Trh peněz a finančních aktiv

Funkce peněz Prostředek směny Uchovatel hodnoty Měřítko cen

Poptávka po penězích (MD) Transakční Opatrnostní Spekulační Poptávka po penězích v praxi: že držíme peníze. Tím, že držíme peníze, tak je poptáváme.

Poptávka po penězích – čím je dána Na jednu stranu potřebujeme peníze na transakce, na druhou stranu nám držbou peněz vznikají náklady (OPC) – přicházíme o i. Transakční poptávka je dána HDP (čím vyšší HDP, tím větší MD), spekulační i (čím vyšší i, tím nižší MD). Finanční aktivum = cokoliv, co přináší výnos (úrok, i). Např. dluhopisy, akcie.

Úrok a finanční aktiva Úroková míra je dána podílem: výnos z aktiva/ cena z aktiva Některá aktiva mají daný pevný výnos (některé dluhopisy), jiná (akcie) pohyblivý Cena aktiv se měnit. Úroková míra se mění.

Poptávka po penězích

Změna HDP a MD Změna HDP vede k posunu MD: - růst HDP, posun MD vpravo - pokles HDP, posun MD vlevo

Nabídka peněz (MS) Celkové množství peněz (M) se skládá z hotovosti a depozit (vkladů u komerčních bank, případně dalších institucí). M = CU + D CU je dáno CB, D je dáno multiplikačním procesem vkladů komerčních bank.

Nabídka peněz Monetární báze = peníze pod kontrolou centrální banky (CB) Skládá se z oběživa a rezerv, které mají komerční banky uloženy u CB. MB = CU + R Výše R je determinována povinnou mírou rezerv (PMR), kterou stanovuje CB. Komerční banky však mohou ukládat vyšší objem peněz, řídí se tzv. optimální mírou rezerv (OMR). PMR i OMR jsou menší než jedna. OMR ≥ PMR R = OMR * D => D = 1/OMR * R Tím, že banky drží rezervy, tak ty rezervy de facto poptávají.

Nabídka peněz (MS) Nabídka peněz je v každém okamžiku nějaké pevné číslo determinované množstvím CU a D. CU vůbec nezávisí na i. D závisí na optimální míře bankovních rezerv (kolik vskutku banky drží rezerv, OMR). Výše OMR určuje výši D. D = 1/OMR * R OMR v zásadě nezávisí na i, tudíž ani D (v zásadě) na i nezávisí.

Nabídka peněz (MS) Pokud ani CU ani D nezávisí na i, potom je křivka nabídky peněz (znázorňující celkové množství peněz v ekonomice) svislá.

Ještě k poptávce po penězích Poptávka po penězích se musí rovnat nabídce peněz, peníze vždy někdo drží. I dílčí poptávky po penězích se musí rovnat dílčí nabídce peněz. Poptávka po oběživu (CUD) se musí rovnat nabídce CU. Oběživo někdo drží. Poptávka po depozitech (D) se musí rovnat nabídce depozit. Depozita někdo drží. Banky nevytváří deposita (D), pokud nejsou poptávány, čili poptávka po D (DD) se rovná D. Poptávka po rezervách se musí rovnat nabídce (množství) rezerv. Rezervy drží komerční banky u CB.

Ještě k poptávce po penězích Lidé (ekonomické subjekty) drží buď CU nebo D M = CU + D cu = CU/M, podíl CU na množství peněz Poptávka po CU (CUD) lze potom vyjádřit jako: CUD = cu * M Poptávka po D (DD) lze potom vyjádřit jako: DD = (1 – cu) * M Pro velikost rezerv platí: R = OMR * D. Platí: DD = D Lze potom psát: R = OMR * (1 – cu) * M

Poptávka po monetární bázi Tím, že lidé drží hotovost (CU) a banky rezervy (R), tak je de facto poptávají. Poptávka po monetární bázi (MBD) je dána součtem CUD a RD (poptávky po hotovosti a poptávky po rezervách). MBD = CUD + RD. Přičemž platí: CUD = cu * M Poptávka po rezervách (RD) je rovna výši reserv (R), čili platí: RD = R Protože R = OMR * D a D = (1 – cu) * M, lze psát RD = OMR * (1 – cu) * M

Poptávka po monetární bázi MBD = CUD + RD CUD = cu * M RD = OMR * (1 – cu) * M Úpravami lze dostat: MBD = (cu + OMR * (1 – cu)) * M

Rovná se vždy nabídka peněz a poptávka po penězích? Všechny peníze v ekonomice musí někdo držet. Na ztracené a zapomenuté peníze se lze dívat jako na peníze mimo ekonomiku. Z tohoto pohledu vždy platí MS = MD.

Rovná se vždy nabídka peněz a poptávka po penězích? Co když ekonomické subjekty chtějí držet odlišné množství peněz než je nabídka peněz? Potom se změní úroková míra, tak dojede k vyrovnání MS a MD. MD se vždy přizpůsobí dané nabídce.

Subjekty chtějí méně více peněz, než je MS (MD < MS) Potom se začnou kupovat finanční aktiva. Tím roste jejich cena a klesá roste úroková míra. Aktiva prodávají ti, pro které je vyšší cena výhodná. MD se takto přizpůsobuje dané MS.

Subjekty chtějí držet více peněz, než je MS (MD > MS) Potom se začnou prodávat finanční aktiva. Tím klesá jejich cena a tudíž roste úroková míra. Aktiva kupují ti, pro které je nižší cena výhodná. MD se takto přizpůsobuje dané MS.

