Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence."— Transkript prezentace:

1 Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence

2

3 Předpoklady Vzhledem k velkému množství prodejců nemůže v dokonalé konkurenci žádná z firem ovlivnit tržní cenu a za tuto cenu může prodat jakékoliv množství produkce Vzhledem k velkému množství prodejců nemůže v dokonalé konkurenci žádná z firem ovlivnit tržní cenu a za tuto cenu může prodat jakékoliv množství produkce Cíl firmy – dosažení co nejvyššího zisku Cíl firmy – dosažení co nejvyššího zisku Všechny důležité veličiny, na nichž zisk závisí (tedy TR, MR, AR a TC, MC, AC) jsou zase nějakým způsobem závislé na objemu produkce  dosažení co nejvyššího zisku je vázáno na nalezení optimálního rozsahu produkce (takového, při kterém bude vzájemná výše příjmových a nákladových veličin nejvýhodnější… ) Všechny důležité veličiny, na nichž zisk závisí (tedy TR, MR, AR a TC, MC, AC) jsou zase nějakým způsobem závislé na objemu produkce  dosažení co nejvyššího zisku je vázáno na nalezení optimálního rozsahu produkce (takového, při kterém bude vzájemná výše příjmových a nákladových veličin nejvýhodnější… )

4 Ekonomicky optimální rozsah produkce dokonale konkurenční firmy závisí na vztahu mezi mezními náklady a výší tržní ceny. Pro tento rozsah produkce platí zlaté pravidlo maximalizace zisku: MC = MR Protože pokud vyrábíme nižší objem produkce (např. Q 1 ), kdy MC < MR = P, pak růst produkce povede k růstu zisku, neboť příjem z prodeje další jednotky (MR) bude vyšší, než náklady na její výrobu (MC) a výroba další jednotky se firmě vyplatí (zvýší jí zisk). Pokud vyrábíme vyšší objem produkce (např. Q 2 ), kdy MC > MR = P, pak růst produkce povede k poklesu zisku, neboť příjem z prodeje další jednotky (MR) bude nižší, než náklady na její výrobu (MC) a vyplatí se spíše objem produkce snížit Pokud tedy v případě Q 1, kdy je MR > MC, můžeme zisk zvýšit růstem produkce na Q* a v případě Q 2, kdy je MC > MR, můžeme zisk zvýšit poklesem produkce na Q*, pak výrobou objemu produkce Q*, kdy MC = MR dosáhneme maximálního zisku. MC udávají, jaké byly náklady na výrobu poslední jednotky produkce MR udávají, jaké byly příjmy z prodeje poslední jednotky produkce Optimální rozsah produkce = P Vzpomeňme si, že v DK platí, že: MR = AR = P Kč Q P = MR MC Q1Q1 MR > MC Q*Q* Dodatečné příjmy ( tržby ) Dodatečné náklady Dodatečně vytvořený zisk Kč Q P = MR MC Q2Q2 MC > MR Q*Q* Dodatečné příjmy Dodatečné náklady Dodatečně vytvořená ztráta Proč právě při objemu produkce, který odpovídá této rovnosti, je zisk firmy maximální? Problematika maximalizace zisku firmou je častou příčinou neúspěchu studentů u zkoušky, proto věnujte tomuto tématu náležitou pozornost! Zisk roste

5 TRŽBY TRŽBY NÁKLADY NÁKLADY Optimální rozsah produkce (detailnější vysvětlení) P i Q i MC AC P (= AR = MR) Q2Q2 Relativní ztráta při objemech výroby Q 1 a Q 3 oproti objemu Q 2 Absolutní ztráta (cena je pod úrovní AC) ZISK ZISK V tomto bodě platí rovnost P = MC a tedy je to bod maximálního zisku (kterého dosáhneme výrobou Q 2 ). Q1Q1 Q3Q3 Pro objem produkce Q 3 platí, že cena je menší než MC a tudíž se vyplatí snižovat objem produkce až na Q 2 (každá jednotka nad objem Q 2 byla vyrobena s většími náklady, než za kolik byla prodána). Firma však není v absolutní ztrátě, neboť cena je pořád nad úrovní AC. Jedná se o ztrátu relativní, což znamená, že při Q 3 je dosahován menší zisk než při Q 2. Q5Q5 Protože MC > P, zisk není při objemu Q 3 maximální  … … ale stále nějaký je (AR>AC). Tím bylo řečeno to podstatné, ale nyní si to zdůvodníme (proč je nejvyšší zisk při objemu produkce Q 2 a ne jinde?) Q4Q4 V tomto bodě platí, že cena P (AR) je rovna AC. Firma tedy dosahuje při objemu Q 4 nulový zisk. TRŽBY NÁKLADY 10 6, V tomto bodě platí, že AC jsou minimální. Firma by tedy vyráběla objem Q 1 s minimálními náklady, ale nikoliv s nejvyšším ziskem, neboť každá další jednotka produkce až do objemu Q 2 by mohla být prodána za vyšší cenu, než jsou její MC, a tudíž přinést dodatečný zisk. 12

6 Bod(y) zvratu v podmínkách DK P Q MC AC P (= AR = MR) Q2Q2 Q1Q1 Q3Q3 Q4Q4 Body zvratu (AR = AC) Rozsah produkce, ve kterém podnik realizuje zisk Rozsah produkce, ve kterém podnik realizuje ztrátu

7 Bod(y) zvratu v podmínkách DK P Q MC AC P (= AR = MR) Q2Q2 Q1Q1 Q3Q3 Q4Q4 Body zvratu (AR = AC)

8 Optimální rozsah produkce DK firmy Kč Q TR TC Rozdíl TR – TC (tedy zisk) je zde maximální

9 Křivka nabídky firmy Již tedy víme, že firma vyrábí optimální objem produkce, který odpovídá průsečíku ceny (MR, AR) a mezních nákladů (MC). Křivka MC nám tedy ukazuje vztah mezi výší ceny a optimálním objemem produkce. Již tedy víme, že firma vyrábí optimální objem produkce, který odpovídá průsečíku ceny (MR, AR) a mezních nákladů (MC). Křivka MC nám tedy ukazuje vztah mezi výší ceny a optimálním objemem produkce. Z toho vyplývá, že křivka mezních nákladů je křivkou nabídky firmy, avšak nikoliv celá, ale pouze od tzv. bodu ukončení činnosti (bodu uzavření) firmy Z toho vyplývá, že křivka mezních nákladů je křivkou nabídky firmy, avšak nikoliv celá, ale pouze od tzv. bodu ukončení činnosti (bodu uzavření) firmy

10 Bod ukončení činnosti firmy Z kapitoly o tržním mechanismu víme, že střet nabídky a poptávky na trhu ovlivňuje tržní cenu. Případný pokles tržní ceny má však své hranice a může vést až k ukončení činnosti firmy. Pro určení spodní hranice ceny ale musíme nejdříve rozlišit, v jakém období se nacházíme: Z kapitoly o tržním mechanismu víme, že střet nabídky a poptávky na trhu ovlivňuje tržní cenu. Případný pokles tržní ceny má však své hranice a může vést až k ukončení činnosti firmy. Pro určení spodní hranice ceny ale musíme nejdříve rozlišit, v jakém období se nacházíme: V dlouhém období musí cena uhradit veškeré náklady na jednotku, tedy AC (v DO již nerozlišujeme FC a VC); pokud cena při optimálním objemu produkce nepokryje ani AC, firma ukončuje svoji činnost V dlouhém období musí cena uhradit veškeré náklady na jednotku, tedy AC (v DO již nerozlišujeme FC a VC); pokud cena při optimálním objemu produkce nepokryje ani AC, firma ukončuje svoji činnost V krátkém období firma ukončuje svoji činnost při objemu produkce kdy cena nepokryje ani AVC; FC je nutné hradit i když se nevyrábí a pokud je cena pod AC avšak nad AVC, uhrazuje se alespoň část FC  firmě se vyplatí vyrábět V krátkém období firma ukončuje svoji činnost při objemu produkce kdy cena nepokryje ani AVC; FC je nutné hradit i když se nevyrábí a pokud je cena pod AC avšak nad AVC, uhrazuje se alespoň část FC  firmě se vyplatí vyrábět Další informace dole v poznámce Jinými slovy: S cenou, která je ještě alespoň na úrovni AC je schopna firma existovat libovolně dlouho. Nemá sice zisk, ale ani není ve ztrátě (všechny náklady je schopna uhradit) a tudíž nemusí ještě ukončovat svoji činnost... … pokud však cena klesne pod AC, dostává se do ztráty (příjmy firmy již nepokrývají všechny náklady). Tato situace je však ještě po krátkou dobu udržitelná, ale pouze tehdy, pokud je cena vyšší než AVC, protože se touto cenou pokryjí nejen všechny variabilní náklady, ale i část fixních nákladů a pro firmu je tedy lepší ještě krátkodobě vyrábět a tím ztrátu snížit.

