěny PMR a pojištění vkladů a mají větší volnost při určování svého kapitálu i kvality úvěrového a investičního portfolia. mohou provádět transakce levněji než jejich domovské základny, můžou pracovat s menším úrokovým rozpětím / spread/, než domácí banky Obvykle dcery nadnárodních bank, nebo reprezentace umístěné v off-shore centrech

Eurobanky – produkty a obchody Pasiva : krátkodobá termínová depozita• od nebankovních subjektů o fixované době dospělosti /1 den – několik týdnů/ eurodepozitní certifikáty jsou sekundárně obchodovatelné cenné papíry emitované eurobankami jako osvědčení o provedeném termínovém vkladu v euroměnách. Jejich obvyklá doba splatnosti je do jednoho roku. Dělí se na „tranche CD", které jsou určeny pro firmy, a „top CD", které jsou většího nominále a jsou určeny pro mezibankovní obchodování Eurobondy / floating rate notes Europůjčky od bank na mezibankovním trhu Základní kapitál Aktiva : Euroúvěry – roll-over-credits, úročení LIBOR /The London Interbank Offered Rate Europůjčky bankám na mezibankovním trhu

Eurodolar Dolary na účtech bank (tj. dolarové pohledávky a depozita), které jsou vzhledem k USA nerezidentskými bankami. eurodolar nepodléhá dohledu a regulaci centrálních bank zemí, kde se s eurodolary obchoduje. Eurodolar není přímo závislý na amerických úrokových mírách, i když je do určité míry spojen s americkým bankovním systémem a v bankách je řízen stejným způsobem jako všechny ostatní měny Aby transakce mohla být označena za euroměnovou, není rozhodující rezidentství původního věřitele ani rezidentství konečného dlužníka, ale umístění prostředníka. například americký občan půjčuje prostředky americké bance v Londýně, která tyto prostředky půjčuje společnosti v USA: Tato transakce je eurodolarovou operací. Naopak jestliže prostředky prochází americkou bankou v New Yorku, znamená to domácí dolarovou operaci.

Mechanismus tvorby euroměn primární emisí a v multiplikačním procesu Při vzniku euroměn je odlišena primární emise od dalšího multiplikačního procesu na euroměnovém trhu. Primární emise může v zásadě proběhnout dvěma způsoby: kapitálovým převodem depozita od obchodní banky, jejíž sídlo se nachází v zemi, kde byla měna původně emitována, do eurobanky, která se nachází mimo měnové území původní emise; vytvořením eurodepozita domácím exportérem ze zdrojů jeho devizového inkasa, které obdržel za vývoz zboží nebo služeb.

Multiplikační proces vkladů Běžné depozitum banky v USA přechází přes účty Eurobank na účet firmy v USA / úvěr/ a přeúčtováním se vytváří zvýšení bankovních pasiv na více než dvojnásobek původní částky. Zvýšení bankovních pasiv eurobank neznamenalo zvýšení peněz v oběhu v USA. Celkový objem pasiv bankovního sektoru v USA zůstává stejný, mění se pouze držitelé Americký bankovní sektor slouží pro eurobanky jako rezervní sektor, u kterého eurobanky drží své likvidní rezervy, jako v domácí měně jejich centrální banky.

Euroúvěry (eurocredits) využívají zejména velké národní a nadnárodní společnosti (okolo 80 % z celkového objemu euroúvěrů) a dále vlády, vládní instituce a centrální banky. úvěry nad jeden rok, obvyklý termín je 5 let. stamilióny USD, převažuje jejich syndikátní forma, která umožňuje diverzifikovat úvěrové riziko mezi více věřitelů. Sekundární trh s euroúvěry slouží k vyrovnávání likvidity eurobank a je podmíněn ratingovou standardizací. Syndikát tvoří: hlavní manažer syndikátu (lead manager), který je hlavní organizátor celého úvěru a zpravidla hlavní věřitel; členové vedoucí skupiny syndikátu (managing banks), kteří poskytují relativně veliké podíly půjčky, aktivně pomáhají s organizací úvěru a poskytují rady hlavnímu manažerovi úvěru; ostatní účastníci syndikátu (participating banks), kteří se různou měrou podílejí na poskytnutém úvěru.

Eurobondy Domestic bonds – emise domácím subjektem na domácím trhu v domácí měně Foreign bonds – emise bondů v domácí měně zahraničním investorem, Yankee bonds, Samurai bonds, Rembrand bonds, Bulldog bonds, pod přísnými emisními regulačními pravidly Eurobonds jsou emitovány na zahraničních trzích v měně třetí země, emise nejsou regulovány, ale musí splňovat podmínky obchodování na sekundárních trzích / Londýn, Luxemburg/ Nejsou regulovány, nesou vysoké úvěrové riziko, emitují subjekty s ratingem AAA, AA, splatnost 3 – 10 let. Vydávány na doručitele /bearer bonds/ za účelem daňových úniků Nominální hodnoty od 1000 do 10 000 USD, emise 100 – 1000 mil USD Lead manager, co managers, underwriters, sellers – syndikát upisovatelů Spread 1 – 3 %, rozdělen mezi členy syndikátu upisovatelů, emitent dostává při prodeji at par 99 – 97 % nominální hodnoty bondu.

