TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení

Prezentace na téma: "TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení"— Transkript prezentace:

1 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Klasická teorie organizace a řízení Vznik vědeckého řízení Vznik moderního amerického vědeckého řízení spadá na počátek 20. století a je spojen, jak se fakticky jednomyslně uznává, se jménem Frederica Winslowa Taylora ( ).

2 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Základní cíl své koncepce formuloval sám Taylor jako zajištění maximálního zisku pro podnikatele. Taylorismus obsahuje některé progresivní myšlenky a koncepce, které jsou odrazem potřeb rozvoje vědecky organizované společenské velkovýroby.

3 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Při charakterizování Taylorova přínosu pro organizaci výroby se často tvrdí, že právě on jako první navrhl systém úkolové práce. Úkolový systém však existoval již dlouho před Taylorem a mimoto Taylor sám podrobil velmi ostré kritice tehdejší formy a principy tohoto systému.

4 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Podle Taylorova názoru stimulující působení vysokých mezd, které není založeno na dobře zdůvodněných kritériích, je samo o sobě škodlivé, neboť přenechává iniciativu dělníkům samým, kdežto podnikatelé nemají žádnou představu o tom, jaké množství práce může být skutečně vykonáno během dané doby. Řízení založené na principu iniciativa - pobídka nemohlo na počátku 20.století zajistit další podstatné zvyšování produktivity práce. Podle slov Taylorových bylo pouze schopno nechat se pomalu unášet ve směru k tomuto cíli.

5 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Naproti tomu - píše Taylor – „ rozvoj vědecké organizace práce předpokládá, že se vypracuje systém pravidel, zákonů a pouček. které nahradí osobní hodnocení individuálního pracovníka a které mohou být efektivně využity pouze tehdy, jestliže bude prováděna systematická evidence měření příslušných činností.“

6 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Dělník, jak tvrdí Taylor, je líný, a proto lze růstu produktivity práce a zvyšovaní tempa výroby dosáhnout pouze na základě přinucení, pomocí nucené standardizace nástrojů, podmínek a pracovních metod. Dále pak, protože dělník nemůže pochopit organizaci moderní výroby, není schopen sám racionálně organizovat svou práci. Tuto funkci může pak plnit pouze administrativní elita. Pouze ta, při dosažení úplné centralizace iniciativy, má zajišťovat maximální standardizací veškeré dělníkovi činnosti v podniku.

7 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Pokud jde o úkolový systém, navrhl Taylor jeho aplikaci jedině na základě vědeckého výzkumu, který umožňuje objevit nejlepší způsoby plnění každého článku výrobního procesu. Za těchto podmínek budou vedoucí výroby schopni sami posoudit, jaký objem prací může a má být splněn během libovolného úseku pracovní doby.

8 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
To neobvykle zvyšovalo úlohu vedoucích výroby při výběru a organizaci přípravy dělníků a také v systému kontroly jejich práce. Pouze tato cesta může vést podle Taylora k nejefektivnějšímu fungování systému hmotných pobídek pro maximalizaci individuálního výkonu.

9 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Taylor důsledně prosazuje myšlenku, že otázky produktivity práce nelze efektivně řešit, jestliže vedoucí výroby začnou brát v úvahu jen nejobecnější stimulující činitele a budou se tedy ve skutečnosti opírat o stimulovanou iniciativu dělníků. Jedině vedení, zdůrazňuje Taylor, může a musí nést odpovědnost za zavádění vědecky podloženého systému, který zabezpečuje stálý růst produktivity práce.

10 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Taylor si plně uvědomoval, že zavádění uvedených nových pracovních metod se může setkat s odporem dělníků, a proto hovoří o nutnosti zajistit si jejich spolupráci. Musí to však být nucená spolupráce, kdy vedení přebírá veškeré duševní komponenty činností dělníka, který je pouze povinen řídit se instrukcemi svého vyspělejšího vedoucího.

