Cholera for Sale in New York!

Prezentace na téma: "Cholera for Sale in New York!"— Transkript prezentace:

1 Cholera for Sale in New York! http://www.youtube.com/watch?v=TtOQda0aKIc

2 Fundraising

3  Vymezení fundraisingu  Aktivity fundraisingu (plánování, administrativa, komunikace)  Očekávání a praxe fundraisingu v ČR a zahraničí  Zdroje financování NS dle charakteru, geografického vymezení, institucionálního původu, způsobu získání  Metody (benefiční akce, písemná žádost o grant (dotaci), fundraising od dveří ke dveřím, pouliční fundraising, osobní návštěva, členství, testament fundraising, online fundraising, dms, vlastní činnost, atd…)  Měření úspěšnosti Fundraising

4 hledání, získávání a p ě stování zdroj ů, resp. ř ízení a správa zdroj ů, které mají pomoci p ř edevším neziskovým organizacím zbavit se nedostatku prost ř edk ů, dosáhnout stanovených cíl ů a naplnit poslání organizace. zahrnuje r ů zné metody a postupy, jak získat finan č ní a jiné prost ř edky na č innost neziskovým organizací. Management zdroj ů

5 Fundraising „V ě da“ o tom, jak úsp ě šn ě p ř esv ě d č it druhé, ž e práv ě vy a vaše č innost jsou d ů le ž ité, a ž e se do nich vyplatí investovat. (Ledvinová, J.)

6 Aktivity fundraisingu plánování: vytvá ř ení fundraisingového plánu, spolupráce s ekonomem na p ř íprav ě rozpo č t ů a sledování jejich pln ě ní, p ř íprava komunikace s dárci, pravidelné vyhodnocování fundrasingových č inností a plánu, podílení se na strategickém plá­nování a vedení organizace; administrativu: vedení evidence spojené s realizací projekt ů, správa databází dárc ů a kontakt ů, zpracování pr ů b ěž ných a záv ě re č ných zpráv, p ř íprava podklad ů pro jednání správní rady, ale také spolupráce na vytvá ř ení nových projekt ů ( ž á­dosti o ud ě lení grant ů a dotací); komunikaci: reprezentace organizace, komunikace se stávajícími i potenciálními dárci, ž ádání o dar pop ř. spolupráci, vytvá ř ení a distribuce fundraisingových materiál ů (nabídky, prezentace, informace ad.).

7 Kdo by se m ě l fundraisingu v ě novat? Správní rada, p ř edstavenstvo Ř editel Profesionální fundraiser Dobrovolník Konzultant fundraisingu

8 Kdo by se m ě l fundraisingu v ě novat? stav v 2004 (spiralis výzkum 455 NO) Fundraising v malých NO je zabezpe č ován vedením organizace, správní rady, p ř edstavenstva S r ů stem velikosti NO p ř esun výkonu fundraisingu na jiné osoby (fundraisery) 1/3 NO m ě la fundraisera U velkých NO zam ě stnanci u menších NO dobrovolníci

9 O č ekávání NO a praxe ze zahrani č í Neziskové organizace od fundraisera o č ekávají, ž e bude stratégem a mana ž erem fundraisingu, výkonnou silou pro realizaci fundraisingu v celém jeho rozsahu a pe č livým ú ř edníkem. Podle zkušeností zahrani č í je fundraiser mana ž erem, který vede dobrovolníky, zam ě stnance, č leny správní rady, č leny sdru ž ení atd., nikoliv č lov ě kem, který sám peníze získává. Fundraiser je mana ž era fundraisingu

10 Dovednosti fundraisera Silná osobnost Zápal pro v ě c - „v ěř it z celého srdce“ Schopnost po ž ádat - „peníze nejsou tabu“ P ř esv ě d č ivost - p ů sobivá argument ů Sebed ů v ě ra - „nemám se za co styd ě t, neomlouvám se“ Pravdomluvnost Sociální dovednosti - „práce s lidmi“ Organiza č ní dovednosti Kontakty a schopnosti Pohotovost - „nepromarnit ž ádnou p ř íle ž itost Vytrvalost - „nevzdávat se“

11 Osoba fundraisera interní fundraiser, který pracuje p ř ímo v organizaci ( č len správní rady, vedoucí organizace, n ě kdo z top managementu, specializovaný zam ě stnanec, č i dobrovolník/ p ř íznivec organizace) externí, najímaný fundraiser pop ř. konzultant, který je smluvn ě zavázán klientovi (organizaci).

