Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Katedra managementu Marketingové řízení zahraničního obchodu

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Katedra managementu Marketingové řízení zahraničního obchodu"— Transkript prezentace:

1 Katedra managementu Marketingové řízení zahraničního obchodu
Mezinárodní prostředí a jeho vliv na mezinárodní podnikání

2 Podnikatelské prostředí
- je předmětem neustálých změn, - je nestabilní, proměnlivé, turbulentní a dynamicky se měnící. Vyžaduje pružný a kreativní přístup všech hospodářských subjektů v něm působících. Prorazit ve vysoce konkurenčním zahraničním prostředí vyžaduje know-how, kapitál, spolehlivé distribuční partnery a dokonalou znalost cílového trhu.

3 Znalost podnikatelského prostředí v daném odvětví
Instalovaná kapacita větrných elektráren v Evropské unii překročila 100 gigawattů, což odpovídá elektřině vyrobené 39 jadernými elektrárnami. Stejným tempem má růst pokračovat i letos, výhled na příští rok je však nejistý. „Je zde příliš politických nejistot,“ Odvětví má nyní problémy, protože banky zkrátily splatnost úvěrů a zvýšily náklady na úvěry, k tomu se přidává evropská dluhová krize, která přinesla výrazné škrty vládních výdajů a změny v politice financování obnovitelných zdrojů energie. EU si stanovila, že do roku 2020 má pětina energetické spotřeby pocházet z obnovitelných zdrojů. (sluneční, větrné, vodní, geotermální energie…) Česko má do roku 2020 vyrábět 13 procent energie z obnovitelných zdrojů. V České republice činil koncem loňského roku celkový instalovaný výkon větrných elektráren asi 216 megawattů (MW). Do roku 2020 se předpokládá, že budou v ČR fungovat zdroje o výkonu 743 MW, což představuje průměrný růst instalovaného výkonu o 50 MW ročně.

4 Analýza mezinárodního prostředí
Před vstupem do mezinárodního prostředí je nutno provést řadu analýz, které jsou základem pro rozhodnutí o strategii mezinárodního marketingu. Je nutno vyhodnotit rizika, která s mezinárodním podnikáním bezprostředně souvisejí. Analýza trhu se zabývá studiem potencionální poptávky pro zahraniční firmu a poskytuje odpovědi týkající se požadavků prostředí, záměrů hlavní konkurence, trendů potencionálního trhu atd.

5 Situační analýza Na rozdíl od analýzy trhu se situační analýza týká firem již existujících. metoda zkoumání jednotlivých složek a vlastností vnějšího prostředí (makroprostředí a mikroprostředí), ve kterém firma podniká, případně které na ni nějakým způsobem působí, ovlivňuje její činnost, zkoumá vnitřní prostředí firmy (kvalita managementu a zaměstnanců, strategie firmy, finanční situace, vybavenost, historie, umístění, organizační kultura, image ), její schopnosti výrobky tvořit, vyvíjet a inovovat, produkovat je, prodávat a financovat programy Obsah situační analýzy se skládá z jednotlivých elementů ovlivňujících činnost podniku. Tyto elementy lze shrnout pod označení 5C Company – podnik, Collaborators – spolupracující firmy, osoby, Customers – zákazníci, Competitors – konkurence, Climate/Context – makroekonomické faktory

6 Marketingová situační analýza
Marketingová situační analýza (MSA) směřuje k nalezení reálných a současně náročných marketingových cílů a strategií podniku. Zpracování marketingové situační analýzy spadá do marketingového strategického řízení, konkrétně plánovací fáze a jejím cílem je získání potřebných informací pro navržení strategie vstupu na mezinárodní trh Obsahem je : Analýza a identifikace cílových trhů a segmentů Analýza konkurence Analýza mikroprostředí a makroprostředí SWOT analýza Analýza portfolia a prodejů Prognózy

7 Analýza prostředí podniku
Prostředí lokální – bezprostřední okolí, ze kterého firma může čerpat své vstupy (pracovní sílu, suroviny..), nebo do něj umisťovat své výstupy (produkty) Prostředí národní – národní programy, národní politika kvality, národní politika konkurenceschopnosti, celoživotního vzdělávání, Prostředí integračního seskupení – regiony přesahující území státu, přeshraniční spolupráce (Česko-Polsko, Česko-Rakousko…) Prostředí světové Dle Kotlera „se mikroprostředí skládá ze sil blízko společnosti, které ovlivňují její schopnost sloužit zákazníkům – společnost, distribuční firmy, zákaznické trhy, konkurence a veřejnost. Makroprostředí zahrnuje širší společenské síly, které ovlivňují celé mikroprostředí – demografické, ekonomické, přírodní, technologické, politické a kulturní faktory.

