Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Metabolismus sacharidů Pavla Balínová. Zdroje glukózy ● z potravy (4 hodiny po jídle) ● z glykogenu (4 - 24 hodiny po jídle) ● z glukoneogeneze (dny po.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Metabolismus sacharidů Pavla Balínová. Zdroje glukózy ● z potravy (4 hodiny po jídle) ● z glykogenu (4 - 24 hodiny po jídle) ● z glukoneogeneze (dny po."— Transkript prezentace:

1 Metabolismus sacharidů Pavla Balínová

2 Zdroje glukózy ● z potravy (4 hodiny po jídle) ● z glykogenu ( hodiny po jídle) ● z glukoneogeneze (dny po jídle, hladovění) Obrázek byl převzat z knihy: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley ‑ Liss, Inc., New York, 1997

3 Glykémie hladina glukózy v krvi fyziologická norma glykémie nalačno 3,3 – 5,6 mmol/l je velmi přísně regulována řadou hormonů (inzulín, glukagon, adrenalin, kortizol, …) po jídle může přechodně vystoupit až na 7,1 mmol/l

4 Vstup glukózy do buněk a) usnadněnou difúzí (GLUT 1 – 7) GLUT 1 – hematoencefalická bariéra, erytrocyty GLUT 2 – játra, β-buňky v pankreatu GLUT 3 – neurony GLUT 4 – kosterní a srdeční svalovina, tuková tkáň b) kotransportem s Na + iontem (SGLT-1 a 2) tenké střevo, ledviny Obrázek je převzat z učebnice: Devlin, T. M. (editor): Textbook of Biochemistry with Clinical Correlations, 4th ed. Wiley ‑ Liss, Inc., New York, 1997.

5 Vliv inzulínu na cílové buňky Obrázek byl převzat z Transport Glc do buněk je závislý na účinku inzulínu (GLUT-4) v následujících tkáních: srdeční a kosterní svalovina, tuková tkáň

6 Dráhy utilizace glukózy – glykolýza, pentózafosfátový cyklus, syntéza glykogenu Fosforylace glukózy  po vstupu do buňky je Glc vždy fosforylována za vzniku Glc-6-P  enzym hexokináza katalyzuje esterifikaci glukózy  donorem fosfátové skupiny je ATP!  enzym je inhibován nadbytkem Glc-6-P  existují 2 isoenzymy katalyzující vznik Glc-6-P: hexokináza a glukokináza  hexokináza má vyšší afinitu ke glukóze než glukokináza

7 Hexokináza vs. glukokináza Obrázek byl převzat z K M hexokináza = 0,1 mM K M glukokináza = 10 mM

8 Glykolýza ● substrát: Glc-6-P · produkt: pyruvát (event. laktát) · funkce: zdroj ATP · buněčná lokalizace: cytosol · orgánová lokalizace: všechny tkáně · regulační enzymy: 6-fosfofrukto-1-kináza je hlavním regulačním enzymem Regulační enzymy jsou aktivovány hormonem inzulínem!

9 ATP vzniká v glykolýze při přeměně:  1,3-bisfosfoglycerátu na 3-fosfoglycerát  fosfoenolpyruvátu (PEP) na pyruvát Obě reakce jsou fosforylace na substrátové úrovni!

10 Schéma glykolýzy Obrázek byl převzat z

11 Regulace glykolýzy Regulační enzymy ● Hexokináza – inhibice Glc-6-P ● Glukokináza - aktivace inzulínem – inhibice Fru-6-P ● 6-fosfofruktokináza-1 (PFK-1) – aktivace inzulínem, ↑ AMP / ATP, Fru-2,6-bisP - inhibice ↑ ATP /AMP, citrát ● Pyruvátkináza – aktivace inzulínem, Fru-1,6-bisP - inhibice glukagonem, ↑ ATP /AMP, acetyl-CoA

12 Přeměna pyruvátu na laktát je katalyzována laktátdehydrogenázou (LD) LD je lokalizována v mnoha tkáních a je známo 5 izoenzymů je vratná reakce: CH 3 -CO-COO - + NADH + H + ↔ CH 3 -CH(OH)-COO - + NAD + probíhá zde regenerace redukovaného NADH + H + zpět na NAD + - velmi důležité v případě nedostatku kyslíku ve tkáních!

13 Pentózový cyklus (pentózafosfátová dráha) · substrát: Glc-6-P · produkt: CO 2, NADPH + H + · funkce: zisk NADPH + H +, zisk rib-5-P pro syntézu nukleotidů, vzájemné přeměny monosacharidů · buněčná lokalizace: cytosol · orgánová lokalizace: všechny tkáně · regulační enzym: glukóza-6-fosfátdehydrogenáza

14 Pentózový cyklus – v 1. fázi je Glc-6-P oxidován za vzniku Rub-5-P Obrázek byl převzat z

15 Pentózový cyklus – ve 2. fázi probíhají vzájemné přeměny monosacharidfosfátů Obrázek byl převzat z

16 Syntéza glykogenu (glykogeneze) · substrát: Glc-6-P · produkt: glykogen · funkce: skladování glukózy ve formě glykogenu · buněčná lokalizace: cytosol · orgánová lokalizace: zejména játra a kosterní sval, menší zásoby glykogenu mají i ostatní tkáně · regulační enzym: glykogensyntháza Enzym glykogensyntháza je inhibován fosforylací (glukagon v játrech a adrenalin ve svalech)!

