Hospodářská politika

Hospodářskou politikou rozumíme opatření státu, kterými realizuje své sociální a hospodářské funkce.

Subjekty hospodářské politiky Parlament – složený ze dvou komor (poslanecké sněmovny a senátu). Volení zástupci občanů, kteří schvalují zákony. Podobu zákona má i schválený státní rozpočet. Vláda – nejvyšší výkonný orgán státu Centrální banka – ovlivňuje množství peněz v oběhu tak, aby nedocházelo ke znehodnocení peněz (inflace).

Funkce hospodářské politiky Funkce právní jistoty a bezpečí zajišťuje tvorbu a dodržování práv zajištění bezpečnosti vnitrostátní i mezinárodní (obrana státu, mezinárodní dohody). Funkce sociální státní instituce zajišťují přerozdělovací procesy v ekonomice – transfery obyvatelstvu (důchody, nemocenské dávky), starají se o veřejné statky (školství, zdravotnictví, infrastrukturu atd.) řeší nezaměstnanost (aktivní a pasivní opatření).

Funkce hospodářská stát sám podniká (státní podniky). Ze zisku pak mohou být financovány potřeby neziskového sektoru. Stát vytváří podmínky pro úspěšné podnikání ostatních subjektů hospodářství. Zajišťuje hospodářskou soutěž (její pravidla, dodržování a postih), stabilní měnu atd.

Cíle hospodářské politiky Mezi hlavní cíle patří: Vysoká zaměstnanost Stabilita cenové hladiny Vysoká úroveň produkce Hospodářská rovnováha se zahraničím Spravedlivé rozdělování – ovlivňování důchodů v ekonomice

Nástroje hospodářské politiky Slouží k uskutečňování a naplňování vytýčených cílů. Patří zde: 1. Monetární politika 2. Fiskální politika a státní rozpočet 3. Důchodová a cenová politika 4. Zahraničně obchodní politika

1. Monetární politika Souvisí s regulací úrokových sazeb a množstvím peněz v ekonomice, které zajišťuje ČNB. K udržení stabilní měny používá centrální banka tyto nástroje:

a) Diskontní sazba úrok, za který si ukládají dočasně volné peníze komerční banky u centrální banky. Restriktivní politika – banka zvýší diskont (pokud chce přibrzdit inflaci). Výhodou je stabilizovaná měna, nevýhodou je horší přístup podnikatelů k úvěrům. Expanzivní politika – banka sníží diskont (pokud ekonomika roste pomalu a inflace je nízká), úvěry zlevní, do ekonomiky proudí více peněz.

b) Povinné minimální rezervy každá komerční banka má povinnost složit u centrální banky část svých depozit (vkladů) jako rezervu a nemůže s nimi podnikat. Pokud chce centrální banka snížit inflaci, zvýší povinné minimální rezervy.

c) Operace na volném trhu centrální banka nakupuje a prodává cenné papíry (státní dluhopisy). Pokud chce snížit množství peněz (inflaci), pak cenné papíry prodává. Pokud cenné papíry nakupuje zvyšuje množství peněz v ekonomice. Obchod s cennými papíry může sloužit i ke krytí schodku státního rozpočtu (většinou emisí státních pokladničních poukázek).

d) Ostatní nástroje měnové politiky centrální banka může stanovit úvěrové limity (maximální rozsah poskytovaných úvěrů), stanovit minimální úroky u vkladů přijímaných bankami a maximální úroky u poskytovaných úvěru.

2. Fiskální politika a státní rozpočet Souvisí se státními rozpočty. Každý rozpočet má dvě strany (stranu příjmovou, kterou tvoří především příjmy z daní a stranu výdajovou. Mohou nastat tyto varianty: P > V: přebytkový rozpočet - vytváří se rezervy a přemýšlí, kam lze rozumě investovat P < V: schodkový rozpočet - schodek se kryje státním dluhem (pokladniční poukázky, úvěr od ČNB, od jiné vlády nebo státními dluhopisy) P = V: vyrovnaný rozpočet

Státní rozpočet

Funkce státního rozpočtu alokační funkce - rozděluje peníze do potřebných sfér politická funkce – státní rozpočet je nástrojem hospodářské politiky

3. Důchodová a cenová politika regulace mezd – v současnosti se u nás v soukromém sektoru mzdy neregulují. regulace cen – jen u vybraných položek, např. nájmy, elektřina, plyn, voda atd.

4. Zahraničně obchodní politika tvorba kurzů k zahraničním měnám dovozní a vývozní kvóty – platí pro země mimo EU clo uzavírání mezinárodních smluv obchodní embarga atd.