BASKETBAL Eva Bauerová.

Prezentace na téma: "BASKETBAL Eva Bauerová."— Transkript prezentace:

1 BASKETBAL Eva Bauerová

2 Basketbal po fyziologické stránce, je typickým příkladem kolektivní hry s charakterem přerušované intenzity

3 Hrací plocha Hrací doba: 2 poločasy, 4 x 10 min. mezi 2. a 3. čtvrtinou pauza 15min. 12 hráčů (5 hraje, ostatní mohou střídat) Utkání je charakteristické plynulým průběhem hry s přechody z útoku do obrany a naopak. (Velenský, 1999)

4 Rozehrávači Řídí obranné a útočné akce Hlavním úkolem je dávat body
Potřeba :- komunikace - rychlosti - hbitosti - driblingu - přihrávek - střelby (Velenský, 1999)

5 Křídlo Hráč musí: být fyzicky silný agresivně doskakovat bránit koš
blokovat střely být schopný obránce (Velenský, 1999)

6 Pivoti Musí být : vysocí- velké rozpětí paží pohyblivý
dobrý driblér s tahem na koš výborní nahrávači periferní vidění (Velenský, 1999)

7 Morfofunkční charakteristika sportovce
Nárůst tělesné výšky a hmotnosti Nejvyšší hráči zakončují hru (koš 3,05 m) NBA – minimum útočníků pod 2 metry a pod 100 kg Basketbalistky průměrně o 22 cm nižší Důležitým faktorem je délka paží Síla dolních končetin % tělesného tuku Aerobní kapacita rozehrávačů vyšší (Cacek & Grasgruber, 2008).

8 Somatotyp Muži: ekto-mezomorfní až mezo-ektomorfní
výškový průměr NBA se pohybuje kolem 200 cm Ženy: vyrovnaný slabě mezomorfní Výškový průměr je o 22 cm nižší než u mužů (Cacek & Grasgruber, 2008)

9 Tělesné rozměry 50 nejlépe bodujících hráčů NBA v sezoně 2002/2003 a juniorského ME 2000 v Zadaru (92% všech hráčů) rozehrávači křídla pivoti celkem Výška (cm) 194,5 188,0 205,8 198,1 214,2 205,3 200,7 195,4 Hmotnost (kg) 91,5 81,4 106,6 90,5 118,8 101,3 99,9 88,9 BMI (kg/m²) 24,19 23,01 25,17 23,08 25,87 24,05 24,58 23,24 BMI 18,5 – 24,9 je v normě BMI 25,0 – 29,9 je nadváha (Cacek & Grasgruber, 2008)

10 Profil české ženské reprezentace před OH 2004
(testováno J. Sečkářem v červnu 2004) Rozehrávač(4) Křídlo (5) Pivot (6) Výška (cm) 172,8 184,8 192 Hmotost (kg) 67,5 77,1 81,7 BMI 22,6 22,58 22,16 Věk 25,1 23,3 22,5 Dosah ve stoje 221,3 235,4 244,8 Vertikální výskok 42,5 43,8 40,7 Dosah při výskoku 263,8 279,2 285,5 Rozpětí paží 174,8 186 193 ( Cacek & Grasgruber, 2008)

11 Somatický a fyziologický profil špičkových českých basketbalistů - juniorů
Věk Těl. Rozměry % tuku VO2max. (ml/kg.min) Ventilace (1/min.) vVo2max (km/h) Laktát (mmol/l) Muži (12) 17,4 196,1 85,4 11,9 56,2 142,5 16,8 12,4 Ženy (17) 17,0 183,1 72,3 14,2 48,9 109,5 14,3 12,0 (Cacek & Grasgruber, 2008)

12 Fyziologická charakteristika
Většinou se jedná o aerobní aktivitu – chůze a stání znamenají 35% hracího času 31% času stráví obranným pohybem (z toho 20% ve vysoké intenzitě) Běh (od klusu po sprint) – 31,2% času 2 x 20min. nebo 4 x 12min. čistého času střídání, ale jejich zapojení do hry je mnohaminutové, takže regenerační schopnosti (VO2 max.) musí být nadprůměrné Velkou roli hraje nadprůměrná flexibilita, která zvyšuje kapacitu uchování energie a tím i výbušnost. (Kovář. O., 2008) Dostupnéz:

