Hodnocení kvality života a udržitelnosti na úrovni mikroregionů Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Univerzita Pardubice Mgr. Michael Pondělíček.

Prezentace na téma: "Hodnocení kvality života a udržitelnosti na úrovni mikroregionů Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Univerzita Pardubice Mgr. Michael Pondělíček."— Transkript prezentace:

1 Hodnocení kvality života a udržitelnosti na úrovni mikroregionů Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Univerzita Pardubice Mgr. Michael Pondělíček Civitas per Populi

2 Nástroje udržitelného ÚP dle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) jako součást územně analytických podkladů (UAP) vyhodnocení udržitelného rozvoje území (VURÚ) jako součást územního a regulačního plánu

3 Sledované jevy vs. posuzované oblasti v rámci UAP a RURÚ Jevy ORP %Jevy kraj % Oblasti % Environmentální 3025513660 Územní 8672822220 Sociální 001438220 Ekonomický 11924110 Celek 1191003710010100

4 Metodika hodnocení kvality života a udržitelného využití území na (mikro)regionální úrovni

5 Komplexní analýza území SWOT analýza: - silné stránky - slabé stránky - příležitosti - hrozby Oblasti hodnocení: –životní prostředí –sociální prostředí –ekonomická situace Expertní tým: - environmentalista - sociální geograf - územní ekonom - územní plánovač - místní expert

6 Silné stránky Četnost Vysoce kvalitní přírodní prostředí vč. zachovalého ÚSES4 Dobrá dopravní dostupnost hromadnou dopravou - (autobus) - existence zastávky, popř. její dobrá dostupnost z obce, dostatečná četnost spojení3 Není zaznamenáno obecně větší znečištění prostředí3 Možnosti pro cestovní ruch přírodního i kulturně-historického charakteru2 Bohatý kulturní život, nabídka společenských, kulturních akcí a dalších nabídek volnočasových aktivit ve většině obcí ORP2 Zlepšení přirozeného i migračního přírůstku v letech v letech 2003- 20072 Nízká dlouhodobá nezaměstnanost a pracovní příležitosti v některých obcích2 Velká rozloha lesa1 Vysoký koeficient ES1 Relativně bohaté území vodou1 Nízká návštěvnost území1 Aktivity poškozující ŽP jen v Poličce a okolí1 Vysoká zachovalost území i z hlediska KR1 Relativně dobré odvětrání území1 Vyšší intenzita bytové výstavby ve srovnání s krajem v r.20071

7 Vyhodnocení interakcí mezi pilíři UR Metodika DHV SAM Environmentální x sociální (Env x S) Environmentální x ekonomický (Env x Ek) Sociální x environmentální (S x Ek) Hodnoty hodnocení -2 až 2 -2 … výrazně negativní ovlivnění -1 … mírně negativní ovlivnění 0 … neutrální vazba interakce +1 …mírně pozitivní ovlivnění +2 … výrazně pozitivní vliv interakce

8 Komplexní hodnocení témat SWOT analýzy Slabé stránky Vazby mezi pilíři ČetnostSoc x EkoSoc. x Envi Envi x Eko Nedostatečné vybavenost území technickou infrastrukturou - vodovod, kanalizace s napojením na ČOV 5-2 Nedostatečná kvalita místních komunikací a silnic III. třídy 5-2 Existence brownfields vč. starých ekologických zátěží 5-2 Nedostatečná dopravní dostupnost některých obcí hromadnou dopravou 4-2 Nedostatečná vybavenost některých obcí občanskou vybaveností 4-20

9 Zpracování výsledků komplexní SWOT analýzy Agregace témat SWOT analýzy dle četnosti a dle závažnosti interakcí Definování hlavních témat regionu: Nedostatečné vybavenost území technickou infrastrukturou - vodovod, kanalizace s napojením na ČOV ► Vybavenost území dostatečnou a kapacitní technickou infrastrukturou v oblasti vodního hospodářství a odkanalizování území vč. napojení na ČOV Vysoce kvalitní přírodní prostředí vč. zachovalého ÚSES ► Zachovalost krajinného rázu …

10 Hlavní témata regionu 1.Vybavenost území dostatečnou a kapacitní technickou infrastrukturou v oblasti vodního hospodářství a odkanalizování území vč. napojení na ČOV 2.Kvalita silnic III. třídy a místních komunikací 3.Disparita v dostupnosti území hromadnou dopravou 4.Dostupnost občanské vybavenosti pro všechny obyvatele regionu 5.Zachovalost krajinného rázu 6.Nevýhodné podmínky v oblasti zaměstnanosti a pracovních příležitostí v regionu vč. vývoje mezd 7.Gradient rozvoje turistického ruchu (rozvoj ekoturistiky, agroturistiky apod.) 8.Vývoj počtu obyvatel a jejich věková struktura 9.Absorpční kapacita regionu v oblasti získávání finančních zdrojů pro rozvoj obcí 10.Existence a další vznik brownfields 11.Kvalita a kapacita zásobení obcí energiemi