12 Help the oma – Frankfurt diakonie http://vimeo.com/11330566

13 Kdo všechno m ůž e být objekt fundrasingu?

14 Zdroje NO Podle c harakteru (finan č ní x nefinan č ní) Podle geografického p ů vodu zdroje (domácí x zahrani č ní) P ů vod prost ř edk ů organizace ( interní x externí – ve ř ejné a soukromé) Dle kritéria zp ů sobu nabití (p ř ímé x nep ř ímé)

15 Původ prostředků organizace může být: z interních zdrojů organizace, neboli zdroje z vlastní činnosti; z externích zdrojů, kde podporujícím subjektem jsou:  veřejné zdroje - veřejná správa;  individuální zdroje – jednotlivci;  soukromé zdroje – soukromé právnické osoby (nadace a nadační fondy, podnikatelské subjekty, živnostníci).

16 ….z vlastní č innosti hospodá ř ská č innost  p ř íjmy z reklamy,  z pronájmu,  tr ž by z prodeje statk ů a slu ž eb). č lenské p ř ísp ě vky p ř íjmy z po ř ádání loterií, aukcí, her, burz apod.

17 z ve ř ejných zdroj ů Státní rozpo č et Státní fondy Krajské rozpo č ty Rozpo č ty ni ž ších ÚSC – (obcí) Fond vyso č iny apod. Fondy EU Norský fond, Visegrádský fond, apod. Nada č ní investi č ní fond Dotace – dota č ní ř ízení  Resortní politiky  Státní dota č ní politika v ůč i NNO a další meziresortní politiky Zakázky (faktury, licence, koncese) – ve ř ejné zakázky Da ň ové úlevy Slevy a osvobození od poplatk ů, pronájm ů, apod. Ze zákona (p ř ísp ě vky Církvím a nábo ž enských spole č nostem, politickým stranám, normativy apod. další oborové prost ř edky)

18 z neve ř ejných zdroj ů Fyzické osoby Ž ivnostníci Právnické osoby – a.s., s.r.o apod. Právnické osoby nepodnikatelské – nadace a nada č ní fondy Dary – financí, v ě cí, informací, know how, č asu (dobrovolníci), Granty Sponzoring a partnerství

19 Příjmy NS 2009 (SUNI) vyrovnané více - zdrojové financování v ČR.  ze 27,4 % příjmy z prodeje statků, služeb a zboží.  ze 26,3 % dotace z veřejných rozpočtů  ze 21,0 % dary od domácností, firem a zahraničí a členské poplatky (6 %).  mezi zbylé příjmy patří například důchody z vlastnictví apod.

20 Příjmy NS 2009 (SUNI) Významné zdroje pro NNO jsou i nepřímé způsoby financování NNO, které se nepromítají do příjmové stránky NNO.  služby poskytnuté NNO aniž by za ně musela platit (nájmy, reklama, půjčky apod.)  či bezplatně odvedená práce dobrovolníky. V roce 2008 neziskové instituce sloužící domácnostem získaly bezplatnou dobrovolnou práci ve výši 6,2 mld. Kč (27,9 tis. osob FTE).

21 Jaké jsou trendy dneška?

22 Dárcovství

23 T ř i stupn ě ve vztahu ž ádosti NO k dárci (sponzorovi): nezisková organizace mu nem ůž e nabídnout nic – volí tedy formu prosby, proto ž e o č ekává č istý dar, m ůž e nabídnout ur č itou protihodnotu, ale podstatn ě ni ž ší – volí proto vztah „kvazipartnerství“, kdy nap ř. prodává lístek na dobro č inný koncert za p ř emršt ě nou cenu, p ř i č em ž to ví i kupující, který se na koncert mo ž ná ani nedostaví, nabízí srovnatelnou protihodnotu – vede tedy obchodní jednání, aby získala nap ř. placený inzerát do sponzorované knihy.

24 Dárcovství Firemní dárcovství Individuální dárcovství Dary mohou mít podobu Finan č ní pomoci V ě cné pomoci Lidského zdroje Know how a informací

25 Pro č lidé dávají peníze? Kolik korun byste tento rok dali? Na jaké ú č ely tento dar vynalo ž íte? Je n ě jaká konkrétní organizace, které byste cht ě l(a) sv ů j dar dát? V ě d ě l(a) jste ur č it ě, do jaké č innosti chcete své peníze investovat? Vázal(a) jste své darovací úmysly na n ě jakou konkrétní osobu? Bylo pro vaše rozhodování d ů le ž ité, ž e máte v n ě které organizaci své p ř átele a známé, kterým d ů v ěř ujete?

26 Č lenové NO uvád ě jí nej č ast ě ji jako svou motivaci k dávání: pocit u ž ite č nosti, radost z dávání, osobní uspokojení, chu ť pomoci jiným, snahu vy ř ešit problém.

