Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Trh a tržní mechanizmus Ne chaos, ale ekonomický řád.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Trh a tržní mechanizmus Ne chaos, ale ekonomický řád."— Transkript prezentace:

1 Trh a tržní mechanizmus Ne chaos, ale ekonomický řád

2

3 Jak vznikne trh? 1) Najdi někoho, kdo vytvoří (a tobě poskytne) to, co chceš a vznikne trh 1) Najdi někoho, kdo vytvoří (a tobě poskytne) to, co chceš a vznikne trh 2) Najdi někoho, kdo bude chtít získat to, co ty máš (nebo budeš mít) a vznikne trh 2) Najdi někoho, kdo bude chtít získat to, co ty máš (nebo budeš mít) a vznikne trh První možnost je vznik trhu z existující poptávky po statcích (a hledáme někoho, kdo by je nabízel) – například u zakázkové výroby První možnost je vznik trhu z existující poptávky po statcích (a hledáme někoho, kdo by je nabízel) – například u zakázkové výroby Druhá možnost je vznik trhu z existující nabídky statků (a hledáme někoho, kdo by je poptával) – například tradičně bleší trhy Druhá možnost je vznik trhu z existující nabídky statků (a hledáme někoho, kdo by je poptával) – například tradičně bleší trhy Historicky byl trh přirozenou reakcí na dělbu práce. Dokud k ní nedocházelo, každý si to, co potřeboval, obstaral sám a nebylo třeba s nikým nic směňovat… S rozvojem dělby práce a tedy i specializace na určité činnosti neměl jedinec čas, aby si obstaral sám všechny potřebné statky a tak musel směňovat to, co vyráběl, za něco jiného, co potřeboval, a vyrobil to někdo jiný. Tak nejspíše vznikl trh…

4 Trh a tržní mechanizmus Trh = systém jehož prostřednictvím kupující a prodávající vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu a množství, které bude nakoupeno a prodáno. (Problémy řeší ex post, nedokáže jim předejít) Trh = systém jehož prostřednictvím kupující a prodávající vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu a množství, které bude nakoupeno a prodáno. (Problémy řeší ex post, nedokáže jim předejít) Trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny svých výrobku a služeb. ?

5 Jak řeší trh základní otázky ekonomického subjektu? Odpověď dává strana poptávky (spotřebitelé) svými peněžními hlasy, kterými vlastně skrze každý svůj nákup hlasují, které výrobky a služby se jim za daných podmínek líbí a budou v jejich nákupu pokračovat. Také můžeme říci, že je to určeno konkurencí na straně poptávky (pokud je o něco velký zájem, obvykle se to dříve či později na trhu objeví). Odpověď dává strana nabídky a to, že nabízet se musí maximálně efektivně. Je to určeno konkurencí na straně nabídky. Zkrátka na trhu budou nabízet příslušným způsobem (technologií) či za určitých podmínek ty firmy, které obstojí v konkurenčním boji s ostatními firmami. Ty firmy, které jsou málo efektivní a neobstojí v konkurenčním boji, odcházejí z trhu a s nimi i způsob jejich nabídky (výroby, technologie). Toto je na trhu dáno tím, jak jsou ve společnosti rozděleny důchody (majetek). Obecně tedy platí, že nabízeny jsou statky pro ty subjekty, jež si je díky své předchozí činnosti (práce, podnikání, štěstí ve hře) mohou dovolit koupit, tedy pro ty schopnější, kteří dokáží v tržním prostředí obstát. CO? bude na trhu nabízeno (obchodováno) JAK? to bude na trhu nabízeno (jakým způsobem) PRO KOHO? bude na trhu nabízeno Naopak v centrálně plánované ekonomice jsou tyto otázky řešeny následovně: CO? – určuje stát svými rozhodnutími, např. naplánuje co se bude a co nebude vyrábět JAK? – určuje stát rozhodnutími, které podniky založí, podpoří nebo zruší, případně zda pořídí nové technologie PRO KOHO? – určuje stát buď přímým rozdělováním statků nebo určováním velikostí důchodů, mezd a platů (závisí to např. na jeho sociální politice) V praxi je však skutečné řešení určitým mixem tržního a centrálně plánovacího přístupu, přičemž na politických vůdcích závisí, ke kterému přístupu bude skutečnost blíže…

6 Typologie trhů Dle množství komodit: Dle množství komodit: dílčí (jednoho druhu zboží) a dílčí (jednoho druhu zboží) a agregátní (veškerého zboží) trh agregátní (veškerého zboží) trh Dle územního hlediska: Dle územního hlediska: trh místní – v současnosti na ústupu trh místní – v současnosti na ústupu trh národní – trh v rámci státního celku trh národní – trh v rámci státního celku trh mezinárodní (světový) trh trh mezinárodní (světový) trh Dle předmětu koupě a prodeje: Dle předmětu koupě a prodeje: trh výrobků a služeb, trh výrobků a služeb, trh výrobních faktorů, trh výrobních faktorů, trh peněz trh peněz

