Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Základní pojmy, principy a zákony Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 1.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Základní pojmy, principy a zákony Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 1."— Transkript prezentace:

1 Základní pojmy, principy a zákony Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 1

2 Obsah. 1.Vzácnost a užitečnost. 2.Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností 3.Princip utopených nákladů 4.Efektivnost 5.Paretovské optimum (Pareto-optimality) 6.Konkurence a inovace 7.Mezní (přírůstkové) veličiny 8.Zákon klesajících mezních výnosů a zákon klesajícího mezního užitku 1.Vzácnost a užitečnost. 2.Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností 3.Princip utopených nákladů 4.Efektivnost 5.Paretovské optimum (Pareto-optimality) 6.Konkurence a inovace 7.Mezní (přírůstkové) veličiny 8.Zákon klesajících mezních výnosů a zákon klesajícího mezního užitku

3 Vymezení mikroekonomie Mikroekonomie je věda, která se zabývá hledáním a výběrem optimálních variant výroby a spotřeby vzácných a užitečných statků. Je to věda, která studuje, jak lidé využívají vzácné zdroje k uspokojování svých neomezených potřeb, přičemž tyto potřeby uspokojují pomocí produkce statků. Je to věda, která studuje, jak lidé využívají vzácné zdroje k uspokojování svých neomezených potřeb, přičemž tyto potřeby uspokojují pomocí produkce statků. Zabývá se též rozdělováním těchto statků mezi jednotlivé členy společnosti. Zabývá se též rozdělováním těchto statků mezi jednotlivé členy společnosti.

4 Historie vzniku mikroekonomie Mnohé mikroekonomické pojmy vznikly spolu se vznikem ekonomie jako vědy. Mnohé mikroekonomické pojmy vznikly spolu se vznikem ekonomie jako vědy. Adam Smith (*  1790); David Ricardo (*  1823) Adam Smith (*  1790); David Ricardo (*  1823) Nejvíce čerpá současná mikroekonomie z neoklasické ekonomie.Nejvíce čerpá současná mikroekonomie z neoklasické ekonomie. Rakouská subjektivně psychologická škola C.Menger (*  1921); E. von Böhm Bawerk (*  1914) C.Menger (*  1921); E. von Böhm Bawerk (*  1914) Cambridgeská škola Alfréd Marshall (*  1924); Artur C. Pigou (*  1959); Alfréd Marshall (*  1924); Artur C. Pigou (*  1959); D. H. Robertson (*  1963); J. M. Keynes a J. Robinsonová D. H. Robertson (*  1963); J. M. Keynes a J. Robinsonová Lausánská škola L.M.E. Walras (*  1910) Vilfrédo Pareto (*  1893) L.M.E. Walras (*  1910) Vilfrédo Pareto (*  1893)

5 Neoklasická ekonomie je směr výzkumu a výuky dominující v současnosti v nauce o národního hospodářství. je směr výzkumu a výuky dominující v současnosti v nauce o národního hospodářství. Odlišení od klasické ekonomie spočívá v zavedení marginální (mezní) analýzy v 70. letech 19. st. Stejně jako klasická ekonomie spočívá i neoklasická ekonomie na liberalistickém základním konceptu. Stejně jako klasická ekonomie spočívá i neoklasická ekonomie na liberalistickém základním konceptu.

6 Neoklasická ekonomie Důležitými metodickými principy jsou marginální (mezní) analýza, jakož i objasnění všech jevů individuálními rozhodovacími akty (metodologický individualismus).

7 Neoklasická ekonomie Vypovídací schopnost neoklasické ekonomie je omezena zejména velmi restriktivními předpoklady, jako je dokonalá konkurence, dokonalé informace, flexibilní ceny… Neklasická ekonomie intenzivně využívá matematické prostředky. Neklasická ekonomie intenzivně využívá matematické prostředky. Počáteční neoklasické učení je převážně mikroekonomickou teorií. Počáteční neoklasické učení je převážně mikroekonomickou teorií.

8 Neoklasická ekonomie Jde zejména o teorii dílčí rovnováhy a teorii spotřebitele (A. Marshall, W. S. Jevons, C. Menger), teorii celkové rovnováhy (teorie rovnováhy, L. Walras) a teorii rozdělování (J. B. Clark). Jde zejména o teorii dílčí rovnováhy a teorii spotřebitele (A. Marshall, W. S. Jevons, C. Menger), teorii celkové rovnováhy (teorie rovnováhy, L. Walras) a teorii rozdělování (J. B. Clark). Součástí je také teorie blahobytu. Z makroekonomie je významnou cambridgeská verze kvantitativní teorie (dále též I. Fisher), teorie růstu (R. Solow) a verze kvantitativní teorie D. Patinkina.

