Inflace

Inflace je projevem ekonomické nerovnováhy, která se projevuje vzestupem cen v ekonomice (růstem celkové cenové hladiny). Opakem inflace je deflace, která se naopak projevuje poklesem celkové cenové hladiny.

Inflace Inflace je makroekonomický pojem a měří se pomocí tzv. spotřebního koše a porovnávání cenových hladin v různých časových obdobích. Míra inflace (míra znehodnocení peněz) se uvádí v procentech.

Inflace zároveň přináší pokles kupní síly peněz. Například 9% míra inflace znamená, že se cena zboží zvýšila o 9 %. Zboží, které dříve stálo 100 Kč, stojí nyní 109 Kč.

Přiklad: Jedna z největších inflací v historii se odehrála v Německu po 1. světové válce - v roce Ceny rostly tak rychle, že mzda se musela vyplácet každé 2 hodiny, pro sirky se chodilo s „košíkem peněz". To, co stálo 1 marku před rokem 1914, stálo v roce 1923 již 8 miliard marek.

Důkazy můžeme dodnes nalézt na poštovních známkách z té doby.

Příčiny inflace Inflace tažená poptávkou: Má prvotní počátek na straně poptávky. Vzniká tím, že lidé dostávají za stejnou práci vyšší mzdy (více peněz). Zvýšená poptávka vyvolá růst cen nabídky, zaměstnanci (poptávka) proto budou žádat další zvýšení mezd, tím se zvýší náklady firem a dojde k novému zdražení na straně nabídky, což vede k rozbíhání tzv. inflační spirály.

Příčiny inflace Inflace tažená nabídkou: Má prvotní zdroj na straně nabídky v podobě růstu cen. Zvýšení cen na straně nabídky je nejčastěji vyvoláno zdražením vstupů do výroby (materiál, energie, kapitál). Zaměstnanci (poptávka) žádají zvýšení mezd, což způsobí opětovné zvýšení cen nabídky a opět se rozbíhá inflační spirála.

Míra inflace se dá vyjádřit ukazatelem: cenová hladina (t) - cenová hladina (t -1) míra inflace = [%] cenová hladina (t -1) kde t je určité období (např. měsíc, rok).

Nejčastěji používanými indexy k vyjádření vývoje cenové hladiny jsou: 1. Index spotřebitelských cen (CPI) Index měří vývoj nákladů obyvatelstva na tzv. tržní koš spotřebního zboží (spotřební koš). Tržní koš spotřebního zboží se skládá asi ze 400 položek výrobků a služeb sloužících k uspokojování každodenních potřeb domácností (zahrnuje potraviny, oděvy, doprava, vzdělání, zdravotní péči atd.).

Nejčastěji používanými indexy k vyjádření vývoje cenové hladiny jsou: 2.Index cen výrobců (PPI) sleduje se pro různá odvětví a obory (např. index cen průmyslových výrobců, zemědělských výrobců, stavebních prací, apod.). 3.Deflátor HDP cenový deflátor HDP se vypočítá jako poměr HDP v běžných cenách k HDP ve stálých cenách určitého roku. Tento ukazatel je přesnější než CPI, má však nevýhodu - můžeme ho spočítat pouze zpětně, až když statistický úřad vyjádřil HDP za předcházející rok.

Druhy inflace Podle velikosti míry inflace můžeme rozlišovat: Inflace mírná (plíživá) jednociferná, lidé nepřestávají věřit penězům, ekonomika běžně funguje, tempo růstu cen odpovídá tempu růstu výroby; Inflace pádivá dvojciferná, lidé přestávají věřit domácí měně, preferují stabilnější cizí měny nebo jiné trvalejší hodnoty (zlato, nemovitosti atd.), chod ekonomiky už je narušován, ekonomická výkonnost klesá;

Druhy inflace Hyperinflace trojciferná a větší, ceny se zvyšují natolik rychle, že peníze přestávají plnit svou funkci uchovatele hodnot a zprostředkovatele směny, lidé preferují naturální směnu (přes její obrovské nevýhody a nedostatky), ekonomický systém společnosti se úplně rozpadá, nastává chaos a anarchie, tento stav je typický především pro období válečných konfliktů, politických převratů a podobně, ekonomická výkonnost hospodářství se zcela propadá (např. inflace v Bulharsku v roce 1996 byla 1085,0 %, Rusko 1992 mělo inflaci 2508 %, Ukrajina v tomtéž roce 2730 % apod.).