Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Dana Zajíčková Název prezentace (DUMu)Souvětí podřadné Tematická oblast:Česky jazyk a literatura pro 3. ročník oboru Tesař RočníkIII. ročník Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Datum vzniku: říjen 2013 Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR

Anotace Cílem vyučovacího předmětu ČESKÝ JAZYK je rozvíjet komunikační kompetence žáků a naučit je užívat jazyk jako prostředek k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací. Cílem této prezentace je seznámit žáky se stavbou českých výpovědí, vést je k tomu, aby se zamýšleli nad jejich formální a významovou stránkou, aby pochopili jejich strukturu, osvojili si větná schémata, syntagmatická pravidla i zákonitosti výstavby textu a naučili se získané znalosti užívat ve své komunikaci. Tématem této prezentace je souvětí podřadné.

Souvětí podřadné

je spojení jedné věty hlavní a libovolného počtu vět vedlejších. Čárkami oddělujeme spojení vět hlavních a vedlejších. Vedlejší věty mohou být uvozeny podřadicími spojkami aby, ač, ačkoli, ať, až, byť, jelikož, jestliže, jako, kdežto, kdyby, když, leč, leda(že), - li, pokud, poněvadž, pročež, protože, přestože, sotva, takže, třebaže, zdali (nikoli zda-li), že apod.

Věta podmětná Bývá uvozena vztažnými zájmeny kdo, co nebo spojkami že, aby, kdyby. Na podmětnou větu se ptáme otázkou: Kdo? Co? Kdo se proviní, bude potrestán. hlavní věta Provinilec bude potrestán.

Věta přísudková Jmenná část přísudku jmenného se sponou může být vyjádřena vedlejší přísudkovou větou. Nejsem ten, kdo utíká z boje. Nejsem zbabělec.

Věta předmětná – bývá připojena spojkami že, aby, když nebo vztažnými zájmeny a příslovci kdo, co, kde, kam odkud, kudy – ptáme se na ni pádovými otázkami (kromě 1. a 5. pádu). Tomáš slíbil, že přijde brzy.

Věta přívlastková – Nejčastěji bývá uvozena vztažnými zájmeny kdo, co, jaký, který, čí, jenž nebo vztažnými příslovci kde, kdy aj., spojkami že, aby, jak apod. – Stojí zpravidla hned za podstatným jménem, které rozvíjí, proto bývá někdy vložená do věty hlavní. – Vloženou větu vedlejší oddělujeme vždy z obou stran čárkou. Pán, který sedí před námi, je známý herec.

Věta doplňková – bývá připojena spojkami jak, kterak – většinou následuje po slovesech smyslového vnímání Učitel pozoroval žáka, jak schovává tahák do rukávu. Ale: Učitel pozoroval, jak žák schovává tahák do rukávu. (vedlejší věta předmětná)

Věta příslovečná místní spojovací výrazy: kde, kam, odkud, kudy Jdi, odkud jsi přišel. Zavedli nás tam, kde se to stalo.

Věta příslovečná časová když, až, jakmile, než, sotvaže, zatímco, kdy, kdykoli, pokud, dokud Jakmile ucítíš únavu, odpočiň si.

Věta příslovečná způsobová jako, jak, jak-tak, čím-tím, více-než, takže, tak-že, aby Je stejně starý, jako jsem já. Tvářil se, jako kdyby nic nevěděl.

Věta příslovečná měrová Byli tak unaveni, že sotva stáli na nohou. Byla tak dojata, že jí vytryskly slzy. Vezmi si tolik jahod, kolik sníš.

Věta příslovečná příčinná protože, že, poněvadž, jelikož, ježto Musím si odpočinout, protože jsem se zadýchala. Zůstanu doma, poněvadž se chci dívat na televizi.

Věta příslovečná účelová k řídící větě bývá připojena spojkou aby, abych, sloveso je ve způsobu podmiňovacím ptáme se na ni: Proč? Za jakým účelem? Uděláme všechno, abychom dostali jedničku z českého jazyka.

Věta příslovečná podmínková Vyjadřuje podmínku, při které může nastat děj věty řídící. Bývá připojena spojkami kdyby, jestliže, -li, když. Po spojce kdyby je sloveso v podmiňovacím způsobu. Kdybychom tak často nesledovali sportovní utkání, měli bychom ve škole lepší známky.

Věta příslovečná přípustková Vyjadřuje okolnost, která je v rozporu s obsahem věty řídící. Bývá připojena spojovacími výrazy ačkoliv, třebaže, přestože, i kdyby, i když, ač, jakkoli, byť Ačkoli jsem vás varovala, nepolepšili jste se. Musíte se to naučit, i když se vám nechce.

Kontrolní otázky Rozlište druhy vět vedlejších: Sejdeme se, abychom to projednali. I kdyby pršelo, půjdeme do lesa. Ptám se proto, že ti chci pomoci. Kdyby se všichni lidé chovali slušně, bylo by na světě lépe. Trápila nás otázka, jak to vše zařídit.

Řešení Sejdeme se, abychom to projednali. (účelová) I kdyby pršelo, půjdeme do lesa. (přípustková) Ptám se proto, že ti chci pomoci. (příčinná) Kdyby se všichni lidé chovali slušně, bylo by na světě lépe. (podmínková) Trápila nás otázka, jak to vše zařídit. (přívlastková)

Seznam zdrojů ČECHOVÁ, Marie. Český jazyk pro 3. ročník středních odborných škol. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2002, 207 s. ISBN SVOBODOVÁ, Jana. Průvodce českou interpunkcí. Vyd. 1. Česká republika: Vade mecum bohemiae, 2003, 133 s. ISBN X.