Územní plánování - přehled judikatury 2013 Krajský úřad Libereckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu

Návrh na pořízení (změny) ÚP Pořizovatel dle § 46 u žádost o pořízení (změny) ÚP posoudí její úplnost. K žádosti připojí své stanovisko a předloží zastupitelstvu. Stanovisko je pouze doporučující, pořizovatel nemůže pořízení ÚPD odmítnout. Raději se vyhnout projednávání návrhu na pořízení (změny) ÚP na nějakém specifickém neveřejném zasedání (besedě) zastupitelstva. (8 Ao 9/2011 – 64 ze dne )

Střet zájmů u zastupitele Střet definován v § 8 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a § 83 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Porušení zákona o střetu zájmů je sankciováno pokutou až Kč, porušení zákona o obcích je sankcionováno politickou odpovědností. Zákon o obcích určuje povinnost ohlásit střet zájmů a povinnost hlasovat o existenci důvodu k vyloučení z rozhodování. Avšak zastupiteli nelze takovým usnesením zabránit v hlasování. Porušení předmětných usanovení o střetu zájmů nemůže mít za následek zpochybnění platnosti vydané ÚPD. (1 Ao 2/2010 – 185 ze dne )

Jednání ultra vires (mimo meze své působnosti) Zákaz umísťovat na území obce nové velké a střední zdroje znečišťování ovzduší. Nejde o překročení pravomocí, protože k povolování těchto zdrojů je příslušný krajský úřad. Uvedená pravomoc krajského úřadu nic nemění na skutečnosti, že obec může v ÚP vyloučit výstavbu těchto objektů obecně. Vymezení záplavového území a zákaz umísťovat do něj jakékoliv objekty. K vymezení záplavového území podle § 66 odst. 1 vodního zákona je výslovně oprávněn pouze vodoprávní úřad. (6 Ao 9/2011 – 55 ze dne )

Ani jeden pozemek pro místního magnáta… Stěžovatelé vlastní 7% ze všech pozemků v obci. V ÚP jim nebylo změněn ani jeden pozemek na zastavitelný. A to přesto, že ÚP navrhoval 25% nárůst zastavěného území. Nekompromisní citace soudu: Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , č. j. 1 Ao 2/ , dostupném na posléze uvedl, že „vlastník pozemků není opatřením obecné povahy zkrácen na svých právech, jestliže schválené funkční využití pozemků odpovídá dosavadnímu faktickému způsobu jejich využívání a pokračování v tomto způsobu využívání pozemků není opatřením obecné povahy ani zčásti vyloučeno.“ (7 Ao 5/2011 – 100 ze dne )

Regulativy v judikatuře I. „V nové výstavbě bude umožněno vytváření takové výšky stěn objektů, aby odstup staveb byl roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb okna obytných místností.“ I když je pochopitelná obava navrhovatelek B) a C), že na jejich nemovitosti může mít negativní vliv stavba, která může být umístěna na sousedním pozemku, Nejvyššímu správnímu soudu nepřísluší posuzovat, zda změna prostorových regulativů v lokalitě Palackého náměstí v Rosicích je vhodná s ohledem na místní podmínky. Toto přísluší správním orgánům v rámci územního plánování a následného územního řízení. (7 Ao 4/2010 – 153 ze dne )

Regulativy v judikatuře II. „Objekty zde mohou mít zastavěnou plochu včetně verand, vstupů a teras max. 50 m2“ „Obestavěný prostor části stavby nad upraveným terénem nesmí překročit 230 m3.“ Pokud tedy odpůrce stanovil územním plánem limity zastavitelnosti pro danou lokalitu, stanovil tak v souladu s úkoly územního plánování limity využití území. Některé limity využití území přitom mohou vyplývat z právních předpisů, jiné vyplývají z vlastností regulovaného území. Podle názoru Nejvyššího správního soudu však nelze v žádném případě dovozovat, že by se požadavky na parametry staveb vyplývající z územně plánovací dokumentace musely vždy obsahově shodovat s požadavky této vyhlášky (501/2006 Sb.) Ve skutečnosti tedy vždy jde o vyvážení zájmů vlastníků dotčených pozemků s ohledem na veřejný zájem, kterým je v nejširším slova smyslu zájem na harmonickém využití území. Tato harmonie může mít nesčíslně podob a ve své podstatě nebude volba konkrétní podoby využití určitého území výsledkem ničeho jiného než určité politické procedury v podobě schvalování územního plánu… Přijaté řešení je tedy podle názoru Nejvyššího správního soudu legitimní a potřebné, odůvodněné historickým vývojem i reálnými podmínkami v oblasti Brněnské přehrady. Podle názoru Nejvyššího správního soudu není také možné dosáhnout požadovaných cílů v projednávaném případě jinak než právě využitím nástrojů územního plánování, jiný vhodnější či šetrnější nástroj, kterým by bylo možno vytčených cílů dosáhnout, podle názoru Nejvyššího správního soudu není v projednávaném případě použitelný. (6 Ao 9/2011 – 55 ze dne )

Regulativy ve vyhlášce 500/2006 Sb.

Regulativy dle stavebních úřadů v LK I.

Regulativy dle stavebních úřadů v LK II.

Regulativy dle stavebních úřadů v LK III. Spolupracuje s Vámi pořizovatel při pořizování územního plánu? 61 respondentů ze 75 odpovědělo kladně. Pracuje se Vám lépe s územními plány dle nového stavebního zákona? 42 respondentů odpovědělo ANO, 12 NE, 21 nevědělo či nemělo srovnání.

„Neprojednatelnost“ regulačních plánů? RP v Brně stanovující index zastavitelnosti pozemku, výškový a prostorový regulativ, základní zastavovací čáry pozemku. Stěžovatel: …nikomu není vůbec známo, proč orgán územního plánování chce na dotčeném místě umístit přesně konkretizovaný objekt, který zde nikdo nechce, tím méně ve vrchnostensky, direktivně a nelogicky nadiktované podobě, tedy bez jakéhokoliv veřejného zájmu… Soudy – akceptují argumentaci města: …v řešeném území je plánován nový kapacitní vstup do hřbitova včetně výstavby zařízení celoměstského významu související s pohřebnictvím… …území je rovněž významným nástupem do obytného souboru Bohunice, kde se předpokládá doplnění občanské vybavenosti a služeb pro obyvatele… …chaotičnost území, absence prvků urbanizace, neuspokojivé řešení vazeb mezi uzavřenými a funkčně různorodými areály… (7 Ao 2/2010 – 78 ze dne potvrzené Ústavním soudem (sp. zn. I. ÚS 2731/10 ze dne )