Sekundární trh s eurobondy Centrum Londýn, (Amsterdam, Curych, Frankfurt) Market Makers, dvoucestnou kotaci, obdhodují na vlastní účet Brokers zprostředkovatelé, fee 0,025% Clearingová centra Euroclear Clearance Systém Limited v Bruselu (2/3 obchodů) a Cedel v Luxemburgu Custody bans – depozitní banky pro vytištěné bondy, které se nepohybují, jen mění majitele

Formy eurobondů Straight bonds – běžné bondy v jedné euroměně s pevnou kuponovou sazbou a platbou. Nákup bondů umožňuje firmám zaparkovat inkaso v zahraniční měně s výnosem a možností plateb mimo domácí devizový trh. Index linked bonds – nominální hodnota bondu se mění s indexem cenové hladiny a chrání hodnotu investice před inflací Currency option bonds – právo dostat úroky a jistinu ve zvolené měně ze dvou až více měn, podle spotového kurzu v den výplaty.

Formy eurobondů Dual currency convertible bonds – umožňuje držiteli vybrat si výplatu alternativně v akciích emitenta v domácí měně jeho sídla, pokud je to s ohledem na spotový kurz výhodnější Bonds with option – put, nebo call option, právo investora prodat bond emitentovi, emitenta vyplatit bond investorovi před dobou splatnosti, pokud se očekává pohyb úrokové míry a protisměrný pohyb ceny eurobondu.

Eurobondy jako bondy stability evropské bondy, e-bondy, bondy stability) jsou navrhované vládní dluhopisy emitované v eurech společně 17 zeměmi eurozóny. Eurobondy jsou dluhové investice, kdy investor půjčí určitou částku peněz, na určitou dobu, s určitou úrokovou sazbu bloku eurozóny jako celku. Ten následně předá peníze jednotlivým vládám. Eurobondy byly a jsou navrhovány jako efektivní způsob ukončení evropské dluhové krize, přesto zůstávají kontroverzní. Nejčastěji zmiňovaná konkrétní koncepce eurodluhopisů pochází od Jean-Claude Junckera a Giulia Tremontiho

Long –term government bond yields

Off shore banky, pojišťovny, investiční fondy. Finanční instituce podnikají v offshore zónách především ve třech základních formách: banky, pojišťovny, investiční fondy. Banky  Vyšší úroky + přísné utajení Banky operující v offshore zemích lze rozdělit na dvě základní skupiny:    a) pobočky, příp. dceřiné společnosti renomovaných zahraničních bank,   b) malé soukromé banky. Hlavním těžištěm činnosti  standardní offshore banky je shromažďování peněžních prostředků od nerezidentů v místě registrace pobočky (a tedy i od vlastní mateřské banky) a jejich půjčování jiným nerezidentům se ziskem, který je minimálně zdaňován. Nejdůležitějším zdrojem fondů pro tyto půjčky je tzv. euroměnový  trh. Odtud jsou zdroje redistribuovány formou půjček a obligací jak offshore, tak i standardními bankami. Na tyto činnosti navazuje provádění spekulací na devizových trzích, případně i účast v jiných relativně riskantních operacích, které nejsou v mateřských zemích  bankám povoleny nebo jsou limitovány.

. Co slibují offshore banky svým klientům, aby vyrovnaly zvýšené riziko ? Především výrazně vyšší úroky z vkladů, které navíc nezatěžují srážkové daně (tj. vyplácené úroky nepodléhají zdanění v zemi, kde je banka zaregistrována). Druhým faktorem, jenž hraje ve prospěch offshore bank, je velmi přísné zákonodárství týkající se bankovního tajemství. Druhou velkou skupinou off-shore bank jsou malé banky vlastněné soukromými osobami, které se obvykle  specializují na různé nestandardní operace. Majitelé bankovních domů  tohoto typu využívají především toho, že kapitálové požadavky na založení banky s omezenou působností jsou relativně nízké (základní kapitál asi ve stovkách tisíc USD v závislosti na zemi registrace). Rovněž tento typ peněžních ústavů je velmi populární a zakládají se v širokém měřítku.  K nejběžnějším službám, na které se tyto instituce specializují, patří poskytování záruk, získávání levnějších zdrojů od jiných bank, vystupování v kontraktech, které vyžadují účast banky, apod.