7 Subjekty na trhu Jednotlivci (domácnosti) – vstupují na trh za účelem uspokojení potřeb; jsou kupující na trhu výrobků a služeb a prodávající na trhu výrobních faktorů Jednotlivci (domácnosti) – vstupují na trh za účelem uspokojení potřeb; jsou kupující na trhu výrobků a služeb a prodávající na trhu výrobních faktorů Firmy – vstupují na trh za účelem prodeje a následného zisku; jsou prodávající na trhu výrobků a služeb a kupující na trhu výrobních faktorů Firmy – vstupují na trh za účelem prodeje a následného zisku; jsou prodávající na trhu výrobků a služeb a kupující na trhu výrobních faktorů Stát – vstupuje na trh s cílem ovlivnit jej (regulovat), ale zároveň také poptává (práci, produkty,…) a nabízí (např. veřejné statky) Stát – vstupuje na trh s cílem ovlivnit jej (regulovat), ale zároveň také poptává (práci, produkty,…) a nabízí (např. veřejné statky) Zahraničí – vstupuje na domácí trhy jako poptávající i jako nabízející, ale i jako regulátor trhu (EU) Zahraničí – vstupuje na domácí trhy jako poptávající i jako nabízející, ale i jako regulátor trhu (EU) Další informace dole v poznámce

8 Interakce trhů a subjektů na trzích Domácnosti Trh výrobků a služeb Firmy Trh výrobních faktorů Práce, půda, kapitál Výrobní faktory Výrobky a služby poptávané Výrobky a služby nabízené Příjem (důchod) Příjmy (za prodej statků) Výdaje (za statky) Mzdy, renty, zisky Stát

9 Konkurence

10 Vznik konkurence Na trhu existuje velké množství subjektů jak na straně poptávky, tak na straně nabídky. Na trhu existuje velké množství subjektů jak na straně poptávky, tak na straně nabídky. Každý z těchto subjektů má nějaké své zájmy (potřeby), které chce prosadit (uspokojit). Každý z těchto subjektů má nějaké své zájmy (potřeby), které chce prosadit (uspokojit). Pokud prosazování zájmů nějakého subjektu neomezuje subjekt jiný, pak je vše v pořádku. Pokud prosazování zájmů nějakého subjektu neomezuje subjekt jiný, pak je vše v pořádku. Co když je však náš zájem v rozporu se zájmem někoho jiného a nelze prosadit oba zájmy zároveň? Co když je však náš zájem v rozporu se zájmem někoho jiného a nelze prosadit oba zájmy zároveň? Z ekonomického pohledu právě v tomto okamžiku vzniká konkurence… Z ekonomického pohledu právě v tomto okamžiku vzniká konkurence…

11 Konkurence Konkurence (z latinského concurrere, „běžet spolu“) má několik významů: Rivalita, soutěžení o moc, úspěch nebo náklonnost (obecný význam slova) Hospodářská soutěž mezi podnikateli Kompetice, soupeření živých tvorů o vzácné zdroje Konkurence = proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů Konkurence = proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů (a jsou spolu v konfliktu) Další informace dole v poznámce

12 Typologie konkurence Konkurence na straně poptávky vzniká v případě, kdy poptávka převyšuje nabídku. Spotřebitel se chová tak aby uspokojil své potřeby, a to i na úkor ostatních poptávajících Konkurence na straně nabídky přímo nevyžaduje, aby nabídka převyšovala poptávku. I pokud je více poptávajících, firmy se snaží zaujmout co nejvíce z nich, získat co největší podíl na trhu. Rozlišujeme cenovou a necenovou konkurenci. Další informace dole v poznámce Nadále se budeme zabývat zejména konkurencí na straně nabídky (tedy konkurencí firem).

13 Dokonalá konkurence (DK) je abstrakce, ideál (v praxi neexistuje), jedná se o teoretický model trhu, který předpokládá naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky Dokonalá konkurence (DK) je abstrakce, ideál (v praxi neexistuje), jedná se o teoretický model trhu, který předpokládá naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky Charakteristiky dokonalé konkurence a důsledky: Na trhu (v odvětví) je velké množství výrobců příliš malých na to, aby ovlivnili tržní cenu (např. drobný zemědělec těžko ovlivní svou produkcí celostátně platné výkupní ceny obilí) Na trhu (v odvětví) je velké množství výrobců příliš malých na to, aby ovlivnili tržní cenu (např. drobný zemědělec těžko ovlivní svou produkcí celostátně platné výkupní ceny obilí) Volný vstup do odvětví (nejsou v podstatě žádné překážky vstoupení či vystoupení do a z odvětví, tzn. jsou nulové transakční náklady) Volný vstup do odvětví (nejsou v podstatě žádné překážky vstoupení či vystoupení do a z odvětví, tzn. jsou nulové transakční náklady) Stejná míra informovanosti všech subjektů (všichni sdílejí své znalosti i technologie)  každý subjekt se může dostat k jakékoliv informaci či technologii a využít ji pro své záměry (maximalizace zisku, užitku) Stejná míra informovanosti všech subjektů (všichni sdílejí své znalosti i technologie)  každý subjekt se může dostat k jakékoliv informaci či technologii a využít ji pro své záměry (maximalizace zisku, užitku) Homogennost produkce odvětví  jestliže všichni výrobci mají stejné podmínky, pak všichni vyrábějí stejný produkt (předpokládáme, že tou nejlepší možnou technologií), který musejí všichni prodávat za stejné ceny (výrobce nemůže ovlivnit cenu, která je určována pouze celým trhem a nikoliv jednou firmou)  zisk firmy není možné zvýšit zvýšením ceny Homogennost produkce odvětví  jestliže všichni výrobci mají stejné podmínky, pak všichni vyrábějí stejný produkt (předpokládáme, že tou nejlepší možnou technologií), který musejí všichni prodávat za stejné ceny (výrobce nemůže ovlivnit cenu, která je určována pouze celým trhem a nikoliv jednou firmou)  zisk firmy není možné zvýšit zvýšením ceny  Výrobci maximalizují zisk pouze skrze vyhledávání úspor (minimalizací zbytečných nákladů)  výrobci se snaží o maximální efektivitu činnosti Formy konkurence Cena Zisk Náklady Cena dána trhem Další informace dole v poznámce

14 Formy nedokonalé konkurence Nedokonalá konkurence (NK) existuje v reálném ekonomickém světě; vzniká při nesplnění jakýchkoliv rysů/podmínek dokonalé konkurence  Monopolní (monopolistická) konkurence  Oligopol  Monopol

15 Monopolní konkurence Monopolní konkurence je nejblíže dokonalé konkurenci, na trhu existuje stále velká skupina výrobců, je relativně volný vstup na trh (existují již překážky vstupu, ale při určitém úsilí je možné je překonat), výrobek je diferencovaný  ceny se mohou lišit; objevuje se cenová i necenová konkurence, vzhledem k možnosti ovlivnit cenu je zde menší tlak na hledání úspor oproti DK Monopolní konkurence je nejblíže dokonalé konkurenci, na trhu existuje stále velká skupina výrobců, je relativně volný vstup na trh (existují již překážky vstupu, ale při určitém úsilí je možné je překonat), výrobek je diferencovaný  ceny se mohou lišit; objevuje se cenová i necenová konkurence, vzhledem k možnosti ovlivnit cenu je zde menší tlak na hledání úspor oproti DK Objevuje se např.: oděvy, obuv, elektronika, potraviny, aj. Objevuje se např.: oděvy, obuv, elektronika, potraviny, aj. Situace, kdy si firmy konkurují cenou (její výší, slevami, apod.) V DK neexistuje. Situace, kdy si firmy konkurují jinými faktory, než cenou (kvalitou, servisem, zárukou, doplňkovými službami, apod.)

16 Oligopol Oligopol je situace, kdy je na trhu malá skupina výrobců se značnou ekonomickou silou (velké firmy s vysokým tržním podílem), proto rozhodnutí jedné firmy výrazně ovlivňuje rozhodování ostatních firem. Vstup na trh je velmi omezen. Výrobky mohou být homogenní i diferencované. Cenová konkurence může mít podobu vyčerpávajících cenových válek, proto firmy mohou vytvářet tajné dohody s cílem omezit vzájemnou konkurenci, snížit nabídku a dosáhnout vyšší ceny. Oligopol je situace, kdy je na trhu malá skupina výrobců se značnou ekonomickou silou (velké firmy s vysokým tržním podílem), proto rozhodnutí jedné firmy výrazně ovlivňuje rozhodování ostatních firem. Vstup na trh je velmi omezen. Výrobky mohou být homogenní i diferencované. Cenová konkurence může mít podobu vyčerpávajících cenových válek, proto firmy mohou vytvářet tajné dohody s cílem omezit vzájemnou konkurenci, snížit nabídku a dosáhnout vyšší ceny. (Např. mobilní operátoři, benzínové pumpy) (Např. mobilní operátoři, benzínové pumpy)

17 Monopol Monopol je situace, kdy zůstává jediný výrobce na trhu; prodává za nejvyšší možné ceny, jedná se o faktickou likvidaci konkurence na straně nabídky; Monopol je situace, kdy zůstává jediný výrobce na trhu; prodává za nejvyšší možné ceny, jedná se o faktickou likvidaci konkurence na straně nabídky; Objevuje se např.: distribuce elektřiny, doprava, distribuce vody, aj. Objevuje se např.: distribuce elektřiny, doprava, distribuce vody, aj. Monopol je považován za nežádoucí situaci kromě tzv. přirozeného monopolu. Monopol je považován za nežádoucí situaci kromě tzv. přirozeného monopolu. Monopol však nemůže stanovit cenu zcela libovolně. Je stále limitován koupěschopností poptávky, neboli maximální částkou, kterou jsou ochotni zákazníci zaplatit.