Rovnováha na trhu peněz Obrázek vlevo: MD > MS Obrázek vpravo: MD < MS

Trh finančních aktiv (FA) Trh finančních aktiv (MFA) e de facto trh úspor a investic Kdo prodává (nabízí) FA, nabízí nějakou investiční příležitost a zároveň poptává investiční zdroj (nejčastěji peníze) na realizaci této příležitosti. Musí nabízet ale úrok (výnos) z dané příležitosti. Čím vyšší i, tím menší pst, že úrok lze splatit. Čím vyšší i, tím tedy menší poptávka po investičních zdrojích. Danou závislost vyjadřuje křivka investic.

Křivka investic

Trh finančních aktiv (FA) Trh finančních aktiv (MFA) e de facto trh úspor a investic Kdo poptává FA, hledá nějakou investiční příležitost a zároveň nabízí investiční zdroj (nejčastěji peníze) na realizaci této příležitosti. Chce ale úrok (výnos) z dané příležitosti. Čím vyšší i, tím větší pst ochoty nabídnout zdroj. Úrok kryje odměnu za nespotřebu. Čím vyšší i, tím tedy větší nabídka investičních zdrojů. Danou závislost vyjadřuje křivka úspor.

Křivka úspor

Rovnováha na MFA

Nerovnováhy na TFA Buď přebytek nebo nedostatek

Rovnováha na trhu peněz a na trhu finančních aktiv (MFA) Je-li v rovnováze trh peněz, je v rovnováze i trh finančních aktiv. Není-li v rovnováze trh peněz, nemůže bát ani v rovnováze ani MFA.

Nerovnováha na trhu peněz (MD < MS) a na trhu finančních aktiv (MFA) Subjekty drží více peněz, než chtějí, úroková míra je příliš vysoká. V dané situaci nejsou některé peníze (investiční zdroje), použity na investiční příležitosti. Úspory jsou větší než investice. V důsledku nákupu finančních aktiv, klesá úroková míra. Pohybujeme se podél křivek S, I a MD dolů k rovnováze.

Nerovnováha na trhu peněz (MD < MS) a na trhu finančních aktiv (MFA)

Nerovnováha na trhu peněz (MD > MS) a na trhu finančních aktiv (MFA) Subjekty drží méně peněz, než chtějí, úroková míra je příliš nízká. V dané situaci se nedostávají peníze (investiční zdroje), použity na investiční příležitosti. Úspory jsou menší než investice. V důsledku prodeje finančních aktiv, roste úroková míra. Pohybujeme se podél křivek S, I a MD nahoru k rovnováze.

Nerovnováha na trhu peněz (MD > MS) a na trhu finančních aktiv (MFA)

Nerovnováha na trhu peněz a na trhu finančních aktiv (MFA) - shrnutí Když bude na trhu peněz větší poptávka po penězích než nabídka, tak na trhu ostatních finančních aktiv to musí být naopak - větší nabídka finančních aktiv než poptávka, čili větší investice (= nabídka finančních aktiv, tedy investičních příležitostí a poptávka po zdrojích) než úspory (= poptávka po finančních aktivech, tedy investičních příležitostech a nabídka investičních zdrojů).

Nerovnováha na trhu peněz a na trhu finančních aktiv (MFA) - shrnutí Když bude na trhu peněz menší poptávka po penězích než nabídka, tak na trhu ostatních finančních aktiv to musí být naopak - menší nabídka finančních aktiv než poptávka, čili menší investice (= nabídka finančních aktiv, tedy investičních příležitostí a poptávka po zdrojích) než úspory (= poptávka po finančních aktivech, tedy investičních příležitostech a nabídka investičních zdrojů).

Depozitní a peněžní (monetární) multiplikátor Depozitní multiplikátor (dm) se týká depozit. Definuje, kolik nových vkladů se vygeneruje z počátečního množství vkladů. dm = 1/OMR Peněžní (monetární) multiplikátor (mm) vyjadřuje poměr celkového množství peněz (M) a monetární báze (MB). Definuje, kolik peněz se vygeneruje z peněz, které má pod kontrolou CB. mm = M/MB

Peněžní multiplikátor mm = M/MB Přičemž platí: MB = MBD, MBD = (cu + OMR * (1 – cu)) * M Lze potom psát: 𝑚𝑚= 𝑀 𝑐𝑢 + 𝑂𝑀𝑅 ∗ 1 −𝑐𝑢 ∗ 𝑀 𝑚𝑚= 1 𝑐𝑢 + 𝑜𝑚𝑟 ∗ 1 −𝑐𝑢

Peněžní multiplikátor 𝑚𝑚= 1 𝑐𝑢 + 𝑜𝑚𝑟 ∗ 1 −𝑐𝑢 Výše peněžního multiplikátoru záleží: - kolik lidé chtějí držet na hotovosti (podíl hotovosti na celkovém množství peněz) - jakou část vkladů chtějí komerční banky držet jako rezervy

Peněžní multiplikátor – praktické implikace Pokud chce CB pomoci ekonomice, může zvýšit M. Tím klesne úroková míra, což by mělo zvýšit investice a tím HDP. CB ale může ovlivnit jen výši CU a R. Pokud dodatečné M jako CU lidé nezačnou používat, nejsou tyto dodatečné CU součástí M. Pokud dodatečné M v podobě D uloží komerční banky zpět u CB, zvýší se pouze R (zároveň vzroste OMR), tak dodatečné M od CB nevedou k multiplikačnímu procesu vkladů a tedy k růstu D a M.

Peněžní multiplikátor – praktické implikace Růst hodnoty cu a OMR vede k poklesu hodnoty mm. V krizi cu i OMR roste, lidé často CU tezaurují (drží mimo oběh), tyto CU nejsou součástí M. Možnosti CB stimulovat ekonomiku tak mohou být omezené.