Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Regionální, sociální a dopravní politika EU Úvod do evropských studií.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Regionální, sociální a dopravní politika EU Úvod do evropských studií."— Transkript prezentace:

1 Regionální, sociální a dopravní politika EU Úvod do evropských studií

2 Regionální politika EU Politika koheze (soudržnosti) Cílem je narovnat hospodářské a sociální rozdíly mezi vyspělými a zaostávajícími oblastmi prostřednictvím finanční pomoci Vznikla v 70. letech, kdy byly stanoveny cíle společné regionální politiky a vytvořen Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF). Podnětem byla tzv. Thomsonova zpráva z r. 1973, která zdůraznila, že dokončení společného trhu je ohroženo regionálními rozdíly+po zavedení společné měny budou mít členské státy mnohem méně vlastních nástrojů na pomoc zaostalým regionům

3 Východiska Pro úspěch regionální politiky je důležité lokalizovat problémové regiony Členské státy jsou mezi sebou porovnávány podle HDP na hlavu Mezi členskými státy ale existují odlišné správní jednotky, proto v r ES zavedlo vlastní statistické teritoriální jednotky – tzv. NUTS Podle NUTS jsou zjišťovány rozdíly v HDP a rozdělovány finanční prostředky NUTS I-III  Za problémové regiony jsou považovány venkovské oblasti, průmyslové oblasti, kde došlo k úpadku daného průmyslového odvětví, regiony se specifickou přírodou a demografickým složením (arktické regiony, ostrovy)

4 Jednotný evropský akt JEA = významný mezník v rozvoji RP RP dostala svůj oddíl v zakládajících smlouvách Byly zakotveny 3 strukturální fondy → ERDF, ESF a EAGGF Na konci 80. let se diskutují finanční otázky → Delorsův balík I. (1988) reforma požadovala mimo jiné navýšení prostředků pro strukturální fondy na úkor prostředků plynoucích do zemědělství

5 Jednotný evropský akt V r další reforma RP a ustavení 5 cílů, během rozšíření o severské země byly rozšířeny na 6 Podpora hospodářsky zaostalých regionů (HDP nižší než 75 % průměru ES/EU) – fondy ERDF, ESF a EAGGF Přeorientování regionů silně postižených úpadkem průmyslu na nové druhy hospodářské činnosti – ESF, ERDF Boj proti dlouhodobé nezaměstnanosti → ESF zapojení mladých lidí do pracovního procesu → ESF (A) modernizace a diverzifikace zemědělské výroby → EAGGF, FIFG (B) Podpora programů na vytváření nových pracovních míst v zemědělském sektoru → ESF, ERDF a EAGGF Udržení osídlení arktických oblastí → ESF, ERDF a EAGGF V návaznosti na reformu byly založeny tzv. iniciativy Komise → programy zaměřené na řešení závažných obtíží společného trhu

6 Maastrichtská smlouva Vytvoření HMU představovalo významnou zátěž pro chudší státy Nutnost plnit konvergenční kritéria a snížení schopnosti států intervenovat ve prospěch zaostalejších regionů V r byl vytvořen Fond solidarity (Kohezní fond) Tlak Irska, Španělska, Portugalska a Řecka Prostředky na projekty v oblasti životního prostředí a transevropských sítí Pro země, jejichž HDP je nižší než 90 % průměru ES/EU Podmínkou bylo dodržování konvergenčních kritérií

7 Agenda 2000 a cíle RP Redukce cílů na 3: 1. Podpora hospodářsky zaostalých regionů na úrovni NUTS II (HDP je nižší než 75 % průměru EU) → ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 2. Podpora regionů na úrovni NUTS III, které procházejí hospodářskou a sociální restrukturalizací → ESF, ERDF 3. Rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím podpory zaměstnanosti a modernizace vzdělávacích systémů → ESF