13 procento hracího času stráveného velmi intenzivní aktivitou podle pozic v různých čtvrtinách zápasu
POZICE Q1 Q2 Q3 Q4 Všechny pozice (n=18) 17.58 (1.76) 16.53 (1.58) 16.73 (1.40) 13.64 (1.33) Obránce(n=6) 19.18 (1.10) 17.49 (1.41) 17.50 (1.57) 14.29 (1.48) Útočník (n=6) 17.97 (0.69 17.08 (0.82) 17.14 (0.88) 14.13 (0.83) Centr (n=6) 15.61 (1.00) 15.01 (1.25) 15.54 (0.90) 12.49 (0.89)

14 Srdeční frekvence rozsah průměrné tepové frekvence v zápase (87-95%)
průměrná tepová frekvence během celkové doby byla 171 tepů / min (91% (2%) z HRmax), který odráží značné nároky na kardiovaskulární kapacity hráčů Costill, D.L., & Wilmore, J.H. (2005). Physiology of sport and exercise.

15 Funkční a metabolická charakteristika herního výkonu
Dynamický charakter , intervalový, Submaximální zátěž Krátkodobé zatížení o délce 40 – 150 s Při utkání 154–195 tepů/min (nejvyšší naměřený 208 tepů/min) V průběhu hry a ani při přerušení hry neklesá SF pod 155 tepů/min SF v klidu 55 tepů/min (Kovář , O., 2008) Dostupné z:

16 Průběh tepové frekvence během utkání
Osoba x datum TF průměr 148 tepy/min Záznam Čas TF max. 196 tepy/min Druh aktivity běh trvání 1:53:45 (Cacek& Grasgruber, 2008)

17 Procentuální podíl odehraného času u jednotlivých herních postů v pásmech zatížení stanovených podle maximální tepové frekvence Herní post Nad 85% TFmax Nad 95% TFmax % z odehraného času rozehrávačky 69,58 12,63 křídla 77,85 22,86 pivoti 62,33 11,98 (Cacek & Grasgruber, 2008)

18 Procentuální podíl odehraného času u jednotlivých herních postů v pásmech zatížení stanovených podle maximální tepové rezervy Herní post 50-59% MTR 60-69% MTR 70-79% MTR 80-89% MTR 90-100% MTR % z odehraného času rozehrávačky 3,77 7,74 16,59 39,27 28,91 křídla 2,80 4,80 12,34 29,91 49,02 pivoti 4,04 8,88 20,07 34,47 28,37 (Cacek & Grasgruber, 2008)

19 Průměrné VO2max ve 20ti letech – u žen 35 (ml/kg x min)
u mužů 45 (ml/kg x min) Costill, D.L., & Wilmore, J.H. (2005). Physiology of sport and exercise. Champaign: Human Kinetics. Dostupné z:

20 Fyzické a fyziologické charakteristiky špičkových srbských basketbalistů
Rozehrávači (20) Křídla (20) Centři (20) Celkem (rozpětí) Věk 25,6 21,4 23,2 23,4 Výška (cm) 190,7 200,2 207,6 199,5 Hmotnost (kg) 88,6 95,7 105,1 96,5 Tuk % 9,9 10,1 14,4 11,5 Vitální kapacita (l) 6,5 6,6 VO2 max. (odhad) 52,5 50,7 46,3 49,8 Vertikální výskok (cm) 59,7 57,8 54,6 57,4 % vláken II (odhad) 65,1 64,7 62,4 64,1 (Cacek & Grasgruber, 2008)

21 Svalová vlákna V mnoha ohledech jsou charakteristiky výkonu svalů hráčů basketbalu určeny různou distribucí rozdílných typů svalových vláken: Rychlých – bílých vláken Pomalých – červený vláken Po hráčích basketbalu se vyžaduje aby zvládli vysokou a intenzivní přerušovanou zátěž více než 40 minut. (Kovář, O., 2008) Dostupné z:

