Zásoby Kateřina Pinkasová
Zásoby jsou hospodářské prostředky, představují suroviny, materiály, součástky, polotovary, moduly, hotové výrobky Jednorázově se spotřebovávají (materiály, suroviny) Jsou vázané ve výrobě (nedokončená výroba) Při výrobě vznikají (hotové výrobky, polotovary) Nakupují se za účelem dalšího prodeje (zboží) Zabezpečují plynulý chod podniku
Členění zásob - druhy: Běžná zásoba Pojistná zásoba Technická zásoba Sezónní zásoba
Běžné zásoby Podle požadavků výroby se z ní průběžně vyskladňuje Je dána mimo jiné kapacitou skladu Její velikost souvisí s podmínkami dodávek technické podmínky ekonomické podmínky
Pojistná zásoba navíc nad běžnou zásobu Vytváří se pro případ opoždění dodávky Velikost stanovíme podle výše ztráty způsobené výpadkem výroby Zohledňujeme také náklady na držení pojistné zásoby
Technická zásoba Jen u některých typů výrob Vytváří se z důvodu nutné předvýrobní úpravy materiálu Př. procesy sušení, zrání materiálu
Sezónní zásoba Zásoba, která se vyskytuje jen v určitých ročních obdobích. Je spojena s časově omezeným využíváním skladů.
Celková zásoba = běžná zásoba + pojistná zásoba + technická zásoba
Nevýhody zásob vysoké náklady (vázané prostředky a náklady na objednávání, držení a z deficitu) Obtížná kontrola zásob zakrývání výrobních problémů
Vztah dodavatelé - odběratelé
Výběr dodavatele Je především marketingový problém V tržním hospodářství se dodavatelé předhánějí v nabídkách a jsou ochotni vycházet odběrateli vstříc, pokud je pro ně zajímavý Odběratel by měl zvážit: svou cenu pro dodavatele a úměrně tomu vyžadovat co nejlepší podmínky dodávky, solidnost a spolehlivost dodavatele, kvalitu jeho zboží, plnění smluvních podmínek a mnoho dalších faktorů
Právní vztah dodavatel - odběratel Po výběru dodavatele dochází ke vzniku právního vztahu mezi dodavatelem a odběratelem, který oběma stranám přináší práva a povinnosti Obchodní vztahy mezi dodavatelem a odběratelem řeší nový občanský zákoník, který sjednocuje právní úpravu smluv pro občasnké i podnikatelské vztahy. Nejdůležitější Kupní smlouva Smlouva o dílo
Kupní smlouva V praxi nejpoužívanější smlouvou Prodávající se zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Podstatné náležitosti: Určení smluvních sran (prodávající, kupující) Určení předmětu (zboží) Určení kupní ceny (pokud není určena, předpoklkádá se cena obvyklá, tj. Cena srovantelného zboží v době uzavření smlouvy za obdobných podmínek) Možné také uvést: dobu a místo plnění, poskytnutí záruk, způsob balení, doprava… není ale nutné uvádět!
Forma uzavření smlouvy Písemně Ústně Konkludentní jednání – např. mlčení, dostane-li firma zboží, které si neobjednala a neprodleně jej nevrátí… její mlčení se bere jako souhlas
Povinnosti prodávajícího Dodat řádně zboží Předat potřebné dokumenty Umožnit kupujícímu nabytí vlastnického práva Uchovávat zboží v případě, je-li kupující v prodlení s převzetím
Povinnosti kupujícího Zaplatit kupní cenu Převzít a prohlédnout dodané zboží
Vlastnické právo Přechází na kupujícího převzetím, není-li dohodnuto jinak U koupě nemovité věci se vyžaduje písemná smlouva Práva k nemovitým věcem se zapisují ve veřejném seznamu (katastr nemovistostí)
Dodací list
zdroje Švarcová J. a kol.: Ekonomie stručný přehled, Zlín 2006/2007, CEED, ISBN Klínský P., Münch O.:Ekonomika pro obchodní akademie a ostatní střední školy, 2. díl, Praha 2006, Fortuna, ISBN