8

9 Lisabonská strategie Vyhlášena v 3/2000 na summitu ER v Lisabonu Cíl: proměnit EU v nekonkurenceschopnější ekonomiku světa do r. 2010, ekonomika založená na znalostech, schopná udržitelného růstu, vytváření kvalitních pracovních míst Do r dosažení ekonomického růstu 3 %, zvýšení míry zaměstnanosti na 70 % (zvýšení zaměstnanosti žen nad 60 %) zajistit, aby veřejné a soukromé výdaje na regionální rozvoj činily do r % HDP Nástroje: rozvoj znalostní společnosti, podpory výzkumu a vývoje, odstraňováním překážek na vnitřním trhu a zlepšováním podnikatelského prostředí, modernizací sociálního modelu, podpora zaměstnanosti a udržitelného rozvoje. Od r se klade větší důraz na růst a zaměstnanost

10 Cíle regionální politiky Do regionální politiky také výrazně zasáhlo rozšíření, kdy se členy EU staly chudší země 1. Konvergence: podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru EU. Mohou čerpat i státy, jejichž hrubý národní důchod je nižší než 90 % průměru EU. Financován z ERDF, ESF a FS Modernizace a diverzifikace ekonomických struktur: výzkum a rozvoj technologií, inovace, podnikání, informační společnost, životní prostředí, turismus, kultura, doprava, energie, vzdělání, zdraví

11

12 Cíle regionální politiky Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence. ERDF a ESF V ČR: Praha Posílení regionálních kapacit výzkumu a technologického rozvoje, podpora inovace a podnikání Životní prostředí

13 Cíle regionální politiky Evropská územní spolupráce Podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III Podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a podél námořních hranic (max. 150 km) Meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. ERDF

14 Principy Princip koncentrace: Prostředky všech strukturálních fondů jsou zaměřeny na základní cíle Princip programového plánování: Princip víceletého plánování, sledování cílů v dlouhodobém horizontu Princip partnerství: Princip subsidiarity Na implementaci programů se kromě Komise a členských států mají podílet i regionální autority Výbor regionů → podílí se na formulování regionální politiky Princip přídatnosti: Regionální politika pouze doplňuje regionální politiku členské země Projekty jsou spolufinancovány členskou zemí

15 Výbor regionů Orgán, který byl založen Maastrichtskou smlouvou poradní funkce Zástupci regionálních a místních samosprávných celků Kontrola dodržování principu subsidiarity Zástupci jsou navrhováni členskými státy, schvaluje je Rada po konzultaci s Komisí Musí se jednat o osoby, které ve své zemi zastávají volený mandát v regionální nebo místní samosprávě od r má 344 členů, 4 roky

16 Financování

17 Kofinancování (spolufinancování) Každý projekt je zčásti hrazen finančními prostředky z fondů EU a zčásti jsou nutné vlastní zdroje žadatele (veřejné rozpočty). V období 2007—2013 činí max. podíl financí z fondů EU 85 % a domácí spolufinancování 15 %.

18 Nová finanční pravidla Každý program je financován jen z jednoho fondu (1 program=1 fond) Podmínky: projekty musí být v souladu s cíly Lisbonské strategie → konkurenceschopnost a vytváření pracovní míst Maximální kofinancování: Cíl 1: mezi % Cíl 2: mezi % Cíl 3: mezi %

19 Evropský regionální rozvojový fond (ERDF) Základní nástroj regionální politiky Všechny 3 cíle Začal fungovat v r Velké diskuze mezi členskými státy ohledně jeho vytvoření – na začátku ho podporovala jen Itálie x Francie, Německo Po prvním rozšíření se však VB, Dánsko a Irsko přidaly na stranu Itálie + vliv Thomsonovy zprávy

20 Evropský regionální rozvojový fond (ERDF) Velkým problémem se stala otázka objemu finančních prostředků ERDF → rozpad koalice, která vznik fondu podpořila V r byla uzavřena dohoda o financování ERDF a fond mohl zahájit svou činnost v r Nicméně ani potom prostředky vložené do fondu nedosahovaly stanovené výše Čerpání prostředků členskými státy bylo omezeno kvótami

