Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autor: David Kranz Název prezentace (DUMu): 3. Pomůcky,speciální nástroje a nářadí pro plastické rytí Název sady: Rytecké techniky pro zdobení zbraní (pro ročník uměleckých oborů) Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/ Datum vzniku: Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

Anotace  Záměrem této sady výukových materiálů s názvem Rytecké techniky pro zdobení zbraní (pro ročník uměleckých oborů) je ukázat žákům, kteří se v této oblasti vzdělávají, jak prakticky postupovat při práci na pracovišti pro rytce.  Jednotlivé DUMy (prezentace) v této sadě popíší postupně tematické oblasti, které jsou probírány v běžné dílenské výuce na naší SŠ.  Konkrétně tato prezentace je zaměřena na pomůcky,speciální nástroje a nářadí pro plastické rytí. 2

3 Různé druhy rytin a předměty nepravidelných tvarů upínáme do různých přístrojů a pomůcek. Nejčastěji používáme upínací a otáčecí rytecký přístroj (svěrák ). Skládá se ze dvou ocelových dílů volně na sebe nasazených. Spodní část je podstavec s čepem a hladkou kruhovou drážkou. V drážce se ve vodorovném směru volně otáčí nasazená obdélníková deska s dvěma upínacími čelistmi. Šroub, po němž se pohybují čelisti, je na jedné a někdy na obou stranách ukončen čtyřhranem pro kliku. Nasazením kliky a jejím otáčením předmět upevníme nebo uvolníme. Čelisti jsou upraveny pro upínání nízkého materiálu.

4 Velkou výhodou ryteckého svěráku je drážka na boční straně svěráku, která slouží k připevnění vrchní části svěráku na stůl frézky pomocí úpinek. Tento způsob upínání nám umožňuje snazší opracování rytiny (nahrubování).

5 Mohou se upravit i pro upínání předmětů jiných tvarů, například kruhových. Pro opakované rytí stejných tvarů využíváme shodně upravené čelisti. U přístrojů můžeme vyměňovat buď celé čelisti nebo pouze hodní část a to přišroubováním jiných destiček potřebného tvaru. Upínání řešíme také tím, že do čelisti vkládáme jiné upínací přístroje. Takovým často užívaným přístrojem jsou ocelové dvoušroubové svěrky, které podle potřeby ještě doplňujeme pomocnými dřevěnými špalíky.

6 Používáme též podobné dřevěné svěrky s přišroubovaným plechem ve tvaru příslušného předmětu. Jsou to dva shodné špalíky z tvrdého dřeva, obdélníkového tvaru. V jednom špalíku jsou upevněny dva hladké ocelové kolíky, druhý špalík se pohybuje volně po kolících.

7 Pohybem čelistí přístroje se utahují i dřevěné svěrky vložené mezi ně. Přístroj se musí lehce pohybovat na čepu a kruhové plošce, aby otáčivé pohyby nebyly trhané. Potřebujeme-li přístroj pevný, neotáčivý, zvedneme ho z čepu a položíme na kožený polštář plněný pískem. Takto upravený přístroj lze použít i při práci na stroji. Přístroj připevníme z boku šrouby na pracovní stůl a do čelistí upneme opracovávanou rytinu.

8 Dalšími přístroji používanými pouze pro ruční práci jsou rytecké ocelové koule s jedním nebo dvěma upínacími šrouby.

9 Doplňkem koulí jsou ocelové nebo dřevěné vložky požadovaného tvaru (např. pro krytí válce). Koule je volně postavena do koženého kroužku plněného pískem. To umožňuje otáčet rytinou upevněnou v kouli a měnit její sklon. Pro jemné rytí jsou koule pouze pro přitmelení rytiny. Polovina koule je zhotovena z plechu, vnitřek je vylit sádrou, horní vrstva je tmel, na který rytinu za tepla pouze přilepíme. Tuto kouli používáme na cizelování do slabého plechu a rytí předmětů, u kterých potřebujeme měnit sklon.

10 Ryjeme-li monogramy, nápisy nebo ozdoby na různé předměty, máme často potíže při jejich upínání do ryteckých přístrojů. Některé předměty jsou z tenkého plechu a při rytí se prohýbají, jiné mají nepravidelný tvar a nejdou upevnit ani promocí dřevěných špalíku. Takové předměty upínáme lepením a vyplněním rytého předmětu tmelem.