18 Druhy konkurence a jejich rysy Počet firem Velikost jedné firmy (její tržní podíl) MonopolOligopolMonopolní konkurenceDokonalá konkurence Výše tržní ceny Dosahovaný zisk Vzájemná rozhodovací závislost firem Intenzita (síla) konkurence Diferenciace produktu(rozmanitost produkce) Tlak na hledání úspor Další informace dole v poznámce

19 Tržní rovnováha Nastává při rovnosti poptávky a nabídky, neboli jestliže: poptávané množství = nabízené množství Takové množství nazýváme rovnovážné množství (nastává při tzv. rovnovážné ceně) P Q D S P Q PEPE QEQE E  Bohužel rovnováha nastává na trhu poměrně vzácně a na krátkou dobu. Mnohem častěji nastává na trhu nerovnováha… Tento bod rovnováhy nemá sám o sobě velkou vypovídací hodnotu, ale důležité je, že nám udává výši rovnovážné ceny a rovnovážného množství. Další informace dole v poznámce

20 Varianty tržních nerovnováh Jsou v podstatě pouze dvě: Jsou v podstatě pouze dvě: Převis poptávky: Q D > Q S Převis poptávky: Q D > Q S (přesněji řečeno převis poptávaného množství nad nabízeným množstvím) Převis nabídky: Q D < Q S Převis nabídky: Q D < Q S (přesněji řečeno převis nabízeného množství nad poptávaným množstvím)

21 Změna tržní ceny a dopad na (ne)rovnováhu na trhu S PEPE QEQE E P Q D Zvýšení ceny… …snižuje poptávané množství…a zvyšuje nabízené množství. S PEPE QEQE E P Q D Snížení ceny… …snižuje nabízené množství…a zvyšuje poptávané množství. Růst ceny nad rovnovážnou úroveň vede k převisu nabídky Pokles ceny pod rovnovážnou úroveň vede k převisu poptávky Jak se s tím trh vypořádá?

22 Převis nabídky P i D S E P 1 P E Q i QSQS Q E QDQD == K převisu nabídky dochází tehdy, když je aktuální cena na trhu (P 1 ) vyšší než rovnovážná cena (P E ).

23 Převis poptávky P i D S E P E P 2 Q E =QSQS QDQD Q i = K převisu poptávky dochází tehdy, když je aktuální cena na trhu (P 2 ) nižší než rovnovážná cena (P E ). Dobře fungující tržní mechanismus (interakce nabídky a poptávky) má sám o sobě tendenci směřovat k rovnovážné ceně a rovnovážnému množství, neboť stav rovnováhy je oboustranně prospěšný. Jakákoliv varianta nerovnováhy je naopak vždy pro někoho nevýhodná, ať už je to převis nabídky (statky na trhu přebývají) nebo převis poptávky (statky na trhu chybí). Právě tato nevýhodnost přiměje stranu poptávky nebo nabídky ke změně chování žádoucím směrem, tedy ke hledání rovnováhy.

24 Který jídelní lístek lépe vystihuje převis nabídky a který převis poptávky? Vše za 15,- Kč Vše za 50,- Kč

25 Teorém pavučiny Teorém pavučiny ukazuje způsob, jakým se na trhu ustanovuje rovnováha. Teorém pavučiny ukazuje způsob, jakým se na trhu ustanovuje rovnováha. Existují 3 varianty: Existují 3 varianty:  Dostředivý teorém pavučiny  Odstředivý teorém pavučiny  Neutrální teorém pavučiny Jestli bude trh fungovat dostředivě, odstředivě či neutrálně, závisí na vazbě elasticit poptávky a nabídky. Pokud je: Jestli bude trh fungovat dostředivě, odstředivě či neutrálně, závisí na vazbě elasticit poptávky a nabídky. Pokud je: E D > E S → projevuje se dostředivý teorém pavučiny E D < E S → projevuje se odstředivý teorém pavučiny E D = E S → projevuje se neutrální teorém pavučiny

26 P i Q i D S E P 1 (180 Kč) P 3 (120 Kč) P E (70 Kč) P 2 (30 Kč) Q S1 Q E Q S3 Q S2 Q D1 Dostředivý teorém pavučiny Převis nabídky Převis poptávky Další informace dole v poznámce