9 Neoklasická ekonomie Od konce 60. let nastoupila další etapa neoklasické ekonomie v podobě nové konzervativní ekonomie, jejíž hlavní součástí je monetarismus, nová klasická makroekonomie (založená na hypotéze racionálních očekávání), ekonomie strany nabídky, teorie reálného hospodářského cyklu (makroekonomie, mikroekonomie, teorie konjunktury). Od konce 60. let nastoupila další etapa neoklasické ekonomie v podobě nové konzervativní ekonomie, jejíž hlavní součástí je monetarismus, nová klasická makroekonomie (založená na hypotéze racionálních očekávání), ekonomie strany nabídky, teorie reálného hospodářského cyklu (makroekonomie, mikroekonomie, teorie konjunktury).

10 Racionalita chování Mikroekonomie se zabývá chováním racionálního člověka, tedy člověka, který volí statky, jež mu z jeho subjektivního pohledu přinášejí největší užitek Mikroekonomie se zabývá chováním racionálního člověka, tedy člověka, který volí statky, jež mu z jeho subjektivního pohledu přinášejí největší užitek

11 Racionální chování vynechat dojmový postup,vynechat dojmový postup, zapojit pokud možno kalkulativní, exaktní, rozhodování podložené měřením a výpočty,zapojit pokud možno kalkulativní, exaktní, rozhodování podložené měřením a výpočty, neplýtvat energií,neplýtvat energií, preferovat efektivní postupy a zbytečně nemeandrovat.preferovat efektivní postupy a zbytečně nemeandrovat.

12 Racionální ekonomické chování více peněz je lepší než méně peněz,více peněz je lepší než méně peněz, peníze dřív jsou lepší než peníze později,peníze dřív jsou lepší než peníze později, menší riziko je lepší než větší riziko,menší riziko je lepší než větší riziko,

13 Racionální ekonomické chování Výnos Riziko

14 Racionální ekonomické chování Výnos Riziko

15 Racionální ekonomické chování Výnos Riziko

16 Racionální ekonomické chování Výnos Riziko

17 Racionální ekonomické chování Výnos Riziko

18 Vzácnost a užitečnost Statky jsou užitečné, protože uspokojují naše potřeby. Množství naprosté většiny zdrojů k produkci statků je omezené, takže zdroje jsou vzácné. Logicky jsou potom vzácné i vyprodukované statky. Množství naprosté většiny zdrojů k produkci statků je omezené, takže zdroje jsou vzácné. Logicky jsou potom vzácné i vyprodukované statky.

19 Vzácnost a užitečnost Konkrétními příklady vzácných zdrojů jsou: Půda: množství půdy na Zemi je omezené. Práce: množství osob, které jsou schopné pracovat, je omezené. Kapitálové statky, čili statky sloužící k produkci dalších statků.

20 Klíčové otázky mikroekonomie jsou: Co se bude produkovat? Které statky budou produkovány a v jakém množství? Které statky budou produkovány a v jakém množství? Jakým způsobem budou tyto statky produkovány a kdo je bude produkovat? Kdo bude vyprodukované statky spotřebovávat?

21 Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností V reálném životě lidé vždy narážejí na alternativy a musí se rozhodovat čemu dají přednost. Co budou spotřebovávat? Co budou vyrábět? Čím budou? Produkce jednoho statku znamená, že zdroje použité pro jeho výrobu již nelze použít pro produkci něčeho jiného, pročež jiný statek již nebude vyroben.

22 Princip nákladů obětované příležitosti Pokud používáme k produkci určitou metodu, tak zdroje využité při dané metodě nemohou být využity jinak. Pokud používáme k produkci určitou metodu, tak zdroje využité při dané metodě nemohou být využity jinak. Pokud osoba A spotřebuje daný statek (za předpokladu, že je rivalitní), nemůže tento statek spotřebovat již někdo jiný. Pokud osoba A spotřebuje daný statek (za předpokladu, že je rivalitní), nemůže tento statek spotřebovat již někdo jiný. Ve všech těchto případech něco obětujeme, o něco přicházíme. Ve všech těchto případech něco obětujeme, o něco přicházíme.

