Tvorba výrobního programu Příklad tvorby efektivního výrobního programu vzhledem k úzkému místu

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu2 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Petr Klíma. Dostupné ze Školského portálu Karlovarského kraje materiál vznikl v rámci projektu Gymnázia Cheb s názvem Rozvoj školského portálu Karlovarského kraje

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu3 Zadání – případová studie - 1.část Montážní linka se dvěma pracovišti (X;Y) vyrábí 3 druhy výrobků (A;B;C) při dvousměnném provozu. Všechny výrobky procházejí montážní linkou v pořadí pracoviště X – pracoviště Y. Na každém pracovišti a směně je jeden zaměstnanec a pracuje 7,5h, 5 dnů v týdnu.

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu4 Zadání – případová studie - 2.část Týdenní poptávka a prodejní ceny jsou: výrobek A výrobek B výrobek C týdenní poptávka (ks) 500 prodejní cena (Kč)

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu5 Zadání – případová studie - 3.část Časy montážních úkonů na jednotlivých pracovištích a jednotlivých výrobcích (min.) a nároky na spotřebu vstupního materiálu (Kč) A 18,- Kč pracoviště X A: 3 min / ks B: 4 min / ks C: 1 min / ks pracoviště Y A: 5 min / ks B: 3 min / ks C: 2 min / ks B 10,- Kč C 4,- Kč A B C Týdenní fixní náklady montážní linky (mzdy, energie, odpisy, …) činí ,- Kč.

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu6 Úkoly: 1) Zjistěte, kde je kapacitní úzké místo montážní linky. 2) Rozhodněte o pořadí montáže jednotlivých výrobků. 3) Navrhněte objem výroby výrobků A, B, C tak, aby byl týdenní zisk maximální. 4) V případě nepokrytí poptávky navrhněte vhodná opatření – řešení.

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu7 1. Zjištění úzkého místa Využitelný týdenní časový fond každého pracoviště je: 7,5 (hod.) x 5 (dnů) x 60 (minut) = min. v případě dvou směn x 2 = min / týd. Kapacitní nároky týdenní poptávky (min.): ABC∑ pracoviště X pracoviště Y Kapacita pracoviště Y nestačí k pokrytí poptávky = úzké místo montážní linky.

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu8 2. Určení pořadí montáže = ekonomické výhodnosti výroby Budeme počítat pouze s náklady na spotřebu vstupního materiálu. Ostatní položky nákladů mají fixní charakter. prodejní cena variabilní náklady absolutní příspěvek čas na úzkém místě relativní příspěvek pořadí výhodnosti výrobků Kč / ks min / ksKč / min výrobek A ,43. výrobek B ,32. výrobek C

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu9  např. pro výrobek A:  Je absolutní příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorby zisku  rozdílem mezi cenou výrobku a jeho variabilními náklady 60 – 18 = 42 Absolutní příspěvek prodejní cena variabilní náklady absolutní příspěvek Kč / ks výrobek A 6018

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu10  např. pro výrobek A:  Je relativní příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorby zisku  Se vypočítá tak, že absolutní příspěvek vydělíme spotřebou času na jediný výrobek na úzkém místě  42 : 5 = 8,4 Relativní příspěvek prodejní cena variabilní náklady absolutní příspěvek čas na úzkém místě relativní příspěvek Kč / ks min / ksKč / min výrobek A

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu11 Pořadí výhodnosti výrobků  Na základě výpočtu relativního příspěvku lze stanovit pořadí ekonomické výhodnosti výrobků takto:  C – B – A  výrobek A sice vydělá dost (absolutní příspěvek = má největší přínos),  ale jeho výroba na úzkém místě trvá dlouho = malý ekonomický efekt v čase

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu12 3. Určení objemů výroby jednotlivých výrobků 1.  Za týden jsme schopni vyrobit  výrobek C v objemu (využitelný týdenní časový fond montážní linky / čas montáže výrobku na úzkém místě) 4500 : 2 = 2250 ks  ale poptávka je pouze na 500 ks !  do výroby zařadíme pouze 500 ks 4500 – (2 x 500) = 3500 minut volné kapacity

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu13 3. Určení objemů výroby jednotlivých výrobků 2.  Za týden jsme schopni vyrobit  výrobek B v objemu 3500 : 3 = 1166,6 ks  ale poptávka je pouze na 500 ks !  do výroby zařadíme pouze 500 ks 3500 – (3 x 500) = 2000 minut volné kapacity

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu14 3. Určení objemů výroby jednotlivých výrobků 3.  Za týden jsme schopni vyrobit  výrobek A v objemu 2000 : 5 = 400 ks  ale poptávka je na 500 ks !  Z pohledu ekonomické výhodnosti a průchodnosti úzkým místem musíme stanovit tento výrobní program v objemech: 500 ks C : 500 ks B : 400 ks A

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu15 3. Určení objemů výroby jednotlivých výrobků 4. = týdenní zisk  Za týden jsme schopni vyrobit 500 ks C : 500 ks B : 400 ks A  Týdenní ekonomický efekt = absolutní příspěvek na úhradu za prodané výrobky – týdenní fixní náklady C + B + A 500x x x42 = = ,- Kč = ,- Kč týdenní zisk

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu16 3. = týdenní zisk - jinou cestou  Určíme týdenní tržby (v prodejních cenách) 500x40 (C) + 500x50 (B) + 400x60 (A) = = = ,- Kč  náklady na materiál 500x4 (C) + 500x10 (B) + 400x18 (A) = = = ,- Kč  fixní náklady ,- Kč  Týdenní zisk = rozdíl – – = ,- Kč  Navržený výrobní program zcela využívá kapacitu úzkého místa montážní linky.

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu17 kontrola C + B + A ks x čas v úzkém místě 500x x x5 = = = = minut = využitelný časový fond montážní linky

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu18 Prodloužit časový fond pracovníků na pracovišti Y v mezích Zákoníku práce na 8h/ směnu + 0,5h přestávka celkem = 5h týdně (zvýšená kapacita úzkého místa) 5 x 60 = 300 minut / týden montáž výrobku A na úzkém místě bude navýšena o 300 : 5 = 60 ks 4. Opatření k uspokojení poptávky (př.) 7,5 h 8 h + 1 h

Ing. Petr Klíma ©Tvorba výrobního programu19 důsledek Pokud zvýšíme časovou kapacitu na úzkém místě s cílem lépe uspokojit poptávku po výrobku A (schází 100ks), bude nově chybět jen 40 ks týdně. Zvýšení zisku bude 60(ks) x 42 (Kč) = 2 520,- Kč / týd. Při mzdě např. 200,- Kč/hod./os bude zisk snížen o 200 x 5(dnů) = 1 000,- Kč = celkový zisk bude navýšen o 1 520,- Kč/týd.