Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Inflace a nezaměstnanost; dlouhodobý ekonomický růst Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Inflace a nezaměstnanost; dlouhodobý ekonomický růst Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011"— Transkript prezentace:

1 Inflace a nezaměstnanost; dlouhodobý ekonomický růst Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 11 a 12

2 Obsah. 11)Inflace a nezaměstnanost Cíl: prohloubení analýzy vztahu mezi inflací a nezaměstnaností zavedením inflačních očekávání různého typu. Další informace včetně konkrétních údajů též o CPI na webu ČSÚ: 12) Dlouhodobý ekonomický růst Cíl: analýza podmínek dlouhodobého zvyšování životního standardu, a to jednak z neoklasického pohledu (R. M. Solow), jednak z pohledu rovnice růstového účetnictví Cíl: analýza podmínek dlouhodobého zvyšování životního standardu, a to jednak z neoklasického pohledu (R. M. Solow), jednak z pohledu rovnice růstového účetnictví.B

3 Big Mac inflace Investiční magazín 3/2012 s.3 BigMac > π BigMac < π vykazují nižší inflaci rychleji zdražují potraviny rychleji zdražují hamburgry ISSN π π

4 Vztah inflace a nezaměstnanosti. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností je jednou z ústředních relací makroekonomie. Již v roce 1926 se touto relací zabýval americký ekonom Irving Fisher. Ze statistických dat odvodil, že se jedná o významnou relaci. Je autorem teze: „Klíčem k problému nezaměstnanosti je zabezpečení stabilní kupní síly měny resp. stabilní míry inflace.“ „Klíčem k problému nezaměstnanosti je zabezpečení stabilní kupní síly měny resp. stabilní míry inflace.“

5 Vztah inflace a nezaměstnanosti. Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem představitelem keynesiánského směru Albamem Williamem Phillipsem *1914 †1975, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem růstu nominálních mezd ve Velké Británii na údajích z let Zjistil, že jde o nepřímou úměrnost, tj. snížení nezaměstnanosti doprovází růst nominálních mezd a naopak. v roce 1958 novozélandským ekonomem představitelem keynesiánského směru Albamem Williamem Phillipsem *1914 †1975, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem růstu nominálních mezd ve Velké Británii na údajích z let Zjistil, že jde o nepřímou úměrnost, tj. snížení nezaměstnanosti doprovází růst nominálních mezd a naopak.

6 Původní mzdová Phillipsova křivka.

7 Metoda nejmenších čtverců. Regresní a korelační analýza Gauss Carl Friedrich ٭ 1777 †1855 Gauss Carl Friedrich ٭ 1777 †1855 německý matematik, fyzik, geofyzik a astronom V r vypočetl přesně dráhu planetky Céres na základě pouhých 3 měření Disquisitiones aritmeticae 4,6 roku 960 x 932 km GiseppePiazzi ( ٭ 1746 †1826). Italský řeholník theatin, matematik a astronom. objevil trpasličí planetku Ceres

8 12500 km Dawn kosmická loď 2007 – – ,6 roku 960 x 932 km 3500 km Vesta

9 Metoda nejmenších čtverců. Regresní a korelační analýza y = a + b.x

10 Metoda nejmenších čtverců. Regresní a korelační analýza Gauss Carl Friedrich ٭ 1777 †1855 Gauss Carl Friedrich ٭ 1777 †1855 německý matematik, fyzik, geofyzik a astronom

11 Vztah mezi inflací a nezaměstnaností ČR

12

13 11) Phillipsovy křivky - odvození na základě růstu cenové hladiny, mezd a produktivity práce. Tempo růstu mezd …. g w = Δw/w, Inflace tj. tempo růstu cenové hladiny...  = Δ P/P Tempo růstu produktivity práce …  Za předpokladu ceteris paribus ostatních VF platí:  = g w - , míra inflace je dána rozdílem tempa růstu mezd a tempa produktivity práce.

14 11) Phillipsovy křivky - příklad Produktivita práce roste o 3 %, mzdy o 5 %. V takovém případě jsou náklady/vstupy firem vyšší než příjmy/výstupy, firmy budou tedy zvyšovat ceny, což se odrazí v růsti cenové hladiny. Inflace přitom bude činit ? %.

15 11) Phillipsovy křivky - příklad Produktivita práce roste o 3 %, mzdy o 5 %. V takovém případě jsou náklady/vstupy firem vyšší než příjmy/výstupy, firmy budou tedy zvyšovat ceny, což se odrazí v růsti cenové hladiny. Inflace přitom bude činit  = g w -  = 5 – 3 = 2 %

16 11) Phillipsovy křivky - příklad

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27 11) Přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá dlouhodobé rovnováze na agregátním trhu práce při plném využití zdrojů. Je stabilní z hlediska očekávání ekonomických subjektů. Očekávaná inflace = skutečná inflace. Frikční a strukturální nezaměstnanost je součástí přirozené míry nezaměstnanosti. Cyklická nikoliv. Přirozená míra nezaměstnanosti zahrnuje jen nezaměstnanost dobrovolnou.

