S EMINÁŘ PS PČR „Z DRAVOTNĚ POSTIŽENÍ – PŘÍSPĚVEK NA PÉČI. J AK DÁL ?“ P RAHA 17. DUBNA 2015 Ing.Tomáš Havlásek - člen Výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, - ředitel Domova u lesa Tavíkovice, p.o. JmK „Příspěvek na péči a praxe v pobytových zařízeních sociálních služeb “

 102 klientů, 63 zaměstnanců  Cílová skupina – mentální postižení nad 18 let  průměrná výše Příspěvku na péči (PnP) je Kč (měsíčně) V roce 2014 objem rozpočtu NaV tis.Kč – vyrovnaný

Náklady: - osobní (vč.odvodů ZP,SP) – tis.Kč – 68 % z toho – přímá péče (22 PSS) – tis.Kč – 23 % - aktivizace (7 PSS) tis.Kč - 7 % tj.PSS 30% - soc.pracovníci (2,5) tis.Kč - 3 % - zdravotní sestry (7) tis.Kč - 9 % tj.PP 41% - THP (7) tis.Kč - 14 % - provoz (18) tis.Kč - 12 % (stravování 7, úklid 5, údržba 3, prádelna 3) - potraviny tis.Kč - 9 % - energie (elektrika,plyn,voda) tis.Kč - 7,5 % - opravy 530 tis.Kč - 1,5 % - služby 950 tis.Kč - 3 % - odpisy tis Kč - 6 % - ostatní tis.Kč - 5% I v PZSS jsou dominantní osobní náklady související s péčí, nikoli náklady pobytu!

Zdroje (výnosy) PZSS – Domov u lesa Tavíkovice - úhrady klientů (strava a část ubytování) – 30,7% - příspěvek na péči (část sociální přímé péče) – 20,1% - proti 30 % nákl.na PSS - zdravotní pojišťovny (na ošetřov.péči) – 0,4% - proti 9 % nákl.na ZS - dotace MPSV (zb.sociální přímá péče a ubyt.) – 29,8% - příspěvek na provoz od zřizovatele (zbytek) – 14% - dary – 0,5% - ostatní, hosp.čin, fondy – 4,8% PnP nepokryje náklady na přímou péči (PSS) – cca 2/3 ZP skoro vůbec nehradí ošetřovatelskou péči poskytovanou klientům

Úhrada klientů za ubytování a stravu je v 97% klientů snížena – - plná úhrada za ubytování a stravu je cca 10 tis.Kč měsíčně, u našich klientů po uplatnění §73 odst.3 ZSS (klientovi po úhradě SS musí zůstat min.15 % jeho příjmu) činí průměrné snížení je Kč měsíčně. Toto není přímo zohledněno při poskytování dotací ze SR – doufejme, že u „vyrovnávací platby“ to již bude… Provokativně na jednáních mluvím o „rentabilním“ klientovi. Je to cílem sociálních služeb ? PnP – žadatelem klient (opatrovník), příjemcem v PZSS je poskytovatel.

Příspěvek na péči - Zaveden s účinností Zákona o SS č.108/2006 Sb. od Záměrem bylo přesunout platbu prostředků SR z platby poskytovatelům do platby lidem s postižením, kteří budou z těchto prostředků přímo hradit sociální služby. - V průběhu schvalování Zákona o SS se vytratily mnohé kontrolní mechanismy pro použití těchto peněz, nebyla reflektována skutečnost, že nový systém bude finančně náročnější. - Předpokládalo se financování sociálních služeb z příjmů uživatelů včetně PnP a dofinancování z veřejných prostředků, které mělo do několika let klesnout do minimální výše. - Před zavedením zákona o SS do roku 2006 se vynakládalo na SS ze SR cca 18 mld.Kč ročně.

- Prvním velkým problémem bylo rozjetí systému posudkové služby pro PnP, což se podařilo až koncem roku 2007, u většiny poskytovatelů to „rozhodilo“ financování. - Výše vypláceného PnP ze SR byla o cca 10 mld.Kč vyšší, než se původně předpokládalo. - PnP byl v době svého vzniku definován jako dávka potřebnosti sociálních služeb u občana. S vývojem času se ale mění na výsledek posouzení zdravotního stavu (s trochou ironie si dovolím prohlásit, že jeho stanovená výše závisí více na stavu posuzujícího než posuzovaného...), a to i při respektu ke schopnostem posudkové služby.

