Skleníkový efekt Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Energie dopadající na zemi Ze 100 % energie, která dopadá na Zemi, asi 34 % odráží atmosféra zpět do kosmického prostoru a 66 % dopadne na zemský povrch. Z toho přibližně 42 % ohřeje zemský povrch, od kterého se ohřívá vzduch v troposféře (infračervené = tepelné záření odražené od Země je některými plyny v atmosféře pohlcováno a tím je zpomaleno jeho rozptylování do okolí Země).

Skleníkový efekt Tyto plyny fungují stejně jako sklo ve skleníku, proto se jim říká skleníkové plyny. Jejich působením vzniká skleníkový efekt (zvýšení teploty na zemském povrchu). Díky přirozenému skleníkovému efektu je průměrná teplota na Zemi asi 14 ºC, tedy asi o 33 ºC vyšší než by byla bez tohoto jevu. Koncentrace některých plynů díky lidské činnosti stoupá a tím se zvyšuje skleníkový efekt.

Skleníkové plyny Mezi skleníkové plyny patří zejména vodní pára, oxid uhličitý, metan, přízemní ozón, oxid dusný, freony. CO 2 (oxid uhličitý) – jeho množství zvyšujeme spalováním fosilních paliv. CH 4 (metan) – jeho množství zvyšuje pěstování rýže, chov dobytka, skládkování komunálního odpadu.

Skleníkové plyny N 2 O (oxid dusný) – vzniká při spalování fosilních paliv a hnojením. O 3 (ozón) – vzniká reakcemi výfukových plynů s ovzduším v letních měsících. CFC (freony) – používaly se především v chladících zařízeních.

Důsledky skleníkového efektu Jako důsledek zvyšování skleníkového efektu lze očekávat zvýšení průměrné teploty na zemském povrchu. Odborníci odhadují vzestup teploty do roku 2030 minimálně o 1 ºC a do roku 2100 o 5 ºC. Zvýšení teploty se může výrazně projevovat v klimatických změnách na zemském povrchu, nikdo dnes neumí přesně určit následky.

Důsledky skleníkového efektu Lze s velkou pravděpodobností předpokládat: tání ledovců, zvýšení hladiny moří, zatopení mnoha pobřežních oblastí zároveň vysoušení rozsáhlých oblastí světa přesuny organismů zvýšení četnosti extrémních povětrnostních jevů jako bouří, smrští, povodní redukci biodiverzity Bohužel země světa se zatím nedokázaly domluvit na účinném omezení produkce skleníkových plynů, takže budoucnost planety Země je značně nejistá!

Test 1.Vysvětli, jak funguje skleníkový efekt. 2.Jaký význam pro život na Zemi má přirozený skleníkový efekt? 3.Vyjmenuj alespoň tři skleníkové plyny. 4.Jak lidské činnosti zvyšují množství skleníkových plynů? 5.Jaké důsledky pro život na Zemi může mít zvyšování skleníkového efektu?

Řešení testu 1.tepelné záření odražené od Země je pohlcováno skleníkovými plyny v atmosféře a tím je zpomaleno jeho rozptylování do okolí planety 2.zvyšuje průměrnou teplotu Země asi na 14 °C 3.vodní pára, oxid uhličitý, metan, přízemní ozón, oxid dusný, freony 4.například spalování fosilních paliv zvyšuje množství CO 2 (oxidu uhličitého), N 2 O (oxidu dusného); skládkování komunálního odpadu zvyšuje množství CH 4 (metanu); automobilová doprava zvyšuje množství N 2 O (oxidu dusného) a přízemního ozónu

5. dochází k zvýšení průměrné teploty na zemském povrchu a tím ke změnám klimatu, které mohou vést například k tání ledovců, zvýšení hladiny moří, zatopení mnoha pobřežních oblastí, zároveň k vysoušení rozsáhlých oblastí světa, přesunům organismů, rozkolísání podnebí

Zdroje KVASNIČKOVÁ, Danuše. Základy ekologie. 3., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 103 s. ISBN Str. 4. Antonín Slejška. [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: