Demokracie, demokratický právní stát, diktatura

Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0745 OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené, Janské Lázně, Obchodní 282 Tento projekt je financován Evropskou unií – Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Autor: Mgr. Václava Talábová Předmět: Základy společenských věd

Obsah 1 Demokracie - úvod 2 Demokracie 3 Základní hodnoty demokracie 4 5 Demokracie – ekonomika, ústava 6 Zájmy občanů - spravedlnost 7 Principy demokracie 8 Základní principy demokracie 9 Základní principy demokracie 10 Formy demokratické kontroly

Obsah 11 Nepřímá demokracie 12 Dělba státní moci 13 Složky státní moci 14 Znaky demokracie - hlavní 15 Znaky demokracie - další 16 Diktatura 17 Historie diktatur - Evropa 18 Historie diktatur – Jižní Amerika, Asie 19 Totalita 20 Totalita

Demokracie - úvod 1 historicky první forma demokracie (= vláda lidu) se zrodila v řeckých městských státech v nichž se svobodní občané přímo podíleli na rozhodování hlasováním (otroci občany nebyli a na veřejné správě se nepodíleli)

Demokracie slovo DEMOKRACIE znamená vláda lidu 2 slovo DEMOKRACIE znamená vláda lidu moderní demokratický systém se opírá o tyto základní hodnoty demokracie: respektování lidských práv a občanských práv a svobod zásada suverenity zásada dělby moci vůle lidu se uskutečňuje cestou svobodných, všeobecných, rovných, přímých a tajných voleb

Základní hodnoty demokracie 3 respektování lidských práv a občanských práv a svobod, zaručených občanům státu ústavou i všeobecně uznávanými mezinárodními smlouvami zásada suverenity znamená, že suverénem veškeré moci ve státě je lid. Způsob, jakým lid uskutečňuje svoji moc, určuje základní formy demokracie: demokracii přímou a demokracii nepřímou, zastupitelskou

Základní hodnoty demokracie 4 zásada dělby moci rozděluje státní moc na tři samostatné složky: moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, přičemž výkonná moc musí být ustanovena ústavním postupem a řídit se platnými zákony. Soudní moc je zcela nezávislá na zákonodárných a výkonných státních orgánech: řídí se pouze platnými zákony vůle lidu se uskutečňuje cestou svobodných, všeobecných, rovných, přímých a tajných voleb.

Demokracie – eko, ústava 5 pro demokratické státy je příznačná tržní ekonomika jako protiklad ekonomicky příkazové ústava demokratického státu jednoznačně určuje postavení občana v demokratické společnosti

Zájmy občanů - spravedlnost 6 Stát chrání zájmy občanů a svým právním systémem zaručuje spravedlnost podle následujících zásad: všichni občané státu jsou si před zákonem rovni, nikdo nesmí být zvýhodňován ani diskriminován existuje zásada presumpce neviny: nikdo nesmí být trestán či pronásledován, pokud neporušil nějaký zákon veškerá činnost státních orgánů musí být v souladu s platnými zákony (takzvaný právní stát)

Principy demokracie DEMOKRACIE 7 DEMOKRACIE je forma politického zřízení, která umožňuje všem plnoprávným občanům účast na správě a řízení státu je založena na principu podřízení menšiny většině a uznání svobody a rovnosti občanů

Základní principy demokracie 8 princip suverenity lidu (lid je zdrojem veškeré státní moci) princip parlamentarismu (zákonodárná moc je obnovována cestou všeobecných voleb konaných v pravidelných intervalech) cílem státní moci je sloužit všem občanům (stát slouží lidem, nikoli lid státu) princip dělby moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní vztah občana a státu je vymezen právním řádem (právní stát)

Základní principy demokracie 9 právně zakotvená základní lidská práva a svobody pluralita politických subjektů politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny, ale dbají na ochranu menšin decentralizovaná stání správa a samospráva právo na soukromé vlastnictví a svobodné podnikání ochrana a sociálně-ekonomické zabezpečení starých, nemocných a nezaměstnaných občanů svoboda tisku a projevu

Formy demokratické kontroly 10 PŘÍMÁ DEMOKRACIE – je založena na přímé účastni občanů na rozhodování o věcech veřejných NEPŘÍMÁ DEMOKRACIE – občan se účastní politického rozhodování zprostředkovaně, delegováním svého podílu na moci na své zvolené zástupce, kteří naplňují jeho vůli v orgánech státu, regionu či obce