21 ESF (Evropský sociální fond) Vznik v r Hlavní nástroj sociální politiky, zaměřuje se na prevenci a na boj s nezaměstnanosti, rozvoj lidských zdrojů a podporu integrace na trhu práce Cíl 1 a 2

22 Financování Fond soudržnosti (Kohezní fond) Vznik v r Pomoc je poskytována zemím, jejichž HNP na obyvatele je nižší než 90% průměru EU a připravují se na vstup do HMU Zahrnuje celé území Bulharska, ČR, Estonska, Řecka, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovinska a Slovenska Phasing-out: Španělsko životní prostředí (50 %) a dopravní infrastruktura (50 %)

23 Realizace Regionální politika je realizována na úrovni členských států Státy rozhodují o rozložení finančních prostředků ve strukturálních fondech, předkládají projekty, rozhodují o zaměření prostředků Rozpočet a jeho pravidla jsou schvalovány Radou a EP na základě návrhu EK

24

25 Realizace Strategické obecné zásady Společenství - vymezující priority rozvoje Evropské unie, orientační rámec pro členské státy při přípravě národních strategických referenčních rámců a operačních programů Národní strategický referenční rámec základní programový dokument pro využívání fondů Evropské unie Vychází z Národního rozvojového plánu → nastavení systému koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti Seznam operačních programů

26 Realizace Členský stát musí předložit NSRR a OP ke schválení Evropské komisi Následně je zahájeno čerpání z evropských fondů. Komise monitoruje a vyhodnocuje čerpání.

27 Sociální politika Sociální politika EU patří ke sdíleným politikám EU Odlišné sociální modely v evropských zemích Liberální (atlantský) → Velká Británie, Irsko Konzervativní (kontinentální, korporativní) – Německo, Belgie, Francie, Itálie, Rakousko Sociálně demokratický (skandinávský) → Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko Jihoevropský → Španělsko, Portugalsko, Řecko

28 Sociální politika Zmínky padly již ve smlouvě o ESUO → cílem bylo zvýšit platy zaměstnanců v ocelářském a uhelném průmyslu Koordinace sociálních politik byla úzce provázána s realizací společného trhu → volný pohyb pracovních sil. Cíl: odstranit diskriminaci na pracovním trhu z důvodu státní příslušnosti nebo bydliště; zaručení práv migrujících pracovníků

29 Sociální politika Smlouva o EHS Cíl: podpora životních a pracovních podmínek zaměstnanců a zaměstnanost Zavedena zásada stejné odměny pro muže a ženy za stejnou práci Hlavním nástrojem se staly směrnice, které stanovovaly minimální standardy Evropský sociální fond 1972 summitu ER v Paříži: Komise pověřena vypracování konkrétních návrhů Komise předložila Sociální akční program pro léta Zvýšení zaměstnanosti, zlepšení životních a pracovních podmínek zaměstnanců a vytvoření mechanismu pro dostatečné informování zaměstnanců a umožňujícího participovat na řízení podniku Cíle se ale nepodařilo plně prosadit

30 Sociální politika V polovině 80. let dochází k rozvoji sociální politiky spolu s rozvojem projektu společného trhu JEA postrádal koncepci sociální politiky, ale obsahoval článek 118a, ve kterém se státy zavázaly věnovat zvláštní pozornost otázkám pracovního prostředí, zdraví a bezpečnosti pracujících Byl zakotven sociální dialog mezi zaměstnavateli a zaměstnanci

31 Sociální politika Sociální dialog V r Komise zahájila tzv. proces z Val Duchesse Série jednání mezi centrálou evropských odborových svazů (ETUC – European Trade Union Confederation) a Evropským sdružením průmyslových a zaměstnavatelských svazů UNICE (Union of Industrial and Employer’s Confederations of Europe) Výsledkem bylo vytvoření Výboru pro sociální dialog v r. 1993, který se stal partnerem Komise při přípravě sociální agendy

