Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PŘEDNÁŠKA Č. 3 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA ES - ZÁKLAD PRÁVNÍ ÚPRAVY MO.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PŘEDNÁŠKA Č. 3 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA ES - ZÁKLAD PRÁVNÍ ÚPRAVY MO."— Transkript prezentace:

1 PŘEDNÁŠKA Č. 3 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA ES - ZÁKLAD PRÁVNÍ ÚPRAVY MO

2 OSNOVA 1.ÚVOD 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY 4. SPOLEČNÁ CELNÍ POLITIKA 5. OPATŘENÍ REGULUJÍCÍ DOVOZ 6. OPATŘENÍ REGULUJÍCÍ VÝVOZ 7. OCHRANNÁ OPATŘENÍ

3 ÚVOD  CÍL ŘÍMSKÉ SMLOUVY: VYTVOŘENÍ CELNÍ UNIE BEZ BARIER V OBCHODOVÁNÍ A SPOLEČNÝM CELNÍM TARIFEM NA DOVOZY ZE TŘETÍCH ZEMÍ  RŮST MEZINÁRODNÍHO OBCHODU – RŮST POZICE ES – RŮST VÝZNAMU SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY

4 PRÁVNÍ ZÁKLAD – ČLÁNEK 133  1. Společná obchodní politika se zakládá na jednotných zásadách, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a obchodní ochranná opatření, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování.  2……………………………

5 NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY  DĚLENÍ: a) SMLUVNÍ (mezinárodní smlouvy dvoustranné či mnohostranné), a b) AUTONOMNÍ (komunitární akty, zejména nařízení). u  Užité nástroje lze dělit také na: a) TARIFNÍ (cla a dávky s rovnocenným účinkem), kdy je obchod omezen ekonomicky, nikoli však administrativně, B) KVANTITATIVNÍ (kvóty a opatření s rovnocenným účinkem), kdy naopak je obchod omezen spíše administrativně.

6 SPOLEČNÁ CELNÍ POLITIKA 1.nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství ve znění dalších úprav (dále jen celní kodex). V platnost vstoupil nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 z 2. července 1993, obsahující ustanovení k provádění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 2. nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 z 2. července 1993, obsahující ustanovení k provádění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 3. nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987, o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku ve znění pozdějších úprav 4. nařízení Rady (EHS) č. 918/83 ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla

7 CELNÍ ZÁKONÍK  ROZSAH  ZÁKONÍK SE VZTAHUJE (ČL. 1-3) NA: A) obchod mezi Společenstvím a třetími zeměmi, B) na zboží, na něž se vztahují Smlouva o založení ESVO, Smlouva o založení EHS a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii C) TERITORIUM SPOLEČENSTVÍ (PŘESNĚ ČL.3)  PROCEDURA 1.ZAČLENĚNÍ ZBOŽÍ POD POLOŽKU CELNÍHO SAZEBNÍKU 2.VÝPOČET CELNÍ HODNOTY 3.STANOVENÍ PŮVODU ZBOŽÍ 4.VYMĚŘENÍ CLA

8 CELNÍ SAZEBNÍK  VÝZNAM:zajištění jednotné aplikace společné obchodní politiky a vytvoření základu pro statistické informace o mezinárodním obchodu  ČLENĚNÍ: část nomenklaturní (kombinovanou nomenklaturu zboží a služeb), část sazební (cla).  součástí jsou rovněž měrné jednotky pro jednotlivé druhy zboží.  on-line verze TARIC obsahující aktuální celní předpisy je volně dostupná pro dovozce.

9 CELNÍ HODNOTA  VÝZNAM: ZÁSADNÍ PRO CLA AD VALOREM  SVĚTOVÝ RÁMEC: DOHODA O PROVÁDĚNÍ ČLÁNKU VII GATT (VÝČET RŮZNÝCH METOD PRO HODNOCENÍ, ZÁKLAD PŘEVODNÍ METODA, DALŠÍ NÁSLEDUJÍ)  ES: CELNÍ KODEX V ČLÁNCÍCH 28-36

10 PRAVIDLA PŮVODU  VÝZNAM KONSTATOVÁNÍ PŮVODU  ÚČEL: A) určit tuzemské zboží - nepodléhá clům či jiným omezením zatěžujícím zboží mající jiný původ, B) určit původ zboží pocházejícího ze zahraničí, tj. určit zemí, odkud zboží pochází. Následně dochází ke stanovení toho, zda zboží podléhá preferenčnímu či nepreferenčnímu zacházení. C) další důvody jako je značení, statistika, vládní zakázky podpory tam, kde jsou udělovány atd.

