Průvodní list Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Prezentace Určen pro: 2. ročník oborů Technické lyceum, Strojírenství, Ekonomika a podnikání a Provoz a ekonomika dopravy Vzdělávací oblast: Základy společenských věd - Politologie Název učebního materiálu: Právní stát Jméno autora: Mgr. Zděnka Němečková Datum vytvoření: Reg.č. projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Klíčová slova: Právní stát, Rechtsstaadt, Rule of law Anotace: Existence právního státu zabraňuje svévoli státní moci a je tak jedním z nejdůležitějších znaků demokracie. V tomto materiálu se budeme zabývat základními principy a druhy právního státu a jejich ukotvení v českém právním řádu Metodické pokyny: Řízeným rozhovorem žáci pracují s texty a obrázky.

Právní stát Jedním ze základních rysů kontinentálního právního státu je závaznost zákona nejen pro občany, ale i pro stát

Co je to právní stát? Právní stát je charakteristický převahou práva nad státem. Právní stát je stát, který je vázán svým vlastním právem. Stanoví závazná pravidla chování pro chování státu vůči jeho občanům a zároveň závazná pravidla chování mezi občany navzájem. Zásada vázanosti státu jeho právem se objevila pod vlivem osvícenství v poprvé v roce 1789 ve francouzské Deklaraci práv člověka a občana. První zmínka o právním státu se objevuje v německé právnické literatuře první třetiny 19. století

Základní zásady právního státu Ve (formálním) právním státě je státní moc omezena zákonem tj. státní orgány mohou činit jen to, co jim zákon povoluje a ukládá (= zásada legality neboli zákonnosti) Občan pak smí dělat vše, co mu zákon nezakazuje = zásada legální licence

Dělení právního státu Existují 2 hlavní pojetí právního státu 1)Kontinentální (evropský) právní stát – patří sem německý Rechtsstaat a francouzský l´etat de droit 2)Anglická vláda práva neboli rule of law

Právní stát - německý Rechtsstaat a francouzský l´etat de droit Byly založeny na myšlence dominance (svrchovanosti) zákona nad státem. Zákon musel být přijat zákonodárným sborem zvoleným lidem, který byl legitimní k vydání zákona Od 19. století až do konce druhé světové války vycházely obě doktríny z formálního právního státu – vše bylo v souladu s myšlenkou právního státu, pokud to bylo v souladu se zákonem Doktríny patřily do kontinentálního (evropského typu) právního státu Právní stát byl brán jako negace vůči „policejnímu státu“, kdy docházelo k nekontrolovanému zneužívání státní moci

Právní stát – materialistické pojetí právního státu Víru ve formální právní stát otřásly fašistické a nacistické diktatury. Například podle Norimberských zákonů mohli být Židé zabiti v koncentračních táborech – bylo to v souladu se zákonem a tedy i v souladu s formálním právním státem Po druhé světové válce se objevila myšlenka spojení jak formálního, tak i materiálního právního státu. Materiální pojetí právního státu je založeno na zásadách dělby moci, ochrany základních práv, nezávislosti soudů, ochrany práv menšin, právní jistoty (zákony se dají vykládat jednoznačně), vymahatelnosti práva apod.

Právní stát – anglický rule of law Rule of law má oproti kontinentálnímu právnímu státu jiné znaky vycházející z jiné právní kultury v Anglii. Anglie má anglosaský systém práva, který není založen na psaném právu (zákoně), ale na tzv. precedentech, což jsou rozhodnutí vyšších soudů, která jsou závazná pro soudce rozhodující později stejný či podobný případ jako v precedentu Na rozdíl od kontinentálního právního státu se zde nedává důraz na zákon, ale právě na precedenty, prostřednictvím nichž poskytuje stát ochranu práv občanů před ním samým

Právní stát v České republice Až do roku 1989 se uplatňuje v Československu formální právní stát Po roce 1989 se prosazuje spojení formálního a materiálního pojetí právního stát. Právní stát je zakotven v čl. 1 a 2 Ústavy V čl. 1/1 je definovány základní hodnoty materiálního právního státu „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.“ Zásada legality je upravena v čl. 2/3 „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.“ Zásada legální licence je upravena v čl. 2/4 „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“

Kontrolní otázky 1) Co znamená právní stát? a)Že stát je vázán svou vlastní ústavou b)Že stát je vázán svým vlastním náboženstvím c)Že stát je vázán svým vlastním právem 2) Co znamená zásada legální licence? a)Stát může činit jen to, co mu zákon povoluje b)Co není zakázáno, je povoleno c)Co není povoleno, je zakázáno 3) Na čem byl založena myšlenka formálního právního státu? a)Na dominanci zákona přijatého parlamentem nad státem b)Na dominanci soudních rozhodnutí (precedentů) nad státem c)Na dominanci občana nad státem 4) V jaké zemi se uplatňuje doktrína rule of law? a)V Anglii b)V Německu c)Ve Francii 5) Kdy se v České republice prosadilo materiální a formální pojetí právního státu? a)Po roce 1945 b)Po roce 1968 c)Po roce 1989

Správné odpovědi Správnými odpověďmi jsou 1)C 2)B 3)A 4)A 5)C

Seznam literatury Boguszak, J. – Čapek, J. – Gerloch, A. (2001): Teorie práva. Praha: Eurolex Bohemia Holander, P. (2009): Základy všeobecné státovědy. Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk Klíma, K. (2006): Státověda. Plzeň: nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk Kolektiv autorů (2004): Odmaturuj ze společenských věd. Brno: Nakladatelství Didaktis Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR