ŠKODOVÉ POJIŠTĚNÍ JUDr. Ludvík Bohman Česká pojišťovna a.s.

Dělení pojištění Zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb. (ZPOJ) Životní – soubor pojistných odvětví uvedených v části A přílohy č. 1 k ZPOJ (pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku, důchodové pojištění, …) Neživotní – soubor pojistných odvětví uvedených v části B přílohy č. 1 ZPOJ (úrazové pojištění, pojištění škod na majetku, pojištění odpovědnosti za škodu, …) Zákon o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb. (ZPS) Škodové – soukromé pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události, Obnosové – soukromé pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku a rozsahu škody.

Výhradně škodová: - Pojištění věci, - Pojištění odpovědnosti za škodu, - Pojištění právní ochrany, - Pojištění úvěru a záruky, - Pojištění finančních ztrát, Výhradně obnosová: - Životní pojištění (pouze ve smyslu § 54 ZPS, nikoli zák č. 363/1999 Sb.), Škodová / obnosové (dle volby stran): - Pojištění úrazu, - Pojištění pro případ nemoci, - Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí.

Principy škodového pojištění v případě vzniku PU je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném PS, nestanoví-li tento zákon jinak nesmí vést k obohacení, uplatnění institutů jako jsou pojistná hodnota (PH), pojistná částka (PČ), podpojištění, přepojištění či množného pojištění přechod práv proti třetím osobám z osoby, které vzniklo právo na pojistné plnění, na pojistitele, stanovení podmínky trvání pojištění v případě zániku společného jmění manželů.

Změna vlastnictví v pojištění majetku (§ 27): a) Pojištění vztahující se k majetku zaniká dnem, kdy došlo ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví tohoto majetku, b) Nabývá-li se vlastnictví/spoluvlastnictví k nemovitému majetku zápisem do katastru nemovitostí (KN), zaniká pojištění dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka nebo spoluvlastníka do KN, c) V PS lze dohodnout, že pojištění změnou vlastnictví v době trvání pojištění nezaniká. PS pak musí stanovit, za jakých podmínek pojištění dále trvá, upravit způsob přechodu práv a povinností ze soukromého pojištění (není-li toto dohodnuto, platí, že změnou (spolu)vlastnictví pojištění zaniká!!!)

HRANICE POJISTNÉHO PLNĚNÍ (§ 28) Pojistné plnění je omezeno horní hranicí: a) Pojistnou částkou (PČ), - v pojištění majetku, jehož pojistnou hodnotu (PH) lze určit v době uzavření PS, - PČ je stanovena v PS na návrh pojistníka tak, aby PČ ± PH pojištěného majetku v době uzavření PS, - pojistitel je při uzavření PS oprávněn přezkoumat hodnotu pojištěného majetku b) Limitem pojistného plnění - nelze-li v době uzavření PS určit PH, - limit stanoven na návrh pojistníka, - limit je stanoven i v př. pojištění části hodnoty pojištěného majetku (zlomkové poj.), - odpovídá-li tomu pojistný zájem, lze stanovit hranici plnění limitem i v případě pojištění majetku, kdy je známa jeho hodnota

POJISTNÁ ČÁSTKA – nejvyšší dohodnuté pojistné plnění z PU s tím, že výše pojistné částky nemá být vyšší než pojistná hodnota. POJISTNÁ HODNOTA – nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat (nová věc = pořizovací cena, starší věc = obecná cena). PODPOJIŠTĚNÍ - pojistná částka je nižší než pojistná hodnota. PŘEPOJIŠTĚNÍ - pojistná hodnota je nižší než pojistná částka.