11 ZPŮSOBY URČENÍ PŮVODU OBECNĚ 1. pravidlo o posledním podstatném přepracování zboží, 2. procentuální hodnotový test 3. test zahrnující zvláštní výrobní nebo zpracovací operace, které podmiňují nebo naopak nepodmiňují původ daného zboží, 4. změna celního zařazení.

12 WTO – DOHODA O PRAVIDLECH O PŮVODU  ČLÁNEK 2: PŘECHODNÁ PRÁVIDLA, ZÁSADY PRO POUŽÍVÁNÍ METOD  ČLÁNEK 3: ZÁKLADEM JE METODA Č. 1  DÁLE STANOVENY DALŠÍ ZÁSADY JAKO JE NEDISKRIMINACE ATD.

13 ES – CELNÍ KODEX  ČLÁNKY 22 – 26 NEPREFERENČNÍ PŮVOD -MÍSTO VÝROBY -MÍSTO POSLEDNÍHO PODSTATNÉHO PŘEPRACOVÁNÍ  ČLÁNEK 27 PREFERENČNÍ PŮVOD -PODMÍNKY PRO ZÍSKÁNÍ STATUSU -SOUČÁST DOHOD -KUMULACE: -BILATERÁLNÍ, DIAGONÁLNÍ, INTEGRAČNÍ

14 CLA  DRUHY: valorická, specifická, kombinovaná, smíšená, pohyblivá. Převažují cla valorická. Z hlediska vazeb lze cla členit na: 1. smluvní, vyplývající ze závazků v rámci GATT. Dopadají na dovozy ze země, které je poskytována doložka nejvyšších výhod. Základem je Listina koncesí a závazků, která je součástí Marrákešského protokolu GATT 1994 přijatého v rámci Uruguayského kola. 2. autonomní, stanovená mimo tento režim,

15 PREFERENCE  Všeobecný systém preferencí pro rozvojové země ( GSP)  Počátek v rozhodnutí konference UNCTAD  Nereciproční, nediskriminační základ  V ES UPRAVENY: NAŘÍZENÍ Č. 2820/1998

16 VÝJIMKY  SUSPENZE A KVÓTY  PRÁVNÍ ZÁKLAD: Sdělení Komise týkající se autonomních suspenzí sazeb a kvót  SUSPENZE: UPLATNÍ SE NA VEŠKERÉ MNOŽSTVÍ ZBOŽÍ  KVÓTA: UPLATNÍ SE JEN NA URČITÉ MNOŽSTVÍ

17 PŘEDMĚT  MOHOU  suroviny, polotovary nebo součástky, které jsou nedostupné v rámci Společenství. Hotové produkty užité jako součást konečného výrobku mohou být předmětem výjimky za podmínky že přidaná hodnota je vysoká  NEMOHOU  zboží prodávané spotřebitelům, zboží, které má ekvivalent na vnitřním trhu nebo na trhu třetí země, s níž existuje preferenční režim (není-li zde v dostatečném množství, lze udělit kvótu), případy, kdy by udělení výjimky vyvolalo konflikt s jinou společenstevní politikou atd.

18 DALŠÍ POZNÁMKY  KDO ŽÁDÁ: ČLENSKÉ STÁTY JMÉNEM VÝROBCŮ  HODNOTA: NE MENŠÍ NEŽ EUR VYBRANÝCH JINAK NA CLE – MOŽNOST KUMULACE U MALÝCH VÝROBCŮ  SOUHLAS: SUSPENZE DOPADÁ NA VŠECHNY  KVÓTY: ALOKACE DLE METODY „FIRST COME, FIRST SERVED“

19 POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ DĚKUJI


Stáhnout ppt "PŘEDNÁŠKA Č. 3 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA ES - ZÁKLAD PRÁVNÍ ÚPRAVY MO."

Podobné prezentace


Reklamy Google