11 Dolní hranice ceny - příklad Podnik má FN = Kč, vyrábí ks výrobků a jediným variabilním nákladem je cena materiálu v hodnotě 20 Kč na kus. Podnik má FN = Kč, vyrábí ks výrobků a jediným variabilním nákladem je cena materiálu v hodnotě 20 Kč na kus. Jaká je dlouhodobá dolní hranice ceny? Jaká je dlouhodobá dolní hranice ceny? P = / = 30 Kč P = / = 30 Kč Jaká je krátkodobá dolní hranice ceny? Jaká je krátkodobá dolní hranice ceny? P = 20 Kč P = 20 Kč

12 Bod ukončení činnosti firmy v krátkém a dlouhém období P i Q i MC AC AVC Q 4 Q 3 Q 2 Q 1 P 1 = 45 P 2 = 30 P 3 = 20 P 4 = 10 P = AR = MR Firma při ceně P 1 maximalizuje zisk při objemu produkce Q 1 (MR = MC) Při této ceně (P = AC) firma ukončuje svoji činnost v dlouhém období Při této ceně (P = AVC) firma ukončuje svoji činnost v krátkém období. Ztráta je při této ceně přesně rovna celkovým fixním nákladům. Při této ceně (P < AVC) se firmě za daných podmínek vůbec nevyplatí vyrábět (výrobou Q 4 by pouze zvyšovala ztrátu) Ztráta (ve výši FN = ) Ztráta Dlouhodobá křivka nabídky firmy Krátkodobá křivka nabídky firmy V dlouhém období je křivka nabídky firmy totožná s křivkou MC a to od bodu, kdy křivka MC protíná křivku AC. V krátkém období je křivka nabídky firmy totožná s křivkou MC a to od bodu, kdy křivka MC protíná křivku AVC. + VN Ztráta = FN Zisk 45 * – ( * ) = = S Další informace dole v poznámce Nejnižší dlouhodobá hranice ceny (stanovená průsečíkem křivek MC a AC) Nejnižší krátkodobá hranice ceny (stanovená průsečíkem křivek MC a AVC) Bod uzavření firmy v dlouhém období (důležitý není ani tak samotný bod, jako výše ceny, na kterou odkazuje) Bod uzavření firmy v krátkém období (opět je důležitá výše ceny, na kterou odkazuje)

13 Podrobnější vysvětlení Z hlediska této problematiky je nutné rozlišit dva pojmy: zastavení výroby a ukončení činnosti. 1) Pokud firma zastaví výrobu, variabilní náklady (např. materiál) budou nulové, ale firma musí stále hradit fixní náklady (nájem, atd.). 2) Pokud firma ukončuje svoji činnost, přestává existovat (rozprodává majetek, ukončuje smluvní vztahy) a tudíž ji nevznikají žádné náklady. V dlouhém období, pokud cena nepokryje AC, pak se firmě nevyplatí vyrábět, ani zastavit výrobu, ale jen ukončit činnost. V krátkém období, pokud cena nepokryje AC, avšak je vyšší než AVC, pak se firmě vyplatí krátkodobě pokračovat ve výrobě, protože cena pokrývá nejen AVC, ale i část AFC a tudíž bude vyrobenou a prodanou produkcí uhrazena alespoň určitá část celkových FC a ztráta bude menší, než kdyby firma zastavila výrobu (ztráta by se v takovém případě rovnala celkovým FC). Je samozřejmě na zvážení firmy, jak dlouho je tato situace udržitelná a zda se v budoucnu cena zvýší alespoň na úroveň AC nebo bude v delším časovém horizontu nutné ukončit činnost. Jestliže by však cena nepokryla ani AVC, pak (pokud by se v blízké době nedalo očekávat zlepšení situace) firma ukončuje svoji činnost nejen v dlouhém, ale i krátkém období.

14 Zisk jako motivátor vstupu do odvětví Pokud je při ceně P 1 dosahován firmami v určitém odvětví zisk, vstupují do odvětví nové firmy, jež zvyšují nabídku… Pokud je při ceně P 1 dosahován firmami v určitém odvětví zisk, vstupují do odvětví nové firmy, jež zvyšují nabídku… …a tím tlačí cenu statku dolů až dokud není ekonomický zisk nulový (cena P 2 ), což odradí další firmy od vstupu do odvětví. …a tím tlačí cenu statku dolů až dokud není ekonomický zisk nulový (cena P 2 ), což odradí další firmy od vstupu do odvětví. MR, AR, d S P1P1 D Q P Q Kč AC MC = s Q1Q1 S´ P2P2 Zisk Q2Q2 Odvětví Firma Při této ceně P 2 platí, že: P = MC = minimum AC což znamená, že je při P 2 dosahováno dlouhodobé rovnováhy v DK odvětví. Poptávková křivka odvětví Poptávková křivka firmy (odvozená od rovnovážné ceny na trhu) Tento bod nazýváme bodem vyrovnání. Platí pro něj, že P = AC min. Při této ceně do odvětví žádné firmy nepřicházejí, ani je žádné neopouštějí.

