Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Základy práva ZP_T9 Veřejná správa České republiky, pojem, úkoly a členění. Správní řízení – správní řád.

1. Pojem veřejná správa Ústředním pojmem SP je pojem SPRÁVA cílená činnost, která sleduje dosažení určitého cíle. Podle toho, jaký cíl správa sleduje potom rozeznáváme: a) SOUKROMOU SPRÁVU –sleduje soukromé cíle a zájmy a obvykle bývá upravena normami dispozitivní povahy (od kterých se lze odchýlit). b) VEŘEJNOU SPRÁVU –které se správní právo především týká. VS je totiž správou věcí veřejných a ve veřejném zájmu.

1. Pojem veřejná správa Pojem veřejná správa jako ústřední pojem správního práva. lat. administratio rei publicae angl. public administration je projevem výkonné moci ve státě moc – schopnost vnutit jinému určitý způsob chování a je-li tento způsob chování porušen, požadované chování vynutit, popř. porušitele potrestat Veřejná moc: –státní moc, –zbývající veřejná moc.

1. Pojem veřejná správa Veřejná správa (VS) VS se dělí na: –a) státní správu – VS vykonávaná státem a jeho orgány přímo, i jinými subjekty jako přenesenou působnost nebo propůjčenou působnost, –b) samosprávu – VS vykonávaná veřejnoprávními subjekty nestátního charakteru (veřejnoprávními korporacemi). Na VS bývá nazíráno: –a) v organizačním smyslu - VS jako soubor subjektů – vykonavatelů VS v určité struktuře, systém, –b) ve funkčním (materiálním) smyslu – VS jako správa věcí veřejných ve veřejném zájmu, určitá cílená činnost, která souvisí s výkonem veřejné moci.

2. Organizační pojetí veřejné správy Organizace veřejné správy: Veřejná správa je představována tzv. správními orgány, tedy orgány státní správy a veřejnoprávními korporacemi a jejich orgány. Je výrazem uplatnění organizačních principů veřejné správy. –princip centralizace – decentralizace –princip koncentrace – dekoncentrace –princip územní – odvětvový

2. Organizační pojetí veřejné správy Organizace veřejné správy: specifické místo prezidenta republiky jako orgánu sui generis (??) specifické místo vlády, která usměrňuje činnost ministerstev ústřední orgány státní správy –ministerstva + další ústřední orgány státní správy –viz tzv. kompetenční zákon – zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy... územně dekoncentrované (specializované) orgány státní správy –KVV, krajské hygienické stanice, finanční úřady… orgány územní správy se všeobecnou působností –orgány krajů, obcí…

3. Funkční pojetí veřejné správy Funkční (materiální) pojetí VS: VS jako správa věcí ve veřejném zájmu. VS má veřejnomocenský charakter. Veřejná moc = moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů (v případě, že je ve vztazích uplatňována veřejná moc, hovoří se o vrchnostenské správě, při ostatních činnostech má nevrchnostenský charakter). VS – vrchnostenská x nevrchnostenská VS jako projev realizace výkonné moci. VS jako správní činnost: –podzákonná, nařizovací, výkonná.

3. Funkční pojetí veřejné správy A) SPRÁVNÍ AKTY NORMATIVNÍ SPRÁVNÍ AKTY –Vnější NSA (právní předpisy, správní nařízení) –Vnitřní (interní) NSA (interní normativní instrukce, vnitřní předpisy) –+ statutární předpisy INDIVIDUÁLNÍ SPRÁVNÍ AKTY –Vnější ISA (správní rozhodnutí, správní akt v užším slova smyslu) –Vnitřní (interní) ISA (služební pokyn, individuální služební akt) B) OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY C) VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY D) FAKTICKÉ ÚKONY – faktické pokyny, bezprostřední zákroky E) DALŠÍ FORMY – stanoviska, vyjádření, posudky, osvědčení, ověření, informační úkony, registrace, doporučení, výzvy…

4. Správní řízení – správní řád Správní řízení = procesními normami správního práva upravený postup správních orgánů, jehož cílem je, ve vždy konkrétní věci, vydat správní rozhodnutí, jakožto individuální správní akt. Přičemž součástí tohoto postupu může být dále i řízení o opravných prostředcích a řízení exekuční (vykonávací). Správní řízení = řízení v 1. stupni + řízení o opravných prostředcích (fakult.) + správní exekuce (fakult.) Správní řízení se obvykle člení na: –správní řízení obecné, –a zvláštní (řízení o přestupcích, stavební řízení, řízení ve věcech katastru nemovitostí…).

4. Správní řízení – správní řád Správní řízení zákonná definice - § 9 SŘ "Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá."

4. Správní řízení – správní řád Systematika správního řádu ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§§ 1 – 8) –předmět úpravy, základní zásady ČÁST DRUHÁ OBECNÁ USTANOVENÍ O SPRÁVNÍM ŘÍZENÍ (§§ 9 – 129) –Správní řízení, správní orgány, účastníci řízení a jejich zastoupení, lhůty a počítání času, průběh řízení v 1. stupni, přerušení a zastavení řízení, rozhodnutí, ochrana před nečinností, odvolací řízení, exekuce ČÁST TŘETÍ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O SPRÁVNÍM ŘÍZENÍ (§§ 130 – 153) –Spory o věcnou působnost … ČÁST ČTVRTÁ VYJÁDŘENÍ, OSVĚDČENÍ A SDĚLENÍ (§§ 154 – 158) ČÁST PÁTÁ VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY (§§ 159 – 170) ČÁST ŠESTÁ OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY (§§ 171 – 174) ČÁST SEDMÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§§ 175 – 183) ČÁST OSMÁ ÚČINNOST (§ 184)