8 Analýza makroprostředí
Politicko – právní faktory politický systém, politická stabilita, členství země v regionálních integračních seskupeních, politické vazby na další státy, vztah k zahraničním firmám, význam zájmových skupin(podnikatelské a profesní svazy) , postavení odborů ve společnosti, strukturu státních výdajů, daňový systém, přístup vládní administrativy k podnikům – možnost kontroly vlastnictví, možnost nákupu pozemků a nemovitostí, možnost repatriace zisku do zahraničí, řešení sporů při vymáhání pohledávek, podmínky pro zaměstnávání cizinců nebo třeba také míru korupce. Z těchto hledisek je patrné, politická situace na domácím i zahraničním trhu může dosti výrazně ovlivnit situaci na trhu. soustavu zákonů, vyhlášek a předpisů, která zahrnuje vliv vládních a politických organizací. V nich jsou definovány určité hospodářské, ekologické, bezpečnostní, jakostní a zdravotní požadavky. Stát těmito pravidly chrání celospolečenské zájmy, spotřebitele i výrobce. V případě nerespektování legislativy nám hrozí hned dvojí postih. Prvním bývají mnohdy finanční pokuty. Z marketingového hlediska však může být horším trestem negativní ovlivnění naší pověsti a tím její důvěryhodnosti. S tím souvisí ztráta důvěry jak u zákazníků, tak u našich ostatních skutečných nebo potenciálních partnerů. Stabilní prostředí motivuje zahraniční investory i vývozce, nestabilní prostředí naopak uvádí země do ekonomické izolace.

9 Ekonomické faktory Součástí ekonomického prostředí země je její ekonomická úroveň, kterou ovlivňují tyto podmínky: HDP a tempo jeho růstu, míra inflace a nezaměstnanosti, vývoj investic, vývoj platební bilance, kurzová politika, tarifní nástroje – cla, ekonomická situace domácností, kterou ovlivňuje celková výše mezd, rychlost růstu mezd, výše cenové hladiny, dostupnost úvěrů a také úspory obyvatel. Počet obyvatel, průměrná délka života, profesní a vzdělávací struktura. Každá země je úzce propojena s ostatními státy. Její hospodářská politika je ovlivňována politikou jiných zemí a celkovou světovou ekonomickou situací. To platí dvojnásob, jakmile se země stává součástí integračního seskupení, například v rámci Evropské unie, které je Česká republika součástí. Trh národní se tak stává trhem mezinárodním a naopak.

10 Analýza makroprostředí
Podle Světového ekonomického fóra je možno země členit podle stádií jejich ekonomického vývoje na 3 základní skupiny : Ve výchozí fázi ( factor – driven start) je konkurenceschopnost založena na levné pracovní síle a na využívání přírodních zdrojů. Podniky se snaží konkurovat zejména nízkými cenami a prodávají druhořadé výrobky. Nízká produktivita se odráží v nízkých mzdách. Pro udržení konkurenceschopnosti je třeba klást důraz na makroekonomickou stabilit, fungující veřejné i soukromé instituce, infrastrukturu a systém zdravotní péče, vzdělávání. V dalším stádiu je hlavním zdrojem ekonomického rozvoje efektivnost (efficien-cy-driven stage). Podmínku přechodu je zvýšení efektivity výrobních procesů, zvýšení kvality vyráběné produkce. Konkurenceschopnost podporují zejména investice do vysokého školství, celoživotního vzdělávání, efektivně fungující tržní prostředí a přístup k vyspělým technologiím Nejvyšší fáze je založena na inovacích ( innovation-driven stage) – schopnost vyvíjet nové výrobky a služby, využívat sofistikované výrobní procesy, moderní technologie.

11 Analýza makroprostředí
The Global Competitiveness Report (GCR) je roční zpráva, kterou zveřejnilo Světové ekonomické fórum.První zpráva byla vydána v roce Zpráva zahrnuje 142 velkých a rozvíjejících se ekonomik. This is the top 30 of the 2012–2013 report  Switzerland 5.72 (—)  Singapore 5.67 (—)  Finland 5.55 (+1)  Sweden 5.53 (-1)  Netherlands 5.50 (+2)  Germany 5.48 (—)  United States 5.47 (-2)  United Kingdom 5.45 (+2)  Hong Kong 5.41 (+2)  Japan 5.40 (-1)  Qatar 5.38 (+3)  Denmark 5.29 (-4)  Taiwan 5.28 (—)  Canada 5.27 (-2)  Norway 5.27 (+1)

12 Sociálně – kulturní faktory
Nejviditelnějším nástrojem je jazyk, neverbální komunikace (jižní Itálie x Velká Británie), oblékání, stravovací návyky, vztah k osobní hygieně, estetické cítění – vztah k designu, vzhledu, symbolům, značkám, vnímání ideálu krásy, rituály,svátky, mýty …. Hodnocení podle míry otevřenosti: Otevřená (explicitní kultura) – USA, Austrálie, západoevropské země – snaha o jasné vyjadřování názorů a postojů, převažuje sklon k individualismu ( hodnotou je osobní svoboda, rozvoj osobnosti jednotlivce, osobní iniciativa a osobní úspěch Uzavřená – typická pro asijské a africké země – jedinec je povinen přizpůsobit se pevnému řádu (jak v rodině - postavení otce, manželky, dětí, rodičů atd., tak v zaměstnání) Vyjadřování je nejasné, lidé hovoří v metaforách, předpokládají, že jim cizinci musí porozumět. Začlenění je velmi obtížné. Japonsko, Itálie, Maďarsko – maskulinní společnost uznávající mužské hodnoty úspěch, výkonnost, soutěživost, kladný vztah k penězům. Skandinávské země, Nizozemsko – feminita, uznávané hodnoty vztah k životnímu prostředí, kvalita života, dobré osobní vztahy, péče o slabší, solidarita, skromnost…

13 Sociálně-kulturní faktory
Vlivy sociálního a kulturního prostředí výrazně ovlivňují celkový charakter spotřebního a nákupního chování. Především se jedná o podobu poptávky, postoj k výrobkům, k reklamě, firmě nebo třeba motivaci ke spotřebě. I když vazby určující sociálně-kulturní vyspělost společnosti a jedince jsou různorodé, lze mezi nimi vypozorovat určité tendence. Například v posledních letech rostoucí vzdělanost populace znamená zvýšenou úroveň příjmu a tím i zvýšenou investiční schopnost. Se vzděláním roste poptávka po dalším vzdělávání, umění, literatuře, cestování, apod. Sociální a kulturní prostředí jsou tedy významnými faktory, které rozhodují o úspěchu či neúspěchu mezinárodní marketingové strategie

14 Technologické , ekologické faktory
Tyto faktory zohledňují nejen trendy jako je výzkum, vývoj a rychlost technologických změn, ale i dopravní, skladovací, výrobní, komunikační a informační technologie (B2B, B2C, C2C, C2B…). Kladné změny technologického prostředí jsou vždy pro podniky velmi přínosné. Tento pokrok jim umožňuje zvyšovat své konkurenční schopnosti a dosahovat lepších hospodářských výsledků. Poslední století přineslo největší množství změn právě v oblasti inovací do nových technologií. Změny v této oblasti jsou dnes mimořádně rychlé. Dochází k novému trendu, a to ke zkracování cyklu tržní životnosti výrobku na trhu (doba od uvedení na trh po jeho stažení z prodeje) Ekologické faktory se zvětšujícím se množstvím problémů životního prostředí se také zvyšuje tlak na podniky, aby se staly ekologickými a společensky odpovědnými k ekologickým faktorům se řadí přírodní zdroje, fauna, flóra, klimatické podmínky, kvalita životního prostředí, míra znečištění apod.

15 Postup realizace analýz
Zpracování analýzy je sledem na sebe navazujících kroků. 1. část – Informační část, během které dochází ke sběru a hodnocení informací, obsahuje hodnocení vnějších i vnitřních faktorů 2. část – Porovnávací část, vytváří možné strategie při využití matice SWOT matice SPACE (hodnotí se dvě externí a dvě interní dimenze z hlediska vlivu na firmu a její cíle), matice BCG – Boston Consulting Group 3. část – Rozhodovací část, v jejímž rámci se zhodnocují zvažované strategie.

16 Rizika mezinárodního obchodu
Celosvětová hospodářská krize ukázala, jak obtížné je předvídat všechna rizika a ještě obtížnější jim v globalizovaném světě předejít. Riziko – možnost nezdaru či ztráty. Situace, v níž existuje možnost nepříznivé odchylky od žádoucího výsledku, ve který doufáme nebo jej očekáváme. Vliv nejistoty na stanovené cíle. Riziko nelze vyloučit, lze jej omezit, předejít mu, přenést na jiný subjekt, rozdělit mezi různé subjekty.

17 Rizika obecně

18 Rizikové faktory Trhy – náhlá změna nebo porucha našich trhů – mohou nastat? V jakém časovém horizontu? Jaký budou mít dopad na naše tržby? Lze jim předejít? Makroekonomická rizika – zvyšování úrokových měr, zdražení úvěrů, změny daňového systému nebo výše, kurzovní výkyvy. Produkt – útlum poptávky, problém s kvalitou služeb, životní cyklus produktu, tlak na cenu. Obchodní výsledky – neplnění plánovaných obratů, množství neprofitabilních obchodů, nezvládnutí zakázek v potřebném časovém úseku. Kvalita – rizika nízké kvality produktů, negativních referencí a poškození jména a následné ztráty zákazníků.

19 Cash-flow – chybějící peněžní prostředky, riziko ztráty likvidity
Rizikové faktory Zdroje – riziko nedostatečnosti zdrojů, přecenění vlastních kompetencí a schopností. Cash-flow – chybějící peněžní prostředky, riziko ztráty likvidity Management – nekvalitní, nekompetentní řízení, riziko vlivu vnitřních politik, neproduktivní konflikty uvnitř podniku, neshody ve vedení. Klíčovost – riziko plynoucí z klíčového postavení jedinců, produktu, zákazníků, malá diverzifikace rizik. Produktivita – nedostatečná produktivita, nízká pracovní morálka, neloajální zaměstnanci.

20 Rizikové faktory Sklady – nedostatečné nebo neodpovídající skladové prostory, riziko utopení prostředku v nadměrných skladech, riziko ztrát z neprodejných zásob. Distribuce – riziko podcenění distribučních nákladů, neúplná distribuce. Investice – riziko zátěže ze špatných investic, riziko neefektivního marketingu, neefektivního vlastního vývoje. Informační technologie – riziko ztráty dat a recovery systém, rizika spojená se stárnutím technologie, podcenění zálohování, úniku dat Vlastní vývoj – riziko utopení nákladů ve vývoji, rizika přecenění technického hlediska a podcenění komerčních aspektů vyvíjených produktů, neprodejné výstupy vývoje.

21 Druhy rizik v mezinárodních ekonomických vztazích
Teritoriální rizika Platební potíže vyvolané politickými událostmi (války, občanské nepokoje, revoluce, stávky) – opatření získávání informací, využití informačních agentur, ratingové služby Vyplývají především z nejistoty ohledně politického a makroekonomického vývoje v jednotlivých zemích, dále mohou být důsledkem přírodních katastrof, administrativních opatření (celní a dovozní přirážky a poplatky apod.), bojkotu zboží, vyhlašováním různých blokád a embargem konkrétního zboží. Nejúčinnějším preventivním opatřením je získávání konkrétních informací, podpora státní administrativy při mezinárodním obchodu (uzavírání smluv o ochraně investic, podpoře vzájemného obchodu apod.). Kauza ohledně metalonové otravy v ČR – řešila i EU, zákaz dovozu do Polska, Slovenska ….. V současnosti stále funguje omezený přístup k alkoholu v severských státech kromě Dánska. Alkoholické nápoje se tam prodávají jen v řetězcích státem vlastněných specializovaných prodejen. Otevírací doba nenahrává víkendovým večírkům, např. norský Vinmonopolet zavírá v sobotu už v 15:00 a v neděli neotevírá vůbec. Alkohol je vysoce zdaněn. Dovoz z ostatních zemí podléhá omezení (pro Rusko 10 litrů lihoviny na osobu). Tato opatření severských vlád vedou k omezení spotřeby alkoholu, která je tradičně vyšší než v jiných oblastech světa.[zdroj?] Obyvatelé těchto států nicméně využívají několik způsobů, jak se k levnému alkoholu dostat. Patří mezi ně například „alkoholové výlety“ trajekty, na jejichž palubě je možné popíjet bez celní přirážky. Populární jsou i „večírkové“ návštěvy Estonska.