28 1. Původní (mzdová) Phillipsova křivka Původní mzdová empirická Phillipsova křivka s tempem růstu mezd z roku 1958 g w = - a.(u – u * ) = (w - w −1 )/ w −1 g w = - a.(u – u * ) = (w - w −1 )/ w −1 … tempo růstu nominálních mezd (mzdová inflace); … tempo růstu nominálních mezd (mzdová inflace); w … značí nominální mzdové sazby v současném období; w … značí nominální mzdové sazby v současném období; w −1 … značí nominální mzdové sazby v předchozím období; w −1 … značí nominální mzdové sazby v předchozím období; a … koeficient citlivosti změny nominálních mezd k procentní míře nezaměstnanosti (sklon PC – Philipsovi křivky, někdy se též epsylon ); je skutečná míra nezaměstnanosti; ∗ je přirozená míra nezaměstnanosti dle M.Friedman 1968.

29 Grafické znázornění 1.Křivka má negativní sklon; 2.Má tvar hyperboly; 3.Protíná osu x. gwgw u * =5,5% a u % SPC

30 2. Modifikovaná (cenová) Phillipsova křivka

31

32 osa y …. inflace osa x …. nezaměstnanost π % u * =5,5% a u % SPC Jedná se o identický graf jako v případě mzdové inflace s tím rozdílem, že měříme inflaci za celou ekonomiku, nikoliv pouze mzdovou. Přirozená míra inflace je při nulové nezaměstnanosti opět 5,5 %. Při nezaměstnanosti 3% je inflace 4%. Koeficient a opět vyjadřuje změnu. Pokud nezaměstnanost klesne z 4% na 3%, inflace stoupne z 2% na 4%.

33 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání) Na základě empirických výzkumů, došel A. M. Okun k zásadnímu zjištění, že pokles míry nezaměstnanosti o jedno procento pod přirozenou míru nezaměstnanosti je doprovázen růstem reálného produktu nad potenciální úroveň o více než 1 procentní bod. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností je doprovázen ještě změnami v reálném produktu (odchylkami skutečného produktu od potenciálního – produkční mezery).

34 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)

35

36 Friedman, Phelpsovo rozšíření Friedman, Phelpsovo rozšíření Zaměstnitelnost mezi inflací a Zaměstnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností předpokládá tzv. nezaměstnaností předpokládá tzv. peněžní iluzi pracovníků, která se může peněžní iluzi pracovníků, která se může vyskytovat jen krátkodobě. vyskytovat jen krátkodobě. Dlouhodobě nastupuje adaptivní způsob tvorby inflačních očekávání π = π e – [ a.(u – u*) - PL] + v v jsou nabídkové šoky v jsou nabídkové šoky

37 Příklad - Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání) Vypočítejte skutečnou míru nezaměstnanosti, jsou-li zadány následující údaje. Změní-li se skutečná π o 1 p. b. ve vztahu k očekávané inflaci π e, o kolik se změní u ve vztahu k u*?

38 Příklad - Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání) Vypočítejte skutečnou míru nezaměstnanosti, jsou-li zadány následující údaje. Změní-li se skutečná π o 1 p. b. ve vztahu k π e, o kolik se změní u ve vztahu k u*?

39 Příklad - Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání) Vypočítejte skutečnou míru nezaměstnanosti, jsou-li zadány následující údaje. Změní-li se skutečná π o 1 p. b. ve vztahu k π e, o kolik se změní u ve vztahu k u*? u – u* = 1/a π – π e = 1

40 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání) Skutečná míra inflace je pak ovlivněna třemi faktory: 1)očekávanou mírou inflace; 2)odchylkou skutečné míry nezaměstnanosti od přirozené míry nezaměstnanosti (cyklická nezaměstnanost); 3)nákladovými (nabídkovými) šoky. Dlouhodobě neexistuje zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností:  míra inflace roste (nebo klesá),  míra nezaměstnanosti se vrací k přirozené míře nezaměstnanosti.

