Život v antickém Římě

inspirace řeckými vzory, Etruskové → klenba a oblouk podoba dnešních velkoměst Římská města

Centrum měst = fórum zde hlavní chrámy, úřady, obchody – Forum Romanum

Trajánovo fórum

Trajánův sloup  postaven počátkem 2. století  bez podstavce 30 metrů, uvnitř točité schodiště, na vrcholu bronzová socha císaře, v 16. století nahrazena sochou sv. Petra  v podstavci byl kdysi Trajánův popel  po obvodu 200 m dlouhý reliéf s více než 2500 postavami – oslavuje činy Trajána v bitvách proti Dákům.

podle řeckého vzoru Chrámy

PANTHEON

divadla, amfiteátry - místa zápas ů a gladiátorských her Římané stavěli Koloseum

Největší amfiteátr - 50 tisíc diváků Dokončen za císaře Tita – 80 n.l. Při otevření použito 9000 šelem Místo utrpení a smrti tisíců křesťanů Perfektní technické zázemí - simulace námořních bitev Koloseum

Římská divadla

Vítězné oblouky v Římě - je monumentální stavba ve tvaru otevřené brány, která byla už od starověku stavěna na počest vítězství ve válce - později byly stavěny v mnoha zemích, nejvíce je jich v Itálii a Francii Konstantinův oblouk

Titův oblouk

Římané stavěli lázně. ve ř ejné lázn ě – mu ž ská a ž enská č ást, šatny, sauny, cvi č išt ě a bazény. Voda p ř ivád ě na akvadukty.

Caracallovy lázně

Diokleciánovy lázně – 4. stol.n.l.

Bath - Anglie

Akvadukt - je umělý vodní kanál, vybudovaný pro to, aby zajišťoval přívod vody od vodního zdroje do místa její potřeby či spotřeby - název pochází z latiny, kde aqua znamená „voda“ a ducere „vést“ - dostatečně velké akvadukty proto mohou být též vyžívány i jako vodní dopravní cesty pro lodě nebo mohou sloužit i pro dopravu surového dřeva

Pont du Garde

Římské domy č in ž ovní - více pater, v p ř ízemí obchody a dílny, č ím vyšší patro, tím skromn ě jší na venkov ě statky a vily rodinné tzv. atriové domy Bohatí Římané obývali velké luxusní domy, zvané "domus" (z tohoto slova vzniklo české slovo "dům"). Na snímku průřez jedním z nich: 1)atrium, 2) zahrada, 3)ložnice. Vidět je i kuchyň a jídelna.

výborné silnice, které zaručovaly rychlý přesun Římské silnice Via Appia - nejdůležitější silnice v Římě - nese jméno po svém zakladateli - začínala za městskými hradbami Říma a vedla v délce 195 km do města Capua v Kampánii - sloužila jako zásobovací tepna pro armádu

POMPEJE

Lupanare

24. srpen 79 n.l. 3 dny – 6 metrů lávy

Římská strava

Snídaně, oběd, večeře snídaně a oběd – studené pokrmy a víno velká podvečerní hostina (cena) u hostin se leželo v průběhu opulentních hostin bylo povoleno zvracení

Na venkově jednoduchá a prostá domácí plodiny téměř vegetariánská strava: moučné placky, obilné kaše ze špaldy, chléb, luštěniny, mléko, sýr, ovoce, zelenina (kapusta, cibule, řepa), ryby, vejce

Maso masitá strava se prosadila až později vepřové, drůbež, zvěřina vnitřnosti byly velmi ceněny výroba jelit, klobás, paštik

Sladkosti koláče, piškoty, perníčky koblihy, smažené šišky sladkosti s rozinkami, sušeným ovocem vše slazené medem

Dovážené potraviny třešně z Pontu - Lucullus meruňky z Arménie broskve z Persie

Alkohol 80 druhů bílých a červených vín proslulá vína řecká, italská z Latia a Kampánie, galská, rýnská víno se ředilo vodou, často horkou pivo Římané znali z Egypta a Galie destilovaný alkohol nebyl znám medovina, bylinné likéry

Speciality garum = luxusní omáčka z mořských ryb, (dnes chuťově podobná thajská rybí omáčka); nasolené ryby s vnitřnostmi a krví, 2-3 měsíce odleželé na slunci, propasírované, okořeněné zmrzlina (sníh z Alp ochucený medem, později ovocné příchutě) vařené kravské vemeno ptačí jazýčky (slavíci, plameňáci)

Strava vojáků příděl pšenice, popř. suchary, vojáci si sami mleli mouku a pekli chléb slanina, vepřové maso sýr acetum (kyselé víno) zelenina luštěniny

Co neznali brambory, rýže káva, čaj citrusové plody máslo, cukr destiláty Co znali římský fast food = thermopolium