Uspokojovat potřeby, zprostředkovávat vztahy Proč a jak rozlišit „sociální práci“ a „sociální služby“? Libor Musil
„uspokojte potřeby nebohého, bloudícímu ukažte cestu“ problém „uspokojte potřeby nebohého, bloudícímu ukažte cestu“ „nedostatek pomoci s překážkami ve vztazích s jedinci, skupinami a organizacemi“
problém životní potíže jsou důsledkem → osobních deficit nabídky pomoci s nesnázemi ve vztazích s jedinci, skupinami a organizacemi životní potíže jsou důsledkem → osobních deficitů → potíží ve vztazích s jedinci, skupinami a organizacemi organizace pomoci vychází z představy, že předmětem působení pomoci má být jedinec
důvody rozlišení „sociální práce“ a „sociálních služeb“ instrumentální teoretický teologický
důvod instrumentální životní potíže jsou důsledkem → osobních deficitů → potíží ve vztazích s jedinci, skupinami a organizacemi je třeba pomoc organizovat tak, aby byla dostupná → jak pomoc s osobními deficity → tak pomoc s nesnázemi ve vztazích s jedinci, skupinami a organizacemi
důvod teoretický (legenda: Problém, Cíl, Metoda) rutinní očekávání → P: omezení uspokojení potřeb osobními deficity → C: uspokojení potřeb díky kompenzaci osobních deficitů → M: saturace potřeb, úprava deficitu náhradou nebo učením teoretické očekávání → P: nesnáze obou stran ve vzájemných interakcích → C: vzájemně přijatelnější reakce obou stran interakce → M: zprostředkování vzájemně přijatelných reakcí (působení na obě strany vyjednáváním a učením)
„sociální práce“, „sociální pomoc“, „sociální služby“ rutinní očekávání → „sociální práce“, „sociální pomoc“ a „sociální služby“: synonyma, označující činnosti zaměřené na saturaci, náhradu a učení teoretické očekávání → „sociální práce“: činnost specializovaná na zprostředkování problémových interakcí, které je podmínkou uspokojování potřeb a zvládání životních obtíží → „sociální pomoc“ a „sociální služby“: soubory různorodých činností zaměřených na uspokojení neuspokojených potřeb působením na jedince
příklad teoretické očekávání rutinní očekávání výrazem „sociální práce“ se označuje např.: administrace žádostí, poskytování informací o sociálních službách, osobní asistence, pečovatelství poskytování osobního kontaktu aj. … teoretické očekávání → „sociální pracovník“ chápán jako zprostředkovatel (např. asistent participace; koordinátor pomoci v obci či v rámci případu; sociální poradce …) → pomáhá zajistit, aby klienti využívali pomoc, která odpovídá jejich situaci a potřebám → přímo se však nepodílí na uspokojování potřeb výhody a problémy spojení role zprostředkovatele a administrátora
teologický důvod Lukáš, 10, 33–35 „… jat soucitem … nalil mu na rány olej a víno, ovázal mu je , … naložil na vlastního soumara, odvezl jej do hostince a staral se o něj…“ „… Nazítří vytáhl dva denáry a dal je hostinskému se slovy: ‘Starej se o něho, a co utratíš navíc, … až se budu vracet uhradím.’
→ zaměstnávat sociální pracovníky jako asistenty participace organizace pomoci odlišení „sociální práce“ (zprostředkování interakcí) od „sociálních služeb a sociální pomoci“ (saturace, náhrada, učení) → zaměstnávat sociální pracovníky jako asistenty participace koordinátory služeb v obci koordinátory pomoci v rámci případu, apod. → ne jako administrátory, informátory, osobní asistenty, pečovatele, společníky, apod.
bez toho trvá „nedostatek pomoci s překážkami ve vztazích s jedinci, skupinami a organizacemi“