22 Druhy rizik v mezinárodních ekonomických vztazích
Tržní riziko Změna vztahu nabídky a poptávky po určitém zboží, změna v postavení rozhodujících dodavatelů či odběratelů v důsledku změn jejich nákupní či prodejní politice, změny v technologii, sezónní výkyvy apod. Vede ke změně cenových relací, k růstu nákladů, k neprodejnosti zboží Zvláště u dodávek s delším obchodním či výrobním cyklem Předcházení : - V rámci kontraktu je sjednána pohyblivá cena v závislosti na tržním vývoji, zajištění se pro případ vzestupu nákladů oproti kalkulovaným nákladům formou klouzavé cenové doložky (cena se pak mění v souladu s vývojem nákladů např. na cenu vstupní suroviny – většinou se stanovuje v %) Přepravní rizika – během dopravy může dojít ke ztrátě nebo poškození zboží, škodu utrpí ten, kdo riziko nese v daný moment. Riziko může nést i přepravce či speditér(prodávající – kupující) . Nutno stanovit dodací podmínky (parity – Incoterms 2010 v kupní smlouvě), výběr vhodného přepravce, pojištění …

23 Formy rizik v obchodě s hmotným zbožím
Odstoupení obchodního partnera od kontraktu - úplná platba předem nebo akontace Nesplnění či vadné plnění kontraktu dodavatelem- riziko na straně kupujícího Bezdůvodné nepřevzetí zboží odběratelem – lze ovlivnit formou platební podmínky a pojištěním, řádnou kontrolou kvality odesílaného zboží platební nevůle – zajišťovacím nástrojem jsou bankovní instrumenty ( akreditiv s odloženo splatností, bankovní záruka apod.) riziko platební neschopnosti dlužníka – není schopen své finanční závazky splnit(vyrovnání, konkurz, exekuce majetku – pojistit riziko platební neschopnosti Prevence : soustavné získávání informací o účastnících trhu, sledování jejich profesní zdatnosti, finanční situace, hodnocení jejich spolehlivosti a úvěruschopnosti, výběr vhodného obchodního partnera. (ratingové agentury, banky, poradenské firmy …)

24 Druhy rizik v mezinárodních ekonomických vztazích
Kurzová rizika – opatření volba měny, ve které bude docházet k úhradám, operace na devizových trzích (finanční deriváty).Prodej nebo postoupení pohledávky, rezervy na krytí kurzového rizika do ceny, pojištění Rizika odpovědnostní – souvisí se širokou ochranou spotřebitele na trzích zejména vyspělých zemí (USA, EU) – Výrobce je odpovědný za škody na zdraví či majetku, které osoby utrpí v důsledku užívání zboží. Bezpečnost je základním požadavkem. Riziko transferu – uvalení moratoria na převod deviz do zahraničí, které je způsobeno ekonomickými problémy cílové země Administrativní zásahy státu – odebrání dovozní licence, zamezení antidumpingových cel, předpisy omezující možnost podnikání Opatření ve třetích zemích, které znemožňují transfer deviz Přírodní katastrofy ( zemětřesení, povodně…)

25 Řízení rizik Identifikace rizika ( jeho rozeznání a popis) Analýza rizika (posouzení povahy, určení jeho možných důsledků,, úrovně a pravděpodobnosti) Měření rizika a hodnocení , zda vyhovují rizikovým kriteriím organizace Jaká rizika podnik uskuteční k prevenci rizikovosti ? Zjišťování vhodných a častých informací, sledování retingu, stanovení úvěrových rámců pro jednotlivé trhy – odběratele, vymezení rozhodovacích pravomocí, kritéria pro výběr a výchovu pracovníků Jaká rizika podnik podstupovat bude ? (rizika vstupu na nové trhy, zavádění inovací) Která rizika bude podnik omezovat ? (rozložení rizika přenesením na jimý subjekt, pojištění, finanční deriváty…) Kterým rizikům se bude podnik vyhýbat? – proto, že by mohla ohrozit existenci firmy, její goodwill…)

