Přežití lidstva v budoucnosti Vypracoval: Petr Skrutek Obor: Technické lyceum Třída: 2L Předmět: Biologie Školní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Datum vypracování:

Základní otázky: ● Do jaké míry je udržitelný náš současný životní styl? ● Jakými způsoby můžeme dosáhnout pozitivních změn v řešení největších celosvětových problémů? ● Je možné v současnosti přesídlit lidský druh na jinou planetu? Pokud ne, bylo by to možné v době, kdyby se Země stala neobyvatelnou?

Základní informace ● Člověk ve svém vývoji nebral ohled na přírodní zdroje, vždyť příroda se s jeho zásahy zpočátku dovedla lehce vyrovnat. Narušování biologické rovnováhy se však postupně stupňovalo, jak si geometricky narůstající počet lidí na planetě likvidačně přizpůsoboval přírodu ke svým potřebám. ● Kritickým mezníkem tohoto vývoje je průmyslová revoluce na přelomu 17. a 18. století, kdy dochází k masivnímu znečišťování všech složek životního prostředí a k prvním vážným ekologickým škodám.

Dnešní doba ● Dnešní doba je v postoji k přírodním zdrojům dosti paradoxní. Na jedné straně máme celosvětové neziskové organizace, sdružující vědce z nejrůznějších zemí světa, kteří poukazují na hrozící nebezpečí vyčerpání přírodních zdrojů a nutnost přizpůsobit činnost člověka udržitelnému vývoji. Na straně druhé je neutuchající honba za ziskem a arogance peněz.

● Významným subjektem, globálně prosazujícím udržitelný vývoj a ochranu přírodních hodnot, je Světový fond na ochranu přírody, známý pod zkratkou WWF (World Wide Fund for Nature). Mottem této neziskové organizace, působící od roku 1961, je „budování takové budoucnosti, ve které budou lidé žít v harmonii s přírodou“. Od roku 1998 každé dva roky vydává WWF podrobnou analytickou studii Living Planet Report, která nám vykresluje obraz měnících se biosférických změn, zapříčiněných naší spotřebou přírodních zdrojů.

● Living Planet Report pobízí lidstvo k realizaci takových rozhodnutí, která by byla jasným přínosem pro ekologii, společnost i ekonomiku nejen v současnosti, ale i v dlouhodobém časovém horizontu. Podle Living Planet indexu, jenž měří více než deset tisíc reprezentantů z populace savců, ptáků, plazů, obojživelníků a ryb, se jejich počet snížil od roku 1970 o víc než polovinu (52 %). Ani ne dvě generace lidí dokázaly snížit výskyt obratlovců o polovinu. A živé organismy přece vytvářejí strukturu ekosystémů, které udržují život na Zemi.

Přesídlení lidstva na jinou planetu ● Lidstvo v poslední době začíná reálně uvažovat o přesídlení na jinou planetu. V dnešní době je již v různých částech vesmíru objeveno několik stovek vhodných planet, strukturou podobných Zemi. Tyto planety se nazývají exoplanety. Základní předpoklad pro takovou planetu musí být její schopnost udržet vodu v kapalném stavu. Bohužel nejbližší z nich se od nás nachází několik světelných let. Proto se uvažuje o tzv. terraformaci Marsu (přetvoření Marsu, aby se prostředím a životními podmínkami podobal Zemi).

● První krok k osídlení Marsu: vytvořit dostatek kyslíku. To by znamenalo nějakým způsobem dopravit na povrch rostliny. Teprve potom by se mohlo uvažovat o trvalém pobytu člověka na Marsu. ● V první řadě je ale řešen způsob, jakým by se bylo možné na sousední planetu dostat. Se současnou technologií by se kosmonauti dostali na Mars za dva roky letu. Za takovou dobu, nejen že by jim došly zásoby kyslíku a potravin, ale dokonce by byli vystaveni obrovskému gama záření, vycházejícího ze Slunce. Tudíž vize přesídlení lidstva na Mars a jeho terraformaci je v blízké budoucnosti neuskutečnitelná.

Děkuji za pozornost

● Zdroje: ● budoucnost budoucnost ● ● dvojcetem-zeme-da-se-na-ni-ale-zit dvojcetem-zeme-da-se-na-ni-ale-zit ● ● katastrofou/ katastrofou/ ● Vlastní vědomosti a zájem.