Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Slide 0 8. Ekonomický růst II: technologický pokrok, empirie růstu, růstová politika.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Slide 0 8. Ekonomický růst II: technologický pokrok, empirie růstu, růstová politika."— Transkript prezentace:

1 slide 0 8. Ekonomický růst II: technologický pokrok, empirie růstu, růstová politika

2 slide 1 Obsahem přednášky je…  Zakomponování technologického pokroku do Solowova růstového modelu  Empirie růstu: porovnání teorie a dat  Prorůstové politiky  Dva jednoduché modely, ve kterých je míra technologického pokroku endogenní

3 slide 2 Úvod V Solow modelu z minulé přednášky:  Byly produkční technologie konstantní  Důchod na hlavu ve stálém stavu byl také konstantní Obojí v reálném světě neplatí:  USA ( ): Reálný HDP na hlavu vzrostl 7,6x, neboli tempem 2% ročně.  Technologický pokrok se nezastavuje (viz další slide).

4 slide 3 Příklady technologického pokroku  Mezi roky , produktivita amerického zemědělství stoupla třikrát.  Reálná cena výpočetní síly klesala v posledních třiceti letech průměrným tempem 30% ročně.  % amerických domácností, které vlastní alespoň 1 počítač: 8% v roce 1984, 62% v roce 2003  1981: 213 počítačů připojených k Internetu 2000: 60 miliónů počítačů připojených k Internetu  2001: iPod kapacita = 5gb, 1000 písní.  2006: iPod kapacita = 80gb, 20,000 písní.

5 slide 4 Technologický pokrok v Solow modelu  Nová proměnná: E = efektivita práce  Předpokládejme: Technologický pokrok rozšiřuje objem práce: zvyšuje produktivitu práce exogenní mírou g:

6 slide 5 Technologický pokrok v Solow modelu  Nyní můžeme zapsat produkční funkci jako:  kde L  E = počet efektivnostních pracovníků.  Zvýšení efektivity práce má stejný efekt na výstup jako zvýšení pracovní síly.

7 slide 6 Technologický pokrok v Solow modelu  Značení: y = Y/LE = výstup na efektivnostního pracovníka k = K/LE = kapitál na efektivnostního pracovníka  Produkční funkce na efektivnostního pracovníka: y = f(k)  Úspory a investice na efektivnostního pracovníka: s y = s f(k)

8 slide 7 Technologický pokrok v Solow modelu (  + n + g)k = investiční bod zvratu: množství investic nutné k udržení konstantního k. Skládá se z:   k k nahrazení opotřebení kapitálu  n k k vybavení nových pracovníků kapitálem  g k k vybavení kapitálem nových “efektivnostních” pracovníků, vytvořených technologickým pokrokem

9 slide 8 Technologický pokrok v Solow modelu Investiční bod zvratu Kapitál na efektivnostn. pracovníka, k sf(k) ( +n +g ) k( +n +g ) k k*k*  k = s f(k)  (  +n +g)k

10 slide 9 Míry růstu ve stálém stavu v Solow modelu s technologickým pokrokem n + gY = y  E  LCelkový produkt g(Y/ L) = y  E Produkt na pracovníka 0y = Y/(L  E ) Produkt na efektivnostního pracovníka 0k = K/(L  E ) Kapitál na efektivnostního pracovníka Míra růstu ve stálém stavu SymbolProměnná

11 slide 10 Zlaté pravidlo K nalezení kapitálové zásoby ve zlatém pravidle, vyjádříme c * v jednotkách k * : c * = y *  i * = f (k * )  (  + n + g) k * c * je maximalizováno, pokud MPK =  + n + g nebo alternativně, MPK   = n + g Ve stálém stavu podle Zlatého pravidla, mezní produkt kapitálu mínus amortizace je roven míře růstu populace plus míra technologického pokroku.

