Problematika hluku z pohledu audiologie doc MUDr Mojmír Lejska, CSc, MBA AUDIO-Fon centr Brno
HLUK Definice Účinek hluku – fyzikálně = neperiodické složené zvuky, jejichž vlny mají nepravidelný tvar - fyziologicky = každý, někdy i slabý zvuk, který působí škodlivě či rušivě na lidský organismus Účinek hluku škodlivý: poškození sluchu obtěžující: změny fyziologických funkcí rušivý : ovlivnění duševní pohody
HLUK Z hlediska časového Z hlediska frekvenčního ustálený hluk: diference ne vyšší než 5 dB proměnný: mění se více jak o 5 dB Impulsní: pulsy do 200 ms s pausou min. 10 ms (impuls kratší 2 ms = třesk) Z hlediska frekvenčního běžný hluk: rovnoměrné rozložení tónových složek do 8 kHz vysokofrekvenční: se složkami nad 8 kHz s tónovými složkami: některé frekvence jsou zůrazněny ultrazvuk: nad 20 kHz infrazvuk: pod 16 Hz Z hlediska intenzitního do 85 dB : nepoškozuje 85 – 95 dB: diferencovaně poškozuje nad 95 dB: vždy poškozuje
HLUK Postižení z hluku Vliv na sluchový analyzátor Poškození sluchu trvalé x přechodné Mimosluchové účinky hluku Vegetativní reakce Hluková choroba
Patofyziologické pochody Hluk způsobuje funkční metabolické vyčerpání sluchových buněk. 1.fáze: adaptace Mobilizace ochranných mechanismů, které brání tlaku zvýšené zátěže. Restituce - vteřiny 2. fáze: sluchová únava
Patofyziologické pochody Hluk způsobuje funkční metabolické vyčerpání sluchových buněk. 2.fáze: sluchová únava Adaptační možnosti jsou vyčerpány. Zvyšuje se aktuální intracelulární metabolismus a zvyšuje se tak množství kumulovaných katabolitů. Restituce - hodiny 3. fáze: sluchové vyčerpání
Patofyziologické pochody Hluk způsobuje funkční metabolické vyčerpání sluchových buněk. 3.fáze: sluchové vyčerpání Katabolity se hromadí a není metabolická rezerva. Přestává i zbytková funkčnost vláskové buňky. Restituce – měsíce a rok TTS 4. fáze: destrukce buňky
Patofyziologické pochody Hluk způsobuje funkční metabolické vyčerpání sluchových buněk. 4.fáze: destrukce buňky Nastává organická destrukce částí a následně i celé buňky. Vzniká nefunkční „jizva“. Restituce – není možná PTS
Postižení z hluku Vliv na sluchový analyzátor Hluk způsobuje funkční metabolické vyčerpání sluchových buněk. Jako každá buňka lidského těla se namáhavou prací unaví. Pokud se jí dostane dostatečného odpočinku, ve většině případů nastane funkční restituce. Tam, kde není možná dostatečná klidová relaxace, dochází k postupnému poškození sluchové buňky.
Postižení z hluku Mimosluchové účinky hluku Vegetativní reakce Hluk má vliv na vegetativní systém organismu. Postihuje systém cévní, hormonální a buněčnou látkovou výměnu. Výsledkem těchto změn jsou choroby vegetativní (civilizační). Hypertense a žaludeční vředy jsou nejzná-mější příklady.
Postižení z hluku Mimosluchové účinky hluku Hluková choroba Hluk má vliv kromě organicko- funkčních onemocnění také na psychiku člověka. Tzv. „hluková choroba“ je trvalé psychické melancholicko-depresivní ladění organismu, jehož příčinou je hluk. (příklad je „nepřekonatelný odpor“)
Hlasitosti podle Lehmanna I.st: 30-65 fon: klidná ulice, pracoviště, domácnost II.st: 65-90 fon: závody, dílny apod. III.st: 90-120 fon: nadměrný hluk kováren, sléváren a tkalcoven IV.st: nad 120 fon: letecké provozy
Hlasitosti podle Lehmanna I.st: 30-65 fon: úroveň psychických změn II.st: 65-90 fon: vegetativní změny III.st: 90-120 fon: vždy poruchy sluchu IV.st: nad 120 fon: poruchy sluchu + centrální příznaky (závratě, obrny); smrt malých zvířat
Audiometrické vyšetření 1. Prahový tónový audiogram 2. Tympanometrie = třmínkové reflexy --------------- 3. Objektivní audiometrie – BERA 4. Slovní audiometrie
Cíl audiometrického vyšetření Nalézt „ hlukově senzitivní jedince „ A to časově dříve než u nich vznikne trvalé poškození sluchu Oboustranná symetrická percepční nitroušní vada sluchu basokochleárního typu, s počátkem tvaru „zubu“ na frekvenci 4 kHz, s délkou expozice pomalu progredující.
Prahová tónová audiometrie Smysl vyšetření: Stanovení typu, charakteru a hloubky poškození sluchu
Prahová tónová audiometrie A) typ vady sluchu (dle audiogramu) Senzorineurální basokochleární vada B) celková dlouhodobá tendence vady Stacionální x progredující C) dynamika progrese 3 dB nebo 2 % Fow / rok D) tzv. „hlídková frekvence“ 2000 Hz
Prahová tónová audiometrie A) typ vady sluchu (dle audiogramu) Senzorineurální basokochleární vada B) celková dlouhodobá tendence vady Stacionální x progredující C) dynamika progrese 3 dB nebo 2 % Fow / rok D) tzv. „hlídková frekvence“ 2000 Hz
Prahová tónová audiometrie A) typ vady sluchu (dle audiogramu) Senzorineurální basokochleární vada B) celková dlouhodobá tendence vady Stacionální x progredující C) dynamika progrese 3 dB nebo 2 % Fow / rok D) tzv. „hlídková frekvence“ 2000 Hz
1. rok expozice 1. rok expozice
1. rok expozice 10. rok expozice
1. rok expozice 10. rok expozice
Prahová tónová audiometrie A) typ vady sluchu (dle audiogramu) Senzorineurální basokochleární vada B) celková dlouhodobá tendence vady Stacionální x progredující C) dynamika progrese 3 dB nebo 2 % Fow / rok D) tzv. „hlídková frekvence“ 2000 Hz
1. rok expozice
10. rok expozice
2. rok expozice
3. rok expozice
4. rok expozice
Prahová tónová audiometrie A) typ vady sluchu (dle audiogramu) Senzorineurální basokochleární vada B) celková dlouhodobá tendence vady Stacionální x progredující C) dynamika progrese 3 dB nebo 2 % Fow / rok D) tzv. „hlídková frekvence“ 2000 Hz
Tympanometrie = třmínkový reflex Smysl vyšetření: Diferenciace kochleární x retrokochleární A) existence reflexu B) práh reflexu
Objektivní audiometrie - BERA Smysl vyšetření Diferenciace kochleární x retrokochleární Simulace, disimulace, agravace
Slovní audiometrie Smysl vyšetření Diferenciace kochleární x retrokochleární Stav rozumění – sociální využitelnost sluchu (SAS)
Obvyklý časový vývoj poruchy
Obvyklý časový vývoj poruchy
Obvyklý časový vývoj poruchy
Obvyklý časový vývoj poruchy
Děkuji za pozornost