Spoluúčast/franšíza: V PS lze dohodnout, že: a) pojistitel neposkytne PP, pokud výše škody nepřesáhne hranici stanovenou v PS (tzv. franšíza), b) Oprávněná osoba se bude podílet na úhradě vzniklé škody způsobem stanoveným v PS (spoluúčast). Smysl spoluúčasti a franšízy – vyloučení tzv. drobných škod z pojistné ochrany, vede pojištěné k předcházení škodám. Hranice PP: Vztahuje se na 1 škodnou událost, nebylo-li v PS dohodnuto jinak

Množné pojištění (§ 29) Vzniká tehdy, vztahují-li se 2 nebo více soukromých pojištění na totéž pojistné riziko pojištěné pro stejné období. týká se pouze škodových pojištění, týká se obecně celého majetkového pojištění (ne jen pojištění věci). Může vzniknout jako: a) soupojištění, b) souběžné pojištění, c) vícenásobné pojištění.

SOUPOJIŠTĚNÍ (§ 30) – uzavřením smlouvy mezi pojistníkem a více pojistiteli zastoupených vedoucím pojistitelem, a to za jediné pojistné. - kogentní ustanovení (pozor na střet s úpravou „velkých rizik“ v § 38a zák. o pojišťovnictví), - vedoucí pojistitel, - podíly jednotlivých pojistitelů, - právo oprávněné osoby na celé plnění vůči vedoucímu pojistiteli - vyrovnání mezi pojistiteli až následně. SOUBĚŽNÉ POJIŠTĚNÍ – jestliže souhrn pojistných částek nepřesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku, nebo souhrn limitů pojistného plnění nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody. VÍCENÁSOBNÉ POJIŠTĚNÍ (§ 31) – jestliže souhrn pojistných částek přesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo souhrn limitů pojistného plnění přesáhne skutečnou výši vzniklé škody. - informační povinnost pojistníka vůči ostatním věřitelům, - pojistitel, který první obdrží oznámení o PU, hradí vše až do výše své PČ či limitu, - informuje ostatní pojistitele, - vyrovnání pojistitelů až následně,

Zachraňovací náklady (§ 32)  Účelně vynaložené náklady, které pojistník (resp. pojištěný či jiné osoby nad rámec svých povinností dle zvl. zákona – př. hasiči): vynaložil na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící PU, vynaložil na zmírnění následků již nastalé pojistné události, byl povinen vynaložit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků.  lze je jako náhradu uplatnit vůči pojistiteli vč. náhrady škody (jen pojistník), a to nad rámec pojistné částky či limitu pojistného plnění,  lze je omezit v PS, v případě nákladů na záchranu života a zdraví osob však jen na min. 30% PČ,

POSTIŽNÍ PRÁVA Pojem postižní právo a druhy postižních práv Pod pojmem postižní právo rozumíme: a) následek přechodu práv vzniklých účastníkům pojištění v souvislosti s pojistnou událostí na pojistitele (postihy z důvodu přechodu práv), b) vznik nových práv pojistitele proti oprávněnému, pojištěnému nebo proti pojistníkovi (originárními postižními právy pojistitele)

Smysl postižního práva a)zásada restituční neboli odškodňovací, Platí ve škodovém nikoli obnosovém pojištění. Oběť nesmí dostat více, než to, oč přišla. Byla-li újma oprávněného (dotčeného) subjektu plněním z pojištění odstraněna, pak již není co restituovat; v roli subjektu, dotčeného škodním dějem, se ocitá pojistitel a to od chvíle, kdy dostál svému závazku a vyplatil plnění z pojistné smlouvy. b)idea spravedlnosti, Kdo bezprávně poruší pokojný stav, je povinen tento stav obnovit. Kdo způsobil újmu, musí nést následky svého chování, zejména protiprávního jednání. c) zásada uspořádanosti a bezrozpornosti právního řádu

Postižní právo - přechod práva (§ 33) Přechod práv nastává: u škodových pojištění, z osob, kterým pojistitel poskytl pojistné plnění, na pojistitele, Přechází práva na náhradu škody, nebo jiná obdobná práva, vzniklá v souvislosti s pojistnou událostí Jakmile pojistitel vyplatí pojistné plnění, nebo zachraňovací náklady vstupuje ze zákona a to až do výše vyplaceného plnění do právního postavení toho, komu plnil. Tzn., že: a) může uplatňovat tatáž práva, která měl proti jinému ten, komu pojistitel plnění poskytl. b) nemusí požadovat úhradu postihu v maximální možné výši.