12 slide 11 Růstová empirie: Vyrovnaný růst  Solow model ve stálém stavu vykazuje vyrovnaný růst – mnoho veličin roste stejným tempem.  Solow model předpovídá, že Y/L a K/L rostou stejným tempem (g), takže K/Y by mělo zůstávat konstantní.  To platí i v reálném světě.  Solow model předpovídá, že reálné mzdy rostou stejným tempem, jako Y/L, zatímco reálná cena kapitálu by měla zůstávat konstantní.  To také platí na reálných datech.

13 slide 12 Růstová empirie: Konvergence  Solow model předpovídá, že za jinak stejných okolností, „chudé“ země (s nižším Y/L a K/L) by měly růst rychleji než „bohaté“.  Pokud je to pravda, mezera výstupu mezi bohatými a chudými zeměmi by se měla v průběhu času snižovat, čímž by ekonomické úrovně jednotlivých zemí k sobě měly konvergovat.  V reálném světě, mnoho chudých zemích NEroste rychleji než bohaté. Znamená to, že Solow model nefunguje?

14 slide 13 Růstová empirie: Konvergence  Solow model předpovídá, že za jinak stejných okolností “chudé” země (s nižším Y/L a K/L) by měly růst rychleji než bohaté.  Ne, protože “jiné okolnosti” nejsou stejné.  Na vzorku zemí s podobnými mírami úspor a populačního růstu se mezera důchodu uzavírala tempem 2% ročně.  Na větších vzorcích, poté co byly kontrolováno pro rozdíly v úsporách, populačním růstu a lidském kapitálu, důchody konvergovaly tempem 2% ročně.

15 slide 14 Růstová empirie: Konvergence  Co Solow model skutečně predikuje je podmíněná konvergence – země konvergují ke svým vlastním stálým stavům, které jsou determinovány úsporami, populačním růstem a vzděláním.  Tato predikce platí i na reálných datech.

16 slide 15 Růstová empirie: Akumulace VF vs. výrobní efektivita  Rozdíly v důchodech na hlavu mezi jednotlivými zeměmi mohou být způsobeny rozdíly v: 1. kapitálu – fyzickém nebo lidském – na pracovníka 2. výrobní efektivitě (výšce produkční funkce)  Studie:  Oba faktory jsou důležité.  Oba faktory jsou korelovány: země s vyšším fyzickým nebo lidským kapitálem na pracovníka mají obvykle také vyšší výrobní efektivitu.

17 slide 16 Růstová empirie: Akumulace VF vs. výrobní efektivita  Možná vysvětlení pro korelaci mezi kapitálem na pracovníka a výrobní efektivitou:  Výrobní efektivita podporuje akumulaci kapitálu.  Akumulace kapitálu vytváří externality, které zvyšují efektivitu.  Třetí, neznámá proměnná způsobuje, že akumulace kapitálu a výrobní efektivita jsou vyšší v některých zemích než v jiných.

18 slide 17 Průměrná roční tempa růstu, uzavřenáotevřená Růstová empirie: Výrobní efektivita a volný obchod  Již od Adama Smitha ekonomové argumentovali, že svobodný obchod může zvýšit výrobní efektivitu a životní standarty.  Studie: Sachs & Warner: 0.7%4.5%rozvojové země 0.7%2.3%vyspělé země

19 slide 18 Růstová empirie: Výrobní efektivita a volný obchod  K identifikaci kauzality Frankel and Romer využívají geografických rozdílů mezi zeměmi:  Některé země obchodují méně, protože jsou vzdáleny od ostatních zemí nebo nemají přístup k moři.  Některé geografické rozdíly jsou korelovány s obchodem, ale nikoliv s ostatními determinanty důchodu.  Proto, mohou být využity k odlišení dopadu obchodu na důchod.  Výsledky: Zvýšení poměru obchod/HDP o 2% způsobí za jinak stejných okolností růst HDP na hlavu o 1%.