Současný stav - Ze SR jde nyní mandatorně cca 21 mld.Kč ročně na výplatu PnP, dalších cca 8 mld.Kč jde poskytovatelům SS ve formě dotace MPSV (nyní prostřednictvím krajů, za rok tomu budeme říkat „vyrovnávací platba“). Tedy dohromady 29 mld.Kč ročně ze SR do SS –mělo by to přinést skokovou změnu v kvantitě i kvalitě SS – nestalo se. - Jenže z celkových 21 mld.Kč se vrací registrovaným poskytovatelům SS jen cca 25% z vyplacených PnP, tj. cca 6 mld. Kč – tzn. ze SR = 14 mld.Kč (což je méně než před rokem 2007) SS ale stále fungují (dokonce se i rozvíjejí). Pomohly další veřejné rozpočty (kraje a obce).

Zbytek PnP (15 mld.Kč) se použije v tzv. neformální péči. - je otázkou zda je tato dávka PnP použita skutečně na poskytnutí SS – je uváděno, že PnP je používán např.na doplatky za léky, na dopravu k lékaři, k úhradě nájmu, nákupu kompenzačních pomůcek – což by ale měly pokrýt jiné dávkové systémy. - je potřeba „neformální sociální péči“ asi trochu „formalizovat“ – evidence, kontrola kvality atd.

Domácí práce Asi před rokem jsem se zúčastnil semináře v Senátu ČR na toto téma. Přednášeli odborníci z Belgie, Francie a Slovinska. Jako příklad bylo pokosení trávníku před domem. První možností bylo tuto práci provést nabízející se osobou a zaplatit „čistá ruka“. Druhou potom objednat tuto práci firmou. Porovnání obou možností: 1.Zaplaceno bude, řekněme 100 Kč za hodinu. Příjemce to vezme jako „fušku“, příjem nijak nepřizná ani neodvede žádný jiný odvod. 2.Firma, aby mohla dát zaměstnanci v čistém 100 Kč za hodinu, má náklad: Hrubá mzda 100% + odv.SP 25% + odv.ZP 9% + odv.soc.fond 1% = 135% Hrubá mzda 100% - odv.zam.SP 9% - odv.zam.ZP 4,5% - daň 15% = 71,5% - bereme-li 71,5% jako 100 Kč, osobní náklady firmy jsou 189 Kč, tedy skoro dvojnásobek

Pracovník ale v prvním případě neplatí ZP a SP (tedy zbavuje se i čerpání), neodvádí daně, není žádná registrace této práce… Přednášející se tehdy shodli nutností formalizace této domácí práce, a to prostřednictvím dotovaných poukázek kupovaných objednávajícím prací za 100 Kč s tím, že osoba provádějící práce potom dostane na úřadě např.150 Kč. Zajistí se tím registrace práce s propojením na daňový úřad, SP a ZP.

Podobně se nabízí paralela s neformálním poskytováním SS. I když by to přineslo větší administrativní náročnost, zajistila by se tím registrace neformálně poskytované péče, včetně propojení s evidencí osob přijímajících PnP. (Určitě to má zde daleko větší opodstatnění, než např.při kosení trávníků…). Nutno podotknout, že podle zákona o dani z příjmu § 4 odst.1i je příjem z PnP osvobozen od daně z příjmu. Musel jsem však tento bod zákona přečíst několikrát, než jsem pochopil, jak je to s osobou poskytující neformální sociální službu a pobírá za to platbu od postižené osoby. Nikde však není uvedeno, co v případě, pokud není PnP použit k poskytnutí sociální služby… Pokud by k této „formalizaci neformální sociální péče“ nedošlo, pak je oprávněný požadavek registrovaných poskytovatelů sociální péče, aby dostávali dvojnásobný PnP oproti osobám, které neprokáží zaplacení sociální služby registrovaným poskytovatelem.

Jak dál? - PnP by měl i nadále sloužit jako „měřítko“ potřebnosti sociální péče – ale ne jediné, dominující. Souvisí s celkovým financováním sociálních služeb… - Jednodušší a rychlejší posuzování – stačí místní šetření kvalifikovanými odborníky (ne lékaři – ti ať léčí). Pozn.: 400 tis. osob žádajících PnP x 1 ročně posouzení x 1000 Kč = 400 mil.Kč – mohly by být použity efektivněji na sociální služby, tj.do péče) - Formalizovat „neformální“ péči - Přiblížení PnP samosprávě – ta nejlépe vyhodnotí možnosti péče, zároveň je garantem sítě sociálních služeb ve svém regionu. - Minimálně valorizovat PnP – jeho výše byla stanovena v roce 2006…

Závěrem: Na kvalitu sociálních služeb jsou v poslední době kladeny stále vyšší nároky včetně vedení podrobné dokumentace. Tyto požadavky ale nejsou vyváženy patřičnými úhradami. Dělá se to nyní na úkor spravedlivého odměňování všech pracovníků v sociálních službách. A bohužel už i na úkor klientů…

DĚKUJI ZA POZORNOST. Ing.Tomáš Havlásek - člen Výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, - ředitel Domova u lesa Tavíkovice, p.o. JmK Tavíkovice