TEORIE OCEŇOVÁNÍ LESNÍCH POZEMKŮ A ZAHRANIČNÍ PRAXE Jiří Matějíček

Úvod Oceňování lesní půdy = jeden z nejobtížnějších úkolů oceňování Lesní pozemky = základní výrobní činitel Kapitál s hodnotou směnnou Půda není výrobek, ale omezený přírodní zdroj Poptávku nelze nahradit vyšší nabídkou Marginální náklady neexistují ≠ min. cena Půda je nepřenosná Dosud sporné : potenciální produkce vs současný stav porostu

3 možnosti stanovení hodnoty lesní půdy (Mantel) - komparativní (srovnávací) - nákladová - výnosová Burket (cenění lesní a statika lesní, 1924) –Hodnota tržní (porovnání se situací na trhu) –Hodnota očekávaných výnosů –Hodnota nákladová –Hodnoty odvozené z čistého výnosu z lesa

Příprava oceňovací vyhlášky v ČR (90.léta) –Hodnota očekávaných výnosů (Faustmann) –Hodnota dle Gofmana –Hodnota dle NPV –Hodnota jako podíl z výnosové hodnoty lesa

Metody srovnávací (nejpoužívanější, ale ne bezproblémové metody) 1.1 Odvození na základě porovnání s tržními cenami jiných lesních pozemků Databáze, alespoň 15 aktuálních realizačních cen (viz Sagl) Ceny celkové (pozemek + porost) V ČR neexistence statistiky prodejů lesní půdy Poznámka: Němec (VÚZE) – tržní ceny lesa Hodnota porostu  hodnota půdy Arondace, zpřístupnění  smluvní cena = subjektivní potřeba kupce

Metody srovnávací 1.2 Hodnota lesní půdy odvozená na základě porovnání s cenami zemědělských půd ≠ objektivní vyjádření výnosové hodnoty pozemku Do roku 1950 prodejní výnosová cena zemědělského pozemku > výnosová hodnota Les jako doplněk k zemědělskému hospodaření Drobné zemědělské pozemky ztratily svůj dřívější význam Vývoj zatlačování lesů na horší pozemky, pro zemědělství nevyužitelné (absolutní lesní půdy)  úvaha o poměru 1:2:3 1/3 – 2/3 hodnoty zemědělských půd horší jakosti Lesní pozemek vhodný pro zemědělství = relativní lesní půdy  z hodnoty orných půd po odpočtu nákladů nutných na přeměnu na ornou půdu Hodnota zemědělských pozemků = více ovlivněna polohou (velikost obce) Hodnota lesních pozemků = vliv není tak významný, spíše ztížené hospodaření (škody rekreací…..)

Metody nákladové 2.1 Nákladová hodnota pozemku Již se s ní nesetkáme Autor G. Heyer Jako tržní cenu použít v případě, že je majitel nucen prodat pozemek dříve než založil trvalý porost Prodej beze ztráty

Metody výnosové (z teorie čistého výnosu z půdy) 3.1 Hodnota půdy odvozená z očekávaného výnosu FAUSTMANN (a efektivní úroková míra) Periodická renta = prolongované příjmy mínus prolongované výdaje k obmýtí Hodnota lesní půdy Bu = kapitalizace…. Faustmannův vzor je sice překonán, ale vyplývá z něj mnoho poznatků pro racionálně vedené lesní hospodářství Závislost na řadě činitelů : Au, D, v, c - dle velikosti majetku, Náklady nejsou rozhodující Největší vliv: lesní úroková míra (p = 1 %) a délka obmýtí  zvyšování hodnoty půdy Finanční obmýtí –věk porostu, kdy očekávaná hodnota půdy je nejvyšší –pro správné stanovení hodnoty půdy = použití hodnoty půdy při tomto věku porostu –závislost na úrodnosti pozemku, dřevině, způsobu hospodaření –záporná hodnota při použití úrokové míry, když nedodržíme finanční obmýtí –ŠČVP (škola rentability) – vyřazovala z lesa řadu dřevin

VÝNOSOVÁ HODNOTA PŮDY podle Faustmannova vzorce (1849) kde: Au = hodnota mýtní výtěže porostu v době obmýtní u po odečtení těžebních nákladů ∑D = výnosy z probírek v různých časových okamžicích n (ve věku a, b, c, …) po odečtení těžebních nákladů N q = výnos z vedlejších užitků ve věku q po odečtení nákladů c = kulturní náklady (ve smyslu oceňování lesa) V = kapitalizované správní náklady