20 slide 19 Růstová politika  Spoříme příliš málo nebo příliš mnoho?  Které politiky mohou ovlivnit míru úspor?  Jak bychom měli rozdělit naše investice mezi soukromě vlastněný fyzický kapitál, veřejnou infrastrukturu a „lidský“ kapitál?  Jak instituce dané země ovlivňují výrobní efektivitu a akumulaci kapitálu?  Jaké politiky mohou podpořit rychlejší technologický pokrok?

21 slide 20 Růstová politika: Zhodnocení role míry úspor  Pomocí Zlatého pravidla můžeme určit, zda je míra úspor a kapitálová zásoba dané země příliš nízká, příliš vysoká nebo právě tak akorát.  Pokud (MPK   ) > (n + g ), potom se ekonomika nachází pod stálým stavem Zlatého pravidla, a proto by měla zvýšit s.  pokud (MPK   ) < (n + g ), potom je daná ekonomika nad stálým stavem Zlatého pravidla a měla by snížit s.

22 slide 21 Růstová politika: Zhodnocení míry úspor K odhadu (MPK   ), využijeme znalostí o ekonomice USA: 1. k = 2.5 y Kapitálová zásoba představuje zhruba 2.5 násobek ročního HDP. 2.  k = 0.1 y Zhruba 10% HDP je použito na obnovu amortizovaného kapitálu. 3. MPK  k = 0.3 y CDůchod z kapitálu představuje zhruba 30% HDP.

23 slide 22 CASE STUDY: Míra úspor v USA 1. k = 2.5 y 2.  k = 0.1 y 3. MPK  k = 0.3 y Abychom určili , podělme 2 / 1:

24 slide 23 CASE STUDY: Míra úspor v USA K určení MPK, podělme 3 / 1: MPK   = 0.12  0.04 = k = 2.5 y 2.  k = 0.1 y 3. MPK  k = 0.3 y

25 slide 24 CASE STUDY: Míra úspor v USA  Z posledního slidu: MPK   = 0.08  Reálný HDP v USA roste tempem 3% ročně, proto n + g = 0.03  Proto, MPK   = 0.08 > 0.03 = n + g  Závěr: Míra úspor v USA je níže než je stálý stav ve Zlatém pravidle: Zvýšení míry úspor v USA by zvýšilo spotřebu na hlavu v dlouhém období.

26 slide 25 Růstová politika: Jak zvýšit míru úspor?  Snížit deficit veřejných rozpočtů (nebo zvýšit jejich přebytek).  Zvýšit pobídky pro soukromé úspory:  Snížení daně z kapitálových zisků, daně z příjmu a daně z nemovitostí, protože odrazují od spoření.  Nahradit důchodové daně nepřímými daněmi.  Zavést daňové pobídky pro podporu důchodového a stavebního spoření.

27 slide 26 Růstová politika: Alokace investic  V Solow modelu, existuje jeden typ kapitálu.  V reálném světě existuje více druhů kapitálu, které můžeme rozdělit do následujících tří kategorií:  Soukromá kapitálová zásoba  Veřejná infrastruktura  Lidský kapitál: znalosti a schopnosti, které pracovníci získávají vzděláváním.  Jak bychom měli alokovat investice mezi tyto rozdílné typy kapitalů?

28 slide 27 Růstová politika: Alokace investic Dva pohledy: 1.Vyrovnat daňové zatížení všech typů kapitálu ve všech odvětvích a ponechat tak na trhu, aby alokoval investice do těch typů kapitálu s nejvyšším mezním produktem. 2.Strukturální politika: Vlády by měly aktivně podporovat investice do určitého typu kapitálu v určitých odvětvích, protože mohou existovat pozitivní externality, které soukromí investoři neberou v úvahu.

29 slide 28 Problémy s aplikací strukturální politiky  Vlády nemusí být schopny správně „vybírat vítěze“ (vybírat odvětví s nejvyšším výnosy z kapitálu nebo s nejvyššími externalitami).  Politika (např. příspěvky politickým stranám) spíše než ekonomie může ovlivňovat, která odvětví získají preferenční zacházení.