4. Správní řízení – správní řád Předmět úpravy SŘ a) pozitivní vymezení rozsahu působnosti SŘ –upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (výkon VS zahrnuje správní řízení s vydáváním individuálních správních aktů, ale i další formy činnosti jako je vydávání osvědčení, posudků, stanovisek, vyjádření, opatření obecné povahy), b) negativní vymezení rozsahu působnosti SŘ –nepoužije se na úkony správních orgánů v oblasti občanskoprávní, obchodněprávní, pracovněprávní (tj. soukromoprávní vztahy), při výkonu samostatné působnosti obcí a krajů (např. mezi zastupitelstvem a radou), dále se nevztahuje např. na vydávání normativních správních aktů, bezprostřední zásahy…

4. Správní řízení – správní řád Subjekty správního řízení a) Správní orgány – vedou správní řízení, vymezena věcná a místní příslušnost. –Věcná příslušnost určuje typově orgán, který má vést řízení v prvním stupni. Vzhledem k rozmanitosti odvětví a úseků veřejné správy je založena ve zvláštních zákonech. –Místní příslušnost určuje, který z věcně příslušných správních orgánů má z hlediska své územní působnosti vést správní řízení. b) Účastníci řízení –Účastníky řízení podle SŘ jsou: –v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu; –v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají.

4. Správní řízení – správní řád Správní řízení je možné zahájit v zásadě dvěma způsoby: a) na základě žádosti –uplatňuje se zejména v těch případech, kdy se jedná o věc, která je v dispozici účastníka řízení, b) z moci úřední –je zpravidla stanoveno tam, kde převládá veřejný zájem na projednání a rozhodnutí věci.

4. Správní řízení – správní řád V celém průběhu správního řízení se uplatňují některé důležité procesněprávní instituty, které významně regulují postup správního orgánu nebo účastníka řízení. –Spis (§ 17) –Protokol (§ 18) –Doručování (§19 - § 25) –Úřední deska (§ 26) –Podání ve správním řízení (§ 37) –Nahlížení do spisu (§ 38) –Lhůty a počítání času (§ 39 a § 40) –Odložení věci (§ 43) –Překážky řízení (§ 48) –Ústní jednání (§ 49) –Přerušení řízení (§ 64 a § 65) –Zastavení řízení (§ 66)

4. Správní řízení – správní řád Podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména (§ 50): –návrhy účastníků, –důkazy, –skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, –podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, –skutečnosti obecně známé. K zajištění účelu a průběhu správního řízení správní orgán podle správního řádu použije následující zajišťovací prostředky: –předvolání (§ 59), –předvedení (§ 60), –předběžné opatření (§ 61), –pořádkovou pokutu (§ 62), –vykázání z místa konání úkonu (§ 63), –záruku za splnění povinnosti (§ 147).

4. Správní řízení – správní řád Rozhodovací stadium správního řízení je jeho stadiem nejvýznamnějším, v němž je vyjádřen účel a podstata celého rozhodovacího procesu, tj. vydání autoritativního rozhodnutí správním orgánem. Správní rozhodnutí ve věci samé, jež má povahu individuálního správního aktu, je cílem řízení. Jde o akt aplikace práva realizovaný správním orgánem. Obsah a forma rozhodnutí (§ 67) –Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách.

4. Správní řízení – správní řád Náležitosti rozhodnutí (§ 68 - § 70) Rozhodnutí obsahuje: –výrokovou část, –odůvodnění, –poučení účastníků. Vlastnosti rozhodnutí (§ 73 a § 74) –Nestanoví-li tento zákon jinak, je v právní moci rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému nelze podat odvolání. –Rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden.

4. Správní řízení – správní řád Opravný prostředek = souhrn procesních institutů, kterými se sleduje možnost zjednání nápravy u vydaných rozhodnutí. Podle toho, zda má jít o nápravu rozhodnutí, která ještě nenabyla právní moci nebo již o rozhodnutí pravomocná, lze rozlišovat: –a) řádné opravné prostředky, –b) mimořádné opravné prostředky.

4. Správní řízení – správní řád a) Řádné opravné prostředky – směřují vůči nepravomocným rozhodnutím Odvolání (§ 81 - § 92) –odvolací lhůta (§ 83) – 15 dnů, –odkladný (suspenzivní) účinek – nenastává právní moc, vykonatelnost …, –devolutivní účinek – rozhodování v odvolacím řízení se přesouvá na orgán instančně nadřízený, –autoremedura – určitá výjimka z devolutivního účinku (viz § 87). Rozklad (§ 152) jako řádný opravný prostředek proti rozhodnutím ústředních orgánů státní správy, ministerstev v 1. stupni Odvolací orgán pak napadené rozhodnutí: –a) zruší a řízení zastaví, –b) zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, –c) sám změní, –d) potvrdí.

4. Správní řízení – správní řád b) Mimořádné opravné prostředky – směřují vůči pravomocným rozhodnutím Obnova řízení (§ 100) –lze ji zahájit na žádost i z moci úřední (např. vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti, důkazy…), –3 měsíce subjektivní lhůta, 3 roky objektivní lhůta. Nové rozhodnutí (§ 101) –nový institut, správní orgán provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí v téže věci. Přezkumné řízení (§ 94 - § 99) –v případě, že lze důvodně pochybovat, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy, jde o přezkum zákonnosti).

Závěr Literatura: SVOBODA, Ivo a Radim VIČAR. Kapitoly ze správního práva. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2007, 232 s. Právo (Key Publishing). ISBN SVOBODA, Ivo. Základy správního práva a veřejné správy. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008, 204 s. Právo (Key Publishing). ISBN zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů