„Bez odvahy ke změně není zlepšení…“ Libor Lukáš hejtman Zlínského kraje Vzděláním a znalostmi k úspěšnému rozvoji Zlínského kraje jako znalostního a podnikatelského regionu 1 Zlín –
Tomáš Baťa „Kdo chce pomoci sobě a jiným, musí opustit dobré, aby vybojoval lepší. Nesmí držet vrabce v hrsti jen proto, že je lepší než holub na střeše. Bez odvahy ke změně není zlepšení, není blahobytu.“ 20. léta minulého století 2
OBSAH PREZENTACE: 1)Zlínský kraj – kde jsme ? 2)Rozvoj Zlínského kraje – kam směřujeme 3)Zlínský kraj v oblasti vzdělávání 4)Nástroje strukturální politiky – naše příležitost 3
podíl ZK pořadí mezi v rámci ČR 14 kraji ČR Na počtu obyvatel5,8 % 8. Na počtu nezaměstnaných5,8 % 9. Na tvorbě HDP4,8 % 11. Na exportu5,3 % 9. Průměrná mzda ve ZK (ČR) ,- (20 211,-) 10. KONKURENCESCHOPNOST ZLÍNSKÉHO KRAJE V RÁMCI ČR K : 1) ZLÍNSKÝ KRAJ – KDE JSME? 4
Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (v %, EU = 100 %) Zlínský kraj zaujímá v roce 2006 v tvorbě HDP 11. místo ze všech krajů ČR Postavení kraje v rámci ČR 5
Registrovaná míra nezaměstnanosti (v %, k ) Nepříznivý trend – nárůst nad úroveň ČR mezi lety 2001 – 2002 až na současné 9. místo mezi kraji ČR v míře nezaměstnanosti Postavení kraje v rámci ČR 6
Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) Nepříznivý trend – průměrná mzda Zlínského kraje o 14 % nižší než průměrná mzda ČR Postavení kraje v rámci ČR 7
Flexibilní lidské zdroje a nízké mzdy Rozdíl mezi průměrnými mzdami ve Zlínském kraji a v České republice: - v roce ,2%, - v roce ,1% 8
TRH PRÁCE Průmysl 48% Obchod 11% Zemědělství 5% Služby 19% Stavebnictví 6% Další 11% 9
PŘÍLEŽITOST „SCHENGEN“: K dojde k významné změně, která se dotkne celého Zlínského kraje, vstup České republiky do schengenského prostoru. 1) Prostor bez hranic 2) Svoboda pro podnikavost 3) Tlak na konkurenceschopnost 2) ROZVOJ ZLINSKÉHO KRAJE – KAM SMĚŘUJEME? Otevřená ekonomika HLAVNÍ PŘÍNOSY PRO NÁS: 1) Odstranění hraniční bariéry 2) Možnosti rozvoje podnikání v příhraničních a podhorských oblastech 3) Rozvoj cestovního ruchu 4) Posílení meziregionální spolupráce 5) Rozvoj transferu inovací v prostoru Východní Moravy a Západního Slovenska 10 PŘEDPOKLAD: 1) Tvůrčí přístup nás managerů 2) Dokázat čelit změnám a řízením změn generovat růst
Decentralizace veřejné správy Využití tvůrčího potenciálu Moudré vedení samospráv ( „moudří schopní vůdci“) 1) rozdělení rolí mezi stát – kraj – obec 2) „složitost dělby mezi tzv. státní a samosprávné činnosti“ 3) demokratická samospráva – spolurozhodování na různých úrovních Kraj – nový hráč na poli rozvoje území teprve 7. rok v ČR 1) proces hledání rovnováhy o dělbě kompetencí – stát – kraj 2) decentralizace či centralizace – společné téma napříč politickým spektrem 3) tvůrčí přístup při transformaci a optimalizaci dělby kompetencí 11 Kraj – region - samospráva
Uplatnění tvůrčího přístupu veřejné správy 1)Snížení administrativní zátěže podnikatelů 2) Definování idejí a rozvojových priorit stát, kraj, obec 3) Generování myšlenek a nápadů a jejich přetavení do projektů s novou přidanou hodnotou 4) Využití nových přístupů a forem spolupráce – např. partnerství veřejného a podnikatelského sektoru 5) Využití rozvojového potenciálu území – lidský potenciál (kvalita – vzdělávání, celoživotní učení) + vybavenost území 12
Tvůrčí přínos veřejné správy pro rozvoj regionu 1)Posílení role krajů v souvislosti s Regionálními operačními programy pro období , kompatibilních s národními operačními programy 2) Zapojení krajů do realizace rozvojových aktivit v oblasti rozvoje lidských zdrojů 3) Zapojení krajů do realizace aktivní politiky zaměstnanosti …mysleme globálně, jednejme lokálně... T. Baťa 1)Zaostávání Evropy vůči USA 2) Fenomén čínské ekonomiky a její vliv do Evropy 3) Schopnost hájit si své lokální zájmy a usilovat o změny 13
Aktivity Zlínského kraje na podporu rozvoje 1)Zahájení revitalizace bývalého Baťova areálu 2)Založení Technologického a inovačního centra spolu s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně v roce 2005 (projekty klastrů – plastikářský, obuvnický, podnikatelský inkubátor) 3) Spolupráce s partnery na vypracování Regionální inovační strategie financované z Bruselu 4) Příprava a realizace strategické průmyslové zóny Holešov 5) Marketingové aktivity doma, v zahraničí Příklady 14 Budování inovační infrastruktur y Spolupráce s UTB a zahraniční mi partnery Naše komunikač ní dovednosti
…ale je potřebné tvůrčím způsobem taktéž: 1)Řešit problém mandatorních výdajů samospráv a státu 2) Cílem je úspora nákladů a jejich investování do rozvojových projektů s pro-růstovým efektem 3) Aktivní iniciace a spolupráce při realizaci rozvojových projektů formou partnerství a spolupráce hospodářského sektoru + vzdělávacího sektoru + politického sektoru (tzv. „triáda“) Bez tvůrčího přístupu není pokroku 15
1)Zlínský kraj má síť středních škol – dlouhodobě probíhá optimalizace struktury oborů vzdělávání Problém: 1) Kritika neprovázanosti vzdělávacích programů s praxí 2) Inspirace Baťova škola práce 2000 – 158 škol a školských zařízení 2007 – 119 škol a školských zařízení 3) ZLÍNSKÝ KRAJ V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ OBLAST STŘEDNÍHO ŠKOLSTVÍ – PŘÍMO ŘÍZENÁ OBLAST Výsledek optimalizace ZK 16
ZLÍNSKÝ KRAJ – ŠKOLSKÝ SYSTÉM POČET ŠKOL K POČET STUDENT Ů V r. 06/07 POČET ABSOLVE NTŮ V r. 06/07 STŘEDNÍ ŠKOLY VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY UNIVERZI TY
PILOTNÍ NÁSTROJ KRAJE PRO PODPORU „ŘEMESLA“ Od 1.9. Zlínský kraj zvyšuje atraktivnost tzv. řemesla prostřednictvím stipendijního programu „Podpora řemesel v odborném školství“ Podporované obory vzdělávání: 36 – Stavebnictví, geodézie a kartografie -Instalatér -Klempíř – stavební výroba -Podlahář -Tesař -Zedník 23 – Strojírenství a strojírenská výroba -Zámečník -Strojní mechanik – stroje a zařízení -Nástrojař -Klempíř – strojírenská výroba -Obráběč kovů -Strojní mechanik – strojník Finanční motivace vybraných oborů vzdělání: 1. ročník:300,- Kč měsíčně, za vyznamenání jednorázově 1 500,- Kč 2. ročník:400,- Kč měsíčně, za vyznamenání jednorázově 2 500,- Kč 3. ročník:500,- Kč měsíčně, za vyznamenání jednorázově 5 000,- Kč Podmínkou vyplacení částky je žádná neomluvená absence v daném měsíci. 18
Klíčová však bude schopnost navázání spolupráce zainteresovaných subjektů ve Zlínském kraji ke smysluplnému využití těchto finančních prostředků, které povede k ekonomickému rozvoji Zlínského kraje. Evropské fondy nejsou určeny pro opravy chátrajících střech, ale pro vybudování infrastruktury, která přináší efektivní růst. NAŠE PŘÍLEŽITOST: STRUKTURÁLNÍ FONDY V OBDOBÍ ) NÁSTROJE STRUKTURÁLNÍ POLITIKY Využitím evropských fondů máme příležitost financovat rozvojové aktivity vzdělávacích institucí, veřejné správy a podnikatelů. 19
PŘEHLED STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ PRO OBDOBÍ OP název Celková alokace mil. eur Celková alokace mil. Kč% OP Podnikání a inovace 3 041, ,0511,75% OP Výzkum a věda pro inovace 2 070, ,958,0% OP Lidské zdroje a zaměstnanost 1 814, ,87,0% OP Vzdělávání 1 811, ,37,0% OP Životní prostředí 4 917, ,1519,0% OP Doprava 5 759, ,3522,25% Integrovaný OP 1 553, ,56,0% ROP y 4 659, , 518,0% OP Technická asistence 258,87 375,81,0% Cíl Konvergence - Celkem , ,4100% Všechny OP jsou k dispozici na 20
Prioritní osa 1 – Doprava 38,8 % = mil.Kč Prioritní osa 2 – Integrovaný rozvoj a obnova regionu 39,4 % = mil. Kč Prioritní osa 3 – Cestovní ruch 18,5 % = mil. Kč 1.3 Bezmotorová doprava 2.1 Rozvoj regionálních center 2.2 Rozvoj měst (obce nad 5000 obyvatel) 2.3 Rozvoj venkova (obce 500 – 5000 obyvatel) 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu 3.2 Veřejná infrastruktura a služby 3.3 Podnikatelská infrastruktura a služby Prioritní osa 4 – Technická pomoc 3,3 % =629 mil. Kč 4.1 Implementace 4.2 Absorpční kapacita 2.4 Podpora podnikání 3.4 Propagace a řízení Prioritní osy a oblasti podpory ROP Střední Morava Celkem 100 % = mil.Kč 18 % z celkové alokace na ROPy Údaje ve schématu jsou uvedeny v mil. Kč 1.1. Regionální dopravní infrastruktura 1.2 Veřejná doprava ARCHITEKTURA ROP STŘEDNÍ MORAVA 21
Motto: …orgány kontrolní a metodické je třeba přeměnit v orgány tvůrčí… 20. léta minulého století 22
Libor Lukáš hejtman Zlínského kraje DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST! 23