22 Svalová vlákna Svalová činnost je převážně dynamického charakteru, nejvíce zatěžovány jsou svaly dolních končetin, především odrazové svaly (velký sval hýždový – m. gluteus maximus, čtyřhlavý sval stehenní – m. quadriceps femoris a lýtkový sval – m. triceps surae). O něco méně jsou využity svaly horních končetin (trojhlavý sval pažní – m. triceps brachii). (Kovář, O., 2008) Dostupné z:

23 koncentrace laktátu v různých pozicích na začátku, v poločase a na konci utkání.
průměrná koncentrace laktátu v plazmě byla znatelně vyšší u obránce (p <0,05) než u centra 6,36 (1,24) v 4,92 (1,18) mmol / l Rodrigez –Alonso M, Fernandez-Garzia B, Perez-Landaluce J., (2003) Bloom lactate and heart rate during national and international women°s basketball. Dostupné z:

24 Způsoby zatěžování Nejjednodušší způsoby zatížení jsou snadno přístupné činnosti, často související s pouhým přesunem těžiště vyšetřované osoby: Cooperův test (běh na 12minut), step test, dřepy či vertikální výskok Složitější způsoby umožňují měření svalové práce a výkonu, ale jsou zde potřeba různé mechanické prostředky: bicyklový ergometr (obr.), specifické trenažéry, běhací koberec nebo klikový ergometr. Velmi náročná jsou vyšetření vyžadující ztížené podmínky zevního prostředí termokomory, hypoxické přístroje. (Kovář,O., 2008) Dostupné z:

25 Principy tréninku Respekt k individualitě, dávkování - různorodost
hráčů, posty a úlohy ve hře Ukazatel silových schopností– vertikální výskok Rozvoj síly – plyometrická metoda Rozvoj rychlosti – úseky 10–20 s, pauza 2–3min (Kovář,O., 2008) Dostupné z:

26 Zranění Nejčastější příčiny úrazů jsou: nedostatečné rozcvičení,
nadměrná lokální únava, nedostatečná příprava, nehoda při kolizi hráčů. Nejčastější poškození: - hlezenního a kolenního kloubu - prstů ruky Páteř trpí při dopadech po výskocích Prevence: - tapping - kvalitní obuv - pružná a nekluzká podlaha (Kovář,O., 2008) z:

27 Regenerace “ Regenerace je biologický a pedagogický proces, úkolem kterého je návrat a obnovení funkcí jednotlivých orgánů a celého organismu ke stavu před sportovním výkonem, ale i převod celého systému funkčních schopností k nové, vyšší úrovni energetických možností. “ (Velenský a kol. ,1987) Podle odborníků lze zvýšit intenzitu tréninku až o 20 % pomocí odpovídající regenerace. Pasivní odpočinek - spánek (8 hodin) Aktivní odpočinek – nenáročná gymnastická a dechová cvičení, pohybové hry či velmi málo používané hry ve vodě. Sauna, masáž (Kovář ,O. 2008) Dostupné z:

28 Zajímavosti Michael Jordan (198cm/98kg) Vertikální výskok: 91,3 cm S rozběhem: 116,2 cm, Při smeči jednoruč: 105,9 cm Obouruč: 104,0 cm Shaquille O‘Neal Vertikální výskok: 81 cm Kobe Bryant (201cm/95kg) Vertikální výskok: 96,5 cm Vinc Carter (198/102) Verikální výskok: 107 cm (Cacek & Grasgruber, 2008)

29 Videa Akrobatický basketbal
Koš

30 Referenční seznam: Cacek, J. & Grasgruber, P. (2008). Sportovní geny. Brno: Computer Press. Havlíčková, L. & kol. (1999). Fyziologie zátěže 1: obecná část. Praha: Karolinum Velenský, M. (1999). Basketbal. Praha: Grada Publishing. Kovář,O.(2008).Fyziologie basketbalu. (5.10.)

31 Referenční seznam Basketbal – Wikipedia, otevřená encyklopedie. c2008,
Rodrigez –Alonso M, Fernandez-Garzia B, Perez-Landaluce J.,(2003). Bloom lactate and heart rate during national and international women°s basketball. J Sports Med Phys Fitness Costill, D.L., & Wilmore, J.H. (2005). Physiology of sport and exercise. Champaign: Human Kinetics.

32