26 Zabezpečení rizik – UniCredit Bank
Zabezpečení rizik plynoucích z obchodního styku UniCredit Bank Vám nabízí širokou škálu speciálních a individuálně přizpůsobených instrumentů pro ošetření rizik, kterým jsou subjekty v otevřené tržní ekonomice vystaveny. Zvolte si prosím z níže uvedeného seznamu, jaký typ rizika potřebujete zabezpečit a vybírejte z nabídky konkrétních produktů, které slouží k zajištění tohoto rizika. Měnové riziko - Nebo-li riziko pohybu měnových kurzů Úrokové riziko - Nebo-li riziko pohybu úrokových sazeb Komoditní riziko - Nebo-li riziko pohybu cen používaných komodit Rizika v mezinárodním obchodu – vyplývající z obchodních operací se zahraničními subjekty

27 Metodologie COFACE Rizika ve vybraných zemích podle metodologie COFACE s příklady vybraných zemí ( rozdělení zemí do kategorií A1,A2,A3,A4, B,C,D zemím zařazeným do kategorie B,C,D hrozí značná rizika (2009) A1 Velmi stabilní politická a ekonomická situace, vynikající podnikatelské prostředí, jež příznivě ovlivňuje platební morálku. Pravděpodobnost výskytu problémů je velmi malá, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Kanada, Německo, Slovinsko, Švédsko A2 Příznivá politická a ekonomická situace, avšak podnikatelské prostředí vykazuje určité nedostatky. Pravděpodobnost výskytu problémů je poměrně nízká ČR, Itálie, Kypr, Řecko, Španělsko, USA A3 Platební morálka a bonita podnikatelů by mohla být ovlivněna změnami ekonomického a politického prostředí, které je stále spíše příznivé, avšak není zcela stabilní. Podnikatelské prostředí sice vykazuje nedostatky, ale rizikovost je stále přijatelná Estonsko, Island, Litva, Maďarsko, Polsko, Slovensko D Vysoce rizikové ekonomické a politické prostředí, velmi vysoké riziko platební neschopnosti v zemi Albánie, Bělorusko, Bosna, Hercegovina

28 Začínáme se zahraničním obchodem
CzechTrade poskytuje konzultační služby s exportními manažery CzechTrade. služby zahraničních kanceláří agentury CzechTrade: Vyhledávání obchodních kontaktů - Vyhledání vhodného obchodního partnera v zahraničí je pro expandující firmu jedním z klíčových kroků. Prostřednictvím zahraničních kanceláří CzechTrade lze získat kontakty na potenciální obchodní partnery v cílové zemi. Průzkum trhu - Zpracování komplexního přehledu o vybraném trhu a tím usnadnění volby jednotlivých kroků pro vstup. Ověření zájmu o produkt - Získání kontaktů na potenciální obchodní partnery a získání informace o případném zájmu o spolupráci s českým vývozcem. Organizace obchodních jednání - Asistence a pomoc při sjednání schůzky s potencionálním partnery. Dlouhodobá exportní strategie - Asistence při dlouhodobém monitorování vybraného teritoria s cílem budování obchodních kontaktů. Další asistenční služby - Na základě individuální žádosti klienta poskytování individuálních služeb v oblasti podpory exportu.

29 Začínáme se zahraničním obchodem
Veletrhy v zahraničí Czech Trade se také účastní veletrhů v zahraničí. Těchto vybraných veletrhů se může zájemce zúčastnit jak pouze katalogovou prezentací bez osobní účasti, tak i osobní účastí s katalogovou prezentací, případně osobní účastí na pronajaté ploše. Tato možnost (prezentace na pronajaté ploše) je pro podnikatele výhodná, protože poskytuje výhody spojené s agenturou CzechTrade. Jedná se především o nižší náklady účasti na veletrhu pod záštitou vládní agentury, poskytnutí zázemí na stánku CzechTrade a asistenčních služeb zahraniční kanceláře CzechTrade v průběhu veletrhu. Tyto účasti na veletrzích umožňují podnikatelům navázat osobně kontakty a propagovat svůj produkt nebo službu s nižšími náklady v porovnání s individuální samostatnou organizací takové propagace. Společně se službami, jež souvisí s veletrhy, poskytuje CzechTrade možnost zapsat se do adresáře exportérů, který je oficiálně prezentován na mezinárodních výstavách a veletrzích po celém světě. Adresář je rovněž zpřístupněn na portálu exporters.cz a CzechTrade.cz.