Na pojistitele nepřecházejí: práva proti osobám, které s tím, komu pojistitel plnil,  žijí ve společné domácnosti, nebo které jsou na ni odkázány výživou, jestliže  tyto osoby nezpůsobily škodu úmyslně. práva proti zaměstnanci, který plnil své pracovní povinnosti, neboť zaměstnanec se nepovažuje za jinou osobu, odlišnou od zaměstnavatele. Jednání zaměstnance = jednání zaměstnavatele.

Povinnost zabezpečit právo na náhradu škody, nebo jiné obdobné právo (§33 odst.4)  Ten, komu pojistitel plnil, musí právo na náhradu škody, nebo jiné obdobné právo takzvaně zabezpečit před promlčením, prekluzí (zánikem). Rovněž musí opatřit a předat pojistiteli doklady nezbytné k uplatnění práva, které mu v souvislosti s pojistnou událostí vzniklo. Právo na snížení nebo vrácení plnění (§ 33 odst.5 a 6)  Pokud ten, komu pojistitel plnil, zmařil přechod svých práv na pojistitele, má pojistitel právo pojistné plnění snížit až do výše částek, které by jinak mohl získat, na vrácení vyplaceného pojistného plnění až do výše částek, které by jinak mohl získat.

Podmínky zákonné cese práva Odpovědnost jiného (rozumí se třetího, z hlediska pojištění externího) subjektu za škodu, nebo existence určitých právních skutečností, zejména:  odpovědnosti za škodu způsobenou zaviněním jiného (§440 o.z.),  odpovědnosti za škodu společně a nerozdílně s jinými (§439 o.z.), Trvání (vymahatelnost) práva na náhradu škody nebo jiného obdobného práva. Podmínky uvedené pod písm. a) a b) musí být dány v době splnění závazku pojistitele

Výši uplatněného postižního práva určuje: a) Výše vyplaceného pojistného plnění, b) Výše skutečné škody (která může být určena rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, právním předpisem nebo dohodou, c) Rozhodování pojistitele (obchodní zájmy, okolnosti konkrétního případu, …) Lhůty k uplatnění postižního práva závisejí vždy na povaze práva, které na pojišťovnu přešlo, změna v osobě věřitele, k níž dochází přechodem práva na náhradu škody nebo jiných částek na pojistitele, nemá na běh promlčecí lhůty vliv (§ 111 o.z., § 400 obch. zák.).

Postih – originární právo pojistitele Jde o specielní možnost pojistitele uplatnit sankci za porušení právní (zákonné nebo smluvní) povinnosti účastníků pojištění. Originární postižní právo pojistitele vzniká z pojištění odpovědnosti za škodu podle:  § 46 zps (ze smluv uzavřených od )  § 16 odst.4 zps (ze smluv uzavřených od )  § 825, 826 (ze smluv uzavřených před ).

§ 46 ZPS - jestliže pojištěný způsobí škodu svým jednáním, které bylo ovlivněno požitím alkoholu nebo aplikací omamných nebo psychotropních látek. - Přitom musel tyto léky užít  v rozporu se způsobem předepsaným lékařem a  přes upozornění lékaře nebo výrobce léku, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnost, v důsledku které způsobil škodu. Jinak postižní právo pojistiteli nevzniká. Velikost postižního práva podle § 46 ZPS Pojistitel má právo na náhradu toho, co za pojištěného plnil. Lhůty k uplatnění postižního práva podle § 46 ZPS Platí obecná tříletá promlčecí doba (§ 101 oz).