27 Odstředivý teorém pavučiny

28 Neutrální teorém pavučiny

29 Tržní selhání Existují různá pojetí tržního selhání. Tržní selhání: Existují různá pojetí tržního selhání. Tržní selhání: jsou jakékoliv překážky dokonalé konkurence jsou jakékoliv překážky dokonalé konkurence znamená neschopnost trhu efektivně alokovat zdroje znamená neschopnost trhu efektivně alokovat zdroje vede k neefektivní výrobě nebo spotřebě (neumí efektivně vyřešit co?, jak? a pro koho?) vede k neefektivní výrobě nebo spotřebě (neumí efektivně vyřešit co?, jak? a pro koho?) Neefektivnost Neefektivnost  Monopol – faktická likvidace konkurence  Externality – neprocházejí trhem  Veřejné statky – problém veřejné volby těchto statků Nerovnost Nerovnost  Nepřijatelná nerovnost v důchodech a bohatství (např. když 20 % populace vlastní 80 % bohatství) Nestabilita Nestabilita  Inflace, nezaměstnanost, nevyrovnaná obchodní bilance – vychylují ekonomiku od rovnovážného stavu Zjednodušeně řečeno, trh selhává, pokud neplní svou funkci (úlohu). Co je tedy funkcí trhu? To je jednoduché. Má umožnit vzájemnou interakci poptávajících a nabízejících, jinými slovy uskutečnit směnu (obchod). Kdykoliv se tedy na trhu nedaří uskutečňovat obchody, které jsou pro obě strany výhodné, pak z nějakých důvodů selhává…

30 Státní regulace Důvody existence státní regulace: neschopnost trhu řešit některé problémy (spravedlnost, rovnoprávnost, solidarita), selhání trhu (monopol), neexistence trhu (externality) Důvody existence státní regulace: neschopnost trhu řešit některé problémy (spravedlnost, rovnoprávnost, solidarita), selhání trhu (monopol), neexistence trhu (externality) Státní regulace před rokem 1989: v podstatě naprostá, trh v dnešní podobě téměř neexistoval (leda v podobě černého trhu nebo vůči zahraničí) Státní regulace před rokem 1989: v podstatě naprostá, trh v dnešní podobě téměř neexistoval (leda v podobě černého trhu nebo vůči zahraničí) Důsledky státní regulace: Mohou představovat vážný zásah do fungování ekonomiky. Mohou představovat vážný zásah do fungování ekonomiky. Nesprávné zásahy mohou trh ještě více destabilizovat (vyvést z rovnováhy). Nesprávné zásahy mohou trh ještě více destabilizovat (vyvést z rovnováhy). Často velice obtížné určit, který zásah je ten správný (metoda pokus – omyl). Často velice obtížné určit, který zásah je ten správný (metoda pokus – omyl). Jaké znáte příklady státní regulace uplatňované v současnosti v České republice?

31 § 20 Netržní (státní) zásahy do tvorby cen - vliv cenového stropu Množství kornoutů zmrzliny Cena kornoutu zmrzliny 30 Cenový strop Poptávka Nabídka Cenový strop, který trh nesvazuje Rovnovážné množství 100 Rovnovážná cena 20 Množství kornoutů zmrzliny Cena kornoutu zmrzliny 15 Cenový strop Poptávka Nabídka Cenový strop, který trh svazuje Nabízení množství 75 Rovnovážná cena § § § Poptávané množství 125 Nedostatek Pokud je cenový strop (maximální cena) stanovena pod úrovní rovnovážné ceny (kterou si dobrovolně dohodl poptávající i nabízející), pak tento strop trh omezuje (svazuje), neboť se nemůže nadále prodávat za rovnovážnou cenu, která je nad maximální cenou. Státem stanovený cenový strop bude příliš nízký a na trhu bude vznikat nedostatek statků. Pokud je cenový strop (maximální cena) stanovena nad úrovní rovnovážné ceny (kterou si dobrovolně dohodl poptávající i nabízející), pak tento strop trh neomezuje (nesvazuje), neboť se bude prodávat nadále za rovnovážnou cenu, která je v povoleném rozpětí (pod maximální cenou). Stát někdy stanovuje hranice, mezi kterými se cena může pohybovat. Může tak stanovit maximální nebo minimální cenu (cenové stropy), za kterou je možné statek na trhu obchodovat. Jak si nyní ukážeme, tyto hranice cen však mohou ale i nemusí trh ovlivňovat (svazovat).

32 Netržní (státní) zásahy do tvorby cen - vliv minimální ceny § § § § Pokud je minimální cena stanovena pod úrovní rovnovážné ceny (kterou si dobrovolně dohodl poptávající i nabízející), pak tato minimální cena trh neomezuje (nesvazuje), neboť se bude prodávat nadále za rovnovážnou cenu, která je v povoleném rozpětí (nad minimální cenou). Pokud je minimální cena stanovena nad úrovní rovnovážné ceny (kterou si dobrovolně dohodl poptávající i nabízející), pak tato minimální cena trh omezuje (svazuje), neboť se nemůže nadále prodávat za rovnovážnou cenu, která je pod minimální cenou. Státem stanovená cena bude příliš vysoká a na trhu bude vznikat přebytek statků.

