Průvodce základní literaturou vztahující se ke studijnímu směru Doc. PhDr. Jan Neuman, CSc. UK FTVS Praha, katedra Sportů v přírodě Odd.Turistiky a sportů a výchovy v přírodě Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.
Studium literatury Předpoklad univerzitního vzdělání. Nelze nahradit stručnými úvody, přehledy či informacemi v encyklopediích a internetových stránkách. Naslouchat odborníkům, ověřovat kvalitu díla. Studovat, číst po částech, dělat si poznámky a diskutovat.
Aktivity v přírodě sledovat v různých souvislostech Hlediska různých vědních oborů. Význam pro člověka, proč různé druhy aktivit provádí. Význam pro společnost. Vztahy pohybu a přírodního prostředí. Postavení aktivit v přírodě v různých programech a aplikacích. Rozvoj a proměny aktivit v přírodě. Aktivity v přírodě ve výchovných systémech. Aktivity v přírodě jako sportovní disciplíny.
Historické a filosofické zarámování Předpokládáme studium základních děl J. A. Komenského a J. J. Rousseaua. H. D. Thoreau: Walden aneb Život v lesích (1854). Smysl života, vztah člověka a přírody, přínosy osamoceného pobytu v přírodě. E. T. Seton: Svitek březové kůry (1902). Kouzlo pobytu v přírodě. Zdroj poznání pro mnoho organizací mládeže. A. B. Svojsík: Základy Junáctví (1912). O výchově v přírodě, české pojetí skautingu, zdroj znalostí.
Od filozofie k pedagogice a psychologii J. Dewey ( ). Úvod v knize F.Singuleho: Americká pragmatická pedagogika(1991). Vliv na současné pojetí výchovy prožitkem a zkušeností. M. Csikszentmihalyi: Flow ( The psychology of optimal experience) 1990, česky Význam aktivit v přírodě (AP) pro kvalitu života. S. D. Wurdinger: Philosophical Issues in Adventure Education (1994). Zarámovaní AP z hlediska filosofie, pedagogiky a etiky. G. Amesberger: Persönlichkeitsentwiclung durch Outdoor-Aktivitäten? (1992). Ověřování hypotéz o vlivu aktivit v přírodě na osobnostní rozvoj člověka. J. Valenta: Učit se být (2003). Rámec her a dramatické výchovy pro osobnostní a sociální rozvoj. Inspirace i podobnosti s aplikacemi aktivit v přírodě.
Základní zdroje z Velké Británie H. Drasdo: Education and the Mountain Centres (1972). Celostní pohled na výchovu v přírodě. Stále citovaný autor. T. M. Parker, K. I. Meldrum: Outdoor Education (1973). Stále důležitý zdroj informací. J. Hunt a R. Putnam: In search of adventure (1989). Přelomová publikace. C. Mortlock: The Adventure Alternative (1984). Koncepce výchovy dobrodružstvím. D. Hopkins, R. Putnam: Personal Gowth through Adventure (1993). Spojení teorie s praxí. G. Cooper: Outdoors with young people (1998). Aktivity v přírodě a jejich spojení s výchovou k udržitelnému rozvoji. P. Higgins, Ch. Loynes, N. Crowther: A guide for Outdoor Educators in Scotland (1997). Nová koncepce výchovy v přírodě. Propojení s výchovou k udržitelnému rozvoji. B. Humberstoně a její příspěvek k rozvoji teoretické a vědecké práce ve V. Británii.
Základní zdroje z německy psané literatury W. Schleske: Abenteuer-Wagnis-Risiko im Sport (1977). Zatím nepřekonaná publikace. F. von Cube, D. Alshuth: Fördern statt Verwöhnen (1986). Propojení biologie chování s pedagogikou. Důležitost určitého rizika a dobrodružství pro mládež. B. Heckmair, W. Michl: Erleben und Lernen. Úvod do zážitkové pedagogiky. J. Ziegenspeck, T. Fischer základní publikace k Erlebnispädagogik –Universität Lüneburg. Semináře a konference konané na Universität Augsburg. Nejdůležitější německé fórum.
Aktivity v přírodě ve vztahu k turistice, výchově v přírodě a výchově dobrodružstvím A. W. Ewert: Outdoor Adventure Pursuits: Foundations, Models, and Theories (1989). Zarámování aktivit v přírodě – základy, teoretické koncepce, působení na člověka. P. Ford, J. Blanchard: Leadership and Administration of Outdoor Pursuits (1993). Americká učebnice- základy, organizace, praktické vedení a marketing. J. Neuman a kol.: Turistika a sporty v přírodě. Přehled základních znalostí a dovedností pro výchovu v přírodě (2000). Stručný úvod k českému pojetí výchovy v přírodě.
Propojení českých přístupů s přístupy v anglo-saském světě J. Neuman: Dobrodružné hry a cvičení v přírodě (1998). První české souhrnné publikování cvičení a her využívaných ve výchově v přírodě u nás i v zahraničí. J. Neuman a kol.: Překážkové dráhy, lezecké stěny a výchova prožitkem (1998). Výzvové aktivity, české a mezinárodní zkušenosti. J. Neuman: Dobrodružné hry v tělocvičně (2001). Další pronikání dobrodružných aktivit do umělého prostředí.
Konference a semináře I. Pionýrské kroky katedry SP a oddělení TSVP na UK FTVS v oblasti aktivit v přírodě. Řada diplomových prací na téma výchovných aplikací aktivit v přírodě. Řada odborných seminářů od 60. let 20. století. Podíl katedry a FTVS na konferenci Výchova v přírodě na podzim spolupráce s PŠL. Outdoor Activities. Seminar Prague Inspirace pro další aktivity v Evropě. Zahájení tradice mezinárodních konferencí na Hrubé Skále od r. 2004, 2005, Posun teorie i praxe. Výměna zkušeností, Popularita českého přístupu.
Konference a semináře II. Iniciativa Nadace Pangea a katedry rekreologie FTK UP Olomouc. Výchova a pobyt v přírodě na konci 20.století (1996). Kalokagathia – nové dimenze a výzvy (1997). The Outdoors-The Roots of Life (1999). Fenomén hry. Teoretické a metodické příspěvky k tématu hry (2003). Vážanský, M.: Volný čas a pedagogika zážitku (1992).
Konference a semináře III. Několikaletou tradici seminářů věnovaných prožitku založila na UK FTVS prof. A. Hogenová v roce Prožitek a jeho vztah s aktivitami v přírodě lze nahlížet z mnoha úhlů a směrů, od teorie k praxi, od praxe k teorii. Prožitek v kontextu dnešní doby (2001). Prožitek a tělesnost (2002).
Nový časopis Gymnasion Zaměření na tzv. zážitkovou pedagogiku. Mnoho článků vychází z aktivit, her a sportů v přírodě. Teoretické základy zážitkové pedagogiky, výchovy v přírodě i dobrodružné výchovy. Zahraniční i české zkušenosti zkušeností. Bezpečnostní koncepty. Hry a návody jak je vést. Významné osobnosti. Tématické zaměření jednotlivých čísel.