11 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Pouze cestou donucující standardizace metod, povinného použití nejlepších nástrojů a pracovních podmínek a nucené spolupráce je možno zabezpečit toto všeobecné urychlení pracovního tempa. Dohled nad dodržováním standardů a zajišťování nucené spolupráce je výlučně povinností vedení podniku.

12 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Systém, který se v přísném slova smyslu nazývá taylorismem, je možno v principu charakterizovat takto: Vytvoření vědeckého základu, který nahrazuje staré tradiční a na základě praxe vzniklé metody práce a vědecký výzkum každého jednotlivého jejího prvku. Výběr dělníků na základě vědeckých kritérií, jejich výcvik a výchova. Spolupráce mezi vedením výroby a dělníky při praktickém zavádění vědecky vybudovaného systému organizace práce. Rovnoměrné rozdělení práce a odpovědnosti mezi vedení výroby a dělníky.

13 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
V souhrnných závěrech o podstatě svého systému vědeckého řízení Taylor říká … "Věda místo tradičních návyků harmonie místo rozporů, spolupráce místo individuální práce, maximální produktivita místo omezené produktivity, vývoj každého jednotlivého dělníka, aby dosahoval maximální produktivity, které je schopen a maximálního hmotného zabezpečení".

14 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Mimochodem řečeno Taylor pohlížel na dělníka pouze jako na bytost neracionální, která jedná převážně podle instinktů a je schopna postupovat účelně jedině pod vlivem základních podnětů, především peněz. Její zájmy se jakoby vyčerpávají na fyziologické úrovni.

15 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Z pozice mechanismu vykládal Taylor sociální organizaci v podmínkách výroby jako naprosto formální, která nezná a kromě toho i odmítá jakékoli jiné vztahy, které nejsou dány služebním, funkčním obsahem.

16 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Taylor stanovil jako hlavni cíl maximální zvýšení produktivity práce a vypracoval konkrétní opatření zaměřená na racionální využití práce dělníků a výrobních prostředků, zavedení přímých předpisů při používání materiálů a nástrojů, standardizaci nástrojů, výrobních operací, přesnou evidenci pracovní doby, výzkum pracovních procesů na základě jejich rozložení na základní složky a chronometráže, vytvoření kontroly každé operace, použití diferencovaných pracovních odměn atd.

17 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Významné místo v Taylorově systému přísluší komplexu opatření, který se nazývá zkoumání práce. Když si kladl úkol vytvořit vědecký základ řízení místo tradičních, empiricky se vytvářejících pracovních postupů, narazil Taylor na nutnost obracet se pravě k dělníkům, především kvalifikovaným, kteří podrobně znají pracovní způsoby.

18 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Je to, jak se sám vyjadřuje, jejich nejcennějším vlastnictvím, základním kapitálem celého jejich života. Není proto překvapující, že jedním z prvních novátorských Taylorových činů byl požadavek shromáždění a systematizace ohromného souhrnu znalostí dělníků, jejich zachycení, klasifikace, kodifikace, sestavení tabulek. analýza pracovních způsobů, experimentování a zobecnění všech poznatků o pracovních způsobech ve formě zákonů, pravidel a dokonce matematických vzorců.

19 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Na základě pečlivé analýzy pohybů jednotlivých dělníků a bedlivého posuzování plnění pracovních operací, snažil se Taylor rozložit každou z nich na základní součásti a dopracovat se (pomoci chronometráže) ideálních pracovních metod založených na zdokonalení nejlepších prvků pracovního procesu různých dělníků.

20 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Taylor se snažil odstranit všechny chybné, pomalé a neužitečné pohyby a vypracovat celkový systém optimálních pracovních metod. jejichž souhrn ovšem není možno nalézt u žádného reálně existujícího dělníka. Předmětem matematického vyčíslení je také minimální doba nutná pro odstranění únavy a pro nutné prostoje. Konečným výsledkem je pak Taylorův pokus vědecky stanovit nejlepší metody pro vykonávání každé práce v co nejkratší době.

21 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Jak známo, praktické použití Taylorova postupu vedlo k pozitivním výsledkům. Ve strojírenských podnicích, kde Taylor experimentoval, se průměrná produktivita práce během tří let dvojnásobně zvýšila.

