PAMĚŤ A POZORNOST Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/

Pozornost je vymezena jako zaměření psychické činnosti a její soustředění na předmět, který má pro člověka určitý význam. Rozlišujeme dva druhy pozornosti: a) neúmyslná (mimovolní), která je způsobována a udržována zvláštností působícího podnětu a nevyžaduje volního úsilí, b) úmyslná (záměrná) je aktivizována a udržována vůlí člověka, je charakterizována soustředěním vědomí na činnost a překonávání těžkostí, které z ní vyplývají.

NEÚMYSLNÁ POZORNOST Je považována za prvotní formu pozornosti. -podmíněna charakteristikami a vlastnostmi podnětů Rozhodující vlastnosti k upoutání pozornosti: -Síla podnětu ( „geštalt“ – figura a pozadí) -Kontrast mezi podněty( barva,velikost,délka trvání..) -Změna a novost podnětů(intenzita,neobvyklost..) -Podněty a zájmy ( motivační aspekty…)

ÚMYSLNÁ, ZÁMĚRNÁ POZORNOST Je uvědomělá duševní činnost, spojená s předem určeným záměrem,potřebou či povinností a vynaložením úsilí při její orientaci, udržováním a potlačováním rušivých vlivů. Obvykle se oba druhy pozornosti v určitém poměru podílejí na psychické aktivitě a ve svých projevech se střídají.

CHARAKTERISTIKA VLASTNOSTI POZORNOSTI 1. SOUSTŘEDĚNOST POZORNOSTI - vyčlenění určitého počtu objektů, na které pozornost směřuje. 2. ROZSAH POZORNOSTI – je dán množstvím jevů, které je jedinec schopen v krátkém časovém úseku postřehnout. 3. INTENZITA POZORNOSTI – charakterizuje míru soustředění pozornosti. Jde o plné zaujetí činností, kterou člověk v dané době dělá a vystačí s běžnou koncentrací.

4. ROZDĚLENÍ POZORNOSTI - je charakteristikou organizace pozornosti při sledování více objektů nebo při současném vykonávání více činností. Všeobecně platí, že výkon více činností je velmi problematický hlavně vzhledem ke kvalitě výkonu a přesnosti úkonů. 5. VÝBĚROVOST POZORNOSTI – je zaměření se na podstatné okolnosti, u řidiče zvláště důležité pro správné řešení dopravní situace. Selektivita závisí na charakteristikách osobnosti řidiče, jeho zkušenosti a na motivaci.

6. DYNAMIKA POZORNOSTI – umožňuje rychle a plynule přecházet od jednoho předmětu ke druhému. Přenášení pozornosti je nutné pro sledování dynamiky dějů, mezi něž patří jízda motorovým vozidlem. 7. STABILITA POZORNOSTI – je určena časem, po který se zaměření udržuje na určitý objekt. Při dlouhodobém zaměření stabilita kolísá, pozornost se přesouvá na jiný objekt (dispečeři)- 8. VIGILANCE POZORNOSTI – vyjadřuje pohotovost postřehnout nepravidelně se projevující, náhodné změny v prostředí. Charakterizuje rychlost přeladění ze stavu klidu do stavu okamžitého soustředění.

POZORNOST ZÁVISÍ VNITŘNÍCH A VNĚJŠÍCH ČINITELÍCH Vnitřní činitelé: Celkový tělesný stav –věk,kondice,zdravotní stav... Aktuální tělesný stav – nevyspalost, nemoc,únava.. Celkový psychický stav – osobnost,temperament… Aktuální psychický stav – pohoda, napětí,nálada..

Vnější činitelé zahrnují : - vlastnosti podnětů – síla, velikost, délka trvání, novost, diferencovanost.. -vlastnosti fyzického prostředí – hlučnost, osvětlení, teplota, ventilace, vlhkost vzduchu, barevnost prostředí… -- vlastnosti sociálního prostředí – přítomnost jiných lidí, možnost komunikace, mezilidské vztahy, konflikty, stresy, působení ostatních účastníků silničního provozu

Důležité je vědět, že rozlišujeme i fázi zapamatování, kdy logické zapamatování znamená proniknutí do vnitřních logických souvislostí paměťového materiálu a jejich pochopení a mechanické zapamatování, které je založeno pouze na vnějších souvislostech paměťového materiálu a dosahuje se jej mnohonásobným opakováním. Mezi schopnosti můžeme řadit i slovní projev.

ETAPY UTVÁŘENÍ ROZUMOVÝCH OPERACÍ I. ETAPA orientační základní činnost = míra zevšeobecnění, stupeň rozvoje, míra osvojení 1.Míra úplnosti – podmínka úspěchu neúplná úplná nadbytečná 2.Způsob získávání : pokus – omyl uvědomělé použití

II.Etapa Materiální – bezprostřední manipulace s konkrétními předměty III.Etapa Přechod od materializované činnosti k činnosti v podobě hlasité řeči ( slovní,písemný projev,hovor o předmětech…) IV.Etapa Vnější řeč pro sebe – odstraňuje se zvuková stránka řeči V. Etapa „zvnitřnění“=rozumová činnost; nabývá podoby vnitřní řeči( „automatizace“ činnosti) Výsledek  PROCES INTERIORIZACE v rámci jednotlivce

ROZVOJ PAMĚTI A ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY UČENÍ PROŽITÉ ( SLYŠENÉ + VIDĚNÉ + PRAKTIKOVANÉ) VIDĚNÉ, SLYŠENÉ A DISKUTOVANÉ VIDĚNÉ A SLYŠENÉ VIDĚNÉ SLYŠENÉ ČTENÉ