Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Mgr. Milan Pechal, Ing. Zdeněk Hlavačka Název prezentace (DUMu): Zorné pole a světelnost Název sady: Optika pro puškařské obory Ročník: 1. – 4. Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/ Datum vzniku: Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR. 1

Anotace Tato sada výukových materiálů s názvem „Optika pro puškařské obory“ má za úkol seznámit žáky vyšších ročníků puškařských oborů SŠ, kteří se v uvedené tématice vzdělávají, s možností využití optiky při výuce a zároveň je seznámit s teorií optiky.

Anotace Jednotlivé prezentace v této sadě postupně seznamují žáky s optikou, jejím použitím a to jak pro sportovní tak pro lovecké účely. Po seznámení s teorií a taky na základě dosavadních zkušeností, musí žák umět zvolit patřičný puškohled a jeho správné uchycení ke zbrani. Závěrem jsou žáci seznámeni se způsoby ošetřování puškohledů a velmi důležitým postupem v seřizování puškohledů. Důležitá je i ochrana puškohledů na zbrani před mechanickým a jiným poškozením.

Zorné pole Při pohledu skrz dalekohled vidíme kruhový výřez ze skutečnosti. Velikost tohoto výřezu je nazývána zorné pole. U dalekohledů a teleskopů je zorné pole udáváno v metrech (průměr kruhového výřezu ) ve vzdálenosti 1000 metrů, tedy m/1000m. U puškohledů se tento údaj udává na 100 metrů (m/100 m). Kromě údajů v metrech lze také zorné pole udávat ve stupních (např. 6,6° ).

Zorné pole Lidské oko může přehlédnout úhel zorného pole do 180°. Použitím optiky je zorné pole oka zřetelně omezeno. Při úhlu 60° zorného pole oka hovoříme o širokoúhlém dalekohledu ( jsou označovány vesměs písmenem W ). Zorné pole oka označuje výstupní úhel optických drah paprsků od okuláru k oku ve stupních.

Zorné pole U optiky je vždy žádoucí co možná největší zorné pole, jeho velikost je však podstatně určena zvětšením. Čím vyšší zvětšení, tím menší zorné pole. Je proto nutno volit, který s těchto parametrů je pro dané použit důležitější. U puškohledů pro nátlačku je rozhodující velké zorné pole, proto je voleno menší zvětšení. Pro lov v horách, kde se často střílí na velké vzdálenosti je naopak potřeba větší zvětšení a nepřihlíží se tolik velikosti zorného pole.

Zorné pole U dalekohledů pro lovecké účely není vždy zorné pole rozhodujícím parametrem, použijeme-li ovšem pro pozorování na velké vzdálenosti teleskop s velkým zvětšením bude zorné pole přibližně jen 1/3 zorného pole dalekohledu s 8násobným zvětšením.

Zorné pole Změna velikosti zorného pole v závislosti na zvětšení

Zorné pole Při posuzování zorného pole dalekohledu není rozhodující jeho velikost, ale hlavně kvalita obrazu. Levné dalekohledy i s velkým zorným polem mají často zřetelně viditelný neostrý obraz na okrajích zorného pole, který často začíná již ve 2/3 zorného pole. Špičkové přístroje se vyznačují velkým zorným polem a především dobrou kvalitou obrazu až do okrajů.

Světelnost Teoreticky je světelnost je stanovena průměrem objektivu a zvětšením. Pro určení světelnosti se používají dva vypočtené parametry : Výstupní pupila = průměr objektivu v mm / zvětšení Stmívací koeficient =  zvětšení x průměr objektivu v mm

Světelnost Výstupní pupila Čím větší je výstupní pupila, tím větší je světelnost. Teoreticky by měla výstupní pupila dalekohledu nejenom ležet se zornicí oka přímo na sobě ale shodovat se i v průměru.

Světelnost Prakticky je to možné jen omezeně, protože zornice mění svou velikost a také se kvůli neustálým pohybům přemisťuje do různých směrů. Tyto pohyby nemůžeme ovlivnit a s přibývající dobou pozorování jsou stále výraznější.