22 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Problém zavádění nejdokonalejších metod spojoval Taylor přímo se standardizací nástrojů a evidence zvláštností různých konkrétních druhů práce.

23 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Zavádění Taylorovych metod způsobilo, že vznikla řada nových problémů, především problém organizace práce mistra a předáka, jejichž povinnosti se značně zkomplikovaly vytvořením nových funkci, které dříve nespadaly do sféry jejich kompetence.

24 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
To vše vedlo Taylora k tomu, že dospěl k pochybnostem o správnosti existujícího liniového systému organizace, ve kterém je každý pracovník podřízen pouze jednomu přímému nadřízenému. Navrhl, aby se od tohoto, podle jeho vyjádřeni vojenského typu organizace ustoupilo a jako alternativu vypracoval a navrhl systém dělby práce mistra a předáka, skládající se z osmi základních částí. Přitom každý dělník má denně dostávat pokyny a nezbytnou pomoc od osmi, úzce specializovaných vedoucích.

25 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Z osmi funkčních mistrů mají být přímo v dílně pouze čtyři: - inspektor - opravárenský mistr - mistr, který řídí pracovní tempo - pracovní předák.

26 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Ostatní mají pracovat ve speciální plánovací kanceláři a zabývat se plánováním výroby, přípravou instrukčních lístků, instruktáží, evidencí a výkaznictvím o době spotřebované na výrobu produkce, otázkami vlastních nákladů, výrobní disciplínou atd.

27 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Taylor proklamoval nutnost dělby práce přímo ve sféře řízení. Zvláštní význam přisuzoval plánovacímu oddělení. Přitom předpokládal, že ideálně by dílnu a vůbec celý závod měl řídit ani ne tak ředitel, vedoucí nebo dílenský mistr, jako spíše plánovací oddělení.

28 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Každodenní práci celého závodu by měli řídit různí funkční pracovníci oddělení tak, aby alespoň teoreticky mohl závod pokračovat bez přerušení v práci i tehdy, kdyby (ředitel, vedoucí a jejich pomocníci, nespadající do plánovacího oddělení, nebyli přítomni přímo najednou třeba celý měsíc.

29 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Taylor zdůrazňoval nutnost vyčlenit plánování jako samostatnou funkci řízení a plánovat předem pracovní metody a veškerou výrobní činnost podniku jako celku. Samo vytýčení problému osamostatnění funkce plánování je nespornou Taylorovou zásluhou.

30 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Významné místo v Taylorově systému zaujímá, jak bylo uvedeno, rozpracování různých systémů úkolových mezd v souladu s vědecky podloženými metodami normování práce. Před Taylorem se zásady úkolového systému obvykle redukovaly na vyplacení dodatečných odměn těm dělníkům, kteří splnily nebo překročily stanovené úkoly nebo standardní normy, přičemž optimální výše odměn se zpravidla určovala podle doby, kterou potřeboval schopný a dobře připravený dělník pro vykonání dané pracovní operace. K této základní době se přidávala rezerva na nezbytné prostoje a oddechové přestávky.

31 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Taylor vycházel z izolovanosti a roztříštěnosti jednotlivce v sociálním prostředí, které ho obklopuje. Proto odmítal kolektivní práci a trval na tom, aby se každému dělníkovi platilo podle jeho individuálního výkonu a nikoli podle výsledků skupiny dělníků, do které patří.

32 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
V případech, kdy se dělníci spojují v kolektiv, každý z nich odděleně se stává méně produktivním než v případě, kdy se stimuluje jeho osobní ješitnost. Při práci ve velkých družstvech individuální produktivita každého jednotlivce nevyhnutelně klesá na úroveň nejslabšího dělníka v celém družstvu, nebo ještě níže. Tento Taylorův závěr se stal předmětem ostré a do značné míry odůvodněné kritiky představitelů americké teorie řízení, kteří po něm následovali

33 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Taylor začal používat pojmu vědecké řízení při rozvíjení široké koncepce, podle které řízení je skutečnou vědou, která se opírá o přesně stanovené zákony, pravidla a principy. Taylor vychází z toho, že se řízení jako zvláštní funkce skládá z řady principů, které se realizuji v nejrůznějších typech organizace.

