Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu VY_12_INOVACE_ , Zahradní slavnost Autor Mgr. Jan Křoustek Tematická oblast Učivo 4. ročníku oboru obchodník z ČJ Ročník 4. ročník Datum tvorby Anotace Materiál slouží k prohloubení znalostí o díle Zahradní slavnost od V. Havla. Metodický pokyn Studenti si během promítání prezentace dělají poznámky do svých sešitů.
Václav Havel Zahradní slavnost
Václav Havel – Zahradní slavnost Premiéra: 1963 Hra navazuje na tendence poválečného světového dramatu, zejména na absurdní drama, jehož prvky obohacuje o specifickou zkušenost s totalitní mocí, jejími institucemi a jazykovými projevy. Zahradní slavnost znamenala v 60. letech důležitý mezník ve vývoji studiových divadel a autorské dramatické tvorby u nás.
Václav Havel – Zahradní slavnost POSTAVY Hugo Pludek – hlavní postava hry. Mladík, který se chystá vstoupit do „dospělého“ života. Hugův bratr Petr – intelektuál a patrně černá ovce rodiny – za celou hru nepromluví ani slovo. Hugovi rodiče – jejich jazykový projev karikuje konvenční vztah rodičů a dětí. zaměstnanci Likvidačního úřadu – pro ně je též typické vyprázdnění komunikace a všech gest, kterými se projevují. Postavy Zahradní slavnosti postrádají psychologickou věrohodnost a charakternost. Jsou typické svou šablonovitostí, která zdůrazňuje téma ztráty identity a podřízení člověka jazyku moci.
Václav Havel – Zahradní slavnost DĚJ HRY Hra má čtyři dějství. Na začátku hraje Hugo sám se sebou šachy a rodiče mu domlouvají, aby se konečně zeptal sám sebe a rozhodl se, co chce v životě dělat. Čekají na příchod otcova přítele Kalabise, který má Hugovi zajistit budoucnost. V závěru dějství přichází telegram, ve kterém Kalabis oznamuje, že nepřijde, protože se musí zúčastnit zahradní slavnosti Likvidačního úřadu, kam se pak odhodlá odejít i Hugo.
Václav Havel – Zahradní slavnost DĚJ HRY Druhé dějství začíná jeho příchodem na tuto slavnost. Hugo se zde střetává s různými lidmi z úřadu. Ti ovládají mocensky okolí pomocí zvláštní degenerované funkcionářštiny – je to jazyk bez sdělného obsahu, věcný obsah schází, zůstává jen gramatika, familiárnost, vulgárnost a ostražitost. Ve třetím dějství je Hugo, který si rychle osvojuje specifický způsob komunikace, pověřen vedením Likvidačního úřadu, který je však v likvidaci. Ve čtvrtém dějství Hugo ztrácí svou osobní identitu a v závěru hry ho již matka ani otec nepoznají.
Václav Havel – Zahradní slavnost UKÁZKA Z DÍLA Pludek: Milý synu! Kdo ví, kde má čmelák žihadlo, tomu nejsou kalhoty nikdy krátké! Když se řekne Jaroš, ozve se Jaroš, a to to jde. Základem života je názor na život. Myslíš, že si ho někdo udělá za tebe? Hugo: Ano, tati. Jaroš. (Táhne.) Šach! (Přejde.) Pludek: Slyšíš to, Boženo? Pludková: Oldo, klid! Milý Hugo! Bez topůrka ani věrtel nezakopeš! Proto tvůj otec na dnešek pozval – no zeptej se otce, koho na dnešek pozval!
Václav Havel – Zahradní slavnost UKÁZKA Z DÍLA Hugo: Tati, koho jsi na dnešek pozval? Pludek: Kolegu Kalabise! No – zeptej se matky, kdo je to kolega Kalabis? Hugo: Mami, kdo je to kolega Kalabis? Pludková: Bývalý spolužák tvého otce: No – zeptej se otce, co s kolegou Kalabisem jako kluk dělal? Hugo: Tati, co jsi s kolegou Kalabisem jako kluk dělal? Pludek: Rozbíjeli jsme okna! Pludková: Bohatým sedlákům!
Václav Havel – Zahradní slavnost VÝZNAM DÍLA Svoji premiéru měla Zahradní slavnost v Havlově domovském Divadle Na zábradlí pod režijním vedením Otomara Krejči 15. února Hra okamžitě získala pozornost diváků i kritiky a již v následujícím roce byla přeložena do němčiny a uvedena v Berlíně. Hra byla překládána do dalších a dalších jazyků a uváděna po celém světě. Havel si tak ještě dříve, než se stal světově známým politikem, zajistil proslulost jako dramatik.
Václav Havel – Zahradní slavnost KONTROLNÍ OTÁZKY 1) Ve kterém roce byla hra poprvé uvedena? 2) Kde byla tato hra poprvé uvedena? 3) Jak se jmenuje hlavní postava díla? 4) Vysvětlete pojem „funkcionářština“. 5) Ve vedení jakého úřadu pracuje hlavní postava díla?
Václav Havel – Zahradní slavnost Seznam použitých zdrojů SLANAŘ, O. a kol. (2006). Obsahy a rozbory děl. Třebíč: Nakladatelství Petra Mrákotová. 255 s. ISBN ost