Právo na přiměřěnou náhradu podle § 16 odst.4 zps Pojistitel má právo požadovat na tom, kdo porušením povinnosti účastníka soukromého pojištění vyvolal nebo zvýšil náklady šetření nutného ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit, přiměřenou náhradu. Velikost práva na náhradu podle § 16 odst.4 zps Pojistitel má právo na náhradu nákladů šetření nebo zvýšených nákladů šetření. Lhůty k uplatnění práva na náhradu podle § 16 odst.4 zps Platí obecná tříletá promlčecí doba (§ 101 oz).

Právní základ a podmínky uplatnění originárního postižního práva podle OZ Podle § 825 je třeba prokázat, že pojištěný porušil povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 § 799 o.z. případně povinnosti dohodnuté ve smlouvě  vědomě a  mělo to podstatný vliv na vznik pojistné události nebo na zvětšení rozsahu následků pojistné události. Plnění nelze snížit poškozenému, ale pojištěnému, jestliže:  pojištěný způsobil škodu následkem požití alkoholu nebo návykových látek  pojistitel za něj plnil poškozenému Velikost postižního práva podle § 825 a § 826 o.z.  § 825 o.z. - je určena částkou, kterou pojistitel musel vyplatit poškozenému navíc v důsledku porušení povinností pojištěným, náklady vyvolané porušením povinnosti uvedené ve VPP a v § 799 o.z.  § 826 o.z. - pojistitel může své právo uplatnit v rozsahu sníženém přiměřeně k výši škody, okolnostem, za nichž ke škodě došlo, a k osobním, výdělkovým a majetkovým poměrům pojištěného.

Originární postižní práva pojistitele v z.č. 168/99 Sb. Právní důvody postihu podle § 10 odst. 1 v souvislosti s odst. 2 zák. č. 168//1999 Sb. Pojištěný a) způsobil škodu úmyslně, b) porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá, dle zák. např.: a)provozování vozidla, které svojí konstrukcí a technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí, b)provozování vozidla, jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena, c)řízení vozidla osobou, která není držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku,

d) řízení vozidla osobou, které byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, v době tohoto zákazu, e) řízení vozidla osobou, která při řízení vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, f) předání řízení vozidla osobě uvedené v písmenech c), d) nebo e). c) způsobil škodu provozem vozidla, které použil neoprávněně, nebo d) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zvláštního právního předpisu ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele e) bezdůvodně nesplnil oznamovací povinnost a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele, nebo f) bezdůvodně odmítl jako řidič vozidla podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Velikost postižního práva pojistitele v povinném pojištění odpovědnosti z provozu vozidla  Pojistitel má právo na náhradu toho, co za pojištěného plnil. Součet požadovaných náhrad nesmí být vyšší než plnění vyplacené pojišťovnou v důsledku škodné události, se kterou toto právo pojistitele souvisí.  Do částky, ze které se vychází při uplatnění postižního práva z tohoto pojištění, mohou být zahrnuty všechny částky pojistného plnění vyplacené pojistitelem.

Právní důvod postihu podle § 10 odst. 3 zák. č. 168//1999 Sb.  Pojistitel má proti pojistníkovi právo na úhradu částky, kterou vyplatil z důvodu škody způsobené provozem vozidla, jestliže její příčinou byla skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl pojistitel zjistit při sjednávání pojištění a která byla pro uzavření pojistné smlouvy podstatná. Lhůty k uplatnění postižního práva pojistitele pojištění odpovědnosti z provozu vozidla  jde o zvláštní – originární právo, které pojišťovně vzniklo přímo proti pojištěnému nebo proti pojistníkovi.  vzniká okamžikem výplaty pojistného plnění.  jde o občansko-právní závazek (§ 261 odst. 7 obch. zák.).  platí tříletá promlčecí lhůta, která začíná běžet ode dne, kdy pojistitel příslušnou částku vyplatil (§ 101 o.z.).