34 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Stejné principy lze se stejným úspěchem aplikovat na všechny druhy společenské činnosti: při uspořádání chodu domácnosti, řízení farem, při obchodních operacích velkých i malých obchodních podniků, v organizaci církví, ve filantropických sdruženích, universitách a státních orgánech.

35 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
PRINCIPY ORGANIZACE SPRÁVNÍ SPOLEČNOSTI Novým významným směrem ve výzkumu problematiky řízení je vědecké zpracování principů organizace správní činnosti. Jinými slovy, současně s otázkami vytváření řízení na úrovni podniku nebo dílny začínají se zkoumat obecnější principy organizace. Tato problematika je přímo spjata se jménem francouzského výzkumného pracovníka Henri Fayola ( ).

36 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Obvykle je považován za nejvýznamnějšího Evropana, který vnesl svůj vklad do hnutí vědeckého řízení během první poloviny 20. století. Proto bez určitého zhodnocení jeho prací není možno získat správnou představu ani o příslušných amerických teoriích. Podobně jako Taylor i H.Fayol byl inženýrem, a to inženýrem hluboce tvůrčím s různými mnohostrannými zájmy a širokou erudicí.

37 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Nepochybnou Fayolovou zásluhou je formulace otázky o nutnosti vyčlenit vlastní řídící činnost ,jako samostatný předmět zkoumáni. Je třeba ovšem poznamenat, ze toto zkoumání, jehož výsledku je možno podle Fayolova tvrzení použít ve všech formách organizace. Je založeno ani ne tak na teoretických principech (jejichž nutnost stále zdůrazňoval Taylor), jako spíše na bohatých osobních zkušenostech získaných během řady let ve správní činnosti.

38 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Fayol formuloval své názory i v četných referátech na inženýrských konferencích v letech Jeho hlavní práce Obecná a průmyslová správa vyšla v roce 1916. Fayol, který působil ve vrcholových řídících funkcích v průmyslu, hleděl na správu shora dolů, což mu dávalo širší perspektivu v porovnání s Taylorem, který byl především technickým odborníkem, a proto byl nucen hledět na vrcholové řízení zdola nahoru.

39 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
V tom, že Fayol viděl v organizaci jednak specifický druh činnosti a jednak svébytný správní systém, patřil k prvním, kteří se snažili vypracovat obecný přístup ke správě a zformulovat některé přísně závazné principy správní teorie. Mimo jiné stanovil pět základních prvků. z nichž se skládá funkce správy: - předvídání - organizování - přikazování - koordinace - kontrola

40 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Přitom to byl opět Fayol, kdo jako první přestal zkoumat řízení jako výjimečné privilegium, jako zvláštní odpovědnost pouze vrcholového vedení. Na rozdíl od Taylora dokazuje, že správní funkce existují na jakékoli úrovni organizace a do určité míry je plní i dělníci. Proto, čím vyšší je úroveň organizační hierarchie, tím vyšší je správní odpovědnost a naopak.

41 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Pro Fayola je proces organizace určením a vytvořením obecné struktury podniku, která by odpovídala konkrétním cílům. Z toho vyplývá nutnost přiřadit určitou formu celé struktuře a přesně vymezit místo a funkci každé její součásti (komponenty). Celek tohoto druhu nazývá Fayol sociálním organismem. Je přesvědčen, že tento organismus lze konstruovat (organizovat) různým způsobem. Fayol dále analyzuje veškeré možné varianty.

42 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Začíná u nejjednoduššího podniku s jediným tvůrcem, který soustředil ve svých rukou jak řízení, tak realizaci. Potom přechází ke zkoumání malého podniku s několika dělníky. Ti dostávají dispozice od vedoucího podniku, který se zbavuje z velké části zařízeni v pracovní sféře. Dále se počet dělníku zvyšuje na 10, 20 a 30. Na této úrovni se mezi vedoucím podniku a souborem dělníků nebo jeho části objevuje zprostředkovatel - mistr.