33

34 Vliv různých faktorů na ustalování rovnováhy na trhu

35 Důležité ! Všechny faktory, které ovlivňují tvar nebo posuny křivky poptávka a křivky nabídky také způsobují změny v rovnováze na trhu. Tyto faktory tedy ovlivňují rovnovážnou cenu a rovnovážné množství. Platí tedy: Všechny faktory, které ovlivňují tvar nebo posuny křivky poptávka a křivky nabídky také způsobují změny v rovnováze na trhu. Tyto faktory tedy ovlivňují rovnovážnou cenu a rovnovážné množství. Platí tedy: Cokoliv, co způsobuje posun, působí na. Cokoliv, co způsobuje posun poptávky doprava, působí na zvýšení rovnovážné ceny i rovnovážného množství. Cokoliv, co způsobuje posun, působí na a. Cokoliv, co způsobuje posun nabídky doprava, působí na snížení rovnovážné ceny a zvýšení rovnovážného množství.

36 Vliv změny cen substitutů na poptávku a poptávané množství P Q D S Růstem ceny nastane úbytek poptávaného množství u statku A … Trh statku A P Q D S … toto množství se pokusí spotřebitelé nahradit zvýšenou spotřebou relativně levnějšího statku B… Trh statku B … čímž zvýší poptávku po statku B Na vzniklý převis poptávky nad nabídkou zareaguje trh statku B zvýšením ceny na novou rovnovážnou úroveň. Vyšší cena umožní výrobcům zvýšit produkci, ale zároveň odradí některé spotřebitele od nákupu statku B.

37 Vliv uvalení daně na rovnováhu na trhu S = MC P S = MC P + daň D Q Kč Část daně, kterou zaplatí zákazníci zvýšením ceny z P 1 na P 3. Část daně, kterou zaplatí firma. O tuto částku dostane méně oproti původní ceně P 1. Státem uvalená daň na produkci firmy P1P1 P2P2 P3P3 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 Počáteční bod rovnováhy najdeme v bodě, kde se poptávka střetne s nabídkou (mezními náklady podniku). Bude vyráběno a prodáváno množství Q 1 za cenu P 1. Pokud však na produkci firmy uvalí stát daň, bude křivka nových mezních nákladů o tuto daň posunuta nad křivku původních mezních nákladů podniku (MC P ). Jestliže by podnik musel daň zaplatit, promítla by se do ceny výrobku, která by byla ve výši P 2. Za tuto cenu by však zákazníci koupili jen množství Q 2, firmy by chtěly nabízet množství Q 1 a na trhu by tak díky přebytku zboží vznikla nerovnováha. Cena by tedy musela klesnout do nového rovnovážného bodu, jemuž odpovídá cena P 3 a množství Q 3. Úhradu daně si tak rozdělí mezi sebe jak spotřebitelé (zaplatí vyšší cenu), tak firmy (dostanou z ceny P 3 po odečtení daně menší část než při výrobě Q 1 ).

38 S = MC P D Q Kč Část daně, kterou zaplatí zákazníci zvýšením ceny z P 1 na P 3. Část daně, kterou zaplatí firma. O tuto částku dostane méně oproti původní ceně Státem uvalená daň na produkci firmy P1P1 P3P3 Q1Q1 Q3Q3 D’D’ S = MC P + daň Čím by byla poptávka po produkci firmy méně elastická (citlivá), tím větší část z daně by zaplatili spotřebitelé a tím menší část by zaplatil podnik. Vliv uvalení daně na rovnováhu na trhu

39 S = MC P D Q Kč Část daně, kterou zaplatí zákazníci zvýšením ceny z P 1 na P 3. Státem uvalená daň na produkci firmy P1P1 P3P3 Q1Q1 = Q 3 D’D’ D’’ S = MC P + daň Pokud by byla poptávka dokonale neelastická (například v situaci,kdy je firma monopolem a zákazníci nemají možnost nakupovat od někoho jiného), pak by celou část daně zaplatili spotřebitelé. Vliv uvalení daně na rovnováhu na trhu Q Kč