Nepřímá demokracie 11 nepřímá demokracie zachovává všechny podstatné znaky vlády lidu: rovnost – všichni občané jsou si rovni pluralita – občan má možnost volby dočasnost – moc je zvoleným zástupcům svěřena jen dočasně kontrola – moc je pod kontrolou opozice v parlamentu a kontrolních orgánů většinový princip – platí to co rozhodne většina

Dělba státní moci 12 MOC – znamená možnost působit, ovlivňovat společnost (její části i jednotlivce), aby jednala tak, jak by nejednala dobrovolně státní moc představuje sílu, která pomocí práva a v případě nutnosti i právně stanovených forem násilí zabezpečuje zformování, upevnění a ochranu ekonomických, sociálních, politických, kulturních a ostatních společenských vztahů vyhovujících vládnoucí reprezentaci

Složky státní moci 13 Moc zákonodárná (legislativa) – má ve své pravomoci vydávání zákonů, tvoří zpravidla zastupitelský sbor - parlament Moc soudní (jurisdikce) – vykonává běžnou vládní agendu v rámci platných zákonů, většinou ji představuje vláda a hlava státu (prezident, popř. panovník) Moc výkonná (exekutiva) – která kontroluje dodržování zákonů, příp. zákony závazně interpretuje, je vykonávána soustavou soudů

Znaky demokracie - hlavní 14 držitelem moci jsou dohodnutým způsobem určení zástupci většiny periodické volby povinnost odevzdat moc nejpozději po uplynutí volebního období nezměnitelnost maximální délky období ochrana politických menšin i jednotlivců

Znaky demokracie - další 15 účinná a informovaná veřejná diskuse zajištění tradičních popř. i moderních lidských práv jednotlivců ochrana menšin a jejich práv a umožnění jejich integrace dělba moci: na legislativu (zákonodárství), exekutivu (výkonnou moc) a justici (soudnictví) právní stát: spravedlivé zákony a jejich účinné dodržování, transparentnost: průhlednost rozhodování, přehledné financování, účinný veřejný dozor rovnost šancí každého, bez ohledu na jeho původ zajištění základních sociálních podmínek pro důstojný život všech

Diktatura 16 diktatura je autoritativní (nedemokratická) forma vlády (státu) státní moc je neomezeně ovládána diktátorem nebo skupinou

Historie diktatur - Evropa 17 Moderní doba (20. století) Německo od roku 1933 do roku 1945 nacistická totalitní diktatura v čele s Adolfem Hitlerem Itálie od roku 1922 do roku 1945 fašistická diktatura v čele s Benito Mussolinim Portugalsko Salazarova vojenská diktatura Španělsko Francova diktatura komunismus Sovětský svaz od roku 1922 do roku 1993 (Rusko od roku 1917) Československo od roku 1948 do roku 1989

Historie diktatur – J. Amerika, Asie 18 Jižní Amerika Asie Chile (1973 - 1990), diktátor: Augusto Pinochet Kuba 1959-, diktátor: Fidel Castro Haiti 1964-1986, diktátor: François Duvalier, poté Jean-Claude Duvalier Nikaragua (1936-79) Čína (od roku 1948) Indonésie, Suharto (1967-98) Severní Korea (od roku 1949) Írán, diktatura islámistických fundamentalistů

Totalita 19 Totalita (totalitní režim, totalitární režim, totalitní diktatura) je forma diktatury, ve které se stát snaží ovládat jedince nejen politicky, ale ovlivňovat i další sféry jeho života, především soukromou. jedinec je podřízen společnosti (státu) a ztrácí veškerou svobodu činnosti stát se snaží ovládat jedince již od mládí pomocí různých mládežnických organizací

Totalita 20 v dospělosti je člověk pod neustálým dohledem místních představitelů vládnoucí moci (různých orgánů strany) totalitní stát používá tajnou policii v tomto typu státu spolupracují všechny tři moci (zákonodárná, výkonná, soudní) na potírání kritiků režimu totalitní státy se neslučují s hodnotami a principy demokracie, a proto jsou často kritizovány

Použité zdroje http://zemepis.jergym.cz/foto/49/ipage00015.htm http://zdravi.e15.cz/denni-zpravy/z-domova/soud-zprostil-lekare-viny-za-udajne-chyby-pri-porodu-469456 DVOŘÁK J. A KOLEKTIV.: Odmaturuj ze společenských věd. Praha: Didaktis, 2009