. Obvykle požadovaná výše bývá pro banky typu A a B (viz níže) podle jednotlivých zemí 500 000 - 1 000 000 USD. Pro banky s omezením přibližně od 100 000 USD. Udělované  licence se přitom liší mírou oprávnění, které poskytují. Z tohoto hlediska lze rozdělit offshore banky na několik skupin: 1. Banky kategorie A  Tyto banky jsou oprávněny brát vklady od veřejnosti a mohou podnikat jak na   na území, kde jsou registrovány, tak i celosvětově. 2. Banky kategorie B  Tyto banky mohou podnikat pouze mimo území registrace (tzn. nesmí brát  vklady od daňových rezidentů). Jedná se o zdaleka nejpočetnější skupinu. 3. Banky kategorie B s omezením  Tyto banky navíc mohou brát vklady pouze od osob vyjmenovaných v licenci. Vzhledem k tomu, že podíl vkladů získaných v zemi registrace nebývá rozhodující, první dva typy  licence zaručují, že banky mohou provádět v podstatě jakékoli legální operace.    

Off shore    Země nabízející možnost registrace offshore banky lze pak rozdělit do dvou skupin:  1. Rozvinutá finanční centra, která mají infrastrukturu  na západoevropském standardu (především pokud jde o telekomunikace), mají výborné dopravní  spojení se světem atd. K nim patří: Kajmanské ostrovy, Hongkong, Bahamy, Guernsey, Jersey.  2. Státy, které jsou málo známé, snaží se přilákat kapitál,a proto umožňují relativně snadnější získání bankovní licence typu B: Anguilla, Grenada, Montserrat, St. Vincent, Turks a Caicos, Palau, Vanuatu.

Off shore Pojišťovny:  Offshore pojišťovnami se obvykle rozumí pojišťovací společnosti, které se zabývají pojišťováním rizik vznikajících mimo území, kde jsou registrovány. Mají obvykle následující charakteristické znaky, jež je odlišují od standardních pojišťoven založených v ostatních vyspělých zemích. Jsou to: vyšší flexibilita a ochota vytvářet individuální produkty, které jsou způsobeny  nižším stupněm regulace činnosti ze strany státu, nižší základní kapitál - řádově ve statisících amerických dolarů, vynětí ze zdanění v zemi registrace (v některých zemích nejsou vyňaty ze zdanění, ale platí daň z příjmu podle místa registrace řádově v jednotkách procent), nepodléhají devizovým omezením v místě registrace.

Off shore Pojišťovny:  Pojišťovny registrované v daňových rájích profitují především z možnosti podstatně pružněji reagovat na potřeby trhu, než je tomu u klasických pojišťoven. Oproti situaci v členských zemích OECD  je zde totiž finanční sektor výrazně méně regulován  ze strany státu. Většina zemí, jež vytvořily legislativní rámec pro působení offshore pojišťoven, se nachází v karibské oblasti, kde je standardem používání amerických dolarů. To ve spojení s neexistencí devizových omezení umožňuje investorům vyhnout se  rizikům, která vznikají při držení měn, jež se obchodují pouze v omezeném množství a jsou náchylné k silným otřesům. Ke státům umožňujícím relativně snadnou registraci offshore pojišťoven patří především: Antigua a Barbuda, Barbados, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Gibraltar, St. Vincent a Grenadiny, Západní Samoa.  

Off shore Investiční fondy Využívají skutečnosti, že je lze velmi dobře spravovat ze zemí, v nichž probíhají investiční aktivity fondu a zároveň požívat výhod nízkého zdanění a nízké regulace v daňových rájích, která by jinak v zájmu ochrany investorů snižovala dlouhodobou výnosnost. Výborné legislativní podmínky pro zakládání tohoto typu offshore investičních fondů nabízejí především Kajmanské ostrovy, Britské Panenské ostrovy a Bermudy. Alternativou k fondům registrovaným v karibských zemích jsou pak fondy zakládané na ostrovech Guernsey a Jersey. Ty naopak podléhají silné regulaci v zájmu maximální ochrany investorů. Mnoho z nich je kótováno na Londýnské a jiných předních světových burzách. Některé dokonce mají rating AAA firem Moody`s  a  Standard & Poors.  

Off shore Investiční fondy  pokračování Offshore fondy se zakládají v nejrůznějších právních formách podle toho, pro jaký druh investorů jsou určeny. Od podílových fondů tak, jak je známe od nás na jedné straně, až po fondy ve formě tzv. partnerství s omezeným ručením (limited partnership) na straně druhé.V tomto případě fond spravuje jeden nebo několik generálních partnerů, kteří za závazky fondu ručí neomezeně. Pasivně pak do takového fondu investuje ještě více partnerů, kteří však již ručí pouze do výše svého vkladu. Tato forma fondů bývá využívána především institucionálními investory. V současné době je možné považovat finanční instituce registrované v offshore zemích za nepostradatelnou součást světového finančního systému, která navíc neustále posiluje své pozice. Hlavní faktory, které podporují tento rozmach, jsou především stále silnější internacionalizace kapitálu a s tím spojená snaha o maximální efektivnost a v neposlední řadě také existence vyššího zdanění ve vyspělých zemích.