Světelnost U mladších osob má zornice ve tmě průměr až 7 mm. Ideální dalekohled do šera je pak 8x56 se 7 mm výstupní pupilou. S přibývajícím věkem bude maximální otevření zornice ve tmě menší. Pro starší lovce jsou optimální dalekohledy 8x50 nebo dokonce 8,5x42 s výrazně menší hmotností. Ve dne je k dispozici stále dostatek světla, takže se dá dobře pracovat i s ještě menšími dalekohledy např. 8x30.

Světelnost Průměr výstupních pupil (bílé terčíky) u různých typů optiky ve správném poměru vůči oku. Pro delší pozorování (déle než půl minuty) by měla být speciálně u dalekohledů výstupní pupila větší, než zornice oka. Tím zůstane obraz v klidu a zachované zorné pole navzdory pohybům oka. Pokud je výstupní pupila menší než zornice jeví se obraz v dalekohledu tmavší. Při stmívání by to mohlo vést až k tomu, že nebude přes dalekohled vidět, ačkoli jsou objekty pouhým okem ještě rozeznatelné.

Světelnost Uvedené tabulky byly vytvořeny na základě průměrných údajů stanovených očními lékaři a nelze je tedy vztahovat na každého jedince. Přesto by měl člověk zvážit pro jaký účel bude přístroj používat ( lov ve dne x lov za šera ) a nejlépe prakticky vyzkoušet zda jeho oko využije rozdíl ve velikosti výstupní pupily, nebo bude důležitější rozdíl ve velikosti a hmotnosti přístrojů.

Světelnost Stmívací koeficient Pro výkon dalekohledu za šera platí, že i při stejně velké výstupní pupile roste tento výkon se zvětšením. Proto je uváděn pojem stmívací koeficient, který je určen přes vzorec : stmívací koeficient =  zvětšení x průměr objektivu v mm

Světelnost Např. tedy pro model 7x42 je koeficient přibližně 17, pro model 7x50 je koeficient 19, pro model 8x56 je to 21 a pro model 15x56 je to 29 ( přitom je jasné, že právě tento model není vhodný pro pozorování za šera z důvodu malé výstupní pupily cca 3,7 mm ).

Světelnost Již zde vidíme, že tvrzení „ čím větší stmívací koeficient, tím lepší schopnost při soumraku“ platí jen tehdy, pokud je výstupní pupila větší a nebo minimálně stejně velká jako zornice oka. Stmívací koeficient nám tedy pouze může říci, který ze dvou modelů o stejném průměru výstupní pupily je vhodnější pro pozorování za šera a nemá tedy v praxi pro lovce velký význam, dokonce je zavádějící.

Světelnost Výstupní pupila a stmívací koeficient jsou teoretické parametry pro posouzení schopností přístrojů za šera. Umožňují nám srovnání různých modelů dalekohledů např. 8x30, 10x50 a 8x56. Nic nám ovšem neříkají o kvalitě přístroje, protože výstupní pupila i stmívací koeficient jsou stejné např. u všech dalekohledů 7x50.

Světelnost To znamená, že výše uvedené teoretické parametry neumožňují posouzení kvality. Pro praxi jsou podstatnější jiná kritéria jako antireflexní vrstvy, prostupnost světla, ostrost obrazu (rozlišovací schopnost) a kontrast, důležitá je rovněž technická a mechanická preciznost.

Světelnost Uvedné optické parametry nám tedy vytváří pomyslný trojúhelník vlastností a je tedy na nás, která z vlastností je pro nás nejdůležitější. Není totiž možno mít dalkohled s velkým zvětšením a současně velkým zorným polem a světelností. Neměli bychom ovšem nikdy zapomínat na schopnosti našeho oka, jako druhé části optického systému. Ideální je tedy vybranou optiku sami vyzkoušet v reálných podmínkách a nejen dbát na zaužívané tradice !

Kontrolní otázka Kde mají levné dalekohledy i s velkým zorným polem často zřetelně viditelný neostrý obraz?

Zdroje pro textovou a obrazovou část Obrazová i textová část vychází z publikace SWAROVSKI OPTIK. Úvod do vysokohodnotné lovecké optiky. Další podklady pro tuto prezentaci přinesly interní materiály a konzultace se zástupcem firmy Swarovski Optik panem Ing. Zdeňkem Hlavačkou