11 Přihlížíme k tomu, že je vhodnější nalepovaný předmět rýt na polokouli nebo na dřevěném špalíku upnutém v ryteckém otáčecím přístroji. Pokud ryjeme na ploše ve vodorovné poloze, stačí rytecký přístroj. Při rytí prstenů, náramků a podobných ozdobných předmětů musíme rýt ze stran. Potřebujeme proto měnit sklon podle plošek na předmětu. Zde je proto výhodnější rýt v ocelové kouli a naklánět ryté plošky podle potřeba do pracovní polohy.

12 Na Gilošovacím stroji zdobíme plochy výrobků leskle rytými linkami. Seskupujeme je v různých vzdálenostech od sebe, pravidelné obrazce jsou zdůrazňované tloušťkou lesku, hloubkou a zešikmením. Upínací zařízení pro gilošování předmětů je otáčecí.

13 To umožňuje i příčné zdobení v různém úhlu sklonu, čímž vzniká možnost množství dalších vzorů. Pravidelného rozdělení linek dosáhneme seřizovaným posuvem s dorazem na ozubených kolečkách. Tímto zařízením posunujeme nožem ve stejnoměrných vzdálenostech mezi linkami.

14 Upínání nože má samostatné otáčení do půlkruhu, potřebné pro zachování stejného sklonu linek i na nerovném povrchu rytého předmětu. Zařízení s rytým předmětem se pohybuje po saních kolmo středem stroje šrouby dolů i nahoru a je vyváženo dvěma asi 10 kg těžkými závažími. Délku tohoto pohybu lze seřídit přesně podle potřeby dorazem umístěným po straně stroje. Tímto způsobem můžeme místo rovných linek pomocí šablon rýt vlnovky, ostře lomené linky a zrnění různých hrubostí.

15 Z těchto prvků lze vytvářet příčným rytím a posuvným zařízením při upínání šablon mnoho geometrických vzorů. Šablony jsou 200 mm dlouhé, ocelové, upevněné po jedné straně stroje. Dotykový ocelový kolík přenáší pohyb v šabloně na odpérovací zařízení s rytým předmětem. Při pohybu samí směrem dolů přisuneme nůž jemně tlakem ruky a při vracení ho opět vzdálíme. Posuvem šablony získáváme v malých obměnách nové vzory.

16 Nůž ručně upnutý ve speciálním přístroji brousíme na obtahovacím kameni. Plochy břitu nože (čelo, hlavní a vedlejší hřbet) musí být hladké až lesklé. Předměty ze zvlášť tenkých levných materiálů gilošujeme nožem s jemným diamantovým hrotem. Hloubku rytých linek seřídíme pomocí ocelového hladkého dotyku (tuše), upnutého současně s nožem. Dotyk zabraňuje, aby nůž zabíral do větší hloubky. Gilošování vyžaduje určité zkušenosti, cit v ruce a soustředění na práci.

17 Hlavním předpokladem pro čisté gilošování je správné a jemné vybroušení nože. K tomuto účelu se používá speciální úhloměr, kterým se změří všechny potřebné úhly na břitu nože. Nůž nejdříve zhruba vybrousíme ručně na elektrické kotoučové brusce a potom dobrousíme na brusných kamenech. Napřed brousíme zhruba na karborundovém kameni a pak dobrousíme jemně na obrahovacím kameni. Po vybroušení hřbetu nože z jedné strany brousíme pod stejným úhlem i z druhé strany.

18 Rekapitulace poznatků vyplývající z daného tématu -Popište rytecký svěrák. -Uveďte možnosti využití ryteckého svěráku. -K čemu využíváme ocelovou ryteckou kouli? -Co je to gilošování?

Zdroje pro textovou část  KUTNAR, Miroslav. Význam rytectví a jeho využití v praxi. Uherský Brod, Bakalářská práce. 19

Seznam zdrojů pro použité obrázky  Veškeré použité fotografie pocházejí z KUTNAR, Miroslav. Význam rytectví a jeho využití v praxi. Uherský Brod, Bakalářská práce. 20