41 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání)

42 π % u % u1u1u1u1 u*u*u*u* π 1 =5% π 0 =2% SPC 1 (π e =5%) SPC 0 (π e =2%) LPC

43 4. Rozšíření Phillipsovy křivky (adaptivní očekávání) Fakultativně: π e t = π e t-1 + j (π t-1 – π e t-1 ) j … rychlost přizpůsobení očekávané inflace skutečné inflaci při j = 1 jde o tzv. statická očekávání Dlouhodobě nastupuje adaptivní způsob inflačního očekávání π e t = π t-1

44 5. Phillipsova křivka a racionální očekávání 5. Phillipsova křivka a racionální očekávání (R. Lucas) π e t = π t A) Anticipovaná (předvídaná) měnová politika: ekonomické subjekty anticipují její důsledky do cen a mezd, ekonomické subjekty anticipují její důsledky do cen a mezd, tyto důsledky rovnou promítnou do svých očekávání, tyto důsledky rovnou promítnou do svých očekávání, zaměstnanost (a produkce) se nezmění, zaměstnanost (a produkce) se nezmění, mění se pouze míra inflace. mění se pouze míra inflace. Phillipsova křivka je vertikální. B) Pouze neanticipovaná (nepředvídaná) měnová politika může ovlivnit zaměstnanost a produkci. Fakultativně: v případě protiinflační měnové politiky jde o „bezbolestné“ snížení inflace.

45 5. Phillipsova křivka a racionální očekávání Svislá Phillipsova křivka představuje neexistenci substituce inflace a nezaměstnanosti 5. Phillipsova křivka a racionální očekávání (R. Lucas) Svislá Phillipsova křivka představuje neexistenci substituce inflace a nezaměstnanosti π % π 1 =5% π 0 =2% u % u*u*u*u* LPC

46 Dlouhodobý ekonomický růst Zvyšování produkčních schopností ekonomiky (dlouhodobý růst potenciálního produktu) g = G(Y*) = (Y 1 * – Y 0 * ) / Y 0 * Kvantitativní a kvalitativní zdroje růstu: množství výrobních faktorů (množství práce, půdy, objem kapitálových statků, přírodní zdroje, atd.), množství výrobních faktorů (množství práce, půdy, objem kapitálových statků, přírodní zdroje, atd.), kvalita v ekonomice dostupných VF (kvalifikace pracovní síly, produktivita, úrodnost půdy, bohatost ložisek, atd.), kvalita v ekonomice dostupných VF (kvalifikace pracovní síly, produktivita, úrodnost půdy, bohatost ložisek, atd.), použité technologie (vhodné a efektivní kombinování VF při výrobě jednotlivých statků), použité technologie (vhodné a efektivní kombinování VF při výrobě jednotlivých statků), další exogenní faktory (politický kapitál země, vymahatelnost práva, míra korupce, kapitál vložený do infrastruktury, poloha země, atd.). další exogenní faktory (politický kapitál země, vymahatelnost práva, míra korupce, kapitál vložený do infrastruktury, poloha země, atd.).B

47 Dlouhodobý ekonomický růst Faktory růstu lze rozdělit na endogenní … závislé na ekonomickém rozvoji země, např. kapitálové statky endogenní … závislé na ekonomickém rozvoji země, např. kapitálové statky exogenní … nezávislé na ekonomickém rozvoji země exogenní … nezávislé na ekonomickém rozvoji země Hospodářský růst je: extenzivní (převážně extenzivní, čistě extenzivní, desextenzivní apod.) extenzivní (převážně extenzivní, čistě extenzivní, desextenzivní apod.) intenzivní (převážně intenzivní, čistě intenzivní, desintenzivní) intenzivní (převážně intenzivní, čistě intenzivní, desintenzivní) extenzivně-intenzivní extenzivně-intenzivní

48 Intenzivní faktory růstu Mezi intenzivní faktory vývoje patří například: rostoucí kvalita lidských zdrojů, zvyšování vzdělání, lepší uplatnění vrozených schopností, uplatnění vědy a vývoje, výrobkové i technologické inovace, informační a komunikační technologie, efekty z rostoucího rozsahu výroby, zlepšení organizace práce, zavedení kvalitnějšího managementu s účinnější strategií a motivací, lepší alokace zdrojů a optimalizace mezinárodní směny, lepší využívání zdrojů, kvalitní regenerace psychických i fyzických sil obyvatel apod. Mezi intenzivní faktory vývoje patří například: rostoucí kvalita lidských zdrojů, zvyšování vzdělání, lepší uplatnění vrozených schopností, uplatnění vědy a vývoje, výrobkové i technologické inovace, informační a komunikační technologie, efekty z rostoucího rozsahu výroby, zlepšení organizace práce, zavedení kvalitnějšího managementu s účinnější strategií a motivací, lepší alokace zdrojů a optimalizace mezinárodní směny, lepší využívání zdrojů, kvalitní regenerace psychických i fyzických sil obyvatel apod.

49 Cyklický pohyb – cyklické křivky 2 roky 10 let 45 let Y*Y*Y*Y*

50 Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá dlouhodobé rovnováze na agregátním trhu práce při plném využití zdrojů. Je stabilní z hlediska očekávání ekonomických subjektů. Očekávané veličiny = skutečné vel. Frikční a strukturální nezaměstnanost je součástí přirozené míry nezaměstnanosti. Cyklická nikoliv. Přirozená míra nezaměstnanosti zahrnuje jen nezaměstnanost dobrovolnou.