VÝNOSOVÁ HODNOTA PŮDY podle Faustmannova vzorce (1849) - orientační opora tam, kde nejsou srovnatelné údaje - pro hodnotovou relativní diferenciaci lesních půd i při záporných výsledcích - využití, když je k dispozici (když se stanoví) bazická hodnota - báze pro nepřímé cenové srovnání

Metody výnosové 3.2 Hodnota půdy dle Gofmana R G B u =  1,0p u - 1 R G je čistý výnos za dobu obmýtí, zjištěný jako rozdíl hrubých výnosů a nákladů za toto období bez použití faktoru času Kladné hodnoty půdy Hodnota půdy se stává jen malým podílem z hodnoty lesa

Metody výnosové 3.3 Použití metody čisté současné hodnoty – ČSH (NPV) Vychází z analýzy nákladů a výnosů (CBA) Přepočet výnosů a nákladů různých období na současnou hodnotu diskontováním T V t - N t NPV =   t=0 (1 + i) t kde T doba životnosti investice (obmýtí) 1/ (1 + i) t diskontní faktor pro t období V t výnos očekávaný v roce t N t náklad očekávaný v roce t Bez dotací záporné hodnoty

Hodnota půdy odvozená z důchodové hodnoty lesa ŠČVL původně odmítala jakékoliv hodnocení půdy (neodlučitelnost) Škola uznávala platnost Faustmanna pouze pro případy tzv. občasného hospodářství (pro R v jednotlivých porostech, ale popírala jeho platnost pro případy trvalého ročního výnosu) Zastánci této školy tvrdili, že v ročním hospodářství lze zjistit hodnotu lesní půdy jako rozdíl mezi hodnotou lesa (W= r/0,0p) a hodnotou normální zásoby (A) B = W – A I stoupenci rentability (Riebl, Šrogl) uznali argument školy produktivity  z důchodové hodnoty odvození hodnoty půdy Výsledky pomocné a přibližné Hodnota normální zásoby vysoká  nízké hodnoty půdy Úprava normální zásoby  kritika Metody hodnocení lesních pozemků pomocí důchodové hodnoty

Hodnota půdy odvozená z důchodové hodnoty lesa Výpočet dle Martineita: B = W. ½ = r/0,02. ½ p = 3,5 % Obecně platí – čím vyšší je obmýtí, tím více klesá podíl pozemku na hodnotě lesa Výpočet dle Baura: Hodnota jako diskontovaná kapitálová hodnota ročního důchodu (hodnoty lesa) k polovině obmýtí B = r/0,0p. 1/1,0p u/2 U menších majetků jsou hodnoty příliš vysoké Výpočet dle Freye

Podíl z hodnoty lesa Poměr půdního kapitálu ke kapitálu dřevních zásob se mění s věkem porostu  podíl se odhaduje z hodnoty dospělých porostů Lesní pozemky = podle některých autorů 20 až 25 % Mantel = 1/12 mýtní hodnoty porostu (nikoliv lesa) u nás : SM, u = 100,  bos, zásoba hroubí = 600 m 3, průměrná cena dříví (2006) = 822 Kč/ m 3  Au = Kč/ha 1/12 = Kč/ha = 4,11 Kč/m 2 Hodnota půdy = celková hodnota lesa – hodnota porostu (toto vede často k nereálným výsledkům) U nás od 60. let 20. st. – typizace stanovišť (vylišení SLT)  oceňovaný pozemek se opírá o potenciální produkci a nikoliv o současnou skladbu porostů

Úřední ceny lesních pozemků Od vyhláška č. 178/1994 Sb. Ceny úřední (netržní,administrativní), vypracovány na bázi potenciální produkce

SLTPLOCHAHSDR1NDR1ZDR1BSDR1OBDR2NDR2ZDR2BS 0C148213BO722120SM124 0G696059SM526110BO3,526 0K BO822120DB122 0M BO820120DB120 0N759013BO522120SM324 0O53313BO824110DB122 0P443913BO722120DB122 0Q489213BO720120BR220 0R395701BO822150BR120 0T109139BO822120BR220 0X12101BO914150DB112 0Y245401BO522150BR122 0Z602801BO920150BR118 1A93621DB420130BO322 1B383225DB722150HB118 1C BO520120DB320 Stanovení parametrů (cílová dřevinná skladba) potenciální produkce podle SLT (ÚHÚL,Macků) atd.