40 Vliv cenové elasticity poptávky a nabídky na rovnováhu na trhu !! Cenová elasticita poptávky i nabídky ukazuje, jak citlivě (rychle) dokáží poptávající nebo nabízející reagovat na změnu ceny. Obdobně ostatní druhy elasticity ukazují, jak citlivě reagují na změnu dalších faktorů. Cenová elasticita poptávky i nabídky ukazuje, jak citlivě (rychle) dokáží poptávající nebo nabízející reagovat na změnu ceny. Obdobně ostatní druhy elasticity ukazují, jak citlivě reagují na změnu dalších faktorů. Právě míra této citlivosti ukazuje, jak jsou schopni reagovat poptávající či nabízející na změnu ceny a tím elasticita ovlivňuje finální rovnováhu na trhu. Právě míra této citlivosti ukazuje, jak jsou schopni reagovat poptávající či nabízející na změnu ceny a tím elasticita ovlivňuje finální rovnováhu na trhu. Čím elastičtější je poptávka, tím se více změna (posun) nabídky promítne do změny rovnovážného množství a méně do změny rovnovážné ceny. Čím elastičtější je poptávka, tím se více změna (posun) nabídky promítne do změny rovnovážného množství a méně do změny rovnovážné ceny. Čím méně je poptávka elastická, tím se více změna (posun) nabídky promítne do změny rovnovážné ceny a méně do změny rovnovážného množství. Čím méně je poptávka elastická, tím se více změna (posun) nabídky promítne do změny rovnovážné ceny a méně do změny rovnovážného množství. Podobně to platí u elasticity nabídky a posunu křivky poptávky. Podobně to platí u elasticity nabídky a posunu křivky poptávky. Co ovlivňuje v praxi elasticitu poptávky? Co ovlivňuje v praxi elasticitu poptávky? Poptávka je tím elastičtější, čím více mají lidé na výběr z konkurenčních výrobků, čím méně lidé daný výrobek potřebují (mohou nákup déle odložit), čím méně jsou lidé věrní určité značce, atd. Poptávka je tím elastičtější, čím více mají lidé na výběr z konkurenčních výrobků, čím méně lidé daný výrobek potřebují (mohou nákup déle odložit), čím méně jsou lidé věrní určité značce, atd. Nabídka je tím elastičtější, čím snazší je dostupnost zdrojů, čím delší čas mají firmy vymezený na výrobu, čím snazší a rychlejší je výroba, čím rychlejší je technologický pokrok, atd. Nabídka je tím elastičtější, čím snazší je dostupnost zdrojů, čím delší čas mají firmy vymezený na výrobu, čím snazší a rychlejší je výroba, čím rychlejší je technologický pokrok, atd. Opačné tendence snižují elasticitu Opačné tendence snižují elasticitu Toto celé si zapamatujte a snažte se tomu porozumět, je to důležité pro další výklad!

41 Dodatek

42 Tržní mechanismus Zákazník (Poptávka) Prodejce (Nabídka) ? 50,- 10,- X X 30,- Pokud je cena nastavena příliš vysoko, mnoho prodejců by za tuto cenu rádo prodávalo, ale téměř nikdo by nechtěl zboží za tuto cenu kupovat. Dochází tedy k převisu nabídky a pokud má trh najít rovnováhu, musí se cena snížit. Při velmi nízké ceně by se objevilo mnoho koupěchtivých poptávajících, ale za tuto cenu by zřejmě nechtěl nikdo zboží prodávat.Dochází tedy k převisu poptávky a rovnováha bude dosažena, pokud cena vzroste. Pokud se tedy má obchod uskutečnit, poptávající a nabízející se musí dohodnout na nové kompromisní ceně, která bude přijatelná pro obě strany. Toto utváření tržní rovnováhy je v podstatě velmi jednoduchý mechanismus, kdy je cena významným „smírčím“ faktorem. Pokud se cena na straně poptávky i nabídky může volně měnit, pak je nalezení rovnováhy poměrně jednoduché. Bohužel však v praxi cena není jediným faktorem, nebo existují bariéry jejího volného pohybu. Proto je důležité si uvědomit a zkoumat důvody, proč nemůže poptávající zaplatit více, či proč nemůže nabízející požadovat méně. Někdy však ani nízká či vysoká cena nepřiměje zákazníky nakupovat více či prodejce nabízet více.Tím se dostáváme ke zkoumání necenových faktorů, které ovlivňují poptávku a nabídku a tím i celou rovnováhu na trhu. Je dobré si uvědomit, že nadbytek zboží v obchodech ještě neznamená, že o něj zákazníci nemají vůbec zájem, ale třeba je odrazuje vysoká cena. Pokud prodávající nabízí v luxusní prodejně kalhoty za 3 500,- Kč, pak o ně možná nikdo neprojeví zájem. Pokud však sníží cenu na 300,- Kč, pak pravděpodobně s jejich prodejem problémy nebudou. Stejně tak, pokud nějaký výrobek na trhu chybí, neznamená to, že jej nechtějí prodejci vůbec vyrábět. Pokud by zákazníci byli ochotni zaplatit dostatečně vysokou cenu, pak by se zřejmě objevilo mnoho nabízejících. Např. na českém trhu byl před několika lety nedostatek českého česneku. Jakmile však byli zákazníci ochotni zaplatit vyšší cenu (uvědomili si, že má vyšší kvalitu než dovážený česnek), začali jej obchodníci nabízet.