17 Syntéza glykogenu Glc-6-P → Glc-1-P Glc-1-P + UTP → UDP-Glc + PP i Glykogensyntáza katalyzuje tvorbu  1 → 4 glykosidových vazeb. Větvení tedy vznik  1 → 6 glykosidových vazeb je zajištěno enzymem amylo-(1,4 – 1,6)- transglykosylázou („branching enzyme“). Obrázek byl převzat z:

18 Dráhy sloužící k doplnění Glc do krve – degradace glykogenu a glukoneogeneze Degradace glykogenu (glykogenolýza) · substrát: glykogen · produkt: Glc-6-P · funkce: uvolnění Glc z glykogenu · buněčná lokalizace: cytosol · orgánová lokalizace: játra, kosterní svaly, ale i všechny ostatní tkáně · regulační enzym: glykogenfosforyláza Enzym glykogenfosforyláza je aktivován fosforylací, kterou indukují hormony glukagon a adrenalin. Naopak inzulín působí inhibičně.

19 Degradace glykogenu (glykogenolýza) Glykogen (n Glc) + P i → Glc-1-P + glykogen (n - 1 Glc) Enzym glykogenfosforyláza (štěpení  1 → 4 vazeb v buňkách probíhá fosforolyticky, v GIT hydrolyticky), produktem je Glc-1-P Enzymy 4-  -glukanotransferáza a amylo-  1 → 6-glukosidáza („debranching enzyme“) štěpí úseky glykogenu s vazbou  1 → 6 Glc-1-P ↔ Glc-6-P fosfoglukomutáza Glc-6-P → Glc glukóza-6-fosfatáza (játra, ledviny, enterocyty)

20 Glukoneogeneze · substrát: laktát, pyruvát, alanin, glutamin, aspartát a jiné aminokyseliny, glycerol · produkt: Glc-6-P · funkce syntéza glukózy · buněčná lokalizace: matrix mitochondrie + cytosol · orgáová lokalizace: játra a ledviny · regulační enzymy: pyruvátkarboxyláza a fosfoenolpyruvátkarboxykináza

21 Schéma glukoneogeneze Obrázek byl převzat z

22 Obrázek byl převzat z

23 Regulace glukoneogeneze Hormony: aktivace: kortizol, glukagon, adrenalin inhibice: inzulín Enzym pyruvátkarboxyláza aktivace: acetyl-CoA z β-oxidace MK → zdroj ATP Enzym fruktóza-1,6-bisfosfatáza aktivace: citrát, hladovění inaktivace: AMP, Fru-2,6-bisP Enzym glukóza-6-fosfatáza (v ER jater, ledvin a enterocytů!)

24 Cyklus Coriových Obrázek byl převzat z

25 Glukóza-alaninový cyklus Obrázek byl převzat z

26 Metabolismus fruktózy Fru je složkou disacharidu sacharózy část Fru je v enterocytech přeměněna na Glc: Fru-6-P → Glc-6-P → Glc část Fru se vstřebá a dostává se do jater, kde je fosforylována: Fru + ATP → Fru-1-P + ADP enzymem fruktokinázou Fru-1-P je rozložen aldolázou na glyceraldehyd (GA) a dihydroxyacetonfosfát (DHAP) DHAP vstupuje do glykolýzy a GA po přeměně na glyceraldehyd-3-P také

27 Metabolismus galaktózy Gal je součástí disacharidu laktózy v tenkém střevě se vstřebává stejným mechanismem jako Glc → do jater v játrech je fosforylována za vzniku Gal-1-P: Gal + ATP → Gal-1-P + ADP enzymem galaktokinázou Gal-1-P je přeměněn na UDP-Gal: Gal-1-P + UTP → UDP-Gal + PP i uridyltransferázou UDP-Gal je využívána v syntéze laktózy v laktující mléčné žláze epimerizace UDP-Gal na UDP-Glc enzymem 4-epimerázou UDP-Glc může být použita v syntéze glykogenu, nebo v syntéze kys. glukuronové či glykoproteinů


Stáhnout ppt "Metabolismus sacharidů Pavla Balínová. Zdroje glukózy ● z potravy (4 hodiny po jídle) ● z glykogenu (4 - 24 hodiny po jídle) ● z glukoneogeneze (dny po."

Podobné prezentace


Reklamy Google