15 Efektivnost DK

16 Efektivnost trhů v dokonalé konkurenci Efektivnost – tzv. Paretovo optimum – nastává tehdy, jestliže žádný subjekt se nemůže mít lépe, aniž by se měl jiný hůře. Efektivnost – tzv. Paretovo optimum – nastává tehdy, jestliže žádný subjekt se nemůže mít lépe, aniž by se měl jiný hůře. Pokud je trh efektivní, pak užitek jednoho subjektu se může zvýšit jen snížením užitku jiného subjektu. Pokud je trh efektivní, pak užitek jednoho subjektu se může zvýšit jen snížením užitku jiného subjektu. Trh dokonalé konkurence je trhem efektivním, pokud platí: Trh dokonalé konkurence je trhem efektivním, pokud platí: MU = P = MC D = S Dokonalá konkurence naplňuje Paretovo optimum

17 Trojí rovnost a efektivnost na trhu P = MU : cena, za kterou kupující nakupuje poslední jednotku se rovná částce, kterou je ochoten za ni zaplatit; s výjimkou posledního kusu platí za všechny méně než je ochoten a realizuje tak spotřebitelský přebytek P = MC : cena, kterou výrobce dostane za prodej poslední vyrobené jednotky je rovna nákladům na její výrobu; za všechny předchozí dostal více, než byly náklady na ně vynaložené a realizoval tak přebytek výrobce MU = MC : znamená to, že D = S; na trhu nic nepřebývá a nic nechybí, trh je v rovnováze

18 Rovnováha dokonale konkurenčního trhu Přebytek spotřebitele Přebytek výrobce (Zisk) MC = S MU = D P i Q i Q E PEPE E P = MU P = MC MU = P = MC D = S

19 Důsledky Jestliže jsou MC všech firem stejné a rovnají se P, pak odvětví vyrábí s minimálními náklady – v praxi nereálné, ale některá odvětví se tomu blíží (dokonalé konkurenci) Jestliže jsou MC všech firem stejné a rovnají se P, pak odvětví vyrábí s minimálními náklady – v praxi nereálné, ale některá odvětví se tomu blíží (dokonalé konkurenci) U těchto odvětví se projevuje tendence ke snižování míry zisku (podíl zisku na TC) U těchto odvětví se projevuje tendence ke snižování míry zisku (podíl zisku na TC) Rovnováha v dlouhém období tlačí tento zisk k nule – tomu se podniky brání snižováním nákladů Rovnováha v dlouhém období tlačí tento zisk k nule – tomu se podniky brání snižováním nákladů

20 Shrnutí Při objemu produkce, kdy platí, že AR > AC, dosahuje podnik zisku. Při objemu produkce, kdy platí, že AR < AC, dosahuje podnik ztráty (absolutní). Při objemu produkce, kdy platí, že AR = AC, dosahuje podnik nulového zisku (bodu zvratu). Při objemu produkce, kdy platí, že MR = MC, dosahuje podnik maximálního zisku. Při objemu produkce, kdy platí, že MR > MC nebo MR < MC, dosahuje podnik relativní ztráty (zisk není maximální). Při objemu produkce, kdy platí, že P ≤ AC, firma ukončuje v dlouhém období svoji činnost. Při objemu produkce, kdy platí, že P ≤ AVC, firma ukončuje v krátkém období svoji činnost. V dlouhém období je cena v DK odvětví stlačována na úroveň AC a dlouhodobě rovnovážná cena P = MC = minimum AC. Zisk firmy je tak stlačován k nule.

21 TRŽBY NÁKLADY P i Q i MC AC P (= AR = MR) Q2Q2 TRŽBY ZISK ZISK Q1Q1 Q3Q3 Q5Q5 Q4Q4 10 6, Q6Q6 TRŽBY NÁKLADY NÁKLADY TRŽBY = NÁKLADY TRŽBY NÁKLADY 1200 * 8 = ZISK TRŽBY NÁKLADY 12 * = ZTRÁTA 3 200


Stáhnout ppt "Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence."

Podobné prezentace


Reklamy Google