Klasifikační aspekty rizik Řízení rizik Klasifikační aspekty rizik Zpracoval: prof. Ing. František BOŽEK, CSc. Univerzita obrany v Brně Kontakt: tel.: 973 443 170,e-mail: frantisek.bozek@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326

Klasifikace rizik Klasifikace na základě různých aspektů věcná náplň = sektorový (oborový) aspekt; předvídatelnost; ovlivnitelnost; místo zdroje nebezpečí; závislost na vývoji a čase; dynamika vývoje; úroveň pravděpodobnosti; úroveň dopadu (následků) apod.

Klasifikace rizik Nejednotnost klasifikace. Klasifikace vyplývá zejména z profesní orientace, záměrů a cílů autora. Mnohé z klasifikačních kategorií se prolínají a konkrétní riziko je možné často zařadit i do více klasifikačních skupin. Každá lidská činnost je zdrojem rizika a odtud rezultuje i sektorová (oborová) klasifikace.

Sektorová rizika Zdravotní Environmentální Poškození zdraví osob s možnou mortalitou; Infekční, neinfekční, zoonózy, úraz aj.; Individuální, skupinové a společenské. Environmentální Ohrožení prostředí působeních chemických, fyzikálních a biologických jevů; Zasahují obyvatelstvo, majetek a ŽP.

Sektorová rizika Technologická (technická)rizika Ekonomická rizika Diverzifikace výroby, výrobní zařízení, nebezpečné látky; výrobní operace; Zavádění nových výrobků. Ekonomická rizika Nestabilita světových trhů; Mikro a makroekonomická; Investiční rizika.

Sektorová rizika Přírodní (živelní) katastrofy; Selhání lidského faktoru Ekonomická rizika; Informační rizika; Sociální rizika; Pojišťovací rizika; Politická rizika; Kulturní rizika; Vojenská rizika; Proliferační rizika; Provozní rizika aj. Bezpečnostní rizika;

Jiné klasifikační aspekty Primární versus sekundární Primární rizika jsou původní, zatímco sekundární jsou vyvolány realizací protiopatření ke zmírnění rizik a faktorů primárních Předvídatelná versus nepředvídatelná Vyjadřuje možnost úrovně předpovědi vývoje rizika a jeho transformace v nežádoucí událost. Přírodní rizika jsou obvykle méně předvídatelná ve srovnání s technickými riziky.

Jiné klasifikační aspekty Ovlivnitelná versus neovlivnitelná Vyjadřuje možnost uplatnění postupů a opatření s orientací na minimalizaci pravděpodobnosti aktivace zdroje rizika a zranitelnosti aktiva a ovlivnění průběhu nežádoucí události pozitivním směrem. Vnější versus vnitřní Dělí se dle situování zdroje nebezpečí. Zdroje vnitřních rizik se nalézají uvnitř subjektu či systému, na rozdíl od vnějších, kde nebezpečí působí zvenčí.

Jiné klasifikační aspekty Pomalá versus rychlá Klasifikace je založena na dynamice vývoje nežádoucí události pomalá (vznik rakoviny, v důsledku kontaminace životního prostředí), rychlá (většina průmyslových a dopravních havárií); Málo, středně a vysoce pravděpodobná Bází klasifikace je úroveň frekvence aktivace nebezpečí Nízký, střední, vysoký a katastrofický dopad Bází klasifikace je úroveň zranitelnosti aktiva (dopadu nežádoucí události).

Jiné klasifikační aspekty Jiné klasifikační hledisko dle dopadu nežádoucí události rizika s individuálními následky (s dopadem na jednotlivce); rizika s následky z povolání (s dopadem na pracovníky); rizika spojená se společenskými následky (s celkovým dopadem na veřejnost); rizika mající za následek škody na majetku a ekonomické ztráty (včetně přerušení podnikání, pokut apod.).

Jiné klasifikační aspekty Systematická versus nesystematická souvisí se změnou rizika v závislosti na čase či vývoji. Systematická rizika jsou na rozdíl od nesystematických na čase a vývoji závislá. Subjektivní versus objektivní Subjektivní rizika jsou založena na subjektivním hodnocení situace jednotlivcem. Těžko se statisticky měří a záleží vždy na úrovni pociťovaného rizika posuzovatelem. Objektivní rizika jsou charakterizována jasnou definovatelností a měřitelností.

Závěr Mezi zmíněnými druhy rizik neexistují pevné hranice spíš naopak. Mnohá rizika se často překrývají, mohou se vyskytovat společně a po iniciaci nežádoucí události působit ve vzájemné kombinaci s aditivním, synergickým, resp. antagonistickým efektem nebo vyvolat zcela nový druh rizik (následná rizika). V praxi obvykle platí, že pokud vznikne jeden druh nežádoucí události, vyvolá následně jiný typ rizika nebo krize. Příklad následných rizik: Únik NL ve výrobě, bývá příčinou poškození ŽP, ohrožení majetku a zdraví lidí, jež následně vyvolávají ekonomické, sociální, resp. politické nejistoty apod.

Požadavky na cvičení Studenti nastudují a seznámí se se základními klasifikačními aspekty rizik s využitím výše uvedeného textu a níže uvedené základní literatury. V rámci cvičení proběhne diskuze ze sféry klasifikace rizik, jejíž znalost je bází chápání dalšího učiva.