Čím svépomocí čistit komín a jak často Kdo doma topí tuhými palivy a čistí komín pravidelně na podzim a na jaře, dělá dobře. V topné sezoně bude komín sloužit bez závad. A ke splnění zákonné povinnosti pak stačí si jednou ročně pozvat kominíka na kontrolu.

Od 1. ledna 2011 platí, že ten, kdo topí tuhými palivy v kotlích, kamnech, krbových vložkách, sporácích a dalších spotřebičích s výkonem do 50 kW včetně, může čištění spalinové cesty provádět i svépomocí. Při celoročním provozu spotřebiče na pevná paliva s výkonem do 50 kW je třeba čistit 3x ročně, při sezonním (šestiměsíčním) postačí 2x ročně. Kominík, tedy osoba odborně způsobilá, kontroluje spalinovou cestu 1x za rok a o kontrole anebo o čištění spalinové cesty vydává písemnou zprávu. Stanovena je i četnost výběru pevných zbytků spalin a kondenzátů v jímce komínového průduchu, a to 1x ročně.

Vedle pravidelné údržby komína jde v praxi ještě o jednu zásadní věc O kvalitu paliva: Čím méně kvalitní je, tím více se komín zanáší a tím častěji potřebuje údržbu. Jestliže tedy v běžných kamnech a kotlích pálíme uhelný mour, plasty, hadry nebo mokré dřevo (a tím bezohledně otravujeme okolí), čištění dvakrát ročně nemusí stačit. Stejně nadměrně se může komín zanášet, pokud kotel provozujeme nevhodným způsobem. Nejčastěji tehdy, když ve snaze ušetřit snižujeme přívod vzduchu mimo stanovený režim, palivo nehoří dokonale a část hořlavých, leč ještě nespálených látek pak odchází do komína, kde se usazuje.

Obecně platí, že je v komíně více sazí při topení uhlím, než když dokonale spalujeme dřevo, protože dřevo má méně uhlíku. Než necháme topení vychladnout, spálíme některý ze speciálních chemických přípravků, abychom v komíně narušili saze a dehet. Pod názvem Kominíček se například prodávají sáčky s granulemi, označení Čisticí špalek zase nesou pevné hmoty, obojí má ale stejnou funkci – chemicky rozložit usazeniny tak, aby je pak bylo možné snadněji odstraňovat. Prodejci doporučují použít tyto prostředky opakovaně několik dnů před čištěním komínu.

Začneme kouřovodem Kouřovod (plechové roury vedoucí od kamen do zdi) je lepší čistit venku. Rouru dole vysuneme z kamen, nacpeme dovnitř zmačkané noviny (nebo mokrý hadr), aby saze nevypadávaly, celý kouřovod vyjmeme ze zdi a vyneseme z bytu. U delších kouřovodů, které nelze nést najednou, nejdříve rozpojíme a odneseme vodorovnou část. Na dvoře nebo na zahradě z kouřovodu vysypeme saze, rozložíme jej na jednotlivé roury a ty pak štětkou a hadrem vyčistíme. Staří praktici to dělávali na sněhu – nechtěně uniklé saze sníh na místě vstřebal a neroznesl je po okolí.

Čištění ve variantách Hadrem co nejtěsněji ucpeme sopouch (otvor ve zdi, do kterého ústí kouřovod). Správně bychom měli mít originální poklici a tu nasadit, ale všichni víme, jak se věci rády ztrácejí. Jestliže nebudeme vyndávat kouřovod, uzavřeme všechna dvířka topidel, aby tudy neunikaly saze. Komín rodinného domu čistíme buď shora ze střechy, dvířky v patře, nebo dvířky u paty komínu.

Čím vymetat saze – Štětkou Nejjednodušší pomůckou je kominická štětka. Délku drátu zvolíme podle toho, odkud budeme čistit. Pokud dvířky u paty komína nebo shora ze střechy, drát by měl být minimálně tak dlouhý jako komín; jestliže budeme komín čistit dvířky v patře, stačí délka poloviční – štětku komínem protáhneme nejdříve nahoru, a potom dolů.