32 Sociální politika Na konci 80. let Komise předložila návrh na vypracování Sociální charty Pro Francie a Německo: podpora harmonizace a stanovení vyšších společných standardů → zvýšilo by to konkurenceschopnost jejich pracovní síly Proti Velká Británie → Sociální charta = začátek centralizovaného sociálního systému, který ohrozí suverenitu členských států Sociální dumping → zvýhodnění zemí, kde jsou náklady na pracovní sílu nižší

33 Sociální politika 1989: Sociální charta (Evropská charta základních sociálních práv zaměstnanců) 1. Právo pracovat v zemi ES/EU podle vlastního výběru 2. Právo na spravedlivou mzdu 3. Právo na lepší životní a pracovní podmínky 4. Právo na sociální ochranu v rámci existujících národních systémů 5. Právo na svobodu shromažďování a kolektivní vyjednávání 6. Právo na zaměstnanecké školení 7. Právo mužů a žen na rovné zacházení 8. Právo pracovníků na informace, konzultace a spoluúčast 9. Právo na ochranu zdraví a bezpečnost při práci 10. Ochrana dětí a adolescentů 11. Záruka minimálních životních standardů pro starší občany 12. Lepší sociální a profesní integrace invalidů Velká Británie podepsala teprve v r. 1997

34 Sociální politika Smlouva o EU: Protokol o sociální politice, který byl právně závazný (mimo zůstala VB) a Dohoda o sociální politice. Cíle: Podpora zaměstnanosti Zlepšení životních a pracovních podmínek Přiměřená sociální ochrana Sociální dialog Rozvíjení potenciálu pracovních sil za účelem trvale vysoké zaměstnanosti Boj proti vyloučení z trhu práce

35 Sociální politika Amsterodamská smlouva: Sociální politika byla zavedena článkem 136 a 137 Smlouvy o ES Závazek k vysoké míře zaměstnanosti Zavedeno hlasování kvalifikovanou většinou a procedura spolupráce s EP a po konzultaci HSV a Výborem regionů Byly vyčleněny oblasti, kde se hlasuje jednomyslně Byla založena evropská strategie zaměstnanosti Mainstreaming politiky zaměstnanosti

36 Evropská strategie zaměstnanosti Výsledek tzv. Lucemburského procesu (1997) Koordinace členských států v oblasti zaměstnanosti Zvýšit efektivitu politik zaměstnanosti, problémové skupiny (mladí, ženy, lidé v předpenzijním věku) Založena na směrnicích pro zaměstnanost (navrhované Komisí a přijímané Radou) = společné priority členských států Členský stát vytváří program, jak směrnice realizuje v praxi Každoročně se hodnotí pokrok (Komise) → přijímáno v Radě

37 Otevřená metoda koordinace Formálně zavedena na Lisabonském summitu v 3/2000 Dobrovolný proces Na úrovni EU se členské státy dohodnou na společných cílech Jsou stanoveny společné indikátory pro účely měření dosaženého pokroku Členské státy vypracovávají Národní akční plány, které realizují společné cíle Pravidelné monitorování a vyhodnocování pokroku Výměna zkušeností a příkladů dobré praxe Účinnost spočívá ve vzájemném tlaku a přesvědčování Komise zveřejňuje, jak si která země stojí

38 Sociální politika Současná úprava: Cíle (čl. 136 Smlouvy o ES) podpora zaměstnanosti zlepšování životních a pracovních podmínek boj proti vyloučení

39 Sociální politika Čl. 137: Společenství podporuje a doplňuje činnost členských států v těchto oblastech: zlepšování pracovního prostředí (ochrana zdraví a bezpečnosti pracovníků) pracovní podmínky sociální zabezpečení a sociální ochrana pracovníků; ochrana pracovníků při skončení pracovního poměru; informování pracovníků a konzultace s nimi; zastupování a kolektivní obrana zájmů pracovníků a zaměstnavatelů podmínky zaměstnávání státních příslušníků třetích zemí legálně pobývajících na území Společenství; zapojení osob vyloučených z trhu pracovních příležitostí rovnost příležitostí mezi muži a ženami na trhu práce a rovné zacházení na pracovišti; boj proti sociálnímu vyloučení; modernizace systémů sociálního zabezpečení