43 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
 Začíná se zde tedy projevovat určitá zákonitost. Pro každou novou skupinu dělníků je nutný další mistr. S existencí několika mistrů je nutno zřídit funkci vedoucího dílny. Existence několika dílovedoucích vyžaduje zavedení funkce vedoucího provozu atd., dokud se nevytvoří taková situace, že vedoucí podniku se zcela zbaví výkonných povinností (samozřejmě v jejich tradičním pojetí). Přitom se stále více stupňuje význam hierarchie, v jejímž čele stojí. Téměř každý nový vedoucí má obvykle 4-5 přímých podřízených. Tím, že úloha vedoucího je stále obtížnější pro jednotlivého člověka, vznikají pak funkce v dřívějších průmyslových organizacích neobvyklé, t.j. sekretáři, poradci apod.

44 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Fayol zkoumá správní organizaci jako takovou na nejobecnější úrovni, tzn. že neomezuje své závěry pouze na sféru výroby, nýbrž zdůrazňuje univerzálnost základních principů fungovaní správy. Sociální organismus jakéhokoli druhu podniku se vytváří přesně tak, jako sociální organismus průmyslových podniku. Na stejném stupni vývoje jsou tedy všechny sociální organismy vzájemně shodné. Proto je počet hierarchických stupňů ve velkých podnicích omezen. Kdyby se každý hierarchicky stupeň vyznačil jedním hodnostním prýmkem, pak počet prýmků u největších hodností průmyslovém zařízení by nepřesahoval počet osm až deset a u nejvyšších státních funkcí počet deset až dvanáct. )

45 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Vše to je z hlediska Fayolovy koncepce zcela logické. Fayol používá pro sociální organizaci analogie s živými organismy, ale i se světem rostlin. Rozvětvený kmen stromu je pro něho asociací správní hierarchie. Stromy nerostou do nebe a sociální organizace má rovněž své hranice. Míza dodává život větvím, zatímco v sociální organizaci určitý vyšší řád dodává aktivitu všem prvkům atd.

46 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Fayol se mimoto utíká i k tehdy velmi v sociologii rozšířené paralele mezi sociální organizaci a živým organismem. úloha člověka ve společenské struktuře se porovnává s funkci buňky, správní služba se přirovnává k nervovému systému atd.

47 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Správní činnost zahrnuje podle jeho názoru pouze část řízení, které samo představuje značně širší oblast. Řídit, tvrdí Fayol, znamená vést podnik k jeho cíli při maximálním využití možnosti z daných existujících zdrojů.

48 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Správa představuje pouze jednu ze šesti základních funkcí, které ve svém celku vytvářejí pojem řízení: technická (technologická) činnost obchodní činnost (nákup, prodej, směna); finanční činnost (hledáni kapitálu a jeho efektivní využití): ochranná činnost (ochrana vlastnictví a osobnosti); účetní činnost (inventarizace, bilanční výkazy, náklady. statistika) správa (která působí pouze na zaměstnance, přičemž nemá přímý vliv na vliv na materiály ani na mechanismy).

49 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
I když Fayol přesně vymezuje hranice mezi řídící a správní činnosti (přičemž přisuzuje pojmu správa značně užší obsah), přesto často toto vlastni vymezení porušuje, používá-li tohoto termínu i v širším smyslu, t.j. zahrnuje-li do něho všech šest uvedených funkci, a tím jej ztotožňuje s řízením.

50 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Fayol se nezabýval speciálně rozborem úlohy dělníka, což se vysvětluje zvláštností jeho celkového přístupu, kterým vymezuje v sociální organizaci její obecnou strukturu. Proto ho více zajímá obecná představa pracovníka. zvláště řídícího pracovníka u něhož neustále zdůrazňuje volní rysy. Význam osobních vlastnosti podle Fayola zjevně klesá se snižováním hodnosti a do čela se dostávají funkční vlastnosti. Ale ani ty se nerozdělují rovnoměrně podle kategorii pracovníků.

