Kvalitativní výzkum Vybrané otázky: Proč kvalitativní výzkum? Problém a jeho zužování. Vzorek a metody Zpracování dat

Proč kvalitativní výzkum? Co nás v kvalitativním výzkumu zajímá? Co se zkoumá? Kdo je účastníkem výzkumu?

Co nás v k. výzkumu zajímá? Co se zkoumá? „proměnné“ vztahující se k jedinci (subjektu): jeho individuální zkušenosti, názory, pojetí… (např. učení), prožitky… „proměnné“ vztahující se ke skupině subjektů: její kultura (subkultura), způsoby interakce a komunikace, sdílená zkušenost, vzorce jednání …

Kdo je účastníkem k. výzkumu? Jedinec (subjekt) Skupina – malá nebo velká Výzkumník Jak vidí (popisují) realitu? Jak ji prožívají? Co dělají, jakým způsobem je organizována jejich interakce?

Problém, jeho zužování a konkretizace Výchozí problém: Jak se mladí lidé dívají na starší lidi? Zúžení, konkretizace (převedení na zkoumatelnější a zajímavější problém): Ovlivňuje tento pohled spolužití se starým rodičem? Jak? Jaký vliv má na mladé lidi reprezentace starších lidí v médiích?

Výzkumný vzorek Uplatňujeme cílový (s ohledem na charakter výzkumného problému) výběr – nikoliv náhodný výběr. Vyhledávají se jednotlivci, skupiny a prostředí, u nichž s největší pravděpodobností nastanou zkoumané procesy. (Denzin, Lincolnová, 1994).

Specifičnost metod k. výzkumu: zúčastněné pozorování Charakteristika: dlouhé časové úseky kontaktu s realitou (resp. „pobytu“ v realitě). Deklarovaný přínos: porozumění „subkulturám“, způsobům organizace interakce …

Specifičnost metod k. výzkumu: rozhovor Charakteristika: Nestrukturované dotazování a volné odpovědi subjektů. Deklarovaný přínos: porozumění „prožívání“ u subjektů, jejich názorům …

Specifičnost metod k. výzkumu: texty a dokumenty Charakteristika: analýza organizace textu, nalezení klíčových významových jednotek – kategorií… Deklarovaný přínos: porozumění jazyku a myšlení subjektů, vhled do zkoumaného problému.

Specifičnost metod k. výzkumu: zvukové a obrazové záznamy Charakteristika: přesné přepisy přirozeně probíhajících interakcí. Deklarovaný přínos: porozumění způsobům, jakým je organizovaná interakce.

Zpracování dat k. výzkumu Základní princip: Identifikace hlavních prvků (pojmů, kategorií) v datech. Zjišťování souvislostí mezi těmito prvky.

Zpracování dat k. výzkumu Zpracování dat z terénu: redukce méně podstatných dat zobrazení dat - seskupování dat do matic, diagramů, schémat, sítí … umožňuje objasnit směřování i chybějící články naší analýzy. vyvozování závěrů – co zjištěné vztahy znamenají – všimnout si pravidelnosti, třídění a kauzálních vztahů, toho, jak se kategorie seskupují a vzájemně vrství.

Zpracování dat k. výzkumu Zpracování dat z terénu: Model zakotvené teorie Počáteční pokus o vypracování kategorií, které by objasnily data. Pokus o „nasycení“ těchto kategorií množstvím vhodných případů. Rozpracování těchto kategorií do všeobecnějších analytických rámců, které jsou relevantní i mimo zkoumaného prostředí.

Zpracování dat k. výzkumu Přepisy a analýza dat z nahrávek: Vytváření a používání přepisů patří k významným výzkumným činnostem. Vyžadují opakované poslouchání nahrávek nebo pozorování videozáznamů – to umožňuje odhalit předtím nezpozorované charakteristiky (např. řeči, způsobu komunikace).

Zpracování dat k. výzkumu Přepisy a analýza dat z nahrávek: Pokusit se vždy v konverzaci (komunikaci) identifikovat vzájemně související sekvence. Pokusit se prozkoumat, jak jednající (hovořící) osoba prostřednictvím verbálních a neverbálních signálů přebírá určité role nebo identity (např. klient-profesionál).

Zpracování dat k. výzkumu Přepisy a analýza dat z nahrávek: V komunikaci (konverzaci) hledat konkrétní výsledky (např. požadavek na vysvětlení, smích, jiná reakce) a zpětně vystopovat trajektorii, podle které vznikl konkrétní výsledek.