11 Možné variace celkového hodnocení UR území dle pilířů

12 Vyhodnocení hlavních témat regionu z hlediska udržitelnosti Hlavní témata regionu Soc x Eko Soc. x Envi Envi x Eko Hodnocení 1 Vybavenost území dostatečnou a kapacitní technickou infrastrukturou v oblasti vodního hospodářství a odkanalizování území vč. napojení na ČOV-20 mírně neudržitelné 2 Kvalita silnic III. třídy a místních komunikací-2-2 výrazně neudržitelné 3 Disparita v dostupnosti území hromadnou dopravou-2 Výrazně neudržitelné 4 Dostupnost občanské vybavenosti pro všechny obyvatele regionu-20 mírně neudržitelné 5Zachovalost krajinného rázu122 výrazně udržitelné

13 Původní vznik indikátorů rozvoje Myšlenka (environmentálních) indikátorů a jejich vývoje je velmi stará. Vznikla při sledování hospodářského a společenského rozvoje pro potřeby rozvoje státu První indikátory u nás byly sledovány již za C a K Rak.-Uherska, první republika navázala a Němci jimi byli posedlí.

14 Indikátory ŽP a rozvoje dnes TIMUR a sada ECI funkční od r.2002 Indikátory Strategií UR ČR od roku 2002 – probíhá aktualizace Indikátory jednotlivých politik prostředí Zákonem vyžádané indikátory v rámci EIA a SEA, případně změnách ÚP Indikátory rozvoje měst v rámci ÚPD Indikátory jako součást RURÚ v rámci ÚAP a ZÚR, případně státní Srovnávací studie krajů v ČR pro MMR Jednotlivé projekty s indikátory – Třeboňsko, Teplice, Soutok Moravy, Ústecko, atp.

15 Skutečný život indikátorů rozvoje – růst problémů Liší se zdroje a v oficiálních datech jsou značné disproporce v hodnocení území (ČSÚ x místní statistika a výpočty) Často hodnoty jiné na více místech a zatížené bulharskou konstantou Neodpovídají členěním aktuálnímu území Dopočty nejsou přesné dle sídelních jednotek a organizace ÚP – čekání na SLBD Údaje nejsou vždy srovnatelné se zahraničím! Městské údaje se publikují jen pozitivní (100%) Územní data nejsou dostupná všem a odevšud Statistika není správně interpretována! Indikátory jsou ohýbány vlivem politiky a požadavků

16 Indikátory udržitelného rozvoje pro mikroregiony Pro mikroregiony jako celky nejsou dostupná konzistentní data – dochází k překryvu a disproporcím Geograficky nejednotné regiony nelze posoudit jako jeden celek (suma údajů neodpovídá skutečnosti rozvoje mikroregionu) Mikroregiony jako takové nemají strukturu, která by data o rozvoji vykazovala nebo systematicky sbírala Různé kraje jsou pro sledování udržitelného rozvoje různě dimenzovány zejména z hlediska podkladů (např. ZÚR, ÚP VÚC) Data o mikroregionech, pokud nejsou vytvořena a aktuálně sbírána přímo správou mikroregionu, tak jsou ve chvíli sběru zastaralá a slouží jen k orientačnímu použití, nikoliv jako podklad pro další rozvoj

17 Co to znamená do budoucna ? Sjednocení evidence a dat – CENIA + ČSÚ + ostatní resorty, sběr dat na úrovni mikroregionů Zjednodušení dat a indexů. Publikace dat na netu okamžitě – v reálném čase Omezení publikace „divokých“ indexů Dostupnost dat a výpočtů v oficiální statistice a uvádění dat v přepočtu na 100 obyvatel Pravidelná tvorba zpráv o rozvoji, ŽP a UR sídel a mikroregionů Centrální publikace dat a vytvoření návodu pro sběr dat v mikroregionech

18 Další kroky Světlo ve tmě – jednání o datech Metodické návody a prezentace dat Konsilium odborníků k datovým skladům Hlavní rozcestník pro data o ŽP (CENIA) Metodiky přesných měření (ECI) Rozumný (!) postoj při interpretaci Společenské otevřené hodnocení udržitelnosti a rozvoje Navázání zpracování údajů na benefity a důsledky v plánování rozvoje…

19 Děkujeme za pozornost „Důležité je pochopit, protože co je pochopené, je i dobré.“ Prof. Jacques Bergier (atomový fyzik) doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. vladimira.silhankova@atlas.cz Mgr. Michael Pondělíček mpondelicek@gmail.com