27 Obecn ě lidé dávají peníze: jestli ž e k tomu mají významný a neodkladný d ů vod, jsou osobn ě zainteresovaní na výsledku podpo ř ené č innosti, vidí ostatní, jak p ř ispívají na tuté ž č innost svým č asem a pen ě zi, v ě dí, ž e jim bude neodkladn ě pod ě kováno ž e budou viditeln ě spojováni s úsp ě chem projektu,

28 Obecn ě lidé dávají peníze ž e budou pravideln ě informováni o rozvoji organizace, v ě dí p ř esn ě, na co budou jejich peníze pou ž ity a ž e budou vyu ž ity rozumn ě a šetrn ě, napln ě ní spole č ných cíl ů, ž e podpo ř ená organizace je prosycená nadšením a optimismem a ž e jist ě získá pot ř ebné finance i od ostatních.

29 Obecn ě lidé dávají peníze: Marketingové ú č ely (reklama dárce nebo jeho produktu, apod.) Širší podnikové cíle (zlepšení postoje ve ř ejnosti, distribuce jinak t ěž ko pou ž itelných výrobk ů, získání loajálního postoje ze strany NO, sní ž ení da ň ového základu, apod.) Negativní motivy (pocit moci, praní špinavých pen ě z) Motiv víry ( Atmosféra altruismu, spasení, pomoc bli ž nímu svému)

30 Co víme o individuálních dárcích? Pr ů m ě rný ro č ní dar se pohybuje kolem 2 % ro č ního p ř íjmu dárce. Toto procento se sni ž uje s nar ů stajícím p ř íjmem dárce. Relativní ro č ní výše daru se naopak zvyšuje s v ě kem dárce. Lidé ž ijící v man ž elství mají tendence dávat více ne ž li svobodní. Č lenové r ů zných NO a lidé v ěř ící dávají v pr ů m ě ru více ne ž li lidé, kte ř í nejsou č leny n ě jaké NO nebo jsou bez vyznání. Lidé, kte ř í n ě kdy dobrovoln ě pomáhali v n ě jaké NO, dávají více ne ž ti, kte ř í dobrovolných prací neú č astní.

31 Hledáme své dárce A č se to nezdá, potencionální dárci se vyskytují všude. Jde však o to, je správn ě vytipovat, oslovit a následn ě s nimi dále komunikovat.

32 Tradi č ní okruhy dárc ů : mají vyhrazené prost ř edky na dobro č innou č innost a poskytují je neziskovým organizacím - nadace, orgány ve ř ejné správy, p ř ípadn ě n ě které podniky. nemají vymezené prost ř edky na dané cíle, ale v p ř ípad ě, ž e je zaujmou, poskytnou je - podnikatelé a podniky, obchodní spole č nosti, banky, individuální dárci, p ř íznivci, č lenové, ve ř ejnost.

33 Další vhodné č len ě ní je na ty, kte ř í: jsou dárci potencionální - domníváme se, ž e by nám mohli poskytnout podporu, dávají poprvé, dali ji ž v minulosti.

34 D ř íve ne ž oslovíme vybraného dárce, je dobré si ujasnit následující otázky: je v ů bec solventní? jaké širší marketingové cíle sleduje? do č eho chce dlouhodob ě investovat? nachází v dobré situaci, aby se u n ě j prosadila myšlenka altruismu?

35 Seznam dárc ů : Kdo z t ě ch, které znáte, poskytne p ř ísp ě vek vaší organizaci, i kdy ž to t ř eba bude mén ě, ne ž kolik byste pot ř ebovali nebo o č ekávali? Kte ř í jedinci nebo organizace mají zájem na tom, aby vaše organizace byla úsp ě šná a kte ř í, pokud je vhodn ě oslovíte, budou ochotni vás podpo ř it? Kdo nebo která organizace by vás podpo ř ili, ale pouze kdy ž byste jim v ě novali velkou pozornost a nejprve byste je pe č liv ě a dlouhodob ě na dárcovství p ř ipravovali?

36 D ř íve ne ž oslovíme vybraného dárce, je dobré si ujasnit následující otázky: je v ů bec solventní? jaké širší marketingové cíle sleduje? do č eho chce dlouhodob ě investovat? nachází v dobré situaci, aby se u n ě j prosadila myšlenka altruismu?

37 Plánování fundraisingu

38 Dlouhodobý proces V ě novat se mu by m ě la 1/3 objemu č inností neziskové organizace Spiralis 2004  Pouze t ř etina NO zpracovává plán fundraisingu,  skoro polovina rozvíjí nebo promýšlí alespo ň ur č itou strategii.

39 Plánování fundraisingu: 1. definovat poslání organizace – stru č n ě, jasn ě, výsti ž n ě, aby s ním byl srozum ě n ka ž dý č len organizace a um ě l ho reprodukovat, 2. ur č it konkrétních a m ěř itelných cíl ů – dárci bude jasné, ž e jsou dosa ž itelné, v ě d ě t co po dárcích chceme a jak mohou pomoci. 3. vypracovat realiza č ní a č asový plán aktivit, na základ ě č eho ž se zpracuje ro č ní rozpo č et, 4. ov ěř it, zda naše organizace skute č n ě reaguje na pot ř eby ve spole č nosti, místo organizace na trhu 5. uva ž ovat o zapojení dobrovolník ů do fundraisingových akcí,

40 Plánování fundraisingu: 5. vybrat pro danou situaci nejvhodn ě jší fundraisingové metody, 6. sestavit seznamu mo ž ných zdroj ů, 7. specifikovat okruh dárc ů, 9. po ž ádat o dar, 10. informovat dárce o pou ž ití jeho daru, 11. sna ž it se o obnovení a/nebo zvýšení daru

41

42 Ve ř ejná sbírka

43 Vyhlášení ve ř ejné sbírky výzva p ř edem neur č enému okruhu dárc ů sd ě lovacími prost ř edky (v č etn ě plakát ů a leták ů ) vy ž adují dobrou organiza č ní p ř ípravu vyu ž ití více prost ř edk ů propagace, prezentaci silného motivu pro dárce sv ě domité pracovníky, dostatek fin. pr. a bezúhonnost organizace;

44 Metody fundraisingu

45 Fundraisingové metody P ř ímý poštovní styk Inzerce Telefonní fundraising Benefi č ní akce Písemná ž ádost o grant (dotaci) Fundraising od dve ř í ke dve ř ím Pouli č ní fundraising Osobní návšt ě va Č lenství Testament fundraising Online fundraising

46 Metody fundraisingu Vlastní p ř íjmy, tzv. samofinancování cesty k dlouhodobé stabilit ě NNO

47 METODY FUNDRAISINGU V Č ESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008, Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs  pouze 83 NO Nej č ast ě ji byly uvád ě ny vládní granty, dále návšt ě vy firemních dárc ů. Nejmén ě efektivní byly dopisy jednotlivc ů m. V ě tšina respondent ů nevyu ž ívala strategie získávání finan č ních prost ř edk ů spojené s textovými zprávami nebo online dárcovstvím. Respondenti disponují širokou ř adou technik, které ozna č ili za úsp ě šné pro svoji organizaci. Nej č ast ě ji zmi ň ují budování vztah ů, spolupráci s vládou, vytvá ř ení projekt ů, po ř ádání r ů zných akcí, plánování sch ů zek s potenciálními donátory.

48 Metody fundraisingu – Spiralis 2004 P ř i získávání pen ě z preferují NO osobní kontakt, a ť u ž jakýmkoli zp ů sobem. Menšinovou formou komunikace je reklama, vyu ž ívaná asi 20% NO. Jde o organizace s v ě tším rozpo č tem. Finance získávají v ě tšinou jednorázovým platebním p ř íkazem (82% organizací) nebo v hotovosti (66% NNO). Trvalým bankovním p ř íkazem 24% NO. Zastoupení internetu a mobilu jako nástroje fundraisingu je statisticky nízké (14%) a jen ob č asné.

49 M ěř ení efektivnosti

50 M ěř ení efektivity fundraisingu Č istý p ř íjem  Č ástka, kterou jste - po ode č tení všech náklad ů na fundraising - skute č n ě získali Návratnost investic  Pom ě r mezi získaným p ř íjmem a náklady na jeho získání Procento odpov ě dí – návratnost  Procentuální podíl t ě ch, kte ř í zareagují, z po č tu lidí, které jste oslovili Pr ů m ě rný p ř ísp ě vek  Č ástka, kterou v pr ů m ě ru p ř isp ě je ka ž dý dárce Náklady na získání dárce  Náklady vynalo ž ené na získání nového dárce/pr ů m ě rná celková hodnota dárce, tj. odhad celkové č ástky, kterou vám dárce daruje za celou dobu, kdy bude organizaci podporovat.

51 Vyhodnocování fundraisingu Spiralis 2004 P ř ibli ž n ě polovina neziskových organizací uvádí, ž e své fundraisingové aktivity vyhodnocuje. V ě tšinou se však omezuje jen na hodnocení vlastních akcí. Pouze 15 % z celkového po č tu respondent ů hodnotí návratnost prost ř edk ů investovaných do fundraisingu. Ostatní zp ů soby vyhodnocování jsou percentueln ě ješt ě slabší.

52 Zájmová literatura

53 Informa č ní zdroje Ledvinová J. Pešta K.: Základy fundraisingu Norton Michael: The Worldwide Fundraiser’s Handbook (Nadace VIA 2003) Spiralis: Cesty k ú č innému fundrasingu (http://www.spiralis-os.cz/)http://www.spiralis-os.cz/ http://www.fundraising.cz/