40 Sociální politika Rada přijímá směrnice, kterými stanovuje minimální standardy. Procedura spolurozhodování (Rada a EP) po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů, kvalifikovaná většina. Jednomyslnost Rady a procedura spolurozhodování (s EP) v oblasti sociálního zabezpečení a ochrany pracovníků, ochrany pracovníků po skončení pracovního poměru, kolektivní obraně zájmů a podmínek zaměstnávání pracovníků ze třetích zemích

41 Sociální politika Předpisy se nedotýkají práva členských států vymezovat základní zásady svého systému sociálního zabezpečení Nebrání žádnému členskému státu, aby zachovával či zaváděl přísnější ochranná opatření.

42 Dopravní politika Jedná se o společnou politiku Doprava → významný národní sektor, zvyklý na státní podporu a výhody Zavedena již ve smlouvě o EHS, ale začala se skutečně realizovat teprve v 80. letech. Její realizace byla navázána na realizaci společného trhu → měla být vytvářena ve stejných etapách jako společný trh.

43 Dopravní politika 1957: Jednání o společné dopravní politice Nizozemí, Belgie, Luc. → podpora liberalizace služeb Francie, Německo, Itálie → zde převažovaly státní intervence do silniční i železniční dopravy EHS: Zavedení společných pravidel pro mezinárodní dopravu do nebo z některých členských států zajištění volného přístupu k poskytování dopravních služeb uvnitř každého členského státu pro dopravce z dalších členských států vytvoření opatření ke zlepšení bezpečnosti dopravy Realizace těchto cílů měla být prozatím omezena jen na oblast železniční, silniční a vnitrovodní dopravy.

44 Dopravní politika Až do 80. let vývoj ve společné dopravní politice stagnoval → problém představovalo dosažení jednomyslnosti v Radě 1983 EP podal na Rada stížnost ohledně nečinnosti k ESD → v roce 1985 dal ESD EP za pravdu a žádal Radu, aby proces harmonizace v dopravě urychlila. JEA: pro oblast dopravy bylo zavedeno hlasování kvalifikovanou většinou, a to i do oblasti letecké a námořní dopravy, životní prostředí

45 Dopravní politika Velký problém představovala tzv. kabotáž (provozování dopravy v jednom nebo více členských státech, v nichž dopravce nemá pobočku) Do konce roku 1992 platil systém kvót umožňující rozdělovat ročně mezi členskými státy nanejvýš kabotážních povolení. 1992: Rada vydala nařízení, že dopravci z členské země a s platnou licencí mohou provozovat své služby v rámci celého společného trhu. Nejprve oblast nákladní dopravy, osobní doprava byla vyřešena teprve v r : byl spuštěn společný dopravní trh 90. léta: hlavní výzvou je rozvoj integrovaného dopravního systému

46 Dopravní politika Rada rozhoduje na základě procedury spolurozhodování s EP po konzultaci s HSV a VR, kvalifikovaná většina Stanovuje: společná pravidla pro mezinárodní dopravu do nebo z některého členského státu anebo procházející přes území jednoho nebo několika členských států; podmínky, za nichž mohou dopravci, kteří nejsou rezidenty tohoto státu, provozovat dopravu uvnitř některého členského státu opatření ke zlepšení bezpečnosti dopravy

47 Transevropské sítě  Sdílená politika, není integrální součástí dopravní politiky Jedná se o infrastrukturu v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky, včetně plynovodů a ropovodů, jimiž by měly být propojeny národní sítě. Projekt byl zahájen rozhodnutím v r. 1990, Na financování projektů se z větší míry podílejí samotné členské státy (70%). Doplňkovým zdrojem pro krytí výdajů jsou prostředky Fondu soudržnosti, Evropské investiční banky, ERDF, předvstupních nástrojů a vlastního rozpočtu TENS

48


Stáhnout ppt "Regionální, sociální a dopravní politika EU Úvod do evropských studií."

Podobné prezentace


Reklamy Google