43 Statky (ne)procházející trhem Co to znamená, když se řekne, že statky neprocházejí trhem? Co to znamená, když se řekne, že statky neprocházejí trhem? Jednoduše řečeno se s nimi na trhu neobchoduje. Aby se s nimi mohlo obchodovat, je potřeba aby existoval někdo kdo poptává, dále někdo, kdo nabízí a musí o sobě vědět a musí si určit cenu. Jednoduše řečeno se s nimi na trhu neobchoduje. Aby se s nimi mohlo obchodovat, je potřeba aby existoval někdo kdo poptává, dále někdo, kdo nabízí a musí o sobě vědět a musí si určit cenu. Například vynalézavý podnikatel v nevyužívané zanedbané louce poblíž řeky (není tedy předmětem obchodu) rozpozná potenciálně vysokou poptávku turistů po ubytování. Dohodne se s majitelem louky o pronájmu a vybuduje na ní kemp. V souvislosti s jeho podnikáním o louku musí pečovat, neboť je to v jeho vlastním zájmu a přináší mu to zisky. Čím více je kemp turisty vyhledáván, tím atraktivnější je i pro další podnikatele, kteří na louce zakládají a provozují své živnosti. Například vynalézavý podnikatel v nevyužívané zanedbané louce poblíž řeky (není tedy předmětem obchodu) rozpozná potenciálně vysokou poptávku turistů po ubytování. Dohodne se s majitelem louky o pronájmu a vybuduje na ní kemp. V souvislosti s jeho podnikáním o louku musí pečovat, neboť je to v jeho vlastním zájmu a přináší mu to zisky. Čím více je kemp turisty vyhledáván, tím atraktivnější je i pro další podnikatele, kteří na louce zakládají a provozují své živnosti. Nyní je louka předmětem obchodu, neboť za její používání turisté i podnikatelé platí a majitel je rád, že je o jeho louku tak velký zájem (a přináší mu peníze). Potenciální investoři dokonce mohou nabízet majiteli odkoupení louky a ta nyní jednoznačně prochází trhem. Nyní je louka předmětem obchodu, neboť za její používání turisté i podnikatelé platí a majitel je rád, že je o jeho louku tak velký zájem (a přináší mu peníze). Potenciální investoři dokonce mohou nabízet majiteli odkoupení louky a ta nyní jednoznačně prochází trhem.

44 Konkurence - shrnutí Konkurence Konkurence na straně poptávky Konkurence mezi poptávkou a nabídkou Konkurence na straně nabídky Dokonalá konkurence Nedokonalá konkurence Monopolní konkurence Oligopol Monopol Nastává v případech, kdy poptávajících je více než nabízejících (např. konkurence mezi uchazeči o zaměstnání, mezi zákazníky při slevové akci) Také by se zde dala rozlišit dokonalá i nedokonalá konkurence (v realitě nemají vždy poptávající stejné podmínky – někdo má více informací, více peněz, atd.), avšak to je již nad rámec našeho kurzu. Projevuje se snahou poptávajících i nabízejících prosadit na trhu své zájmy. Každý chce provést směnu na trhu za podmínek, které pro něj budou nejvýhodnější. Zájem poptávajících je obvykle nakoupit co nejlevněji a zájem nabízejících je prodat co nejdráže. Pro „zdravou“ konkurenci je obvykle žádoucí, aby měly obě strany stejné postavení (vyjednávací pozici), což v praxi není vždy splněno (např. pokud je poptávající na výrobku závislý a musí koupit nebo pokud musí nabízející urychleně zboží prodat, jinak ztratí hodnotu) Předpokládá se, že existuje neustále a projevuje se snahou nabízejících (obvykle firem) získat co nejvíce zákazníků a jim prodat co nejvíce statků na úkor ostatních nabízejících Hypotetická situace, která by nastala, pokud by všechny konkurující si subjekty měly stejné podmínky

45 Kontrolní otázky a úkoly Vymezte obsah pojmů trh a tržní mechanismus. Vymezte obsah pojmů trh a tržní mechanismus. Charakterizujte tržní rovnováhu a základní varianty tržních nerovnováh. Charakterizujte tržní rovnováhu a základní varianty tržních nerovnováh. Demonstrujte fungování tržního mechanismu na dostředivém teorému pavučiny. Demonstrujte fungování tržního mechanismu na dostředivém teorému pavučiny. Jak lze eliminovat nepříznivou realitu odstředivého teorému pavučiny? Jak lze eliminovat nepříznivou realitu odstředivého teorému pavučiny? Zakreslete důsledky stanovení nerovnovážných, resp. maximálních a minimálních cen státem pro ekonomiku. Zakreslete důsledky stanovení nerovnovážných, resp. maximálních a minimálních cen státem pro ekonomiku. Které ceny v ČR jsou stanoveny jako maximální či minimální? Které ceny v ČR jsou stanoveny jako maximální či minimální? Co je rovnovážná cena a rovnovážné množství? Co je rovnovážná cena a rovnovážné množství? Jaká existuje souvislost mezi elasticitou poptávky a nabídky a fungováním tržního mechanismu? Jaká existuje souvislost mezi elasticitou poptávky a nabídky a fungováním tržního mechanismu? Který z přístupů k ekonomii (dirigistický či liberální) předpokládá autoregulační schopnost tržního mechanismu, tedy dostředivý teorém pavučiny, a proč? Který z přístupů k ekonomii (dirigistický či liberální) předpokládá autoregulační schopnost tržního mechanismu, tedy dostředivý teorém pavučiny, a proč?


Stáhnout ppt "Trh a tržní mechanizmus Ne chaos, ale ekonomický řád."

Podobné prezentace


Reklamy Google