30 slide 29 Růstová politika: Vytváření správných institucí  Vytváření správných institucí je důležité, pro zajištění toho, že zdroje jsou alokovány pro jejich nejlepší použití. Příklady:  Právní řád, k ochraně vlastnických práv.  Finanční trhy, k zajištění toho, že kapitálové fondy plynou k těm nejlepším investičním projektům.  Nezkorumpovaná vláda, která podporuje konkurenci, vynucuje plnění smluv, atd.

31 slide 30 Růstová politika: Podpora technologického pokroku  Patentové zákony: podpora inovací pomocí udělování dočasných monopolů vynálezcům nových produktů.  Daňová podpora výzkumu a vývoje  Granty k financování základního výzkumu na univerzitách  Strukturální politika: podpora vybraných odvětví, které jsou klíčové k akceleraci technologického pokroku (včetně předchozích výhrad).

32 slide 31 CASE STUDY: Zpomalení produktivity USA UK Japonsko Itálie Německo Francie Kanada Růst výstupu na hlavu (% ročně)

33 slide 32 Možná vysvětlení zpomalení produktivity  Problémy měření: Nárůsty produktivity nejsou plně zachyceny.  Ale: Proč by problémy měření měly být horší po roce 1972 než v předchozím období?  Ceny ropy: Ropné šoky nastaly současně s počátkem poklesu produktivity.  Ale: Potom proč produktivita neakcelerovala, když ceny ropy spadly v polovině 80.-tých let?

34 slide 33 Možná vysvětlení zpomalení produktivity  Kvalita pracovníků: 70.-tá léta – velký příliv nových pracovníků do pracovní síly (baby boomers, ženy). Noví pracovníci bývají méně produktivní než zkušení pracovníci.  Vyčerpání nápadů: Možná je pomalý růst v období normální a rychlý růst v období byl anomálií.

35 slide 34 Který z těchto podezřelých je viníkem? Všichni jsou podezřelí, ale je obtížné prokázat, že některý z nich je skutečně vinen.

36 slide 35 CASE STUDY: I.T. a “New Economy” USA UK Japonsko Itálie Německo Francie Kanada Růst výstupu na hlavu (% ročně)

37 slide 36 CASE STUDY: I.T. and the “New Economy” Počítačová revoluce evidentně neovlivnila celkovou produktivitu až do poloviny 90.-tých let. Dvě příčiny: 1.Podíl IT odvětví na HDP byl na konci 90.-tých let mnohem větší než dříve. 2.Určitý čas zabere, než firmy dostatečně využijí potenciál nových technologií. Velká, otevřená otázka:  Jak dlouho I.T. vydrží jako zdroj růstu?

38 slide 37 Endogenní růstové teorie  Solow model:  Trvalý růst životní úrovně je způsoben technologickým pokrokem.  Endogenní růstové teorie:  Soubor modelů, ve kterých je tempo růstu produktivity a životní úrovně endogenní.

39 slide 38 Základní model  Produkční funkce: Y = A K kde A je množství výstupu na každou jednotku kapitálu (A je exogenní a konstantní)  Klíčový rozdíl mezi tímto modelem a Solowem: MPK je zde konstantní, klesající v Solow modelu.  Investice: s Y  Amortizace:  K  Rovnice pro změnu celkového kapitálu:  K = s Y   K

40 slide 39 Základní model  K = s Y   K  Pokud s A > , potom důchod poroste donekonečna a investice budou “motorem růstu”  Permanentní tempo růstu zde závisí na s. V Solowově modelu nikoliv.  Podělme K a použijme Y = A K pro:

41 slide 40 Vykazuje kapitál klesající výnosy nebo ne?  Závisí na definici “kapitálu”  Pokud je “kapitál” úzce definovaný (pouze továrny a zařízení), potom ano.  Obhájci teorií endogenního růstu argumentují, že znalosti jsou také typem kapitálu.  Pokud ano, potom konstantní výnosy z kapitálu jsou pravděpodobnější a tyto modely mohou být dobrým popisem ekonomického růstu.