30 Začínáme se zahraničním obchodem
Exportní akademie / vzdělávání Gestorem projektu Exportní akademie je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které poskytuje prostřednictvím agentury CzechTrade vzdělávací akce, které jsou zaměřeny jak oborově, tak i teritoriálně. Exportní akademie nabízí vzdělávání v problematice vývozu a poskytuje informace v oblasti psychologie, strategie vyjednávání, společenského vystupování a řadu praktických rad tak, aby podnikatel mohl dobře vystupovat a reprezentovat svoji firmu. Součástí školení jsou mimo jiné kurzy společenského chování, stolování či simulace cenových jednání apod. Zahraniční experti agentury CzechTrade denně umisťují na portál businessinfo.cz aktuální nabídky zahraničních firem na spolupráci, zahraniční poptávky, informace o projektech a výběrových řízeních, o investičních příležitostech a možnostech podnikání a spolupráce v zahraničí

31 CzechInvest CzechInvest je agentura, která byla rovněž zřízena Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Mezi základní služby CzechInvestu lze zařadit: informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele implementace dotačních programů financovaných EU a státem formální poradenství k projektům správa databáze podnikatelských nemovitostí podpora subdodavatelů – správa databáze českých dodavatelských firem pomoc při realizaci investičních projektů zprostředkování státní investiční podpory AfterCare – služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích

32 Hospodářská komora ČR HK ČR zastupuje podnikatelskou veřejnost mimo lesnictví, zemědělství a potravinářství, které zastupuje Agrární Komora České republiky. Hlavním cílem je účinně prosazovat a hájit zájmy českých podnikatelů. Z dlouhodobého hlediska má HK ČR zájem podílet se na ovlivňování podnikatelského prostředí tak, aby podnikatelům zajistila co nejvýhodnější podmínky pro jejich činnost. strategie, která je založena na čtyřech hlavních bodech: Spoluvytvářet kvalitní podnikatelské prostředí v České republice, v Evropské unii a ve světě; Výhody pro členy, služby pro všechny; Spolupodílet se na rozvoji lidských zdrojů; Podporovat postavení hospodářské komory jako nejsilnější podnikatelské samosprávy;

33 Exportní strategie ČR 2012 - 2020
Schválena vládou ČR dne , shrnuje celkovou vizi proexportních aktivit státu. vychází ze současného stavu české ekonomiky, vymezuje strategický rámec proexportní politiky do roku 2020 a shrnuje celkovou vizi proexportních aktivit státu, jejich cíle a rovněž opatření, definuje 12 prioritních zemí - Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. obsahuje rovněž cílenou skupinu tzv. zájmové země, kterých je 25 - Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, Švýcarsko a Thajsko.

34 Pilíře exportní strategie ČR
I. Zpravodajství pro export Zjednodušení přístupu k informacím pro export, Obchodní kontakty a statistiky , Zpravodajství o trzích a analýzy trhů , Infrastruktura a lidské zdroje pro export II. Rozvoj exportu Připravenost na export a exportní vzdělávání , Poradenství pro export , Exportní financování , Exportní ekosystém III. Rozvoj obchodních příležitostí Rozšiřování poptávky po českém exportu, Investice pro export, Marketing, branding a lobbying, Obchodní politika, Řešení problémů

35 Vize exportní strategie - Maximální využití synergií plynoucích z proexportních, ale i dalších aktivit státu k vytvoření takových služeb pro export, které českým vývozcům maximálně usnadní úspěch na zahraničních trzích.

36 Slovo závěrem Oživení světové ekonomiky zůstává i nadále zatíženo mnoha nejistotami. Hlavní zdroje rizik jsou spojeny se stavem veřejných rozpočtů a situací v bankovním sektoru v některých zemích eurozóny. Oživení ve světové ekonomice pokračuje, je však nerovnoměrné a jeho tempo je zatím pozvolné. Ve velkých rozvíjejících se ekonomikách včetně Číny a Indie se pro rok 2012 očekává mírné zpomalení vysokého růstu. Děkuji Vám za pozornost, případné dotazy k výše uvedeným tématům ráda telefonicky či písemně zodpovím. Těším se na další setkání Ing. Naděžda Petrů tel


Stáhnout ppt "Katedra managementu Marketingové řízení zahraničního obchodu"

Podobné prezentace


Reklamy Google