51 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Fayol rozhodně vystupoval proti vzniklému systému přípravy řídících průmyslových kádrů a dokazoval, že správní schopnosti nelze rozvíjet jen na základě inženýrsko-technické výuky; zdůrazňoval, že je třeba zařadit speciální kursy správy do inženýrských vysokoškolských učebnic osnov. Přitom byl přesvědčen, a v tom není možno s nim nesouhlasit, ze nejen inženýrsko-techničtí pracovnici. ale i každý člen společnosti potřebuje znát některé principy správní činnosti a že tyto poznatky mají byt předmětem výuky na všech stupních všeobecného vzdělání.

52 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
V čem však je podstata Fayolovy správní teorie? Její základ tvoří 14 proslulých principů, které je možno podle Fayolova mínění aplikovat bez výjimky ve všech sférách správní činnosti: 1. dělba práce; 2. pravomoc; 3. disciplina; 4. jednota velení; 5. jednota vedeni; 6. podřízení individuálních zájmů společnému zájmu;

53 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
7. odměňování 8. centralizace; 9. skalární řetězec (linie pravomocí); 10. pořádek; 11.rovnost; 12. stabilita ve funkcích; 13. iniciativa; 14. korporativní duch.

54 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Fayol rovněž zformuloval řadu principů ve vztahu k analýze výše uvedených prvků správního procesu (předvídání, organizování, přikazování, koordinace, kontrola). Mezi všemi těmito principy Fayol vyčleňuje nejdůležitější, především pak jednotu velení a jednotu vedení. Tzn., že pracovník má dostávat příkazy pouze od jednoho vedoucího, takže pro soubory operaci, které sledují stejný cíl, musí platit jeden vedoucí a jeden program. To je nutná podmínka jednoty činnosti, koordinace sil a souhrnu snah.

55 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Zde se velmi jasně projevuje rozdíl Fayolových a Taylorových názorů na účelnost instruování dělníků větším počtem funkčních mistru. Fayol nepopírá nutnost podobně funkční specializace ve sféře správní činnosti a řízení vůbec. Naopak jde dále a říká, že takováto specializace vyplývá přímo z podstaty věci a zejména ze stále rostoucí složitostí procesu řízení. Přece však tvrdí, že tato specializace musí být v souladu s jednotou velení.

56 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Funkční mistři mají tedy charakter operativních pracovníků ve štábu velitele, protože ani jeden vyšší vedoucí není schopen se bez pomocníků vyrovnat se správními úkoly, které jsou mu uloženy. Zásada jediného vedoucího předpokládá tudíž správný výběr a všestranné využití pracovníků, kteří ve svém celku vytvářejí hlavní štáb, skupinu lidi disponujících pravomocí, kompetenci a časem. Samozřejmě, že to ani v nejmenší míře neomezuje pravomoc vedoucího, protože štábní odborníci plní své funkce efektivně pouze tehdy, když jde o pomoc a podporu vedoucímu a v určitém směru o rozšíření jeho osobnosti.

57 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Fayol připisuje štábní činnosti zcela výjimečný význam. Domnívá se, ze kromě poskytování pomoci řídícím pracovníkům v písemném styku a v ostatních běžných záležitostech, v zajišťování spojení a při kontrole mají se štábní odborníci zabývat vypracováváním plánů a zdokonalováním všech sfér činnosti. Přitom však pracovnici štábu mají být osvobozeni od veškeré odpovědnosti za vedeni činnosti, tzn. ze mají stát stranou od liniového systému řízení. Štáb má být orgánem myšlení, zkoumání a jeho hlavní funkcí v rámci správního systému je příprava na budoucnost a odhalování všech možných způsobu zlepšování.

58 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Štáb je tedy jako orgán vedoucího, který zajišťuje plnění jeho dispozic, podle Fayola nutným organizačním vyjádřením principu autority. Současně s liniovou hierarchickou podřízeností se zavádí funkční, štábní činnost jako určitý experiment na vyšší úrovni řízení, která zpracovává nutná doporučení a návrhy.