Úřední ceny lesních pozemků Ceny pozemků = výnosové výpočty + srovnání se základními cenami zemědělských pozemků Diferenciace dle potenciální úrodnosti (produkce) Použití Faustmanna, Gofmanna, NPV aj. Politické rozhodnutí = rozpětí renty, indexem úprava nebo nové výpočty

Úřední ceny lesních pozemků Rozpětí: 0,24 – 6,60 Kč/m 2 0,70 – 7,50 Kč/m 2 1,00 – 8,86 Kč/m 2 1,15 – 10,16 Kč/m 2 (současnost) Malý podíl ceny pozemku na ceně lesa Nejsnazší přístup k ocenění lesních pozemků **** PLO (pdf) a Nová potenciální produkce(xls) Neupravená renta2002 v ekologické síti (pdf)

Jiné způsoby ocenění lesních pozemků Dříve katastr pozemkové daně U pozemkové parcely = katastrální výnos  odvození daně Kapitalizace renty  hodnota pozemku = rychlý výsledek Problémy: při vysoké inflaci, měnové reformě Odvození hodnoty pozemku kapitalizací hrubého mýtního výnosu Au B =  1,0p u - 1

Stanovení tržní hodnoty lesní půdy v Rakousku a Německu

Rakouské oceňovací zásady (1982) Není možné odvozovat hodnotu lesní půdy podle budoucích výnosů (vzorce FAUSTMANNA, SPIEGELA, NEUBAUERA aj.) Hodnota lesní půdy musí být odvozována ze srovnávacích hodnot Další možností pro stanovení hodnoty lesní půdy je vyjádření hodnotové relace k zemědělsky využívaným pozemkům (pozn.: které nemohou vést k vyššímu zhodnocení, tj. nemohou se stát např. stavebními pozemky) Jako vodítko může platit, že hodnota lesní půdy střední kvality dosahuje asi 1/3 hodnoty lesní půdy

Rakouské oceňovací zásady (1982) Při srovnání se zemědělskými pozemky se v Rakousku vychází často z relace LES : LOUKA : POLE = 1 : 2 : 3 Tato relace je použitelná tam, kde si nemůže rozdílné užití půdy na stejné ploše konkurovat. V zemědělských oblastech tato relace nesouhlasí. V horských oblastech často odpovídá velmi dobře.

Ceny v Rakousku (2007) Ceny lesní půdy v Dolním Rakousku: 0,20 – 0,80 EUR/m 2 (při kurzu 27,5 Kč/€ = 22 Kč/m 2 ) přičemž většina cen se pohybuje v rozmezí 0,25 – 0,65 EUR/m 2 Tržní ceny lesa (lesní půdy a porostu) v Dolním Rakousku: 1,20 – 1,70 EUR/m 2 (při kurzu 27,5 Kč/€ = 46,75 Kč/m 2 ) Zdroj:

Německo V Německu se používá (WEIMANN, 1985) metoda nepřímého cenového srovnání Pro účely srovnání se přitom používají ceny dostatečně podobných případů hodnot lesní půdy, které se mohou časově dále zpětně extrapolovat, které přesahují bezprostřední tržní region a ceny zemědělských pozemků Lesní půda může být znalecky oceněna jen uvnitř tohoto rámce a to se zřetelem na existující relace a rozdíly

Waldwertermittlungsrichtlinie 2000 – WaldR 2000 Příklad zjištění tržní hodnoty lesní půdy: 1.Místně rozhodující tržní hodnota zemědělské půdy … DM/ha 2.Poměr ceny lesní půdy k zemědělským cenám půdy ve srovnatelné oblasti ….. 45:100 3.Stanovení tržní hodnoty lesní půdy … DM/ha x 45/100 = DM/ha

Závislost půdních hodnot Hustota osídlení Struktura velikosti obcí CENA LESNÍ PŮDY Ceny stavebních pozemků Kvalita půdy Ceny zemědělských pozemků

Vlivy na cenu zemědělské půdy v Baden-Württembersku Hodnota pozemku ……………….. …… 1 % Kvalita půdy …………………………….. 9 % Struktura obce …………………………… 4 % Tlak obyvatelstva ………………………. 86 % CELKEM ………………………………… 100 %

Myslivost a pozemek V hodnotě lesního pozemku v případě malých výměr je hodnota práva výkonu myslivosti již obsažena Tuto situaci odlišit od pronájmu honitby velkého vlastníka lesa