Kam směřuje léčba sluchových vad ? Doc MUDr Mojmír Lejska, CSc AUDIO-Fon centr Brno.

Prezentace na téma: "Kam směřuje léčba sluchových vad ? Doc MUDr Mojmír Lejska, CSc AUDIO-Fon centr Brno."— Transkript prezentace:

1 Kam směřuje léčba sluchových vad ? Doc MUDr Mojmír Lejska, CSc AUDIO-Fon centr Brno

2 Léčebné postupy Konzervativní – senzorineurální vady sluchu (medikamentosní, fyzikální) Operační – převodní poruchy sluchu Kompenzační postupy

3 Léčebné postupy Konzervativní – senzorineurální vady sluchu (medikamentosní, fyzikální) Operační – převodní poruchy sluchu Kompenzační postupy Léčebný efekt je závisí na množství intaktních sluchových buněk

4 Základní léčebný axiom Poškozená, destruovaná a nefunkční sluchová buňka je neléčitelná Sluchovou ztrátu, odpovídající postižené sluchové buňce, nelze žádnou léčebnou metodou vyléčit. Práh sluchu na prahovém tónovém audiogramu u senzorineurální sluchové vady je neměnný. (NIPS,MM)

5 Léčebně se využívá Nepoškozená část sluchového epitelu vnitřního ucha Léčebně se nevyužívá Nefunkční a destruovaná část sluchového epitelu vnitřního ucha

6

7

8

9

10 Kam směřuje léčba sluchových vad ? NOVÝ SMĚR Regenerace sluchových buněk

11

12 Dr Brenda Morgan Ryals, PhD: „Objev regenerace vláskových buněk v roce 1988 je v přímém rozporu se vším, co jsme do té doby věděli o poškození sluchové buňky a senzorineurálních vadách sluchu.“

13 V roce 1988 byla nalezena zcela nová vlastnost vláskových = sluchových buněk teplokrevných obratlovců (ptáků) Totéž se ví již 50 let o sluchových buňkách studenokrevných obratlovců: u plazů a obojživelníků Ne u savců !!!! Úvod

14

15 Co se v současnosti ví o regeneraci vláskových buněk u ptáků Buněčné prekursory (podpůrné nebo kmenové bb) dostanou povel k novému buněčnému dělení (nové replikaci) za podmínky, že vláskové buňky jsou poškozeny nebo zničeny (existuje triger a nejsou inhibitory) Nově vznikající buňky jsou programovány do vývoje buněk vláskových Konečně nově vzniklé vláskové buňky vyzrávají a jsou inervovány

16 Co se v současnosti ví o regeneraci vláskových buněk u ptáků 1. Existují buněčné prekursory (podpůrné nebo kmenové bb) 2. Existuje spouštěcí mechanismus (triger) 3. Existuje geneticky podmíněná nezaměnitelná cesta, která vede od prekurzoru k vláskové buňce 4. Existuje schopnost nově vzniklé bb. inervovat ============= 5. Nejsou žádné blokády a „brzdy“ tohoto procesu

17 Proč savci neumí obnovovat vláskové buňky ? 1. Existují buněčné prekursory (podpůrné nebo kmenové bb) 2. Existuje spouštěcí mechanismus (triger) 3. Existuje geneticky podmíněná nezaměnitelná cesta, která vede od prekurzoru k vláskové buňce 4. Existuje schopnost nově vzniklé bb. inervovat ============= 5. Nejsou žádné blokády a „brzdy“ tohoto procesu V savčí kochlee nejsou prekurzory b. dělení Spouštěče b.dělení se nedostanou do d.cochlearis Savci nemají genetický model (program), aby z prekurzoru vznikla právě buňka vlásková Nová inervace nikdy nebyla u savců prokázána Savci mají geneticky zakódovanou existenci silných supresorů (tumorosní), které trvale potlačují spontánní dělení buněk

18 Proč savci neumí obnovovat vláskové buňky ? V savčí kochlee nejsou žádné buněčné prekurzory Spouštěče buněčného dělení se nemohou dostat do ductus cochlearis, protože existuje krevní bariera Savci mají geneticky zakódovanou existenci silných supresorů (tumorosní), které trvale potlačují spontánní dělení buněk Savci nemají genetický model (program), aby z prekurzoru vznikla právě buňka vlásková

19 V savčí kochlee nejsou žádné buněčné prekurzory

20 To však jen za splnění dvou podmínek: Doetzlhofer et.al. Dev.Bio 272 (2004) 432-447 Savčí podpůrné a pilířové buňky je možno přimět k novému buněčnému dělení pro vznik vláskových buněk * zrušení tělu vlastní inhibice dělení * nutná přítomnost genetického signálu k buněčné diferenciaci

21 Spouštěče buněčného dělení se nemohou dostat do ductus cohlearis, protože existuje krevní bariera

22 Warchol 1997 Bhave et al. 1998 Po zranění kochley je možno pomocí makrofágů vkládat do poškozených buněk prorůstové faktory, které by se mohly stát spouštěčem morfologické buněčné přeměny.

23 Savci mají geneticky zakódovanou existenci silných supresorů (tumorosní), které trvale potlačují dělení buněk

24 P27 kip 1 (tumorosní supresní protein) je přímo odpovědný za inhibici buněčného dělení vláskových cochleárních buněk Byl vypěstován klon laboratorních myší, které postrádají gen pro P27 kip 1 protein, které v období časně postnatálním mohou replikovat vláskové buňky (Segil et al. 1999)

25 Savci nemají genetický model (program), aby z prekurzoru vznikla právě buňka vlásková

26 Geny v embryonálním období obsahují faktory, které umožňují přeměnu kmenové buňky na přesně určený typ buňky dceřiné. Tyto geny jsou však vyřazeny u dospělých obratlovců Math 1: Bergmingham et al 1999 Atoh 1: Bergmingham 1999 Hes 1: Zheng et al. 2000

27 Závěry / prof. Dr Brenda M. Ryals, PhD Dnes známe již mnoho o regeneraci vláskových buněk u nesavčích druhů. Ale jsme právě na začátku cesty do savčí kochey. U savců blokují regeneraci přirozené geny, které vytváření supresory a ty trvale inhibují replikaci buněk. Současné objevy dovolují předpovídat, že za pomocí externích inhibitorů (virové vektory prostřednictvím makrofágů), bude možno obejít tyto inhibiční procesy

28 Bezpečné a efektivní zavádění genů a buněčných supresorů vyžaduje, aby se tyto metody rozvíjely i v celé řadě klinických oblastí I pokud budeme schopni vkládat kmenové buňky i virové vektory na správné místo, to stále neznamená vznik funkční vláskové buňky Konečně je třeba vyřešit vznik neurálního propojení takto nově vzniklých vláskových buněk s centrálními oblastmi A ani to ještě nezaručuje slyšení a rozumění

29 Závěr Existence regenerace sluchových buněk je prokázaná – ne u savců. Spousta energie i peněz je v současnosti vynakládána na výzkum regenerace vláskových buněk člověka. Víme, co chceme a kam směřujeme. Jsme na počátku dlouhé cesty, která by měla skončit ……………?

30