Vybrané otázky demokracie I Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ

„Tenkrát byla zavedena tak zvaná demokracie. Jako by mezi lidmi existovala jiná rovnost než fyzikálně chemická“. ALDOUS HUXLEY, Konec civilizace [Brave New World, 1932] „Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo. Nebudeš vypovídat ve sporu s ohledem na většinu a převracet právo“. EX 23:2

Politické režimy ve světě západní demokracie (liberální demokracie) nové demokracie (posttotalitní nekonsolidované) východoasijské režimy (asijští tygři) islámské režimy (…) vojenské režimy (Barma, Pákistán, chunta, os. diktatura) zvláštní socialistické režimy (Čína, Kuba, Severní Korea, Venezuela)

antická demokracie (Řekové, Vikingové) moderní demokracie (J. Bentham, J. Mill, J. S. Mill) princip politické rovnosti a princip zastoupení liberální x demokratická tradice Dějiny demokracie

Demokratické země Democracy Index 2010

rok 2010 jako pátý v řadě, kdy míra svobody ve světě zaznamenala pokles…

„Demokracie je tou nejhorší formou vládnutí, nepočítáme-li všechny ostatní, které se čas od času zkoušely“. Winston Churchill, Projev v Dolní sněmovně (1947) Kritici: Anarchisté, Elitisté, Marxisté, Radikální demokraté Demokracie

Odpůrci liberální demokracie  Anarchismus (společnost bez státu a bez nátlaku)  Autoritativní teorie (Poručnictví, lidé si nejsou schopni sami vládnout, Platon, fašismus, autoritativní monarchie)  Přímá demokracie (princip volby a reprezentace je neuspokojivý)

Výhody demokracie J. S. Mill – demokracie je formou politického vzdělávání občanů de Tocqueville – lidé jsou loajálnější k politickému řádu, na němž se podílejí K. R. Popper – možnost nenásilně odvolat vládce (vládu) Michael Doyle – demokratické státy mezi sebou neválčí R. Dahl: R. Dahl: 1. zabraňuje vzniku tyranie 2. zajišťuje základní práva 3. zajišťuje všeobecnou svobodu 4. umožňuje lidem, aby rozhodovali sami o sobě 5. umožňuje mravní samostatnost 6. umožňuje rozvoj člověka 7. chrání základní osobní zájmy lidí 8. zajišťuje politickou rovnost 9. usiluje o mír 10. usiluje o prosperitu

Demokratický fundamentalismus I Kořeny v myšlení J. J. Rousseaua (přímá demokracie, obecná vůle lidu) Dnes „participační demokracie“ či „silná demokracie“ Tvrdí, že obecně rozšířená „liberální zastupitelská demokracie“ (slabá demokracie) funguje neuspokojivě: - elitářství (rozhoduje se kdo bude vládnout, nikoli jak se věci budou dělat) - pluralismus politických stran (agregace zájmů, omezený výběr) - redukce rozhodovacích pravomocí lidu

Demokratický fundamentalismus II Kořeny v neokonzervatismu (snaha o implantaci demokratické vlády ve společnostech, které k tomu nemají morální, sociální a ekonomické předpoklady) Otázka zemí, ve kterých formální zavedení demokracie bez její liberální složky může vést k horším výsledkům, než je autoritativní vláda, třeba k vítězství náboženského fundamentalismu, omezení práv menšin, obnovení válečného stavu s Izraelem (Egypt)

„Liberální demokracie“ „liberální“ a „demokratická“ složka systému „Demokracie vzkvétá, svoboda nikoli“ Fareed Zakaria, Budoucnost svobody Totalitní demokracie (Jacob L. Talmon ) Demokratická složka: vláda lidu, procesuální, formální stránka Liberální složka: obsahuje normativní aspekty, mravní předpoklady (konstituce, pravidla, ochrana svobody, lidská práva)

Etické otázky demokracie - Liberální demokracie stojí na určitých morálních hodnotách a sdílených předpokladech (rovnost lidí, svoboda, důstojnost a odpovědnost člověka) - Tyto hodnoty mají své náboženské, kulturní a filosofické kořeny, nelze je odvodit z reality, lze je zdůvodnit filosoficky nebo nábožensky - Pokud dojde k odmítnutí jejich zdůvodnění nebo toto je relativizováno, otevírá se riziko, že tyto se vytratí nebo budou odmítnuty

Rozklad morálky, vědomí hodnot a krize zdůvodnění způsobuje agregaci potíží, krizi legitimity a jejich upevňování ve strukturách a institucích, dokonce i zákonech Lidská práva – krize zdůvodnění, konsensualismus, expanze sociálních a eliminace základních LP Svoboda – chápána jako seberealizace a široká škála voleb, nikoli jako mravní odpovědnost, vliv behaviorismu, psychoanalýzy, hedonismu Rovnost – důraz spíše na ekonomický, než morální aspekt, ekonomizace demokracie (srovnej s principy personálním, solidarity a subsidiarity) Sociálně-etické otázky demokracie

Hlasovací paradoxy (Bord, Condorcet) 123 AdamSociální jistotyEkonomický rozvojBezpečnost BohoušEkonomický rozvojBezpečnostSociální jistoty CecilieBezpečnostEkonomický rozvojSociální jistoty 123 AdamSociální jistotyEkonomický rozvojBezpečnost BohoušEkonomický rozvojBezpečnostSociální jistoty CecilieBezpečnostSociální jistotyEkonomický rozvoj Vítězí ekonomický rozvoj (další v pořadí – bezpečnost, sociální jistoty, 4-3-2) Nevítězí nic 3-3-3

Kenneth Arrow – „teorém nemožnosti“, cyklické většiny, poukazuje na neexistenci způsobu volby, která by vedla ke společenskému uspořádání vyhovujícímu podmínkám elementární spravedlnosti a ke stanovení pořadí společenských preferencí z preferencí individuálních. Joseph Schumpeter – kvantitativní x kvalitativní rozhodnutí Obecné dobro – neexistuje jednoznačně definované obecné dobro, na kterém by se všichni lidé shodli, nebo které by přijali pod tíhou racionálního argumentu (naše chápání žádoucí podoby života a společnosti stijí mimo čistě logické uvažování) Další problémy demokracie

Arabský svět a demokracie Husní Mubarak, Muammar Kaddáfí a další osvícení autoritáři (tranzitologie – o přechodech k demokracii) Huntington – 3 vlny demokratizace Sekularizace, liberální hodnoty (svoboda, lidská práva, právní stát) X Absence tradice a vzoru, důraz na procesuální stránku demokracie, Muslimské bratrstvo (20%), Koptové (10%) nedemokratický režim, vojenská diktatura, občanská válka, volební demokracie, nekonsolidovaná liberální demokracie