23 Princip nákladů obětované příležitosti Pokud produkujeme statek X, lze vyjádřit oběť/ztrátu čili náklad v podobě užitku/příjmu z jiného, nevyprodukovaného statku. Pokud používáme zdroje jistým způsobem, lze vyjádřit oběť/ztrátu čili náklad v podobě toho, o co přicházíme, kdybychom je využili jinak. Pokud používáme zdroje jistým způsobem, lze vyjádřit oběť/ztrátu čili náklad v podobě toho, o co přicházíme, kdybychom je využili jinak. Pokud daný statek spotřebuje osoba A, je obětí/ztrátou čili nákladem užitek jiné osoby, respektive příjem, který od této jiné osoby mohl být získán. Pokud daný statek spotřebuje osoba A, je obětí/ztrátou čili nákladem užitek jiné osoby, respektive příjem, který od této jiné osoby mohl být získán.

24 Princip nákladů obětované příležitosti Při optimální ekonomické volbě, musí racionální člověk vždy spočítat nejen budoucí náklady, související s jeho volbou, ale i výdaje z nevyužité možnosti. Tuto skutečnost vyjadřuje princip nákladů obětované příležitosti. Tuto skutečnost vyjadřuje princip nákladů obětované příležitosti. (anglicky opportunity cost).

25 Princip nákladů obětované příležitosti Užitek/cena z toho, co získáváme, musí být větší než užitek/cena z toho nejlepšího, čeho se vzdáme. Užitek/cena z toho, co získáváme, musí být větší než užitek/cena z toho nejlepšího, čeho se vzdáme. Náklady obětované příležitosti jsou obecně rovny užitku z nejlepší alternativy, kterou nemůžeme realizovat, protože jsme se rozhodli pro alternativu, kterou realizujeme. Náklady obětované příležitosti jsou obecně rovny užitku z nejlepší alternativy, kterou nemůžeme realizovat, protože jsme se rozhodli pro alternativu, kterou realizujeme.

26 Princip nákladů obětované příležitosti Ztráta vzhledem k optimu Ztráta oběť Užitek z optimální varianty

27 Princip nákladů obětované příležitosti Pokud realizujeme optimální variantu jsou Pokud realizujeme optimální variantu jsou náklady obětované příležitosti náklady obětované příležitosti0

28 Princip nákladů obětované příležitosti Explicitní náklady jsou náklady, které vynakládáme ve prospěch jiných subjektů. Explicitní náklady jsou náklady, které vynakládáme ve prospěch jiných subjektů. Jsou vidět. Implicitní náklady je jiný název pro náklady obětované příležitosti, a to právě proto, že vidět nejsou.

29 Hranice produkčních možnostíPPF Hranice produkčních možností PPF je maximální možná kombinace všech statků, které v daném systému (firmě, území, ČR…) lze se všemi zdroji, jež máme aktuálně k dispozici, vyprodukovat. je maximální možná kombinace všech statků, které v daném systému (firmě, území, ČR…) lze se všemi zdroji, jež máme aktuálně k dispozici, vyprodukovat. Pokud jsme na hranici produkčních možností, tak rozhodnutím zvýšit produkci nějakého statku přicházíme o užitek ze snížení produkce jiného statku.

30 Hranice produkčních možnostíPPF Hranice produkčních možností PPF

31

32 Hranice produkčních možností není neměnná. Z historie víme, že v minulosti byli např. lidé schopni produkovat mnohem méně statků než dnes. Pokud se zvyšuje množství všech statků, které můžeme s danými zdroji vyprodukovat, tj. pokud můžeme zvýšit produkci tak, aniž bychom museli snížit produkci některého statku, posouvá se i hranice produkčních možností. Grafické vyjádření: při zvýšení se posouvá vpravo nahoru, tj. severovýchodně. při snížení produkci všech statků se posouvá vlevo dolů, tj. jihozápadně.

33 Hranice produkčních možnostíPPF Hranice produkčních možností PPF

34

35

36 Hranice produkčních možností PPF

37 Hranice produkčních možnostíPPF Hranice produkčních možností PPF Hranice produkčních možností vyjadřuje maximální množství statků, které může daný systém vyprodukovat. Hranice produkčních možností vyjadřuje maximální množství statků, které může daný systém vyprodukovat. Nacházíme-li se na PPF, tak nelze zvýšit produkci jednoho statku jinak než za cenu snížení produkce druhého statku.

38 Princip utopených nákladů jsou to náklady vynaložené v minulosti nebo náklady, které jsou vynaloženy v přítomnosti, či v budoucnosti budou v každém případě vynaloženy, tj. nelze se těmto nákladům vyhnout. Utopené náklady nesmíme zahrnout do svého rozhodování.

39 Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola


Stáhnout ppt "Základní pojmy, principy a zákony Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, 2010 Téma 1."

Podobné prezentace


Reklamy Google