Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

E-1. E-2 1.Rozdělení sacharidů 2.Význam sacharidů 3.Trávení sacharidů 4.Slinivka břišní 5.Glykémie 6.Průnik glukózy do buňky 7.Metabolismus sacharidů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "E-1. E-2 1.Rozdělení sacharidů 2.Význam sacharidů 3.Trávení sacharidů 4.Slinivka břišní 5.Glykémie 6.Průnik glukózy do buňky 7.Metabolismus sacharidů."— Transkript prezentace:

1 E-1

2 E-2

3 1.Rozdělení sacharidů 2.Význam sacharidů 3.Trávení sacharidů 4.Slinivka břišní 5.Glykémie 6.Průnik glukózy do buňky 7.Metabolismus sacharidů 8.Kvašení x Buněčné dýchání E-3

4 MONOSACHARIDYOLIGOSACHARIDYPOLYSACHARIDY  Rozdělení dle délky uhlíkatého řetězce: triózy, tetrózy, pentózy, hexózy a heptózy  Nejvýznamnější: GLUKÓZA, FRUKTÓZA obecný vzorec (CH 2 O) n KETÓZAALDÓZA 2-10 monosacharidů spojených tzv. glykosidickou vazbou + ↓ -H 2 O  Nejvýznamnější disacharidy: MALTÓZA, SACHARÓZA polymery s několika stovkami - tisíci monosacharidy spojených glykosidickou vazbou  Nejvýznamnější: U rostlin: CELULÓZA – stavební ŠKROB – zásobní U živočichů: GLYKOGEN - zásobní E-4

5 přírodní sloučeniny mimořádného významu základní stavební materiál rostlinných buněk = CELULÓZA zdroj energie = rostliny: ŠKROB = živočichové: GLYKOGEN látky se specifickými fyziologickými účinky fotosyntézou vznikají v tělech zelených rostlin fotosyntézou Lineární molekula celulózyVětvená molekula škrobu, glykogenu E-5

6 DISACHARIDYPOLYSACHARIDY ŠKROBCELULÓZAMALTÓZASACHARÓZALAKTÓZA DISACHARIDÁZY epitelu tenkého střeva MALTÓZA PTYALIN ústa střevo PANKREATICKÁ AMYLÁZA Tráví přežvýkavci E-6

7 Smíšená žláza: Exokrinní – pankreatická šťáva s trávícími enzymy Endokrinní – hormony do krve Langerhansovy ostrůvky Beta- buňky produkují Alfa-buňky produkují↑ hladinu glukózy v krvi ↓ hladinu glukózy v krvi Důležitá žláza metabolismu sacharidů E-7

8 3,5 – 5,5 mmol/l  stálá koncentrace glukózy v krvi 3,5 – 5,5 mmol/l  snížená hladina glukózy v krvi  dočasně při fyzické námaze, či při hladovění  zvýšená hladina glukózy v krvi  dočasně po jídle E-8

9 Glykémie je udržována v poměrně úzkém rozmezí. Po jídle játra a ostatní tkáně vychytávají glukózu z krve a aktivují metabolické dráhy, které glukózu spotřebovávají. Mezi jídly, kdy glukóza ze střeva nepřichází, je zapotřebí ji do krve vylučovat. E-9

10 Pancreas Hepar Vrátnice (v. portae) Dolní dutá žíla (v. cava inferior) GLUKÓZA GLYKOGEN Konc. glukózy 28 mmol/l Konc. glukózy 3,5-5,5 mmol/l E-10

11 Pancreas Hepar Vrátnice (v. portae) Dolní dutá žíla (v. cava inferior) GLUKÓZA GLYKOGEN Konc. glukózy 0-3,5 mmol/l Konc. glukózy 3,5-5,5 mmol/l E-10

12 zásobní polysacharid nejpohotovější zdroj E E-11

13 1. Stálá konc. glukózy v krvi: 5,5 mmol/l E-12

14 2. Po jídle se zvýší hladina glukózy v krvi ↓ Vyplavení inzulínu ↓ Příjem glukózy buňkami E-12

15 Po jídle je GLUKÓZA rychle odstraňována z krevního oběhu (snižování glykémie): nezávisle na inzulínu závisle na inzulínu E-13

16 Sacharidy – využití: TVORBA ENERGIE Anaerobní glykolýza + Krebsův cyklus + Dýchací řetězec + Oxidativní fosforylace ULOŽENÍ DO ZÁSOBY GLYKOGEN Přeměna na tuk ↓ Uložení v tukové tkáni Anaerobní glykolýza + Kvašení (důležité pro svaly) s O 2 bez O 2 E-14

17  kvašení (fermentace)  kvašení (fermentace) – částečný rozklad organických látek bez přístupu kyslíku (anaerobně)  buněčné dýchání  buněčné dýchání – rozklad organických látek za účasti kyslíku (aerobně), u eukaryotických buněk probíhá ve specializovaných organelách mitochondriích Bez O 2 S O 2 cytosol glukóza pyruvát laktát acetylCoA mitochondrie GLYKOLÝZA E-15

18  cytosol buňky za účasti kyslíku i bez něj  odbourávání glukózy na 2 molekuly pyruvátu  součástí kvašení i dýchání → pyruvát je nasměrován v závislosti na tom, zda je či není přítomen kyslík  metabolická dráha glykolýzy se skládá z deseti kroků → každý je katalyzován vlastním enzymem GLYKOLÝZA Glukóza 2 molekuly pyruvátu Bez O 2 S O 2 KVAŠENÍ cytosol BUNĚČNÉ DÝCHÁNÍ E-16

19 glukóza GLYKOLÝZA O - │ C=O │ C=O │ CH 3 2 pyruvát O - │ C=O │ H-C-OH │ CH 3 2 laktát 2 ADP + 2 P i 2 ATP 2 NAD + 2 NADH + 2 H + cytosol  kvašení zahrnuje glykolýzu a reakce, při kterých se NAD + obnovuje přenesením elektronů z NADH na pyruvát  NAD + pak může být znovu použit k oxidaci cukru glykolýzou E-17

20 glukóza GLYKOLÝZA O - │ C=O │ C=O │ CH 3 2 pyruvát O - │ C=O │ H-C-OH │ CH 3 2 laktát 2 ADP + 2 P i 2 ATP 2 NAD + 2 NADH + 2 H + cytosol  významné v kosterních svalech při intenzivní svalové činnosti:  Zásobování svalů kyslíkem nestačí (pracují na kyslíkový dluh) → vytvářejí ATP mléčným kvašením → hromadění laktátu ve svalech → signál únavy → v následující klidové fázi se splácí kyslíkový dluh  Nahromaděný laktát je postupně krví odplaven do jater, kde je přeměněn zpět na pyruvát E-17

21 CO 2 + H 2 O ATP Krebsův cyklus + Dýchací řetězec + Oxidativní fosforylace E-18

22 Přeměna pyruvátu na acetylCoA (= acetylkoenzym A) O - │ C=O │ C=O │ CH 3 pyruvát cytosol mitochondrie S─CoA │ C=O │ CH 3 Proteinový přenašeč CO 2 Koenzym A acetylCoA NAD + NADH + H + Reakce jsou katalyzované enzymy AcetylCoA vstupuje do Krebsova cyklu CO 2 opouští buňku E-19

23 E-20


Stáhnout ppt "E-1. E-2 1.Rozdělení sacharidů 2.Význam sacharidů 3.Trávení sacharidů 4.Slinivka břišní 5.Glykémie 6.Průnik glukózy do buňky 7.Metabolismus sacharidů."

Podobné prezentace


Reklamy Google