ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193, 403 31 Tel.:472731819, 472731253 Tel.řed./fax:472731480, e-mail:skola@zsmojzir.cz VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVANÝ V RÁMCI PROJEKTU MODERNÍ ŠKOLA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.400/21.3095

Číslo klíčové aktivity: III/2 Název klíčové aktivity: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Veronika Kolompárová B3 VY_32_INOVACE_20 Vytvořeno: 15. listopadu 2012 Ročník: 7., 8. a 9. Vzdělávací oblast: multikulturní výchova – volitelný předmět Svět Romů Anotace: Prostřednictvím tohoto VM se žáci seznámí s obecnou charakteristikou romské hudby na území Maďarska a Slovenska. Pozornost je věnována romským hudebním žánrům, jejich vývojem od 15. do 20. století.

Země středovýchodní Evropy Hudební nadání romských muzikantů zanechalo velký vliv na lidové hudbě zemí středovýchodní Evropy. Romové přispěli k rozšíření dnes běžných cimbálových souborů („cimbálovek“). Složení cimbálovky: několik houslí prvních i druhých hlasů, doprovod (kontry), cimbál a kontrabas. V repertoáru romských kapel moravsko-slovensko- maďarského původu najdeme především oblíbený tanec čardáš a táhlé náladové písně k poslechu. Romská hudba této oblasti vyniká osobitým hudebním přednesem.

Prameny Uhersko - rok 1489 – první zmínka o romském hudebníkovi. Královně Beatrix hrál na loutnu. Slovensko – 16. století – první zprávy o romských hudebnících na tomto území. Postupně se zde usazovali a přibývalo jich. Uhersko – konec 19. století - sepsán obsáhlý Soupis „cikánů“ (píše se o 36 231 Romech). Hudbou se tehdy živilo 4075 rodin. 20. století – prameny, které umožňují poznat skutečnou podobu romské hudby. Od 90. let dochází k širší popularizaci romské hudby, což souvisí s tím, že do povědomí veřejnosti se dostal proud tzv. rompopu.

Hudební vývoj Ke konci 18. stol. dochází k velkému rozvoji cikánských kapel jak ve městech (z této doby známe slavné hudebníky Mihály Barna a Pannu Cinku), tak na vesnicích. Vznikají dvě skupiny hudebníků. 1. skupina: Tvořili ji především hudebníci z venkova. Hudebnická profese pro ně byla pouze občasným zdrojem obživy. Hráli vlastní úpravy lidových písní místního obyvatelstva. 2. skupina: Tvořili ji profesionální romští hudebníci ve městech. Prosadili se v oblasti kavárenské hudby (úpravy operních předeher a klasický repertoár např. Straussovy valčíky). Tito hudebníci se zcela přizpůsobili a citlivě reagovali na poptávku majoritní společnosti.

Hudební žánr – verbunkos Koncem 18. stol. začíná fáze, která trvá přibližně 50 let. Vzniká a velmi se rozšiřuje nový hudební žánr – tzv. verbunkos (maďarsky verbunk = odvedenecký tanec, od německého werben – nabírat, odvádět na vojnu). Romští hudebníci, kteří skládají a hrají verbunkos: Antal Csermák, János Lavotta, János Bihari a Márk Rózsavolgyi Verbunkos je považován za pravou maďarskou lidovou hudbu. Z verbunku se později vyvinuly nové hudební žánry: 1. pomalý tanec palotáš (palota = palác) 2. rychlý tanec čardáš (csarda = hospoda) Oba tance vyjadřují odlišný společenský kontext. http://www.youtube.com/watch?v=0Aa5rVOGCHo

Hudební žánr - magyar nóta (maďarská píseň) Vyvíjí se od poloviny 19. století. Tento žánr zpívají Maďaři a na hudební nástroje hrají Romové. Jedná se především o hudbu instrumentální. Texty se vytvářely až dodatečně. Hrály se buď jako písně lyrické, nebo jako taneční.

Mezinárodně populární skladby V druhé polovině 19. stol. začínají Romové hrát také mezinárodně populární skladby. „Cikánská hudba“ se stává především městskou záležitostí. Někteří romští hudebníci získávají vzdělání na hudebních akademiích. Jedním z nejznámějších klasických hudebníků romského původu byl Aladár Rácz, jeho talent objevil známý skladatel Igor Stravinskij. V 70. a 80. letech téměř zanikají vesnické kapely.

Olašští Romové v Maďarsku Od 2/2 19. století se v Maďarsku objevují olašští Romové. Jejich hudba byla značně ovlivněna Balkánem a velmi se lišila od hudby hrané maďarsky mluvícími Romy. Jedním z důvodů toho, proč se hudba olašských Romů vyhnula většímu vlivu hudby okolí, byla skutečnost, že hudba nepatřila mezi jejich tradiční profese. Do svého repertoáru nepřebírali skladby okolní majority. U olašských Romů najdeme dva základní písňové typy: 1. pomalé, lyrické písně k poslechu tzv. loke dila 2. rychlé taneční písně tzv. khelimaske dila.

Zdroje informací PLOCEK, J: Hudba středovýchodní Evropy, Praha: Torst, 2003. KOVALCSIK, K: „Hudba Romů v Maďarsku“, In: JURKOVÁ, Z.: Romská hudba na přelomu tisíciletí. Sborník ze stejnojmenné konference při Světovém festivalu romské hudby KHAMORO 2003 pořádané o.s. Slovo21 ve spolupráci s Fakultou humanitních studií UK v Praze, Praha: Saga, 2003, s. 21–31.