42 slide 41 Dvousektorový model  Dva sektory:  výrobní podniky vyrábějí zboží.  výzkumné univerzity vyrábějí znalosti, které zvyšují efektivitu práce ve výrobě.  u = podíl práce ve výzkumu (u je exogenní)  Výrobní produkční funkce: Y = F [K, (1-u )E L]  Výzkumná produkční funkce:  E = g (u )E  Akumulace kapitálu:  K = s Y   K

43 slide 42 Dvousektorový model  Ve stálém stavu, výrobní produkt na pracovníka a životní úroveň rostou tempem  E/E = g (u ).  Klíčové proměnné: s: ovlivňuje úroveň důchodu, ale nikoliv tempo jeho růstu (stejně jako v Solow modelu) u: ovlivňuje úroveň a tempo růstu důchodu  Otázka: Bylo by zvýšení u jednoznačně dobré pro ekonomiku?

44 slide 43 Fakta o výzkumu 1.Většina výzkumu je prováděna firmami za účelem zvyšování zisku. 2.Firemní zisky z výzkumu:  Patenty vytvářejí toky monopolních zisků.  Mimořádné zisky z toho, že je někdo jako první na trhu. 3.Inovace vytvářejí externality, které následně snižují náklady dalších inovací. Mnoho nových endogenních teorií růstu se pokouší zakomponovat tyto fakta do modelů, abychom lépe porozuměli technologickému pokroku.

45 slide 44 Provádí soukromý sektor dostatečně mnoho výzkumu?  Existence pozitivních externalit při tvorbě znalostí indikuje, že jich soukromý sektor neprodukuje dostatečné množství.  Ale, existuje také mnoho duplikací výzkumného úsilí mezi konkurenčními firmami.  Odhady: Sociální výnosy R&D ≥ 40% ročně.  Proto, mnozí věří, že by vláda měla podporovat R&D.

46 slide 45 Ekonomický růst jako “kreativní destrukce”  Schumpeter (1942) razil termín “kreativní destrukce” k popisu změn vyplývajících z technologického pokroku:  Zavádění nových produktů je dobré pro zákazníky, ale často špatné pro existující producenty, kteří mohou být vytlačování z trhu.  Příklady:  Luddites ( ) ničili stroje, které nahrazovaly kvalifikované textilní pracovníky v Anglii.  Supermarkety nahrazují rodinné obchůdky.

47 Shrnutí 1. Klíčové závěry ze Solow modelu s technologickým pokrokem  Míra růstu důchodu na hlavu ve stálém stavu závisí výhradně na exogenní míře technologického pokroku  USA mají mnohem méně kapitálu, než kolik předpokládá Zlaté pravidlo a jeho stálý stav 2. Způsoby jak zvýšit míru úspor  Zvýšit veřejné úspory (snížit rozpočtový deficit)  Daňové podpory pro soukromé úspory slide 46

48 Shrnutí 3. Zpomalení produktivity a “new economy”  Počátek 70.-tých let: tempa růstu produktivity ve vyspělých zemích poklesla.  Polovina 90.-tých let: tempo růstu produktivity se opět zvýšilo, pravděpodobně díky informačním technologiím. 4. Empirické studie  Solow model vysvětluje vyvážený růst, podmíněnou konvergenci  Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v životní úrovni je dán rozdíly v akumulaci kapitálu a ve výrobní efektivitě slide 47

49 Shrnutí 5. Endogenní růstové teorie: modely, které  Zkoumají determinaci tempa růstu technologického pokroku, který Solow bere jako dané.  Vysvětluje rozhodování, které determinuje tvorbu znalostí pomocí R&D. slide 48


Stáhnout ppt "Slide 0 8. Ekonomický růst II: technologický pokrok, empirie růstu, růstová politika."

Podobné prezentace


Reklamy Google