59 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Jak vidíme, přikládá Fayol zvláštní význam formální organizaci, formální struktuře, která vymezuje odpovědnost různých článků a celý systém podřízenosti v hierarchii řízení. Zkušený vedoucí a citlivý psycholog však varuje před přílišným formalismem a poukazuje na to, že považuje-li se za chybu neodůvodněná odchylka od linie autority, pak ještě větším nebezpečím je včas ji nezpozorovat a neopravit.

60 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Jestliže se bezpodmínečně dodržují pravidla formální organizace, pak se často může vytvářet až do nesmyslnosti dlouhá a složitá cesta vyřizování otázek. Fayol tento jev zkoumá na typickém příkladě. Jestliže je například nutná komunikace mezi dvěma podřízenými, kteří pracují v různých útvarech, pak si nemohou formálně vytvářet žádnou vzájemnou komunikaci, ale mohou pouze odesílat sdělení nahoru po dlouhém žebříčku řízení a očekávat, dokud nesestoupí ke svému adresátovi.

61 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Fayol ilustruje tuto situaci na obrázku: A B H C I D J E K F L G M

62 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Bylo by daleko rozumnější, kdyby F a L použili spojovacího můstku mezi sebou, než aby postupovali k A zpět dolů přes všechny ostatní spojovací články, jež mají funkci prostředníků. To je možno uskutečnit bez narušení "linie autority" tak, že přímí nadřízení, tj. E a K podobnou komunikaci schválí s tím, že budou informováni o všech dohodách. Jestliže mezi F a L dojde k neshodám, pak se sporná otázka předloží k řešení příslušným vedoucím.

63 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Odmítání využívat spojovacího můstku vysvětluje Fayol dvěma důvody. Buď není jasný obecný cíl organizace, a proto každá jednotka vidí pouze svůj vlastní cíl, ignoruje spojení s ostatními a uznává jen linii autority nebo tím, že sama autorita A která je na vrcholu pyramidy, dostatečně nestimuluje přímo podřízené útvary k využití spojovacích můstků mezi sebou.

64 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Významné místo ve Fayolových názorech zaujímá koncepce organizačního plánování. Přisuzuje mu naprostou prioritu při konkrétním řešení problému plánování pracovní a výrobní činnosti. Zkoumá plánování jako základní podmínku úspěšné organizace řízení.

65 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Fayol poukazuje na obtíže při plánování ve stále se měnících podmínkách volného trhu a zdůrazňuje, že právě tato složitá a značně dynamická situace vyvolává nutnost detailního předvídání, zejména proto, aby se potlačovaly nebo tlumily možné výkyvy.

66 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Plán nesmí vycházet z představy o opakování jevů, které se již vyskytly, ale z představy možných změn a to jak zákonitých, tak náhodných. Ve Fayolově učení se pojmy plán a prognóza často ztotožňují, což vede nevyhnutelně k ochuzení obsahu plánování Jako mnohostranné činnosti, která nesměřuje pouze k předvídání výsledků. Je pravda, ze někdy Fayol konstatuje podstatný rozdíl mezi plánováním a předvídáním a zdůrazňuje, že i když je nutno plán jakékoli organizace podrobovat stálým korekcím, představuje zákon, před kterým je třeba se sklonit.

67 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Další vývoj hnutí za vědecké řízení probíhal dvěma základními směry. Na jedné straně se rozvíjela racionalizace výroby na technické úrovni.

68 TEORIE ŘÍZENÍ – Přehled vývoje názorů na řízení
Mnoho Taylorových následovníků vyvíjelo dokonalejší metody zkoumání a organizace pracovních procesů a řízení, výroby, přípravy a výcviku kádrů atd. Současně se zvyšovalo úsilí na úseku zkoumání obecných problémů řízení. Koncepce Fayolova se stává jedním ze základů teoretických konstrukcí, které formulují obecné principy organizace řízení a zdůvodňují normativní koncepce formální struktury řízení.