51 12. Dlouhodobý ekonomický růst je růst Y* stabilní cenové hladina, přirozená nezaměstnanost, rovnováha π %π %π %π % Y Y0*Y0*Y0*Y0* Y1*Y1*Y1*Y1* LRAS 0 SRAS 0 SRAS 1 LRAS 1 π0π0π0π0 AD 0 AD 1 stabilní míra inflace posun AD

52 2. Agregátní produkční funkce

53 Jednofaktorová produkční funkce S růstem použité práce se produkt zvyšuje, avšak stále pomaleji. Mezní produkt MPL je proto klesající S růstem použité práce se produkt zvyšuje, avšak stále pomaleji. Mezní produkt MPL je proto klesající. L Y Y2Y2 Y0Y0 L2L2 L0L0 Y1Y1 L1L1 ΔYΔY ΔLΔL

54 Křivka mezního produktu práce Každá další jednotka práce přináší menší dodatečný produkt. L MP L MP 2 L2L2 L1L1 MP 1

55 Jednofaktorová produkční funkce S růstem použité práce se produkt zvyšuje, avšak stále pomaleji. Mezní produkt MPL je proto klesající S růstem použité práce se produkt zvyšuje, avšak stále pomaleji. Mezní produkt MPL je proto klesající. Intenzivní faktory posouvají celou křivku. L Y Y2Y2 Y0Y0 L2L2 L0L0 Y1Y1 L1L1 ΔYΔYΔYΔY ΔLΔLΔLΔL Y(K 1 ) Y(K 0 ) Technologický pokrok = zvyšování stavu technologie (= růst multifaktorové produktivity). Posun produkční funkce nahoru.

56 2. Agregátní produkční funkce

57 Intenzivní produkční funkce Zpomalený růst je dán klesajícím MPK = ΔY*/ΔK Zpomalený růst je dán klesajícím MPK = ΔY*/ΔK Růst K/L vede k menším přírůstkům Y*/L K/L Y * /L q1q1 k1k1 Δ(Y * /L) Δ(K/L) Technologický pokrok = zvyšování stavu technologie (= růst multifaktorové produktivity). Posun produkční funkce nahoru.

58 3. Rovnice růstového účetnictví Konstantní výnosy z rozsahu (extenzivní): změna výstupů = změna vstupů Rostoucí výnosy z rozsahu (intenzivní): změna výstupů > změna vstupů Klesající výnosy z rozsahu (dezintenzivní): změna výstupů < změna vstupů ___________________________________________________________________________________________________________________________ výstup … produkt, HDP vstupy …. výrobní faktory

59 3. Rovnice růstového účetnictví

60

61 Příklad – tempo muktifaktorové produktivity φ = y*- [w. k + (1-w). N] G(SPF) = G(Y*) – [w. G(K) + (1-w). G(L)]

62 Příklad – tempo muktifaktorové produktivity φ = y*- [w. k + (1-w). N] G(SPF) = G(Y*) – [w. G(K) + (1-w). G(L)]

63 Příklad – tempo muktifaktorové produktivity φ = y*- [w. k + (1-w). N] G(SPF) = G(Y*) – [w. G(K) + (1-w). G(L)]

64 Vliv technického pokroku na produkční funkci Při stejné kapitálové zásobě a stejném množství práce, dojde při technologickém pokroku k posunu produkční při technologickém pokroku k posunu produkční funkce nahoru (červená křivka) a k celkovému zvýšení produktu na Y 2. funkce nahoru (červená křivka) a k celkovému zvýšení produktu na Y 2. L Y Y* 2 Y* 1 L1L1 Y*(K 1 )

65 3. Rovnice růstového účetnictví ČR, průměry za : 4,6 % = 3,6 % + 0,42 ∙ 1,6 % + 0,58 ∙ 0,6 % (podíl souhrnné produktivity faktorů tedy činil 78 %) Pramen: Ročenka konkurenceschopnosti České republiky Linde Nakl. s. r. o. Praha S. 29.

66 Přípustné tvary izokvant dokonalý substitut dokonalý komplement Q´ 1 Q´ 2 Q´ 2 = U/Q´ 1 Q´ 2 = U- Q´ 1 U = Q´ 1. Q´ 2 U = Q´ 1 + Q´ 2

67 Vícefaktorová produkční funkce

68

69 Podíl vlivu intenzivních a extenzivních faktorů vývoje. dynamický parametr intenzity dynamický parametr intenzity dynamický parametr extenzity

70

71 Parametr intenzity

72

73 Děkuji za pozornost. Magisterský kurz makroekonomie VŠFS Jiří Mihola tel


Stáhnout ppt "Inflace a nezaměstnanost; dlouhodobý ekonomický růst Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2011"

Podobné prezentace


Reklamy Google