Kominické dráty (to je termín, pod kterým se prodávají) jsou vlastně pleteniny ze tří a více silnějších drátů, a to tak, aby se ohýbaly ve velkém oblouku, nikoliv ve zlomu. Jsou k dostání dráty až desetimetrové, ale s nimi se poměrně obtížně manipuluje. Štětka je na drátu umístěna napevno, nebo má obojí závit a štětky lze vyměňovat. Kartáčem Ke stejné práci jsou určeny kartáče na nastavitelných tyčích, ale k jejich používání musíme získat určitý grif, ovládání drátu je snadnější. Pomůckami pohybujeme pomalu, abychom nerozvířili saze. Hromadící se saze a nečistoty odebíráme lopatkou, abychom je pak vyhodili do směsného odpadu. Sluníčkem Vedle štětky lze při vymetání komína ze střechy použít komínový strojek zvaný sluníčko. Respektive při práci si nejdříve vezmeme strojek a poté štěku. Provedení strojku bývá různé, princip je však jeden: Na lanku nebo na řetízku spouštíme komínem závaží s pružinami, které narušují usazeniny.

Komínovým strojkem bychom měli odstranit i napečený dehet. Komínový strojek je k dostání v některých prodejnách železářství, ale můžeme si jej vyrobit na míru podle průměru komínu. Potřebujeme trubku s vnějšími závity na obou koncích a dva kusy trubek s vnitřním závitem téhož průměru (třeba redukce), dva kruhové výlisky ze silnějšího plechu (nejlépe vykované do misky) a delší pružinu (třeba bowden). Na dolní část trubky našroubujeme redukci, nasadíme výlisek a kolem trubky namotáme bowden, nasadíme druhý výlisek a další redukcí všechno dotáhneme; trubkou nakonec protáhneme řetízek s karabinkou a závažím. Některé komíny mívají stříšku nebo hlavici. Jestliže ale nářadí skrz ně neprostrčíme, budeme je muset odmontovat. Po vyčištění komína otevřeme dole komínová dvířka a vyneseme všechny saze a nečistoty.

Čistění komínů kruhovým plastovým přípravkem Štětka z roztřepených plastových kotoučů a s patřičně těžkým závažím se hodí k svépomocnému protahování komínových průduchů kruhového půdorysu. Také tato pomůcka uvolní saze, které pak stačí vybrat u dolních obslužných dvířek. Průměr plastových kruhů je shodný s průměrem těchto průduchů, respektive komínových vložek. V mém případě je to 200 mm. Plastové kruhy jsou ze starého kanystru, ale můžeme použít jakoukoliv plastovou nádobu, z které vystřihneme kruh. Do něho uděláme zářezy, aby vzniklo třepení. Silnostěnná trubka by měla kvůli dobrému spuštění do komína vážit alespoň 3 kg.

Vysvětlivky k obrázku 1 − provaz odpovídající délkou výšce komínu 2 − očko 3 − kulatina se zavrtanými závity ∅ 20 mm, délka 340 mm 4 − plechová podložka ∅ 100 mm 5 − plastové kotouče ∅ 200 mm s roztřepenými okraji 6 − dřevěný mezikus ∅ 100 mm 7 − silnostěnná těžká trubka ∅ 7 mm, délka 120 mm 8 − šroub se stejným závitem, jako je na kulatině a dlouhý tak, aby dosáhl přes všechny komponenty

Co nakonec? Odstraníme ucpávku sopouchu, vyčistíme jej štětkou a smetáčkem a na místo vrátíme kouřovod. Pozor, předchozí roura se vždy zasouvá do té následující, nikdy ne naopak. Poté zatopíme, abychom vyzkoušeli, že je všechno v pořádku. Literatura ke kontrole doporučuje zrcátko na tyči. Ale jak známo, v komíně je tma, takže abychom viděli, co potřebujeme, musíme si to nazkoušet.